Motocyklové pneumatiky

Základní informace

Všichni výrobci pneumatik, nejen na motocykly, používají stejné značení umístěné na bočnici. Proto stačí navštívit stránku libovolného výrobce a dekódovat označení své gumy. Kromě základních rozměrů pneumatiky zde naleznete informace od rychlostního a zátěžového indexu přes konstrukci pneumatiky, až po rok výroby.

Na stránce konkrétního výrobce lze také nalézt informaci o huštění pneumatiky použité na našem motocyklu nebo alespoň řádově rozdělené do skupin. Někteří výrobci mají uvedené optimální huštění pro různé teplotní podmínky, zejména jde o sportovní pneumatiky.

Stavba pneumatiky, radialní nebo diagonální?

První konstrukce pneumatiky byl typ diagonální. S příchodem extrémně rychlých motocyklů byly vyvinuty radiální motocyklové pneumatiky. Pirelli v roce 1983 poprvé produkuje radiální pneumatiky vyvinuté pro Hondu VF 1000 R. Radiálky jsou v automobilech používány již od padesátých let, ideovým nositelem je svým patentovaným konceptem z roku 1946 nepopiratelně Michelin. Radiální pneumatiky bylo zapotřebí kvůli zmenšení úhlu prokluzu, téhle tématice se však budeme věnovat příště v samostatném článku.

Stavba pneumatiky popisuje, jakým způsobem je pneumatika zkonstruována. Když je v označení písmeno R, jedná se o radiální pneumatiku. To znamená, že kordy jsou vedeny od patky k patce radiálně (nejkratší cestou), při pohledu z boku jsou kolmé na osu rotace pneumatiky. Pravděpodobně odsud pochází název konstrukce. Radiální pneumatiky obsahují minimálně jednu vrstvu tzv. nárazníku, což je tvrdá vrstva vláken, nad kterou je běhoun.

Když je v označení pneumatiky místo R pouze pomlčka nebo písmeno D, pneumatika je diagonální konstrukce. Výstužné kordy jsou vedeny od patky k patce pod úhlem 40-55° ve dvou na sobě opačných vrstvách. Pneumatika neobsahuje vrstvu nárazníku, vlákna jsou vedena více vrstvami a můžou být spolu pleteny.

Posledním používaným označením možné konstrukce je B. To značí semiradiální pneumatiku. Jedná se o diagonální konstrukci kordů s nárazníkem, jako je u radiálních pneumatik. Radiální pneumatiky jsou určené pro silniční motocykly, cestovní endura a motocross používají obyčejně diagonální konstrukci, nebo diagonální s nárazníkem.

Vlákna kordů mohou být z ocele, kevlaru nebo jiných progresivních materiálů za účelem snížení hmotnosti a zvýšení tuhosti. Vlákna nárazníků jsou obyčejně z oceli. Použité materiály zásadně neovlivňují výrobní cenu jedné pneumatiky. To, zač platíme, je zejména drahý vývoj a výzkum jakýchkoli nových technologií. Výrobci pneumatik mají často prémiovou značku a pak vedlejší s levnějšími produkty pocházejícími z jedné fabriky. Příkladem je třeba Pirelli a Metzeler nebo nám tak blízký automobilový Continental a Barum. Nevěřte tomu, že by tyhle pneumatiky byly horší. Mají obyčejně stejnou gumu jako prémiové, liší se pouze nelíbivým designem a možná materiálem kordů.

Dynamický poloměr

Jednu z veličin, kterou se můžete o své pneumatice dovědět, je poloměr. Poloměr pneumatiky není v žádném případě konstantní a mění se v závislosti na rychlosti vlivem odstředivých sil a deformací. O tom, jaký dynamický poloměr bude, rozhoduje kupříkladu konstrukce pneumatiky, použité materiály, rozměry, huštění a jiné okolnosti. Dynamický poloměr je hodnota určovaná měřením v laboratorních podmínkách pro konstantní přímou jízdu o rychlosti 60km/h. Pro výpočtové účely je také možné jeho matematické určení nebo počítačové simulování.

Změnou poloměru pneumatiky se samozřejmě mění také její obvod a dráha, kterou kolo přejede na jednu otáčku. Tahle změna je lineární a relativně malá, takže nemůžeme tvrdit, že by významně ovlivnila jízdní vlastnosti přímé jízdy. To ovšem neplatí pro jízdu v náklonech, kde deformace pneumatiky působí změnu kontaktní situace a také na ní závisí přesnost stopy vedení motocyklu. Tomuhle tématu se však budeme věnovat v příštím článku.

Dezén

Dezén, běhoun nebo vzorek je nejviditelnější část a v současnosti obrovský marketingový tahák. Jediná věc, která je ohledně něj důležitá, je zvolit si typ pneumatiky a dezénu dle vlastních potřeb. Když jezdím na enduru, ale nejezdím v terénu, tak mi budou špunty k ničemu, stejně jako si okruhář na suchou trať nevezme mokré pneumatiky. Když považuji silnice za nutné zlo k překonání kilometrů, abych pak řádil v terénu, zvolím si chlupaté gumy. Nevěřte tvrzení, že tamty nebo ony drážky na silniční gumě jsou za deště lepší, mnohem víc totiž na mokré vozovce závisí na stylu jízdy. Obecně platí fakt, že čím jsou drážky tlustší, tím méně styčné plochy pneumatika na asfaltu poskytuje. Za mokra i za sucha poskytne méně trakce. Stejně tak se tyto dezény rychleji zahřívají na správnou teplotu a rychleji se přehřejí, s opačným problémem pak zápasí slikové dezény, nebo jim blízké.

Základní pravidla o pneumatikách

Nejdůležitějším ze všeho je dodržování doporučení výrobce. Představíme si pár věcí, které byste měli vědět a mít na paměti:

• Kontrola pneumatik - Optická kontrola stavu pneumatik a jejich tlaku po ujetí 400-600km nebo před každou jízdou.
• Záběh pneumatik - nové pneumatiky potřebují záběh, jeho délka je vždy závislá na jízdním stylu a pneumatikách, obecně se říká, že do 100km již musí být každá guma zajetá. (Okruhové pneumatiky jsou samozřejmě jiné téma).
• Odstranění klouzavého filmu - na nových pneumatikách v dnešní době stačí pneumatiky prohřát a projet pár zatáček. Šmirglováním pneumatiky ničemu nepomůžete.
• Životnost pneumatik – obecná hodnota maximální životnosti je 5 let, závisí však na stylu skladování. UV záření a vysoké teploty významně snižují životnost pneumatik, urychlují stárnutí gumy. Přípravky na konzervaci pneumatiky můžou zvýšit jejich životnost.
• Zahřívání pneumatik pomocí takzvaných nahříváků – pomáhá dosahovat optimální pracovní teploty, opakované zahřívání degraduje kvalitu gumy a neumožňuje dosahovat původní trakce. Zahřívání pomocí myšiček na přímé cestě je spíš pro oko nebo psychiku jezdce.
• Změna tlaku vlivem zahřátí – na okruhu jezdci měří vnější teplotu gumy a dle ní pak upravují hustící tlak. Když jezdíte v prudce se měnících podmínkách, je dobré tlak v pneumatikách pro dosažení optimální trakce a životnosti kontrolovat a upravovat dle potřeby.
• Širší gumy místo původních – rozměry pneumatik jsou stanoveny výrobcem a pro ně byly vyvinuty i ráfky. Na původním ráfku se vám širší guma zdeformuje a ztratí svůj tvar, na který byla vytvořena. Prakticky pak neumožňuje její plné využití a výsledkem může být pouze snížení trakce nebo pokuta.
• Pneumatika má modré okraje nebo se trhají špunty – to jsou známky přehřátí, vulkanizace gumy a její lokální tvrdnutí, pouze při správně nahuštěné pneumatice je životnost dostatečně dlouhá. Jak při nízkém tak při vysokém hustícím tlaku je guma vždy přehřívána.
• Skladování pneumatik – ideálně na stojato, na ráfku (použití stojanu) a pravidelná změna jejich polohy
• Lepení pneumatiky – pokud se dá píchlá pneumatika opravit, dá se na ní i jezdit. Pro extrémní zátěž je však vhodné ji vyměnit.
• Jaké gumy jsou nejlepší? – Jsou to ty, na které máš peníze a můžeš si je dovolit, ne ty, které stojí ve výloze a zatím co na ně šetříš, tak jezdíš na plátnu (Igor Brezovar).

Informace o redaktorovi

Marek Janoušek - (Odebírat články autora)