Holky a motorky: Mašiny na papíře

Tento pojem často figuruje v rozhovorech typu „koupil jsem si litra, ale furt je to slabý,“ když se nás páni snaží zaujmout. Co se nám tím snaží říct, netuším, ale povězme si, co se nám snaží říct sám zdvihový objem.
Objem motoru je často mylně nazýván obsahem, ale přece jenom žijeme v trojrozměrném světě, že ano. Samotná hodnota zdvihového objemu taky není samozřejmým ukazatelem toho, jak se bude stroj chovat. Důkazem toho jsou motocykly s velkým objemem, ale malým výkonem a naopak. Nicméně objem nepopiratelně ovlivňuje jak zmíněný výkon, tak točivý moment.
A jak se zdvihový objem vlastně určuje? Jedná se o vztah průměru pístu (vrtání válce) a zdvihu pístu. Neděste se, vysvětlíme si to na následujícím příkladu. Představte si vypaseného veverčáka, kterého právě odmítla krásná veverčanda, protože je moc prostorově výrazný. Veverčák se tedy v určitém prostoru rozhodne běhat, aby zhubnul. Krutá veverčanda ho ještě přiváže za ocas ke klikové hřídeli, a tak běhá stále stejnou vzdálenost nahoru a dolů jako blbec. Ta vzdálenost, kterou uběhne z horní části prostoru do dolní části prostoru, se nazývá zdvih veverčáka. Veverčák v našem případě představuje píst. Tuto vzdálenost je potom ještě třeba vynásobit plochou toho nenažraného hlodavce.
To jsme samozřejmě zjistili objem jediného válce, proto jestliže máme motor o více válcích, je třeba tuto hodnotu ještě vynásobit jejich počtem. Nu a s trochou štěstí dostaneme zdvihový objem motoru. Ten se u motocyklů nejčastěji zapisuje v centimetrech krychlových (cm³ ), méně často pak větší objemy v litrech (1 l = 1 000 cm³ ).

V této kolonce nejčastěji uvidíte hodnoty v rozmezí 8:1 – 12:1. Představme si, že náš veverčák zrovna doběhl do horní části (úvrati) a nad ním zůstal jakýsi kompresní prostor se stlačenou směsí (rozmasakrovaných veverčáků, které veverčanda už odmítla). Kompresní poměr je potom poměr mezi celkovým objemem válce a objemem kompresního prostoru, který zůstal nad veverčákem.

Výkon záleží na objemu motoru, otáčkách, tlaku, který působí na našeho chudáka veverčáka, a taky na tom, zda je motor čtyřdobý nebo dvoudobý, tedy na času, za který je práce vykonána. Výkon najdete v kW, případně koních (k, hp nebo PS). Vztah mezi koňskými silami a kilowatty je 1 kW = 1,36 hp.
Točivý moment někteří taky považují za skvělý způsob, jak zaujmout slečnu, a tak jej budete znát z výlevů typu „ta moje mašina má fakt pořádný zátah odspodu,“ přičemž autor této věty se nejčastěji opírá o nějaký vysokootáčkový supersport, a tak se mu můžete v tichosti zasmát. (Ale opravdu v tichosti, nesluší se to. Navíc může být bohatý a hodný.)
Točivý moment je z fyzikálního hlediska moment síly, což je působení síly na bod vzdálený od osy otáčení. Čím je dále, tím větší je moment síly. Pro pochopení si představme, že by si zákeřná veverčanda stoupla na veverčáka, aby to neměl tak jednoduché. Na hlavě veverčáka bude působit největší silou na klikovou hřídel, ke které je přivázaný za ocas. Tlak závisí na kompresním poměru a kvalitě směsi a hoření. Točivý moment se udává v Newton metrech (Nm).
Jak maximální výkon, tak max. točivý moment je uváděn spolu s otáčkami motoru, které jsou klíčové pro to, aby vám tyto informace vůbec k něčemu byly. Protože jestli máte maximální krouťák (točivý moment) někde ve vysokých otáčkách, tak tam sice máte výkonu požehnaně, ale „dole“ je to nuda a šeď. Jestliže se vám maximálního momentu dostává již v nízkých otáčkách, můžete zase ztrácet „nahoře“.

Nejčastěji se u svých strojů setkáte se zkratkou OHC (SOHC) nebo případně DOHC. Ačkoliv vám to může připadat jako legrační citoslovce nebo fundovaná nadávka, tak je to docela užitečná věc. U všech třech zkratek se jedná o uložení vačkové hřídele v hlavě válce. Vačková hřídel se stará o otevírání sacích a výfukových ventilů. A jak vypadá den takové běžné vačkové hřídele? Někdy nad ránem se naše hřídel vrací z večírku pro nezadané vačkové hřídele a jde se zpátky do garáže vyspat. Občas si z večírku přitáhne i pohledný vačkový hřídel, a tak se nedivte, když ráno budete mít DOHC místo SOHC. V rozvodu SOHC je totiž jedna vačková hřídel na hlavu válce, kdežto DOHC má dvě.
Ale vraťme se k běžnému dnu vačkové hřídele. Když vačková hřídel žádala o práci, v motivačním dopise uvedla hlavně to, že ji musí práce bavit a že chce pracovat na vyšší pozici. A tak pokaždé, když vy usedáte na svůj stroj, vačková hřídel dostane pokyn „zdola“ od rozvodového řetězu, který je mezi ní a hřídelí klikovou, a ten pokyn zní „a teď to roztočíme!“ Vačka je vejčitého tvaru, a otáčením tak zvládá otevírat ventily v určitých intervalech. O zavírání ventilů se většinou postarají ventilové pružiny, výjimku tvoří některé italské motocykly .
Existují samozřejmě i jiné druhy rozvodů, které jsou však již zastaralé a nezvládají vysoké otáčky. Na starších motorkách byste se mohly setkat ještě s OHV, u kterého je vačková hřídel umístěna v bloku motoru a ovládá ventily zdvihacími tyčkami.

Pokud jste došly až sem a zatím vše chápete, blahopřeji, jste v tomto oboru vzdělanější než drtivá většina žen (a často i mužů ). Pokud tyto věci ještě úplně nechápete, začněte u základů – jak vypadá a funguje motor, potom porozumíte lépe. Jestliže ani to nevyjde, tak vás to jednoduše zřejmě nezaujalo, ale to taky není nic hrozného ani výjimečného. Příště se podíváme na další technické specifikace…