Reportáž z výstav Bike Austria a Zweiradmessen v Lipsku

Říká se, že jedna vlaštovka jaro nedělá. Ale dělá, a jednou z prvních, ohlašujících začátek motosezóny, bývá právě výstava Bike v Rakousku. Ve stejný termín letos proběhl také další motocyklový veletrh v německém Lipsku. Pojďte se s námi podívat, jak se vystavuje u sousedů.

Reportáž z výstav Bike Austria a Zweiradmessen v Lipsku

Kapitoly článku

Výstava má dlouhou historii. Pokud vím, tak na první jsem byl v roce 1993. Ta co bývá v Tullnu, je vždy o dost rozsáhlejší, a důvod je jednoznačný. Messe pavilon má značně větší kapacity než linecké Design centrum. Obě dvě výstavy ale mívají jedno společné, vládne tam vždy obrovská pohoda a klídek, opravdu velmi příjemná atmosféra. Pojďme se alespoň v kostce podívat na to, co letos návštěvník z Rakouska, Německa či Čech mohl vidět.

Japonský čtyřlístek

Honda
Tady jsem byl nejvíce zvědav na dvě novinky. K 25 letům výročí „fároše“ připravil největší japonský výrobce novou CBR1000RR. Poté co se v posledních letech z nových supersportů stávají star trekové kosmické lodě plné smyslu-nesmyslu plných záhybů, výběžků, a ostrých hran (proti tomu jsou občas tunigové stroje se svými „ostny“ bezpečné hračky pro děti od 3 let) je nový Fireblade opravdu návrat k vyváženosti, eleganci a čistým liniím! Jen jsem si při vzpomínce na první CBR900RR vybavil, že oproti modelu 2017 byla na šířku asi tak dvojnásobná.

Další novinka mne zajímala především z „osobních“ důvodů. Na Hondách CB500 jsem strávil asi 12 let, a krásných 120 000 km. Ne, „špičaté“ CB500F na mysli nemám. Čekal jsem na customovitou CMX 500 Rebel. Na fotkách to vypadalo na čistý jednoduchý stroj neotřelého designu, tak trochu evokující customy 80. let. Realita nezklamala. Rebelka je opravdu jednoduchá, drobounká, a když na ni sedím, mám dojem, že jde o 250ku. Za mne palec nahoru.

Yamaha
Tady se nejvíce pohledů upíralo k nové „er“ šestce. Ona bude mít také už 20 let výročí! Velmi se přiblížila loňské novince R1M, která dle mého, velmi subjektivního názoru, dost „kosmická“ je. Řadu technologii R1M přebírá loňský český motocykl roku MT10 ve verzi SP. Z které planety nám ji sem vyslali? Pro tuningáře stvořený XV950 opravdu zúročuje vklady do vývoje. Letošní SCR950, který z ní vychází, nenechá kolemjdoucí určitě chladnými. Linie scramblerových šedesátek + véčkový „skorolitr“, lehce sportovní nádech, a pravděpodobně slušná cena, dávají tušit, že ji na silnicích Evropy budeme potkávat velmi často.

Suzuki
Od roku 1986, kdy se narodila první GSX R, jsem při každém novém modelu „suzučího“ superbiku řikal - všichni se pokoušejí být originální, ale GSX si jde svou cestou, nenechá se strhnout diktátem většiny. Přitom všechny typy byly čisté a hezké. Pak ale přijde rok 2017, a je tu vstup „géesiksera“ do soutěže „Miss nejoriginálnějši kukuč“. Přesto barevný kabát hodně, opravdu hodně zachraňuje. Já měl ovšem jiného favorita, který už na fotkách vypadal velmi nadějně. V modré barvě ji možná snadno přehlédnete, ale když k ní váš zrak zabloudi, každý bývalý esvéčkář se rozzáří. Po pro někoho rozpačitém Gladiu, je tu nová SV650, ve které tu starou opravdu poznáte. Nic navíc, čisté linie motorky pro běžný denní provoz, ale i pro parádní zábavu s véčkovým dvouválem. Jen se přimlouvám za pestřejší a nápaditější zbarveni.

Kawasaki
Byla pro mne v osmdesátých a devadesátých letech po stránce designu naprostou špičkou. Dokonalá GPZ600R by mohla sloužit jako vyučovací pomůcka v umělecko průmyslových školách. Co se u zelených v posledních 10ti letech stalo, opravdu nevím…. Že by nastrčený záškodník ze Severní Koreje? Málokdy potkám někoho, komu by modely posledních let učarovaly. Kolik špičatých bezúčelných, a čistý design ničících „špiců“je u Z1000 2017? Nové Z650 a 900 myslím jdou stále podobným směrem. Zajímavě působí Z125, nejspíše bude přímým konkurentem Hondy MSX 125. Tady ale rozhodne především asijský trh. Tam totiž „velká Monkey“ trhá rekordy.

Evropa

BMW
Největší tlačenice byla jednoznačně u nových variaci na téma Nine T. Fabrika si jistě byla dobře vědoma potenciálu, který skrývá tento jednoduchý, i když vůbec ne levný naháč. Jak málo stačilo, a je na světě Nine T Scrambler s cenovkou značně nižší než základ. A Nine T Racer ve válečných barvách BMW? To se srdeční tep zrychlí každému, kdo si vybaví závody ze 70. let.

Moto Guzzi
Létajici pevnost – Flying Fortress MGX-21 je pravděpodobně určená hlavně pro americký trh, ale i v Evropě jistě najde své fanoušky. Modely na základě V7? Já už je ani nespočítám. Ale proč z dobrého základu nevymáčknout maximum?

KTM
Kdeže byla v Rakousku největší tlačenice? No u domácí značky, to dá rozum! Tolik typů a verzí u značky, která před 20 lety dělala „jen“ výborný sport? To že u modelů Duke či Adventure úplně ujeli na „netradičních“ světlech? Tady říkám - čert to vem. To co naši jižní sousedé dokázali za tak krátkou dobu na mne opravdu udělalo dojem.

Značky jiné, menší a úplně neznámé
Navštěvovat motosalony v jiných zemích je vždy dobré pro rozšíření obzorů. Oni neexistují jen značky prodávané u nás, a to vidíme i v tak blízké zemi jakou je Rakousko. MASH – vlastně čínský Shineray nám představil jednak hezké stopětadvácy, tak jakéhosi Nine T Racer v kategorii 400 ccm. Scomadi - (pravděpodobně) čínský výrobce představil krásnou kolekci retro skůtrů v retro barvičkách. Brixton - jednoduché nahaté „dvácy“, i ve stylu scrambler za cenu kolem 60 000, k tomu hezké technické zpracováni. Renegade – další stopětadvácy, z nichž typ v zelené matovce jakoby patřil na korbu Jeepa!

Výstava je v Rakousku jen jedna, a tak nikdo nemusí za customy a stavbami běhat do jiných prostor, stát další fronty, a platit druhé vstupné. A víte co jednoznačně (už pár let) vede u rakouských úpravců? Ducati Srambler. Kdo neupravuje jeho, jakoby nebyl…

Na závěr jsem si nechal jedno velmi silné zaskřípání zuby. Když jsem procházel stánek Royal Enfield, tak se ve mne tentokrát už cosi zlomilo. Přiznám se, že jsem byl 25 let naivním, stále čekajícím, a věřícím fanouškem naši národní značky Jawa. Přešel jsem bastleniny 650, 660 mávnutím ruky, a stále si říkal, v pohodě, bude lip. Jenže, jenže, u značky z Indie jsem si uvědomil, jak tyhle motocykly jsou nejen krásné, ale i jak jsou technicky skvěle zpracované. Indové se nemusejí stydět ani za detaily. To vše ze země, která se strojírenskou historií nemůže České republice byť jen přiblížit. A pak to přišlo. Uvědomil jsem si, že horší motorky, než plodí nyní naše slavná značka snad nikdo na světě nedělá! A nahlas jsem si řekl: Prosím přestaňte cokoli vyvíjet, cokoli překonstruovávat. Za 25 let jste značce, na níž jsme byli všichni hrdi, udělali takovou medvědí službu, jaká se nepodařila ani soudruhům za 40 let vlády jedné strany. Prosím, už více nepoškozujte to kdysi slavné jméno. Ti konstruktéři a technici, kteří přivedli na svět Péráka či kejvačku si to nezaslouží…

Pár čísel na závěr. Rakousko a Česká republika mají zhruba stejně obyvatel. Na rakouskou moto výstavu chodí cca 30 000 návštěvníků. V Čechách to bývá kolem 60 000. Trochu jsem se nad tímto nepoměrem zamýšlel, a mám takovou teorii. V Rakousku chodí na moto výstavy výhradně lidé, jež motorky zajímají. Je samozřejmě dobře, že účast u nás bývá tak vysoká, jen si myslím, že české výstavy často návštěvníci berou jen jako jisté rozptýlení. Těch „pravověrných“ je tam asi procentuelně méně. Ale proč ne… třeba i ti, kterým jedna stopa zatím neučarovala, díky našim výstavám časem také propadnou svobodě dvou kol.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 2.38
Známkováno: 21x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist