yamaha_cerven




Přes 30 let vývoje. Jak se změnily brzdy ve WSBK?

Dnešní motorky jsou výkonnější, lehčí a rychlejší než ty, na nichž jsme jezdili v 90. letech. A platí to samozřejmě i pro závodní stroje. Ruku v ruce s tou rychlostí jdou i brzdy a italská značka Brembo pěkně shrnula, jak se liší brzdy z prvních ročníků WSBK od těch současných.

Fred Merkel na Hondě RC30, Marco Lucchinelli na Ducati 851, Fabrizio Pirovano na Yamaze OW01, Davide Tardozzi se Stéphanem Mertensem na Bimotách YB4EI-R, to byla špička prvního ročníku nově vzniklého mistrovství světa superbiků v roce 1988. A už tehdy jste vlastně na všech těchto strojích našli brzdové soustavy od Bremba. V letošním ročníku italská značka dodává své produkty taktéž většině jezdců na ročtu WSBK, Bremba mají tovární Kawy, Hondy, Ducati i Yamahy. Dnešní jezdci by se ale asi divili, s čím se museli jejich předchůdci před 30 lety popasovat. Zde je šest největších rozdílů.

1. Brzdové kotouče: malé a křehké

V roce 1988 byl výběr kotoučů jednoduchý, byly litinové, tlusté 5 mm a na průměr měly buď 290, nebo 320 mm. Šlo o ekonomické řešení a disky nepotřebovaly být zahřáté, aby fungovaly. Navíc litina je křehký materiál a s příchodem čím dál agresivnějších třecích materiálů destiček se od nich upustilo ve prospěch oceli a později karbonu. Nicméně karbonové kotouče byly zakázány v roce 1994 kvůli jejich vysoké ceně, takže od té doby jsou kotouče ocelové. Dnešním standardem je průměr 336 mm, občas se používají i menší 328mm disky. Jejich tloušťka záleží na jízdním stylu jezdce a náročnosti dráhy a pohybuje se od 5,5 do 7 mm.

2. Brzdové třmeny ze dvou dílů

Klasikou prvních ročníků byly dvojdílné třmeny pospojované čtveřicí šroubů. Systém tvořený dvěma polovičkami třmenu měl jasné limity, co se tuhosti týkalo, a problémem byla i různá teplotní roztažnost hliníku třmenu a šroubů. V druhé polovině 90. let proto Brembo přišlo s monoblokovými, axiálně uchycenými třmeny, jež o pár let později nahradily třmeny montované radiálně. Jejich mechanické namáhání je menší, takže se tolik pružně nedeformují, což má jasný pozitivní dopad na citlivost brzdění.

3. Vadnoucí a skelnatící destičky

Někteří jezdci ročníku 1988 používali organické brzdné materiály, jiní sinterované. První jmenované těžily ze svého okamžitého účinku od první zákruty a fungovaly pořád stejně i v dešti, jenomže bylo potřeba je dobře zajet, proti sinterovaným deskám podávaly nižší brzdný výkon, za vysokých teplot hodně mizely a byly náchylné na zeskelnatění. Proto někteří jezdci raději používali destičky sinterované, ačkoli byly dražší a potřebovaly teplo. Dnešní desky jsou na úplně jiné úrovni a brzdný účinek je v průběhu závodů mnohem stabilnější.

4. Velké a málo efektivní brzdové pumpy

Před 30 lety se i ve WSBK používaly obyčejné axiální brzdové pumpy, jež kromě toho, že byly vyrobené odléváním, měly i další limity. Byly mohutné a část síly, kterou jezdec tlačil na páčku, mizela v jejich těle, které se ohýbalo. Ovšem již zanedlouho se objevily první radiální brzdové pumpy vyrobené z jednoho kusu materiálu, doplněné o ergonomicky tvarované páčky, což byla technologie převzatá ze světa Grand Prix. Dnes na žádné sportovní motorce jinou než radiální pumpu nenajdete, speciály WSBK samozřejmě nevyjímaje.

5. Dlouhé a ještě delší brzdné dráhy

Kombinace axiálních třmenů i pump, litinových kotoučů, organických destiček a celkové charakteristiky superbiků (byly těžší) v roce 1988 znamenala o 25 % delší brzdné dráhy, než jaké jsou potřeba dnes. Tedy na začátku závodu, protože brzdná dráha se s přibývajícími koly ještě prodlužovala, jak brzdy vadly. Jiné materiály, jiné technologie a podstatně kvalitnější brzdová kapalina dnes znamená prakticky konstantní chování brzdové soustavy po celou dobu závodu.

6. Častější údržba

Běžný uživatel u brzd čas od času vymění kapalinu, ale že by se díval i na jednotlivé komponenty, to ho těžko napadne. Jenže na úrovni mistrovství světa je tohle běžná rutina, nicméně v roce 1988 byl servis brzdových třmenů i pump podstatně častější než dnes – pístky, vodicí plechy, veškerá gumová těsnění, to vše nebylo zdaleka z tak kvalitních materiálů jako dnes a tyto díly se posílaly do továrny Brembo na pravidelnou kontrolu a výměnu spotřebních součástek. Dnes se třmeny používané ve WSBK přestavují každých 2400-2900 km a vydrží klidně i několik sezón. Nicméně tento interval se preventivně zkracuje, pokud došlo k havárii motocyklu, nebo když třmen překročil teplotu 200 °C, což prozradí nalepená termopáska.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš - (Odebírat články autora)

Autor článku obdržel prémii 45 Kč od 9 uživatelů.



TOPlist