Lidé začínají nenávidět motorkáře! Dělejme s tím něco
Text: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 30.10.2006 | Zobrazeno: 46 789x
Bezohlední motorkáři jsou postrachem silnic! Motocyklista zabil sedmileté dítě! O život přišli další dva jezdci! To jsou jen výňatky z některých titulků článků v novinách za poslední dva týdny. A je jich mnohem, mnohem více. Lidé začínají nás, milovníky jedné stopy v rychlém tempu, nenávidět. Až donedávna nad rychlou jízdou většina chodců, cyklistů či „plechovkářů“ mávla rukou pomyslela si něco o dárcovství mladých neopotřebovaných orgánů. Přibývající tragédie na silnicích, rychlé jízdy ve městech a další situace navozující i jen pocit nebezpečí u ostatních, však zvyšují agresivitu v boji za tvrdé tresty motorkářům. I přes to, že si všichni můžeme pomyslet něco o hýždích a bezstarostně jet dál, motorkář na Sůze, který ve středu 18. října jen a jen kvůli své bezohlednosti zabil sedmileté dítě s tím ale bude žít dál. Pojede ještě někdy po Praze stokilometrovou rychlostí? Pochybuji. A to nemluvím o matce, která drsné smrti svého dítěte přihlížela.
Motorkáře bohužel téměř všichni házejí do jednoho pytle. Nezamýšlejí se nad tím, že někdo jen cestuje, jiný si probublá krajinkou na „čopříku“ a pouze určitá skupina jezdců je rychlá a, přiznejme si to, nebezpečná. Jsou mezi námi, potkáváme je na srazech, popíjíme s nimi pivko. Když je ale potkáme na silnici, ujedou nám město neměsto, zatáčka nezatáčka a plná čára taky není zeď. Právě bezohlední jedinci nám kazí mezi lidmi reputaci a na to jednou můžeme doplatit všichni. Téměř nikomu z odpůrců jedné stopy totiž nevadí rychlá jízda na okreskách či dálnicích, ale nebezpečné situace, které někteří z nás často tvoří v obcích a zatáčkách, při kterých můžeme zemřít nejen my, ale i ostatní. Budiž země lehká manželskému páru na motorce, které srazil protijedoucí motorkář předjíždějící v zatáčce. Bilance? Dva mrtví na místě. Spolujezdkyně prohrála boj o život při leteckém transportu do nemocnice. Důvod smrti. Bezohlednost a zbytečný risk jednoho z nás.
O nehodách ví své i vrchní lékař mělnické záchranné služby. Podle něj se letos na silnicích stalo mnohem více nehod, než v předchozích letech. A protože je v blízkosti Mělníka trasa Liběchov – Dubá, může mezi sebou jednotlivé roky práce snadno porovnávat. „Na Dubé“ už letos dával dohromady nejednoho jezdce, který neodhadl úhel zatáčky, nebo se silnice před ním utáhla natolik, že svůj stroj nezvládl. Podle lékařů je při nehodách zabito nebo vážně zraněno mnoho „zelenáčů“, kteří si koupili silný stroj a nikdy předtím nejezdili, nebo přešli z malé kubatury na nejrychlejší supersporty. Jejich krásné nové motorky pak končí rozsekané na šrot a oni v nemocnicích či márnicích. A počítat s pomocí okolí, když jde o krk? Těžko. Téměř nikdo pořádně první pomoc neumí a skoro všichni čekají na příjezd záchranky. Kdo z vás už u nehody, například kamaráda, byl, ví co to je za šok. Z machra rychlého jako blesk se v mžiku stane hromádka neštěstí, která se bojí o život a funkci končetin. Takový zážitek od riskování na nějaký ten čas (nebo na pořád) odradí.
Když už se člověk válí na zemi, je ale pozdě. Ale čím méně budou motorkáři bourat, tím menší počet nehod se objeví v médiích, které u lidí svým způsobem podporují nenávist k našim miláčkům (ne, opravdu nemyslím manželky a milenky). Vždyť jen od začátku roku do září zemřelo na našich silnicích osmdesát řidičů motorek. Ano, v autech za tu dobu zemřelo přes 250 řidičů, ale vzhledem k počtu provozovaných vozidel je to velmi zajímavé číslo. A dokud někteří z nás nedostanou rozum a nebudou alespoň špetku ohleduplní ve městech a na nebezpečných místech, bude příští sezóna ještě tragičtější. Motorek přibývá, provoz houstne a plechovkáři nás často ani nezaregistrují. Myslete na to už v garáži… Autor je redaktorem Deníku a externím spolupracovníkem serveru Motorkáři.cz.