ktm_srpen




Nová Yamaha Tricity 125 nabídne více síly i uživatelského komfortu

Vypadá stejně, ale úplně stejná není. Hlavně pod kapotou a před řídítky. Yamaha dnes představila lehce upravenou tříkolku Tricity, která se může pochlubit silnějším motorem a moderními vychytávkami.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Stopětadvacítka Tricity je tady s námi již od sezóny 2014, kdy ji Yamaha představila jako své první nakláněcí třístopé vozidlo. Zatímco ostatní značky v čele s Piaggiem se u tříkolek soustředily na tu nejvyšší objemovou (a cenovou) kategorii, Yamaha naopak nabídla vlastně velmi jednoduchou tříkolku ve stopětadvacítce s cenovkou tehdy pod 100 000 Kč. Lehký optický i technický update přišel v sezóně 2017, kdy přibyla i větší 155, a od té doby byla Tricity vlastně pořád stejná. Ani právě představený model 2022 není ničím výrazně jiný, kromě barev si povšimnete možná tak kovových stupaček spolujezdce namísto plošinových, ale i tak tu nakonec najdete změn víc než dost. Tricity především dohnala dobu svou novou výbavou.

Začneme motorem. Ten je stále z generace efektivních agregátů Blue Core, plní samozřejmě normu Euro 5 a je to podle všeho úplně stejný agregát, jaký pohání model Nmax. Tedy čtyřventil s variabilním časováním sacích ventilů VVA, jenž nabízí shodných 9 kW jako předešlé jádro, ovšem při otáčkách vyšších o pětistovku (v 8000), ale především disponuje točivým momentem 11,2 Nm. To je sice o půl newtonmetru méně než dříve, jenomže tenkrát to bylo až v 7250 otáčkách a teď je to už v 6000. A co máme zkušenosti, tohle VVA je zejména v těchto malých motorech hodně znát a skútrům dává parádní švuňk ve středních otáčkách. Krouťák níž, výkon výš, kdo umí číst technické údaje, ten už ví…

U motoru zůstaneme, ale přesuneme se pozvolna k elektronice. Stejně jako u Nmaxu bude mít jednoválec Tricity startování alternátorem a funkci Stop & Start, kterou řídí 32bitová jednotka SGCU, jež prý neustále sleduje jízdní podmínky a zabraňuje příliš častému vypínání a startování motoru v situacích, jako jsou dopravní zácpy, kdy pořád popojíždíte. Tuhle funkci můžete samozřejmě vypnout na pravém řídítku a bude vás na to upozorňovat kontrolka na přístrojové desce, jež svým rozložením zůstává stejná, ovšem podlouhlý LCD displej má úplně jiné členění. V jeho středu ve vrchní části potom najdete ikonky související s připojením s vaším smartphonem přes appku Yamaha MyRide, což je další z funkcí, které Tricity přebírá od Nmaxu – zobrazují se zde oznámení na příchozí hovory, zprávy ze sociálních sítí, e-maily a esemesky. Výčet moderních fičur zakončíme bezklíčkovým zapalováním. Prostě Tricity je opět Nmax na třech kolech.

Třetí oblastí, kde se pracovalo, je podvozek. Tricity dostala nový rám, jenž je stejného typu jako doposud, ale zajišťuje o 60 mm delší rozvor než dříve a má jiné uchycení motoru a především vyšší torzní i podélnou tuhost. Měnil se i systém řízení předních kol (u Yamahy to nazývají LMW Ackermann), kde došlo k mírnému přesunu osy náklonu od osy řízení, což má zajistit, že obě kola i při velkém náklonu vykreslují soustředný oblouk, že se nepřetlačují. To má jezdci dávat přirozenější a intuitivnější pocit. Vzadu zase najdeme delší tlumiče se zdvihem prodlouženým na 90 mm, vybavené tužšími pružinami a silnějším tlumením, což má přinést lepší jízdní vlastnosti hlavně na hrbolatých městských silnicích a při jízdě se spolujezdcem. Lehkou úpravou prošel sdružený brzdový systém UBS s jiným rozdělením síly mezi přední a zadní kola při použití páčky zadní brzdy.

Delší rozvor přináší více prostoru pro posádku, jezdec má k dispozici větší nášlapy i celkově místo před koleny, o jiných stupačkách spolujezdce (prý se lépe vyklápějí) už byla řeč na začátku. Výčet změn zakončíme jiným předním reflektorem, jenž má poskytovat širší rozptyl potkávacích i dálkových světel. No a potom už jen jiná barevná provedení (modrá, písková, matná šedá) a je to vše. Možná jenom informaci, že Tricity se bude prodávat i ve verzi 155, ta však v tomto roce není pro český trh potvrzena. My budeme mít pouze stopětadvacítku, jež se v Evropě má začít prodávat na konci letních prázdnin. Cena prozatím nebyla zveřejněna, takže jenom pro představu, aktuální generace má ceníkovou cenu 117 tisíc korun a ta nová jen těžko bude levnější.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):
Motokatalog.cz



motoguzzi_kveten
Objednat reklamu
TOPlist