Vyhláška o použití rukavic na jízdy na motorce nic neříká, záleží je tedy jen na
svobodném rozhodnutí každého, zda nechá v horkém odpoledni ruce větrat, nebo na ně raději navlékne rukavice, třeba i propocené. Jisté ale je, že hned po hlavě jsou ruce
nejpotřebnější částí těla pro řízení motorky. A hlavu si drtivá většina z nás chrání přilbou, i když částečně z povinnosti. Kdo už slyšel cinknout chrousta nebo čmeláka o plexisklo helmy, docení její význam nejlépe.
Jízda s holýma rukama přitom nese podobná rizika. Čelní plocha pěsti svírající heft je sice menší než vizor přilby, ale pravděpodobnost střetu s tvrdým hmyzem nebo kamínkem, katapultovaným od zadního kola náklaďáku, je i tak pořád dost velká. Rukavice zastanou hodně práce také v roli ochránce dlaní a prstů – podívejte se někdy, jak jsou ošoupané na bříškách, kterými mačkáte páčky, a v místech kterými se opíráte do řídítek. Tak proč si zbytečně opotřebovávat vlastní kůži?
Že rukavice (nebo spíš většina z nich) slouží hlavně k tomu, aby nebyla prstům zima a mohly mačkat páčky, si každý zjistí sám. Dovolíme si ale trochu osvěty na téma bezpečnost. O riziku plynoucím ze srážky s hmyzákem nebo kusem horniny už řeč byla, ale na silnicích bohužel číhají i horší situace. Říká se jim crash, pád, bouračka, havárie, rána a podobně. Rozhodně tady nikoho nechceme strašit, jen nám prostě nejde do hlavy, proč tolik lidí hazarduje s tím, co nejvíc potřebuje ke každodennímu životu. Snad i s komplikovanou zlomeninou předloktí se dá žít snadněji, než když se dlouhodobě dostanou mimo provoz ruce od zápěstí ke konečkům prstů. A to, že se bez cizí pomoci nenajíte, je pořád ještě ta důstojnější stránka věci.
Při pádu se dostanou ruce do kontaktu s asfaltem, to je skoro tutovka. Ať tělo letí k zemi jakoukoli stranou napřed, podvědomí stejně vždycky
nastaví dlaně. Ruce tedy schytají
první náraz, a na surfování po tvrdém a hrubém povrchu nejsou úplně konstruované. Pokud pád nastane v nějaké legální rychlosti, odnese to většinou „jenom“ sedřená kůže. Když se ale skluz po asfaltu protáhne na delší vzdálenost, a ruka je navíc zaklíněná pod tělem nebo motorkou, začne po kůži brzy ubývat i maso a po něm přijde na řadu kost, v horším případě kloub. A ještě jedno typické riziko doprovází pád z motorky:
zlomenina člunkové kosti. Ruka (i v rukavici) se zadrhne o asfalt, zbrzdí se rychleji než zbytek těla, a odnese to kůstka v zápěstí, která se jako na potvoru zrovna dost špatně hojí.
Jestli vás předchozí odstavec hrůzy vystrašil natolik, že začínáte přemýšlet o nákupu rukavic, pak splnil svůj účel. A jak tedy při výběru postupovat? V první řadě si ujasnit, pro
jaký styl jízdy budou sloužit. Při jízdě po městě na skútru stačí lehké textilní rukavky, i když samozřejmě nic nezkazíte ani karbon-kevlarovými chrániči. Opačná zaměnitelnost ale rozhodně není doporučená. Do letního počasí se osvědčily stále modernější
zkrácené modely, které sahají jenom zhruba k zápěstí. Jednak se snadněji oblékají, a jednak si jimi neutemujete rukáv bundy, takže čerstvý vzduch může osvěžovat předloktí. Když jezdíte na delší cesty, hodí se mít v kufru
jedny náhradní rukavice pro případ chladnějšího počasí nebo deště. U takových je pak k nezaplacení
goretexová membrána a také něco na otírání plexiskla na přilbě. Na ukazováku k tomuto účelu bývá našitý pruh jelenice nebo přímo gumová lišta, podobná stěrači na skle auta.
Podobně jako u oblečení, v nabídce najdete produkty
kožené, textilní i kombinaci
kůže a textilu. Kožené rukavice pak mohou být z teletiny, kozinky nebo klokaní kůže, a tyto materiály se opět často kombinují. Jemná
klokaní kůže se používá na dlaně a bříška prstů, kde je žádoucí zachovat co největší cit, potřebný pro ovládání motorky, na vrchní část se dává silnější teletina. Textilní rukavice nejsou tolik odolné proti oděru, ale zase nabízí větší tepelný komfort. Na pultech najdete jak letní síťované modely, tak silné textilní
rukavice do zimy.
Protože ani cizí kůže neochrání celou ruku dokonale, a v kritických místech ji doplňují protektory. Sportovní a závodní rukavice si už nelze představit bez
chráničů kloubů z karbonu nebo titanu, ale řešením může být i vložená vrstva z oděruvzdorného materiálu, například
zylonu. V souvislosti s ochranou člunkové kosti se do dlaně a na další část rukavice přidávají chrániče podobné sliderům, které zabrání prudkému zadrhnutí ruky o asfalt. Tím ochrání nejen člunkovou kost a zápěstí, ale také celou paži a ramena, protože i sem by jinak energie nárazu směřovala. Důležitá je také kvalita nití, které drží všechny díly pohromadě. Roztrhaná rukavice toho moc nezachrání.
Na správné velikosti rukavic záleží víc, než u kalhot nebo bundy. Každý model rukavic má vlastní konstrukci z několika vrstev, a dvě stejné velikosti od toho samého výrobce mohou sedět na ruce úplně jinak. Proto vybírejte a zkoušejte pečlivě. Důležitá je hlavně délka prstů – příliš krátké omezují ruku v pohybu a prsty se v nich navíc špatně dokrvují, moc dlouhé zase překáží při mačkání tlačítek blinkrů a podobných úkonech. S tím že se kůže časem povolí počítat můžete, ale délka prstů je limitována švy, takže se většinou už nehne. Ideální je vyzkoušet rukavici přímo na řídítkách motorky, a nejlépe té vlastní. Sevřete hefty, osahejte páčky a přepínače a nikde nic nesmí vadit. Na nákup rukavic vemte s sebou i svojí motorkovou bundu. Nejde ani tak o estetickou stránku věci, ale spíš o to, aby si manžety vzájemně nepřekážely, nebo mezi nimi nevznikala nežádoucí mezera.
Stejně jako při nákupu oblečení, i rukavice vybírejte tak, jako by to byla vaše druhá kůže. Musíte se v nich cítit pohodlně a zároveň bezpečně. A když už budete v obchodě, nezapomeňte vybavit ani spolujezdkyni. Dámských vzorů je na trhu dost.
Co nosíme my?
Při testování motorek samozřejmě neriskujeme jízdu bez rukavic ani my, a protože se snažíme využít co největší část roku, střídáme několik modelů. Některé rukavice už mají své místo v redakční skříni pěkně dlouho, jiné jsme pořídili teprve nedávno.
Germas zimní
Zateplené rukavice patří mezi nejstarší položky v našem inventáři. Už ani na webu výrobce byste je nenašli. Udrží ruce v teple i při extrémně nízkých teplotách, úroveň ochrany při pádu je průměrná. Praktické vychytávky: stahovací gumičky na manžetách a dva prsty pošité jelenicí na stírání vody z plexi přilby.
Furygan FRG 10
Svátečně nošené sportovní rukavice také už pamatují pěkných pár sezón. Kůže i šití jsou vysoce kvalitní, jen chránič kloubů má poněkud netradiční konstrukci. Prsty jsou šité zvenku, a šev tak nikde netlačí. Dobře funguje ventilace a dlaň má na kritických místech ochranu proti prodření .
MBW
Síťované rukavice v kombinaci s kůží nejlépe charakterizuje heslo „Za málo peněz, hodně muziky.“ Všechny švy drží i po několika sezónách poměrně častého používání, hlavně v letním počasí. I přes svou nízkou cenu jsou vybaveny kvalitními chrániči.
Clover RS-4
Především díky klokaní kůži se v nich ruka cítí jako v luxusním apartmá. Rukavice ani po šesti letech občasného používání nejeví téměř žádné známky opotřebení. Hodně dlouhá předloketní část, krytá z vnější části karbonovým chráničem, působí bezpečným dojmem i při použití na okruhu.
IXS Vitaro
Nejnovější přírůstek v redakčním arzenálu. Trochu tvrdší svrchní kůže potřebuje rozhýbat, ale vnitřní kozinka je příjemná hned od prvního nasazení a rukavice celkově sedí perfektně, včetně všech chráničů. V praxi vyzkoušeny teprve párkrát, na celkové hodnocení je ještě brzy. Sedí pevně na ruce, nikde nic nepřekáží, snadno se sundavají.
Clover RSC
Krátké kožené rukavice jsou nepřetržitě v permanenci už dvě sezóny, s výjimkou dnů, kdy venkovní teplota nepřekročila patnáct stupňů. Kromě ošoupaných protiskluzových proužků z bříšek prstů nemají jedinou vadu, přestože v nich je najeto odhadem 15 tisíc km. Jejich velkým plusem je nasazování nebo sundávání během pár sekund, ale oblibu si získaly i díky tomu, jak příjemně se nosí.
IXS Naurius
Slouží hlavně jako záložní rukavice na dlouhé cesty, kde přijdou vhod pokaždé, když prší nebo se nenadále ochladí. Proti Goretexu nemá šanci ani sebevětší liják, kombinace kůže a textilu je hodně pohodlná i z hlediska tepelného komfortu. V provozu jenom půl sezóny, zatím bez jediné závady.
Knox Handroid
Jsou to jedny z dražších rukavic, které máme v redakci, stojí kolem 4tis. Velmi dobře je ale zpracovaná spodní část rukavic a ochrana dlaně, člunkové kosti a boku ruky při případném nárazu na zem. Této části věnovala firma Knox zřejmě hodně času, krom plastových chráničů je spodek rukavice vybaven i klokaní kůží s kevlarovou vložkou. Příjemná je i možnost stažení zápěstí a části předloktí novým mechanismem Knox Boa. Stahování je lehce rozepnutelné pouhým zatáhnutím štelovacího kolečka nahoru, rukavice se sama rozevře a jde pak lehce sundat.
Knox Zero
Zero jsou cestovní rukavice s vodovzdornou a prodyšnou membránou určené do chladného počasí. Na rozdíl od konkurence, která obvykle takové modely vybavuje nižším stupněm ochrany, jsou ale Zero vybaveny až překvapivě dobře. Nabízejí totiž stejně mohutnou ochranu zápěstí jako výše uvedené Handroidy, mají pěkně schované a přitom masivní chrániče kloubů a prstů a navíc jsou asi jako jediné zateplené cestovní rukavice na trhu vybaveny dvěma slajdry na dlaních. Ty jsou na místech, která přijdou jako první ke kontaktu s asfaltem, pokud při pádu pudově natáhnete ruce dopředu. Zabrání prodření kůže a zachycení ruky o asfalt.
IXS Castor
Další zimní model, připravený čelit i dešti membránou z Goretexu. Úspěšně otestovány při +2°C bez vyhřívaných rukojetí. Ani zimní parametry však neubírají ruce na citlivosti a obratnosti. Výborná rukavice do zimy.
V naší databázi motorkářů se můžete podívat na další hodnocení motorkářů s jejich modely rukavic.
Informace o redaktorovi
Petr Poduška - (Odebírat články autora)
