Jak na enduro začátky: co sbalit, než vyrazíme do akce

Po předchozím dílu máme enduro zajeté a všechny ovladací prvky nastaveny. Nyní se mrkneme na všechno ostatní, co je dobré si nachystat před výletem do terénu. Sbalíme si vše potřebné, co si žádá lítání ve volném terénu, ale i to, co je důležité sbalit na enduro závody.

Jak na enduro začátky: co sbalit, než vyrazíme do akce

Zkušení enduráci dokáží sbalit vše potřebné rychlostí blesku a pravděpodobně by to zmákli i poslepu. Rozhodit je dokáže snad jen situace, kdy se jim někdo podívá do enduro vercajku a s vracením nářadí už si hlavu neláme. Jenže jak to tak bývá, zjistí to až ve chvíli, kdy se něco pokazí a je třeba montovat. Není se tedy čemu divit, když vzduchem létají slova publikovatelná až po dvaadvacáté hodině, ale i všechno ostatní, co je po ruce.

Pojďme se tedy podívat, co vše je potřeba sbalit a co rozhodně nezapomenout. Začněme u jezdce a jeho výstroje. Já to vždy beru od paty k hlavě a začínám balit spodní prádlo, tedy ponožky, trenky a tričko. Potom přihodím boty, kolenní chrániče či ortézy, šortky, bederák, krunýř nebo kompletní chráničovou vestu, lokty a krční chránič. Hned potom balím kalhoty, dres a bundu či vestu. Naposledy připravuji přilbu, brýle a rukavičky. Při balení si většinou představuji, jak to na sebe vrstvím a virtuálně jdu krok po kroku, než se ve finále dostanu k přilbě.

Když vyřeším sám sebe, jdu si sbalit nářadí, ale i sprej na řetěz, kanystr a některé náhradní díly, jako jsou náhradní páčky a duše. V tento okamžik je velice zásadní rozdíl, zda se balím na závody či ježdění pár set kilometrů od domova, a tím pádem věci včetně motorky láduji do auta, a nebo jestli si vyrážím vrknout za humna a nastrojený vyjíždím přímo od chalupy. Od toho se pochopitelně odvíjí seznam nezbytných věcí.

Pokud startuji z garáže, musím si většinou vystačit pouze s tím nejnutnějším, tedy tím, co se vejde do ledvinky či camelbagu. Jezdec jako takový je v obou případech oblečen stejně a vrstvení se odvíjí od daného počasí. Někdy stačí obléct pouze dres, v chladnějších dnech se doplní lehkou vestou a když je zima, dojde na enduro bundu. Počasí je rozhodujícím faktorem také po stránce spodního prádla a za chladných dnů je nejlepším řešením termoprádlo. Do ledvinky či camelbagu je dobré sbalit univerzální multiklíč, plastové stahovačky, srolovaný kurt, nějakou tu kačku na útratu a sladkou tyčinku. Od věci není ani druhý pár rukavic či náhradní spojková páčka. Je jasné, že by se našlo moře dalších důležitých věcí, ale to by pak jezdec byl ověšenej jako vánoční stromeček a na motorce by se sotva hýbal.

Za předpokladu, že je místo ježdění na hony vzdáleno a motorka se k němu musí dopravit na vleku či v dodávce, je šance naložit mnohem více věcí. Proto je dobré vzít si kromě již zmíněného také box se základním nářadím, montýrky na pneumatiky, kanystr s benzínem, sprej na řetěz, stojan, americkou pásku, ale i náhradní díly, jako jsou páčky, duše (za předpokladu, že nejedete mousse), ventilky nebo druhý naolejovaný vzduchový filtr.

Důležité je mít dobře sbalenou výstroj, na kterou se parádně hodí přepravka od ovoce nebo velká motokrosová taška, kam se vejdou jak chrániče, tak boty i přilba. Docela fajn je přibalit igelitové pytle určené pro odpadkové koše, které nejprve poslouží jako podložka pro přezutí a pak jako pytel na zablácenou a propocenou výstroj. Dobré je přibalit teplou čepici a univerzální autolékárničku. Velice důležité je myslet na pitný režim a vzít zásobu vody, ale i něco na zub. Během ježdění je ideální jíst například banány, müsli tyčinky, oříšky nebo čokoládu a z mé zkušenosti není vůbec marné vzít si s sebou plechovku tuňáka. Zásoby se pochopitelně odvíjejí od délky výletu a dostupnosti občerstvení na místě. Podcenit určitě nejde také lehčí zásoba zlatavého moku, protože orosenému pivku po jízdě se jen máloco vyrovná. Kromě toho se občas stává, že je potřeba odměnit nějakého parťáka, který během ježdění přiložil ruku k dílu a pomohl vás vytáhnout z bryndy.

Jak už bylo zmíněno, motorka se přepravuje buď v dodávce a nebo na vleku. Proto je potřeba pořídit kotvící systém a kurty. Perfektní jsou kurty určené přímo pro motorky, protože díky nim je upevnění velice jednoduché a rychlé. Mašinu doporučuji upevnit za brýle, což je tisíckrát lepším způsobem, než přímo za řidítka. Pak už jen stačí motorku pojistit třetím kurtem a je hotovo. Aby se tolik nestlačovalo pérování, existuje plastový kříž, který vymezí prostor mezi předním kolem a spodními brýlemi, respektive blatníkem.

Aby se při ježdění v těžším terénu eliminovaly škody a nedocházelo na nepříjemné okamžiky daleko od dílny, je dobré zainvestovat a motorku vybavit nad rámec série chrániči. Jmenovat můžu například chránič motoru, kovové výztuhy chladičů, bástry, chrániče kotouče, chrániče přepákování nebo textilní pásky na tahání. U dvoutaktních cirkulárek je dobré namontovat ještě chránič výfukového kolene. Když se vrátím k bástrům, je dobré si rozmyslet, zda skočit do jednoduchých motokrosových, a nebo pořídit endurácké s plastovou či kovovou výztuhou, která je pevně spojena s řidítky. Ty bezesporu dobře chrání páčky proti zlomení, ovšem je zde riziko zlomení ruky a to hlavně v okamžiku, kdy letíte přes řidítka.

Větší investicí je použití systému mousse, tedy nahrazení klasické duše "pěnovým" věncem. Díky tomu nedojde k defektu a to se hodí jak při ježdění ve volném terénu, tak při offroadových závodech.

Tento článek ukázal jen to nejzákladnější a je jasné, že existuje moře dalších systémů, chráničů i enduro vychytávek. Proto bude fajn, když v komentářích pod článkem přihodíte své postřehy, které vám při enduro ježdění usnadňují život a mohly by pomoci dalším. My nyní už pracujeme na dalším dílu, ve kterém si povíme něco o základní pozici těla za řidítky.

Autoři článku obdrželi prémie 108 Kč od 18 uživatelů.

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist