Datalogging – záznam dat z jízdy
Text: Mirek Rollinger | Zveřejněno: 21.11.2013 | Zobrazeno: 18 469x
Cílem snad každého motosportu je překonávaní současných rekordů a souboj se soupeři. V každé době byla vždy celá řada vymožeností, které využívaly špičkové týmy a které se postupem času dostaly i do motocyklů sériové výroby pro běžné smrtelníky. Nastíním možnosti systémů sběru dat z jízdy motorky, které pak mohou být v klidu analyzovány a ukázat jezdci jeho slabiny při jízdě stejně tak, jako ukázat mechanikovi, kde má motorka ještě rezervy. Vítězství není vždy jen pro jezdce s nejvýkonnějším strojem na startu, ale samozřejmě s vhodným nastavením motorky jako celku v součinnosti s kvalitami závodníka, který ať je sebelepší, nemůže nikdy za jízdy sledovat tolik věcí a s takovou přesností jako elektronika datarecordingu.
Do skupiny dataloggerů (zařízení se záznamem dat z jízdy) spadají jak jednoduché přístroje zaznamenávající pouhé časy kol, kterými jsou vybaveny mnohé supersporty už sériově, dále pak přístroje doplněné o příjem GPS až po zařízení schopné snímat digitální data z řídící jednotky motocyklu, případně analogové sledování mnohých čidel na motorce. Dataloggerem jsou sériově vybaveny některé modely Ducati již delší dobu (od roku 2007), nedávno nabídlo tuto možnost i BMW na S1000RR. Bavorák vsadil na světovou špičku v oboru, firmu 2D, která je používaná na nejvyšším poli a to v MotoGP a WSBK. Ducati nazývá systém DDA – Ducati Data Analyzer a některé modely jsou jím přímo vybaveny, na mnoho ostatních lze systém potom dokoupit.
Externí datalogery (též datarekordéry) existují v různých úrovních a samozřejmě i různých výrobců. Mezi nejznámější a nejpoužívanější patří např. italské AiM, australský MoTec, nebo německé 2D. Dále samozřejmě existuje i mnoho menších výrobců. V dnešní době nabízí i nejzákladnější přístroje záznam z GPS, což v mnohém zjednodušilo život uživatelům a nabídlo další široký prostor v analýze svého ježdění. Kromě identifikace závodní trati, kterou mají přístroje v databázi, má datalogger uložen např. start/cíl nebo jiné významné body na trati. Z GPS záznamu lze vyčíst veškeré informace o pohybu (rychlosti, zrychlení) motorky bez jakýchkoliv další hodnot.
Na obrázku je záznam rychlosti z testování přínosu rychlořazení na GSX-R 600, kdy záznam byl pořízen čistě jen ukládáním dat z GPS přijímače. Na červené křivce jsou jasně patrná místa, kde se řadilo klasickým způsobem. Nejobyčejnější přístroje ukládají s frekvencí 1-2Hz, lepší 5Hz, kvalitní přístroje až 10Hz. Velkou roli při výběru dataloggeru nehrají jen schopnosti samotného přístroje, ale i schopnosti analyzačního softwaru a jeho obsluha. Verze od 2D pro BMW S1000RR byla úmyslně zjednodušena, aby běžné uživatele náročností zbytečně neodrazovala. GPS záznam má velkou výhodu v zobrazení naměřených dat vůči konkrétnímu místu na trati, které vás zajímá.
V současnosti má GPS přijímač prakticky každý telefon a vznikají tak aplikace pro záznam dat s využitím pro různé sporty – např. Race Chrono použitelné pro road racing. Nejde jen o záznam tratě, ale i využití GPS pro automatické měření časů nebo pro synchronizaci dat s vaším záznamem z okruhu.
Na videu je záznam z běžně dostupné kamery doplněn o data z mobilu snímané softwarem RaceChrono.
Na videu je záznam z běžně dostupné kamery doplněn o data z mobilu snímané softwarem RaceChrono.
Většinou však záznam z GPS je jen částí potřebných dat. Důležité jsou pak údaje jako otáčky a teplota motoru, poloha škrtící klapky a další veličiny, které u profi týmů mohou dosahovat i několika desítek vteřin. Dříve bylo nutné veškeré potřebné snímače extra napojit na vstupy datalogeru. To komplikovalo zapojení a samozřejmě zvyšovalo velmi silně počet kabelů na motorce. V současné době se nabízí komunikace s řídící jednotkou pomocí sériové datové linky typu K-line nebo rychlejší a rozsáhlejší CanBus prakticky stejně, jak s danou jednotkou komunikuje např. přístrojová deska nebo počítač diagnostiky.
Například přístroje AiM jsou schopny komunikovat s jednotkami R1/R6, S1000RR, ZX10R, GSX-R, Ignitech a samozřejmě velkou spoustou automobilových jednotek včetně protokolu OBD. Např. jednotka Ignitech je schopna katalog firmy AiM zásobovat 23 různými údaji jako otáčky motoru, rychlost, zařazený kvalt, teplota motoru a vzduchu, poloha plynu, tlak vzduchu i v sacím potrubí, stav jednotlivých omezovačů, stav spojky a spínače quickshifteru, napájecí napětí, doby vstřiků jednotlivých vstřikovačů, předstihem a další.
Profi přístroje kromě komunikace přes sériovou linku stále umožňují i analogové vstupy, protože je často potřeba snímat veličiny, které řídící jednotka běžně nesnímá. Jako např. teplotu výfukových plynů, pohyb kol pro následnou analýzu funkce tlumičů nebo teplotu pneumatiky (snímač pohybu kyvné vidlice a tři snímače teploty pneumatiky jsou na fotce). Samozřejmostí je kalibrace všech možných snímačů.
Jsou přístroje obsahující základní displej bez větší možnosti konfigurace nebo přístroje umožňující pouze záznam dat bez žádného zobrazovacího panelu. Součástí většiny přístrojů jsou interní tříosé akacelerometry i gyroskopy. Lepší přístroje se dají skládat jako stavebnice a doplňovat různými displeji, rozšiřovacími moduly pro připojení více externích snímačů nebo vstupem z dnes tak oblíbené HD kamery. Konfigurace displeje se pak provádí v softwaru přes PC, kdy nastavení je opravdu velmi široké a můžete si tak vytvořit displej přesně dle vašich představ.
Důležitou součástí hardwaru je i solidní analyzační software, který se může mnohdy zdát na první pohled nad chápání běžného uživatele. Samozřejmě lze použít v libovolné míře od potřeb začátečníka až po složité operace využívané odborníky závodních týmů. Kromě samotné analýzy dat se přes software konfigurují i snímače, samotný přístroj, displej nebo ukládání jednotlivých kanálů. Pokud nás nezajímají všechny data sypané jednotkou do zařízení je samozřejmě možné je vypnout a šetřit tak místo v paměti. To lze i ušetřit menší vzorkovací frekvencí, kdy např. teplota motoru nemá smysl, aby byla ukládána 10× za sekundu, ale stačí 1×.
Dají se porovnávat data jednotlivých kol, sledovat prokluz kola, volit vhodný převodový poměr pro danou trať. Stejně tak jako po frekvenční analýze tlumičů volit nové nastavení nebo třeba i kompletní překopání tlumiče, jako výměna pružin a změna viskozity oleje. Software běžně umožňuje vytvářet i nové matematické kanály pomocí všemožných matematických operací s danými daty (od základních +-×/ přes mocniny, různé konstanty až po derivace a integrály dle času). Z jednotlivých kol lze tahat různé statistické údaje a navzájem je porovnávat. Jednotlivé jízdy lze ukládat pod nastavením jezdce trati, a dalších parametrů dle kterých lze pak snadno filtrovat při hledání dat a jejich porovnávání.
Každý motorsport preferuje jiné údaje z jízdy a tak jsou přístroje velmi přizpůsobivé. Rozdíl není jen auto nebo moto, ale např. stěžejní informací u dragsteru jsou teploty termočlánků ve výfuku na rozdíl u endura nebo road bude určitě silně pohlíženo na nastavení tlumičů, u skútrů se vyhodnocuje chování odstředivé spojky.
Hlubší rozbor přesahuje rámec článku určeného pro seznámení s možnostmi součastných dataloggerů. Konkrétní dotazy zodpovím v komentářích nebo přes email .
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz