Servisujeme skútr

Základním servisním úkonem, na kterém přímo závisí kondice a životnost motoru, je pravidelná výměna oleje. Intervaly výměn předepsané výrobcem jsou podstatně kratší než u auta - na stopětadvacítce skútru obyčejně každé 3 000 km. Na druhou stranu se ale do malého motůrku vejde mnohem méně maziva - na výměnu většinou stačí jedno litrové balení a často v něm ještě něco málo zbyde. Když to zprůměrujeme, dostaneme se nakonec plus mínus na srovnatelnou spotřebu oleje jako u auta. Naše redakční čtyřstovka, kterou vidíte na obrázcích, potřebuje litrovky dvě.
Nehledě na ujeté kilometry se doporučuje provádět výměnu každý rok na začátku sezóny. Pokud skútr nestojí celou zimu v prostoru se stálou teplotou, v oleji následkem kolísání teplot kondenzuje voda, které motoru zrovna nesvědčí.

Pokud se rozhodnete měnit olej svépomocí, připravte si klíč na povolení výpustného šroubu a klíč na šroub sacího koše. Většina stopětadvacítek má místo olejového filtru drátěné sítko, které se nemění, stačí ho vyčistit. V případě, že je váš skútr je vybaven klasickým kazetovým filtrem, pak dejte nový pokaždé když měníte olej.
Dále budete potřebovat vhodnou nádobu, do které starý olej vypustíte. Vhodná v tomto případě znamená spíš široká než vysoká, aby se vešla pod výpustný šroub a ještě zbylo místo pro manipulaci. V motoshopech nebo na internetu seženete speciální nádoby, ale stejnou službu udělá nepotřebný lavor, stará mísa, nebo uříznuté dno od větší plechovky.

Starý olej lépe poteče ven když je zahřátý, proto je ideální dělat výměnu po jízdě. Okamžitě po vypnutí klíčku je ale zas moc horký, tak radši čtvrt hodinky počkejte. Postavte skútr na hlavní stojan, odšroubujte nalévací zátku na olej, umístěte nádobu pod vypouštěcí šroub a ten povolte a opatrně vyšroubujte. Při troše šikovnosti vám zůstane v ruce, ale jinak také s oblibou padá pod tlakem vytékajícího oleje do připravené nádoby, a pak nezbývá než zašmátrat rukou v temné tůni.

Zatímco z otevřeného výpušťáku necháváte odkapat poslední zbytky černého oleje, můžete se pověnovat sítku (případně filtru). Povolte zátku sacího koše, vyndejte sítko, vyčistěte ho v benzínu a vraťte všechno na své místo v původním pořadí. Zkontrolujte těsnění pod zátkou, zašroubujte ji a dotahujte s citem, případně s momentovým klíčem, máte-li ho. U filtru je to ještě jednodušší: vyšroubovat starý, ekologicky jej zlikvidovat a našroubovat nový. Ten před nasazením potřete na gumovém těsnění vrstvou oleje. Bez speciálního přípravku se filtr dá ještě celkem snadno vyšroubovat například hasákem, ale správné dotažení už je trochu oříšek.

Nastává fáze plnění motoru novým olejíčkem. Dřív než zvrhnete flašku do napouštěcího otvoru, raději se dvakrát přesvědčte, že jste vrátili vypouštěcí šroub na své místo a dobře jej utáhli. Ono to tedy s tím naléváním nejspíš nebude tak jednoduché, ale trychtýř práci hodně usnadní. Kolik oleje se má do motoru vejít se dozvíte v manuálu, stejně jako jeho viskozitu. Většina výrobců už má v nabídce speciální oleje pro čtyřtaktní skútry (my jsme použili speciální olej pro 4T skútry od firmy Maxima), ale když dodržíte stanovené parametry (obvykle 10W40), můžete použít i olej určený do motorky. Nalít do skútru automobilový oleje se rozhodně nedoporučuje, i kdyby měl správnou specifikaci. 

Po nalití doporučeného množství zavřete i horní otvor, nastartujte a nechte motor dvě-tři minuty proběhnout na volnoběh. Vypněte klíček, nechte dalších pár minut stát a pak koukněte na měrku. Podle potřeby případně ještě dolijte, znovu zkontrolujte a máte hotovo. Zbývá už jen odevzdat starý olej, případně filtr, ve sběrném dvoře. V místě kde máte trvalé bydliště by vám měli zlikvidovat množství do 20 litrů zadarmo.

Motor nemůže podávat stoprocentní výkony, když se mu špatně dýchá. Obvykle mu v tom brání nečistoty zachycené na vzduchovém filtru, a proto se vyplatí jej kontrolovat, čistit a měnit i častěji, než doporučuje výrobce, zvlášť když se skútr pohybuje převážně v prašném městském provozu. U menších 125ccm skútrů se pro čištění nasávaného vzduchu používá obvykle skládaná papírová harmonika, ale setkat se můžete i s molitanovým filtrem.

Ať už máte ve svém skútru filtr papírový nebo molitanový, postup výměny je jednoduchý. Na rozdíl od motorek, kde je často špatně přístupný, se tady k němu dostanete snadno. Airbox je taková černá nebo šedá plastová škatule, umístěná většinou na levé straně mezi sedlem a variátorem. Po obvodu má několik šroubů - ty stačí povolit a víko sundat. Pod víkem najdete samotnou vložku vzduchového filtru, které se celá tahle operace týká. Výhodou papírového filtru je, že se při slabším znečištění dá vyfoukat stlačeným vzduchem (kompresorem), ale výměnou za nový samozřejmě nic nezkazíte,a nechávat jej ve skútru déle než předepisuje výrobce se rozhodně nedoporučuje.

Novou vložku filtru koupíte buď u prodejce skútrů, nebo ve specializovaném obchodě s motodíly. Dřív než naskládate všechno zpátky v původním pořadí, vytřete vnitřek airboxu včetně víka hadrem.

Nevěřili byste, jak rychle dokáže zreznout chromovaná koncovka výfuku. Stačí se v zimě párkrát projet po posolených ulicích, a na jaře váš výfuk rozkvete jak Krakonošova zahrádka.  Naštěstí se nejedná o proces nevratný a s pomocí správné chemie se rez dá odstranit. My jsme použili přípravek od firmy Autosol - Metal polish a funguje to perfektně, stačí přípravek nanést na chromovanou část a krouživými pohyby vylešit.

Když už jste v tom pucování, zkoukněte skútrovi důkladně celý spodek. Kromě výfuku totiž rády reznou všelijaké držáky elektroinstalace schované v útrobách podvozku, a jejich totální koroze může mít horší než jen estetické následky. Třeba taková uklepaná cívka vás pak může zaskočit klidně uprostřed léta.

Nezapomeňte občas překontrolovat a upravit tlak v pneumatikách. Když jsou nafoukané málo, skútr bude neklidný, a poznáte to hlavně v zatáčkách. Příliš vysoký tlak zase snižuje jízdní komfort a zvyšuje riziko poškození pneumatiky. Tlak se měří ve studeném stavu a doporučené hodnoty bývají uvedeny na nálepce přímo někde na skútru (pod sedlem, na středovém  tunelu apod.). Při kontrole tlaku rovnou koukněte i na vzhled pláště, zda v něm nejsou trhliny, praskliny, naražení, porušení kostry, a na hloubku dezénu, která má podle vyhlášky mít u motocyklů nad 50 ccm minimálně 1,6 mm, u padesátek stačí 1 mm.