hsq_cervenec_enduro




Dáte si koblihu? Jak se naučit gumovat dokola

Donut neboli kobliha je prapůvodní anglický název pro gumování dokola a právě této výtržnosti se budeme nyní věnovat v našem letním seriálu. Rozlučte se se zadní pneumatikou, připravte se, že motor dostane záhul a podíváme se, jak na to.

Co přesně se donutem myslí? Původní myšlenka je vygumovat kruh a stát přitom ve stupačkách, spalouch s couráním nohama po zemi je pro dnešní návod podřadná záležitost, stejně jako bohapusté zrychtování gumy na místě. Vzhledem k povaze triku je jasné, že to odnese zadní pneumatika a rovnou můžeme říct, že jestli se to budete chtít naučit tak, abyste to dávali na sto procent, jedna guma stačit nebude.

Dobrou zprávou je, že jestli se do toho pustíte, můžete na učení používat jeté gumy, takže náklady nula a když gumování dostanete do ruky, budete ničit pneumatiky míň. Čím bude guma tvrdší, tím bude gumování jednodušší a největší službu udělají staré cestovní, případně přestárlé sportovní pneumatiky. Na nových jsem nikdy nejezdil a zásobuju se tak, že jdu do kontejneru většího pneuservisu, probírám se hromadou a hledám gumy, které jsou co nejstarší. Datum výroby je na boku ve formátu např. 4203 – 42.týden roku 2003. Takovou gumu beru hned, ať je třeba supersportovní, u cestovních to tolik neřeším, ale když je stará dva, tři roky, beru si jí, jen když je nouze. Každopádně pneumatika stará přes deset let je na gumování/drifty super a je pár osvědčených typů, které se utrhnou už kousek za volnoběhem. Dobrou službu udělá i guma, která je sice novější, ale těsně před smrtí, tak jí nepřezouvejte předčasně, protože je v ideálním stavu na zkoušení dnešní dovednosti. Od věci není ani řešit tlak, čím víc v gumě je, tím líp se utrhne a tři atmosféry nejsou od věci.

Tělo na nádrž

Pravděpodobností několika přezutí jsme asi pár nadšenců odradili a další odpadnou potom, co si povíme, že bez padáků a pořádného oblečení to nezkoušejte, protože na hodně procent vám dřív nebo později zadek ustřelí moc a motorka upadne. Což je lepší varianta, ve výjimečném případě se může stát, že zazmatkujete, uberete v nevhodnou chvíli a vyzkoušíte si highsider. Sice malý, ale i tak sebou motorka asi plácne na jednu i druhou stranu. Čekám, že z původních čtenářů nám teď zbylo tak sedm statečných, takže místo článku by asi stačilo to probrat s každým po telefonu. Ale za to bych nedostal honorář, tak pokračujeme textovou formou, a když si tenhle článek přečte více jak 10 tisíc lidí uděláme někdy i video. Já jsem si dovolil mít na sobě na focení jen tričko, protože se věnuji stuntridingu nějaký pátek. Vy si oblečte pořádnou kůži.

Než se pustíme do gumování dokola, začneme s gumováním rovně. Stoupneme si do stupaček, jedeme tak pomalu, jak to jen jde a v jednu chvíli uděláme následující: jedním/dvěma prsty přibrzdíme skoro na nulu, jedním/dvěma prsty vymáčkneme spojku, nahrneme váhu těla dopředu, dáváme hodně plynu a pouštíme spojku. Všechno prakticky v jeden moment. Následující pikosekundu by se mělo roztočit zadní kolo, přední přibržďujeme, aby motorka pomalu jela dopředu, pořád držíme hodně plynu a tělo stále na nádrži.

Nejdůležitější je jednoznačně plyn a u gumování ho nikdy nesmí být málo. Jinak se zadní kolo chytne, motorka se ztopoří a kdo nebude duchem přítomen, aby ubral, zmáčknul spojku nebo rychle vypnul zapalování, ten poletí. Lepší varianta nastane, když se zadek chytí, přebrzdí předek a jen upadnete do strany. Plynu tedy vždycky víc a neuděláte chybu, když při rozgumování začnete na omezovači, jistota je jistota.

Omezovač není na škodu

Druhá důležitá věc je vaše tělo neboli jeho poloha. Vaše váha musí být pořád na předním kole. Jak se necháte natáhnout na zadek nebo se na něj sami přesunete, guma se může chytnout, a to je pak za fofr. U naháčů a většiny silnic se dá aplikovat jednoduchá pomůcka, a to nahrnout se na předek tak, že uvidíte na přední gumu. To má dvě velké výhody. Jednak si hned všimnete, kdyby se předek zablokoval a máte šanci s tím okamžitě něco dělat (vymáčknout spojku, zavřít plyn). Druhá výhoda je, že když předek vidíte, máte jistotu, že jste se navalili dopředu jak to jen jde a zadek máte odlehčený.

Po nějaké době zkoušení docílíte, že gumujete, motorka jede rovně a můžeme začít gumovat dokola. Tady bude návod jednodušší, protože to hlavní už umíte. V dalším kroku uděláme všechno stejně, jen se trochu opřeme do jedné stupačky a motorka začne jet dokola sama. Stupačku si vyberte podle toho, na kterou stranu si víc věříte. Nikdy nepolevujeme z nahrnutí těla dopředu a na rozdíl od gumování rovně budeme muset začít pracovat i s plynem. Zatímco rovně stačí držet omezovač a jet, dokola už to bude chtít laborování, které pod kůži jinak než zkoušením nedostanete.

Pozor na teplotu

Když zadek utíká moc, uberu, když se motorka rovná, přidám a přijít na tohle je právě ta věc, která vám sežere nejvíc gum, přinese nejvíc krizovek a možná i pádů. Vždycky ale radši přidejte víc, pak si motorka jen lehne dovnitř a maximálně odřete padák, zatímco když uberete moc, motorka sebou švihne na druhou stanu a zahodí vás jak papír od sekaný.

Ve výsledku probíhá gumování dokola tak, že jsem nahrnutý dopředu, neustále ubírám a přidávám, aby se zadek pořád hrnul ven, pracuju s přední brzdou, tělem to dorovnávám, stát ve stupačkách jak socha taky nikam nevede. Postupně si začnete hrát s náklonem, čím víc je motorka narovnaná, tím víc plynu, čím větší náklon, tím plynu míň a kdo bude mít velkou trpělivost, dostane se do bodu, kdy bude dokola lítat jen po hraně pneumatiky. V tenhle moment už předkem skoro nebrzdíte, plynu taky používáte o dost míň a je to asi tak vrchol, kam můžete popisovanou výtržnost dostat.

Zatímco gumovat rovně může zabrat jedno odpoledne a klidně míň, jezdit bokem dokola zabere času víc a protože jsme celou dobu na plynu, vyplatí se průběžně hlídat teplotu. Na dvacet minut gumování v kuse není žádné chlazení stavěné, a aby člověk techniku moc nerychtoval, vychází to tak na pět minut pokusů a pak se jet několikrát projet sem a tam, ať se motor vyvětrá.

Potom, co zvládnete gumovat na jednu stranu, nabízí se naučit stejnou dovednost na stranu druhou. Jako vždycky jsou nejhorší začátky a kdo to podle návodu dotáhne do úspěšného konce, tomu snad dám nějakou cenu. Třeba jetou gumu, těch mám dost.

Nakonec filosofická otázka, jestli to může mít přínos pro normální ježdění? Jasně, že jo. Stačí v zatáčce najet na štěrk nebo vytahané bláto, případně si někde neopatrně přidat a nová dovednost může znamenat, že z nastalé krizovky vybruslíte, jak nikdy předtím. Prostě těžko na cvičišti, lehko na bojišti.

Autoři článku obdrželi prémie 312 Kč od 53 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist