ktm_srpen




Nastavení podvozku 1: Pružiny a předpětí

Kolem nastavení podvozku, tedy pružin a tlumičů, koluje spousta mýtů a polopravd. Jasně, je to věda na medvěda, ale zase to není nic tak neproniknutelného, abyste si nedokázali sami motorku naštelovat pro svoje potřeby. Přinášíme nový seriál a začínáme tím nejjednodušším, co by měl udělat každý majitel motocyklu - nastavením předpětí pružin.

Kapitoly článku

Upozornění pro začátek: tenhle článek není určen těm, kteří se svou mašinou netráví čas s nářadím v ruce. Kvalita podvozku je rozhodujícím faktorem kvality motorky, při dnešních převýkonovaných motorech možná tohle pravidlo platí víc než kdy předtím. Kde a jak začít v nastavování podvozku motorky? Již na začátku si třeba uvědomit, že to není práce na pět minut a také na celou akci budete potřebovat minimálně dva lidi. Takže koupit pivo, zavolat parťáky a můžete laborovat v garáži. Nastavení podvozku začíná u pružin, proto se jim budeme v příštích řádcích věnovat. Pamatujte, že každou změnu podvozku vykonávejte po malých krocích a vždy měňte pouze jednu věc. Budete tak mít možnost každou změnu odpozorovat a vrátit.

Slovo na úvod seriálu, aneb Kdy se začít zabývat nastavením podvozku? Když během jízdy často chytáte dorazy tlumičů. Když cítíte, že předek motorky se při brždění příliš ponořuje. Když se při akceleraci motorka moc pohupuje. Když často chytáte kufry nebo stupačkami v zatáčkách. Když se na motorce necítíte komfortně. Když se necítíte tak dobře a jistě v zatáčkách, jako na jiných motocyklech. Většinou se majitelé začnou zabývat nastavováním podvozků po ujetí několik sezon, když si osvojí limity podvozku a chtějí se posunout dál. Proč ale nemít nastaven podvozek pořádně již od začátku?

Jdete v zatáčce často až na stupačku? Kromě jezdeckého umu a přilnavých gum to může znamenat i špatně nastavené předpětí

Správné předpětí pružin je základní nastavení podvozku, které nám určuje činnou délku tlumiče potřebnou na absorpci vysutých nerovností nebo naopak děr. To určuje základní geometrii a světlou výšku motorky. Změna nastavení tlumičů na moderních motocyklech bývá obyčejně bezproblémová, jsou-li tlumiče nastavitelné, ale v zásadě každý tlumič se dá nastavit. Stavitelné tlumiče mají jednoduchý přístup k maticím a šroubům, budete potřebovat pouze základní nářadí a rozebírání není zapotřebí. Při „nenastavitelném“ podvozku je za účelem změny nastavení potřeba obyčejně menší rozborka. Mějte na paměti, že na starších motocyklech může být funkčnost poznamenána zanedbanou údržbou nebo špatným technickým stavem. Proto když budete chtít aplikovat poznatky z tohohle článku na svůj ojetý motocykl, ujistěte se, že nemá prasklý nebo ohnutý rám, vidle nebo brýle, olej v tlumičích není starší než dva roky nebo 25 000km, tlumiče netečou, ložiska v kolech ještě nejsou vymlácená, veškeré uložení kyvné nebo kyvných vidlic je bez vůlí a má plynulý nesekavý pohyb, ráfky kol jsou rovné, ložisko v řízení je v dobrém stavu (má plynulý nesekavý pohyb a nemá vůli). Pneumatiky jsou nové nebo zaběhnuté na vašem motocyklu, nemají praskliny ani bubliny. Kola jsou nahuštěná na správnou hodnotu. Vyhovuje? Jestli ne, tak ještě o pár piv v garáži budete déle.

Pokud není podvozek v cajku, nemá smysl na něm cokoli ladit. Údržba motorky neznamená jen vyměnit olej v motoru a nafouknout gumy!

A můžeme jít nastavovat. To, co řešíme, je tzv. sag. To je hodnota poklesu tlumiče v poměru k volnému stavu, zkrátka pokles motorky, a nastavuje se právě změnou předpětí pružiny. Pokles tlumičů nám rozděluje činnou délku zdvihů na pozitivní a negativní. Když najedete do díry nebo na hrbol, je potřeba kolo vysunout nebo zasunout tak, aby jezdec, potažmo motocykl zůstali co nejvíc v rovině. Negativní dráha (sag) je zdvih tlumiče, který je v záloze pro vyrovnání děr, a pozitivní dráha tlumiče je pro vysuté nerovnosti.

To je povrch, co? Odpružení musí zvládat jak hrboly, tak díry. Dobře nastavené předpětí je základ!

Znáte tu větu: „Přitvrdil jsem zadek na maximum, aby to líp sedělo?“ To, co dotyčný udělal, je pouze změna sag zadního tlumiče, tedy motocykl má ostřejší úhel řízení a menší závlek předního kola, ovládání je pocitově lehčí. Sag se nastavuje na aktuální naložení motocyklu. Protože sedlo spolujezdce je na docela velké páce k zadnímu tlumiči, při jízdě ve dvou je vhodné změnit předpětí zadního tlumiče, i když vaše ledvinka má jakkoli muší váhu. Motocykly jsou z toho důvodu standardně již spoustu let vybavené jednoduchým štelováním předpětí zadní pružiny (pomocí C-klíče nebo vyvedeným hydraulickým štelovákem). Co se předku týče, tam se předpětí na stavitelné vidli ladí většinou plochým klíčem a jedna otáčka nastavovací skrutky teleskopu bývá obyčejně rovna 1mm poklesu. Pokud motocykl šroub nastavení nemá, lze měnit předpětí pomocí přidání podložek nad pružiny nebo výměny pružiny za delší nebo tužší. Abyste však zjistili, jestli vůbec tužší pružinu potřebujete, doporučuji použít v prvním kroku ty podložky.

Základní nastavení negativu předních tlumičů je 1/3 činné dráhy při aktuálním zatížení. Samozřejmě že jezdci si upravují také sag dle svých potřeb a není výjimkou, že motokrosaři používají nastavení až do 60:40 a okruhoví střelci do 75:25. Zadní tlumiče se zpravidla nastavují na stejnou hodnotu poklesu v milimetrech, nikoliv v procentech, není-li uvedena přesná hodnota v manuálu. Zadní kolo poháněné řetězem je náchylné k ponoru při akceleraci po překonání rovnovážného bodu (představte si třeba mrtvý bod jízdy po zadním na kole nebo motorce). Po překonání mrtvého bodu řetěz tahá zadní rozetu hnací sílou a ta má tendenci otáčet zadní kyvkou nahoru kolem čepu. Stejně jako při překonání mrtvého bodu se tak motorka sune na jezdcův hřbet. Jelikož zdvih zadního kola nám výrazně ovlivňuje závlek předního kola, má přímý vliv na „lehkost“ ovládání motorky. Kromě samotné hmotnosti musí tedy pružina odolávat při výjezdu z vinglu i „přitahování vzhůru řetězem“, tudíž je potřeba udělat negativ obyčejně menší. Při silničních sportovních motorkách se dnes nezřídka setkáváme s nerovnými hodnotami zdvihů, proto může být sag zadních tlumičů výrazně nižších procent. Obecné pravidlo tedy zní: 1/3 zdvihu pro předek a míň, kolem 1/4, pro zadek. Přesné hodnoty bývají uvedeny v manuálu.

Aktuální zatížení je zatížení mašiny připravené k jízdě, tedy hlavně oblečený jezdec a nádrž natankovaná do poloviny (důležitý bod zejména pro motocykly s velkou nádrží). Když jedete na výlet, tak je nutno měření provést s ledvinkou nebo zavazadly. Již teď je vám jasné, že optimální nastavení by se mělo provést před každou jízdou, ale zas tak dramatické to není. Jak se k tomu postavíte, je pouze na vás. Svůj motocykl si nastavte na váš nejpoužívanější režim, tedy když jezdíte 90 % sezony sám, není třeba nastavovat tlumiče i pro ledvinku, naopak když jezdíte právě dlouhé trasy plně naložen, je zbytečné nastavovat sag pro jednoho bez bagáže. Druhou možností je nastavit sag pro všechny případy a zapsat si hodnoty předpětí, pak ho můžete měnit kdykoliv během sezony.

Jezdíte pořád v "plné polní"? Kufry na páce podsedlového rámu mají velký vliv

Předtím, než se do něčeho pustíte, musíte znát zdvih tlumičů svého motocyklu. Neznám zdvih tlumičů, jak jej zjistím? Nejjednodušší možnost je najít si ověřený online katalog, nebo uživatelskou příručku svého motocyklu, kde by měly být tyhle údaje zveřejněné. Jestli stejně neumíte dohledat, je potřeba měřit. Z předních tlumičů vyndáme pružiny a jednoduše změříme zdvih posuvem kluzáku do mezních poloh. Na zadku bohužel zdvih tak úplně zjistit nejde, to byste museli sundat pružinu ze zadního tlumiče, změřit jeho chod a následně buď spočítat délku zdvihu v místě osy kola, anebo tlumič namontovat bez pružiny a změřit. Dost práce.

Měření sag na motorce

Provádíme tři druhy měření: uvolněné tlumiče, které definují referenční hodnotu, sag motorky bez jezdce a sag motorky s jezdcem. Pro seřízení podvozku jsou důležité hlavně to první a poslední měření, uvolněné a s jezdcem. Postup pro měření sag bez jezdce se nijak neliší od měření sag s jezdcem (kromě jezdce ovšem). Do garáže si vezměte kromě pivka také tužku a papír. Než začnete nastavovat sag, tak uvolněte všechny útlumy na minimum, aby se nestalo, že vám tlumení bude „držet“ tlumiče. Zapište si jejich hodnoty, minimálně pro ověření nastavení uvedeného v servisním manuálu.

První měření (hodnota A na obrázku) provádíme na hlavním stojanu nebo se zvednutým kolem tak, aby byl tlumič, který měříme, zcela uvolněn. Pro přední vidlici můžeme měření provést za pomoci zdrhovací pásky, kterou posuneme k prachovce. Změříme délku mezi prachovkou a uchycením brýlí nebo spodní částí při USD vidlici.

Měření zadního tlumiče provádíme obyčejně pomocí značky na kapotáži (páska, fixa nebo výrazný geometrický tvar) na kolmici mezi osou kola a značkou. Při nadzvedávání dávejte pozor na to, abyste motocykl zvedali za dostatečně tuhou část. Třeba sportovní motorky při zvedání za podsedlovku můžou mít deformaci a tudíž naměřené hodnoty jsou zkresleny.

Nadzvedávat motorku přes boční stojan není optimální, ale když není zbytí, krátkodobě to snese

Druhé měření (hodnota C na obrázku výš) je fyzicky náročnější. Měříme na naprosto stejných místech, ale tentokrát u zatíženého motocyklu na vodorovné podložce. Jezdec (případně i spolujezdec) musí mít nohy na stupačkách, uvolněné brzdy. Rovnováhu naložené mašiny udržuje třeba parťák (tak s tím pivem opatrně), anebo se opřete o stěnu. Je to sice potom lehce zkreslené, ale když nemáte třetího do party... Motorkou párkrát propérujte, víc jak polovinu zdvihu, ale nijak dramaticky to neberte. Pro bezpečnou manipulaci je to s jedním parťákem docela výzva, lepší jsou dva – vy sedíte, jeden vás drží a třetí měří. Pamatujte na ty uvolněné brzdy při měření a zapište si naměřené hodnoty. Měření opakujte radši víckrát, dokud si nebudete jisti správností svého výsledku.

Příklad: Zdvih předního tlumiče je 150 mm. Třetina zdvihu tlumiče je tedy 50 mm, co je hodnota, o kterou má poklesnout motorka. Prostor mezi prachovkou a brýlemi je 180 mm. Po usednutí a stabilizování polohy bych měl naměřit při správném předpětí pružiny 130 mm. Mám-li naměřenou hodnotu vyšší, třeba 134 mm (co zodpovídá negativu 46 mm) musím pružinu uvolnit. Je-li naměřená hodnota nižší, např. 123 mm (co zodpovídá negativu 57 mm), potřebuji pružinu utáhnout.
Pro úplné puntičkáře je tady metoda přesného určení negativu, která zohledňuje také statické tření v tlumiči. Při téhle metodě se nemusí povolovat šrouby tlumení. Hodnota poklesu B je určena aritmetickým průměrem dvou měření. První hodnota je měřena po pomalém poklesu tlumiče po nadzvednutí, druhá je měřena po kompresi (minimálně 1/2 zdvihu). Při nulovém tření by byly obě hodnoty stejné, ale jelikož toho nikdy nedosáhneme, budou se hodnoty trochu lišit a my z nich uděláme průměr.

S každou změnou předpětí je vhodné opakovat všechna měření. Celý postup opakujeme, dokud nebudeme mít sag nastavený dle vlastních představ. Určitě vám došlo, že bez piva se dá celá tahle eskapáda bravurně zvládnout, nikoliv však bez nářadí a pomoci. Tak hodně štěstí!

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 237 Kč od 29 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (8x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist