AGV PistaGP - helma poskládaná na míru
Text: Petr Poduška | Foto: AGV | Zveřejněno: 27.3.2012 | Zobrazeno: 20 009x
Máte tak netypický tvar nebo rozměry lebky, že sehnat tu pravou velikost helmy, ze které by po hodině jízdy nebolela hlava jako střep, a zároveň se nedala volně otočit hledím dozadu? Italská firma AGV možná našla řešení. Ve spolupráci s velkým Valentinem vyvinula novou karbonovou integrálku, která se přizpůsobí každé mozkovně.
Kapitoly článku

Heslo Jaký si to uděláš, takový to máš tedy platí v tomto případě na stodvacet procent, a možná i to je jeden z důvodů, proč si Valentino svojí novou helmu nemůže vynachválit. Jeho první slova poté, co absolvoval pár premiérových ostrých kol, zněla: "Cítím se, jako bych žádnou přilbu na hlavě neměl. Zlepšila se aerodynamika, ventilace funguje úžasně, a mám z ní skvělý výhled - rozdíl je jako mezi koukáním na televizi a návštěvou kina.” Rossi se podílel na tříletém vývoji jako hlavní testovací jezdec, a současně jako čestný prezident firmy AGV, kterým byl jmenován už v roce 2008. PistaGP je prvním výsledkem projektu AGV Standards, založeného v roce 2009 právě Valentinem.
A co se vlastně během těch tří let v laboratořích AGV podařilo vymyslet? Není toho zrovna málo. Jednou ze zásadních inovací je opačný postup vývoje, který se poslední dobou začíná v tiskových zprávách výrobců přileb sem tam objevovat. Zatímco dříve se nová přilba začínala modelovat od vnější skořepiny, a teprve do hotového skeletu se pasovaly vnitřní výstelky, u modelu PistaGP na to vývojáři šli obráceně. Na pomoc si vzali trojrozměrný skener, pomocí kterého převedli tvar Valentinovy hlavy včetně obličeje do elektronické podoby, a s tou si pak už mohli v počítači pracovat jak dlouho potřebovali, zatímco Vale jezdil po závodech. V "běžné praxi" by to pak mělo probíhat tak, že podle naskenované hlavy se sestaví optimální přilba kombinací té nejvhodnější velikosti vnější skořepiny (výběr ze čtyř velikostí) a vnitřní skořepiny (také 4 velikosti).
Velkou pozornost si vzhledem k závodnímu zaměření vysloužila bezpečnost přilby.
Také tady hodně pomohla matematika a počítače, které na základě vstupních parametrů přilby a sofistikovaného softwaru mohou zjistit o potencionálním riziku zranění mozku nebo krčních obratlů více, než běžné crashtesty.
I když se jedná o závodní přilbu, stranou nezůstal ani komfort. Proto se hodně času a práce věnovalo ventilačnímu systému a aerodynamice. Jenom ve větrném tunelu strávila PistaGP celkem 27 dlouhých hodin, dokud se nepovedlo všechny vzdušné proudy usměrnit k naprosté spokojenosti. Teprve výrazně prodloužená zadní spojler pomohl odsunout nežádoucí turbolence dostatečně daleko od jezdcova zátylku, kde už vzdušný vír nenarušuje stabiltu přilby. Zadní partie také počítají s tím, že jezdec který si přilbu PistaGP bude nasazovat, má závodní kombinézu s hrbem na zádech, a na rovinkách bude zalehávat se zakloněnou hlavou.
Při takové jízdní pozici pak přijde vhod také velký vizor, který ve srovnání s předchozím top modelem GP-Tech umožňuje vidět o 15° výš nad horizont, a celkově zhruba o 8% větší výhledovou plochu. Upínací mechanismus plexi je naopak menší, takže mnohem méně brání v rozhledu. Díky karbonovým vláknům, použitým při výrobě skořepiny, váží celá helma ve velikosti M pouhých 1 250 gramů a ve srovnání s modelem GP-Tech je i celkově menší.
A co se vlastně během těch tří let v laboratořích AGV podařilo vymyslet? Není toho zrovna málo. Jednou ze zásadních inovací je opačný postup vývoje, který se poslední dobou začíná v tiskových zprávách výrobců přileb sem tam objevovat. Zatímco dříve se nová přilba začínala modelovat od vnější skořepiny, a teprve do hotového skeletu se pasovaly vnitřní výstelky, u modelu PistaGP na to vývojáři šli obráceně. Na pomoc si vzali trojrozměrný skener, pomocí kterého převedli tvar Valentinovy hlavy včetně obličeje do elektronické podoby, a s tou si pak už mohli v počítači pracovat jak dlouho potřebovali, zatímco Vale jezdil po závodech. V "běžné praxi" by to pak mělo probíhat tak, že podle naskenované hlavy se sestaví optimální přilba kombinací té nejvhodnější velikosti vnější skořepiny (výběr ze čtyř velikostí) a vnitřní skořepiny (také 4 velikosti).
Velkou pozornost si vzhledem k závodnímu zaměření vysloužila bezpečnost přilby.

I když se jedná o závodní přilbu, stranou nezůstal ani komfort. Proto se hodně času a práce věnovalo ventilačnímu systému a aerodynamice. Jenom ve větrném tunelu strávila PistaGP celkem 27 dlouhých hodin, dokud se nepovedlo všechny vzdušné proudy usměrnit k naprosté spokojenosti. Teprve výrazně prodloužená zadní spojler pomohl odsunout nežádoucí turbolence dostatečně daleko od jezdcova zátylku, kde už vzdušný vír nenarušuje stabiltu přilby. Zadní partie také počítají s tím, že jezdec který si přilbu PistaGP bude nasazovat, má závodní kombinézu s hrbem na zádech, a na rovinkách bude zalehávat se zakloněnou hlavou.
Při takové jízdní pozici pak přijde vhod také velký vizor, který ve srovnání s předchozím top modelem GP-Tech umožňuje vidět o 15° výš nad horizont, a celkově zhruba o 8% větší výhledovou plochu. Upínací mechanismus plexi je naopak menší, takže mnohem méně brání v rozhledu. Díky karbonovým vláknům, použitým při výrobě skořepiny, váží celá helma ve velikosti M pouhých 1 250 gramů a ve srovnání s modelem GP-Tech je i celkově menší.
Informace o redaktorovi
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?