hsq_cervenec_enduro




Nové SR/F je nejsilnější Zero historie

190 Nm a 110 koní dělá nového naháče nejsilnějším strojem v nabídce amerického výrobce elektrických motocyklů. K hodně zajímavému výkonu přidává novinka také slušně vybavený podvozek, doposud asi nejpovedenější vzhled, použitelný dojezd a relativně krátkou dobu nabíjení.

Kapitoly článku

Dojezd a rychlost nabíjení, to je alfa a omega úspěchu, či neúspěchu elektrických samohybů. A pak ještě taky cena. Ta je u novinky nastavena na 543 140,- respektive 600 340,- za lepší variantu s větrným štítkem, vyhřívanými rukojeťmi, hliníkovými závažičky v řídítkách a hlavně kratší dobou nabíjení. Ještě než začnete hartusit, jak moc je to peněz, podívejte se na konkurenci. Energica EsseEsse 9, kterou jsme měli v testu a která nabízí srovnatelné parametry, stojí 660 tisíc, novinka od H-D LiveWire má předpokládanou cenovku po přepočtu cca 870 000 korun. Pořádná elektromotorka zkrátka něco stojí a k Zeru si asi rovnou připočtěte ještě 13 750,- za redukci z normální zásuvky na zástrčku typu Mennekes.

Nahoře nové Zero, dole konkurentka z Itálie

Zpátky ale k dražší verzi Premium. Ta krom drobných cingrlátek disponuje navíc hlavně integrovanou 6kW nabíječkou, díky které dokáže nabít do plna své baterie s maximální kapacitou 14,4 kWh za 2,5 hodiny. Tady je na tom konkurenční Energica o něco lépe, tu dokážete nabít na 85% za 20 minut, ale pozor, jenom v případě že máte po ruce rychlonabíjecí stanici CCS! Ze standardní zásuvky trvá nabíjení 3,5 hodiny, takže o kus déle než v případě SR/F Premium. Standardní provedení nového naháče Zero má stejně jako Energica taktéž 3kW nabíječku, která ale oproti EsseEsse 9 nabije baterie za 4,5 hodiny. Zero má v rukávu ale ještě trumf. Stojí necelých 79 tisíc, přidá dalších nabíjecích 6 kW a zkrátí dobu nabíjení v případě standardu na 1,8 hodiny, v případě prémiové verze na 1,5 hodiny. To už je vcelku slušný čas, dáte si oběd, kávičku a máte nabito.

Na rychlost nabíjení se dá pohlížet také jinak. V případě 3kW varianty za hodinu nabijete stroj na 61 kilometrů, pokud nabíjíte 6 kilowatty, za hodinu jste na 122 kilometrech a v případě nejvyššího nabíjecího výkonu 12 kW jste po hodině nabíjení schopni urazit 246 kilometrů. Čísla o dojezdu pocházejí přímo z továrny, takže realita bude klasicky o kousek jinde, každopádně maximální dojezd Zero uvádí 259 kilometrů při městském popojíždění, při devadesátikilometrové rychlosti na dálnici vydrží baterie na 159 kilometrů a pokud tenhle provoz zkombinujete, ujedete kilometrů 198. Tahle čísla vycházejí z testování podle amerických norem, řečí Evropanů nám pak průměrný dojezd vychází na 157 kilometrů. Sympatické je, že se dojezd neliší podle verzí motorek.

Dost dobře si ale dokážeme představit, že kapacita z baterií pofrčí mnohem rychleji. Ono když máte pod zadkem 190 Nm, tak si je prostě chcete užít a budete tahat. Motor ZF75-10 k tomu ve špičce umí vykouzlit 110 koní, a to bude k slušné zábavě stačit. Ostatně jsme se o tom přesvědčili u Energicy, která v modelu EsseEsse 9 nabízí 180 Nm a 109 koní. Co se nám u ní ale nelíbilo, to byla váha přes 250 kilogramů, a tady by mohlo mít Zero výrazně navrch. U standardní verze totiž udává pohotovostní hmotnost 220 kilogramů, verze Premium je pak o šest kilogramů těžší. To jsou podobné hodnoty jako u litrových nahatých čtyřválců z Japonska.

Skoro stejná jsou i čísla na podvozku. Rozvor trubkového rámu, ke kterému je přesně ve středu motoru připojená hliníková kyvka, je vcelku standardních 1 450 milimetrů, úhel hlavy řízení zcela běžných 24,5°, jen stopa je o chlup kratší, než bývá v asijských krajích zvykem - 94 milimetrů. Běžný pocit z japonského sportovního naháče, tedy co se ovladatelnosti týče, podporují ještě podvozkové komponenty. Vpředu to je 43mm vidlice Showa BPF s oddělenou funkcí pružení a tlumení, vzadu centrální tlumič s nádobkou stejného výrobce. Oba konce jsou laditelné na straně předpětí, komprese a odskoku. Zaro SR/F přijíždí na osvědčených Pirelli Diablo Rosso III v rozměr 120/70 pro předek, zadní kolo poháněné řemenem obouvá 180/55. Na kolech najdete španělské brzdy J-Juan, přední disponuje 320mm kotoučem s radiálními čtyřpístky ovládanými radiální pumpou, vzadu je disk 240mm s jednopístkem stejné značky.

Nejen nad bržděním, ale nad stabilitou celkově bdí systém MSC od Bosche. Tahle zkratka je všem důvěrně známá třeba z oranžových KTM a skrývá v sobě zatáčecí ABS, kontrolu trakce a kontrolu blokování zadního kola při ubírání. Vzhledem k tomu že je stroj díky svému pohonu prošpikovaný elektronikou, dá očekávat její hojné užití i v kokpitu. Na 12,5 centimetrovém TFT displeji, jehož zobrazení si mimochodem můžete přizpůsobit podle svého, si můžete vybírat jeden ze čtyř jízdních režimů (Street, Sport, Eco a rain) a aby toho nebylo málo, je k dispozici ještě dalších 10 programovatelných módů! Motorka je také vybavena tempomatem a zcela samozřejmá je u takovéhle jezdící kalkulačky také možnost spárování s chytrým telefonem. Z množství více či méně použitelných fičur je zajímavý hlavně vzdálený monitoring a informace o stavu nabití nebo upozornění před nenechavci.

Při té vší konektivitě jen doufáme, že se časem motorky nestanou oběťmi hackerů. Každopádně Zero SR/F vypadá v segmentu silných elektronaháčů hodně slibně a když to dobře dopadne, proklepneme mu pérka. Případní zájemci už můžou směřovat své objednávky na dovozce, první motorky by se ve svých nových garážích měly objevit během května.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autor článku obdržel prémii 9 Kč od 3 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.00
Známkováno: 1x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist