Bezpečnost motorkářů - projekt APSN - 2.díl
Text: Jan Jeník | Zveřejněno: 28.2.2007 | Zobrazeno: 31 011x
Jak bylo uvedeno v předchozím článku, projekt APSN (Advanced Passive Safety Network) se zabývá bezpečností motorkářů na silnicích. Jedním z bodů tohoto projektu byl i výzkum vhodnosti motorkářského oblečení a návrhy ochranných prvků. Výstupem projektu byla definice norem a metodika testování motooblečení.
Ochranné oblečení pro motorkáře
Do kategorie ochranného oblečení patří veškeré ochranné prvky, které má motorkář na těle a jsou schopné ho ochránit při nehodě:
Chrání hlavně proti:
Statistiky také potvrzují důležitost ochranných prvků motorkářského oblečení:

Příkladem je
:Prodřená a roztržená místa na všech 60-ti vzorcích (včetně předchozích 20ti)
Místa poškození zipů a švů u 60ti zkoumaných vzorků motorkářského oblečení po nehodě.
Další evidování těchto případů podpořilo zjištění, že například rozsah popálenin končetin může být snížen oblečením kvalitních kalhot a bot. (Například už v roce 1980 bylo doporučováno: "Na motorku silnější rifle a vysoké pevné boty") V roce 1990 se objevily první kvalitní motorkářské boty a chrániče kolen, které byly velmi podobné chráničům tehdejších hokejistů. Další tým vědců v závěru své práce z roku 2002 potvrdil význam motooblečení. Vycházeli také ze sledování nehod. Motorkáři jezdící v motorkářském oblečení (s chrániči) mají významně menší počet zranění nohou a dříve zjištěná procenta úrazů závislá na rychlosti odpovídají nyní rychlosti vyšší. Tzn., že například při kolizích v malých rychlostech do 50km/h bylo 80% zraněných motorkářů. Pokud motorkáři používali ochranné oděvy, tak stejný procentní podíl se vyskytoval až při rychlostech do 60km/h. Rok 2003 byl pro motorkářskou veřejnost zlomový. Časopis Motorcykle News (MCN) zveřejnil test motooblečení od osmnácti nejvýznamnějších evropských výrobců. Pouze čtyři z nich dosáhly nejlepšího hodnocení, některé velmi drahé modely nedosáhly vůbec na evropský standard! Dvě třetiny kombinéz praskaly a nebo bylo vadné zpracování kůže. V osmi případech byly chyby v protektorech. V tu samou dobu bylo testováno i textilní oblečení, ale to nedopadlo lépe. Tehdy pouze tři výrobci koženého oblečení splnili podmínky CE certifikace (Carrera, BKS, Hideout). V MCN již dříve testovali motorkářské boty (1997) a pouze polovina splnila normy ochrany před nárazem.
Výsledky těchto testů byly pro výrobce pořádným nakopnutím!
Normy, které byly definovány na základě všech výzkumů
Již od roku 1989 veškeré motorkářské oblečení by mělo splňovat standardy definované v evropských normách. Veškeré materiály a prvky oblečení jsou testovány a pokud splňují normu jsou označeny CE (Conformite Europeen). Například boty musí být označeny CE EN 13634, bundy, kalhoty a kombinézy CE EN 13595 a protektory CE EN 1621. EN 1621-1: Motorkářské oblečení s ochranou proti nárazu. Obsahuje požadavky a definice testů pro chrániče (např. protektory ramen).
Testování probíhá na speciálním “kladivu”. Na protektor je působeno rázem o energii 50J a naměřená přenesená síla nesmí být větší než 35kN.
EN 1938 Ochrana očí. Brýle pro motocyklisty
EN 13634 Ochranná obuv pro profesionální motocyklisty. Požadavky a testy. Norma stanovuje, že minimální výška je 160 mm měřeno uvnitř boty, měřeno od paty vzhůru. Boty se testují na oděr, tuhost podrážky. Měří se schopnost voděodolnosti a také schopnost odvětrání nohou. Dále se testují protektory kotníků. EN 13595-1 Ochranný oděv pro profesionální motocyklisty – bundy, kalhoty, kombinézy.
Požadavky.
Design a umístění ochranných prvků vychází z výše uvedených výzkumů a ze sledování reálného opotřebení motooblečení při nehodách. Jednotlivá exponovaná místa jsou rozdělena na zóny, které určují kde dochází často k nárazu, kde k odření atd.
Norma také dále dělí oblečení do dalších kategorií:
EN 13595-3 Ochranný oděv pro profesionální motocyklisty – bundy, kalhoty, kommbinézy. Testovací metody.pro zjištění schopnosti odolávání protržení a prasknutí Materiál se upne do obruče a vytvoří jakousi mebránu, na kterou pak působí tlak vody. Bod protržení je elektronicky zaznamenáván.
EN 13595-4 Ochranný oděv pro profesionální motocyklisty – bundy, kalhoty, kombinézy. Testovací metody pro zjištění odolnosti proti průrazu. Na materiál kombinézy dopadají tyče a zjišťuje se maximální síla nutná k průrazu průrazu.
EN 13594 Ochranné rukavice pro profesionální motocyklisty. Požadavky a testovací metody. Rukavice jsou většinou opatřeny protektory bránícími prodření a musí být umístěny v separátní oddělené vrstvě rukavic. Přesah rukavice za zápěstí musí být dle normy minimálně 50 mm. Pro testování oděru se používá stejné zařízení jako u oblečení. Protektory v rukavicích se testují energií 5 J a přenesená síla by neměla být větší než 4 kN.
EN 1621-2 Motorkářské oblečení s ochranou proti nárazům. Zádové protektory. Požadavky a testovací metody. Testovaní je prováděno podobně jako u protektorů ramen. Na protektor udeří kladivo s energií 50 J. Pokud má protektor splňovat LEVEL 1, tak nesmí přenesená síla přesahovat 18kN. Pokud LEVEL 2 tak 9 kN. A toto musí splňovat v minimálně pěti testech bezprostředně po sobě!
Mezní hodnoty sil pro testy byly stanoveny na základě výzkumů v automobilovém průmyslu, kdy bylo zjištěno, že síla 4 kN je mezní silou kdy dochází u křehkých kostí (například žebra) ke zlomení. Výše uvedené normy převzaly všechny státy EU.
Toto téma bylo trošku obsáhlejší, a tak slibované helmy budou příště.
Jak se Vám líbil tento článek?