Jawa kolem světa: on-line rozhovor s Pavlem Suchým
Text: Petr Poduška | Foto: Milan Panzer | Zveřejněno: 21.2.2014 | Zobrazeno: 37 905x
Skoro osm měsíců jsme společně s vámi na tomto místě pravidelně sledovali cestu Pavla Suchého a jeho Jawy 350-634 kolem Zeměkoule. Pro někoho odvážný nápad - a pro mnohé možná bláhový sen - se minulý pátek stal skutečností. Projekt Jawa kolem světa je úspěšně v cíli a jeho autor Pavel Suchý byl dnes hostem našeho on-line rozhovoru.
Po téměř osmi měsících a 49 000 kilometrech Pavel završil svou pouť přes čtyři kontinenty, během které projel 21 států a překročil 27 státních hranic, překonal dvě velké světové pouště i nejvyšší průsmyky planety v nadmořských výškách přes 4 800 metrů nad mořem.
Všechny reportáže z cesty Jawa kolem světa najdete zde.
Otázky můžete vkládat z této adresy.
Informace o redaktorovi
Petr Poduška - (Odebírat články autora)
Otázky a odpovědi
Pavle, veliká gratulace a vítej zpět.
Můj dotaz z ní: Co budeš dělat teď?! Nebude Ti putování chybět?
A jaké máš další sny?
Bude. Teď budu muset zase máknout. Prasátko není bezedné. A taky bych v životě rád stihnul i pár jiných věcí než se jen vozit na fichtlu.
Pavle, co bylo pro Tebe těžší - překonávání fyzických překážek a velkých vzdáleností, opakující se jízdy cestou necestou za nepříznivého počasí anebo to byl spíš boj s úředním šimlem, s nevypočitatelnou byrokracií a jejími někdy těžko uchopitelnými předpisy, s celníky na hranicích a v přístavech atd.?
A druhý dotaz:
Kolikrát asi za tu dlouhou cestu se Ti stalo, žes už toho všeho měl až po krk a byls v pokušení s tím seknout?
A vědomí, že nejedeš anonymně, ale že Tě sleduje a morálně podporuje mnoho obdivovatelů tady doma, Ti pomohlo překonávat těžkosti, takže jsi zatnul zuby a pokračoval dál?
Byly takové chvíle?
Upřímně řečeno, nejtěžší bylo osmadvacátého června ráno zvednout zadek, nadechnout se a odjet. A pak samozřejmě byrokracie, nevypočitatelná samolibá hydra objímající celou planetu, která mohla mému výletu v kteroukoliv chvíli vystavit stopku. Na úředníka totiž neexistuje žádná univerzální uživatelská příručka…
Seknout s tím a vrátit se, to ani jednou. Byl to svým způsobem úkol, který bylo nutné splnit. A tenhle přístup dokázal v kritických chvílích spolehlivě vytěsnit emoce.
1.Jak se člověk na tak dlouhé cestě vyrovnává s pocitem být sám se sebou? (jazykové bariery atd.)
2.Upravoval jsi nějak karburaci vzhledem k nadmořské výšce?
3.Kdy bude trans Afrika do Austrálie a zpět?
Samota má i své výhody. Ponorka moc nehrozí a čistě matematicky jsi u minima možných komplikací. Ano, občas je smutno, ale je to o povaze. Jazykově jsem spoléhal na ruštinu, anglinu a strohé znalosti němčiny. Od Mexika dolů to byl rychlokurz španělštiny a po pár měsících se už i tímhle jazykem základně domluvíš. Musíš.
Do polohy jehly jsem sahal každé 2000 metrů. Ve výškách nad 3000 metrů by to chtělo bývalo i měnit hlavní trysku, ale k té je přístup u tohohle motoru dost mizerný (karb 638+ je na tom líp), takže jsem prostě nemohl nahoře využívat plný plyn.
S Jawou v Africe už tu jednou bylo (1994), zatím nic neplánuju.
Ahoj Pavle, blahopřeji k výkonu a mám 2 dotazy:
1.Není Ti trapně, že jsi připravil spoustu motorkářů o pádný argument, že nemohou nikam jet, protože nemají BMW GS?
2. Podařil se rozpočet cesty do ceny nového BMW GS jak bylo původně plánováno?
Dík za odpovědi, Martin.
Stydím se až do morku kostí… . Jet se dá na všem – a když jsem občas viděl, na čem kdo cestuje, cítil jsem se na 634 jako snob!
Podařilo se. Ještě není úplně přesně sečteno, ale zatím se to pohybuje kolem 350 000 Kč přímých nákladů. A když se najde někdo ještě víc přísný sám k sobě, dá to i za výrazně kratší peníz.
Dobrý den Pavle,
velice Vám gratuluju k takovému odhodlání a splnění svého velkého plánu. Velkou gratulaci posílám i Vašemu týmu!
Zajímalo by mě, kolik lidí Vás cestou zásadně ovlivnilo, a zda se někdy vrátíte, aby jste s nimi mohl strávit více času?
Těch lidí bylo tolik, že to ani nemám v plánu počítat. Ovlivní vás skoro každý, kdo pomůže, kdo se zajímá, kdo cestuje jako vy, každý úředník, který přimhouří oko i každý, kdo vám cestou napíše pár slov na podporu, každý takový zůstane ve vrstvě vzpomínek. S někým se vztahy udrží, někoho už v životě nepotkám, ale tak to prostě bývá. A z toho množství vykrystalizovalo malinké množství opravdových přátelství, která, doufám, budou na dlouhé roky jako odměna i s tím, že mě to tam bude zase táhnout.
Dobrý den
Pavle přiznám se že ze zkušeností z mládí (a nejsem sám) jsem nabyl přesvědčení že Jawa = synonymum pro nespolehlivost-týká se hlavně kývaček, panelek,pionýrů; s pozdějšími řadami už tolik zkušeností nemám -ale z doslechu -snad už to bylo lepší po zavedení bezkontaktních zapalování.Tímto se teda ptám jak to bylo se závadami,servisem po dobu cesty,popř co bylo před cestou vylepšeno -upraveno ku prospěchu spolehlivosti.
Dík za odpověď.
Je zvláštní, v kolika lidech nechalo mechanické zapalování starých Jaw tenhle pocit…Podle mě není problém v zapalování, ale v nedostatečném výkonu dynama, pokud si chcete anebo musíte posvítit. A pokud chcete ještě navíc dobíjet nějakou elektroniku, pak na 6V neseženete nic. To v některých částech světa platí dokonce i o žárovkách. Takže motor byl vybaven generátorem VAPE 12V/150W, abych mohl použít H4 a dobíjet notebook, kameru a foťák. Bezdotykové zapalování už bylo jen jakousi nadstavbou, primárně se řešila 12V síť s dostatečným výkonem. Ta kladívka by to odjela také.
Závady na motoru žádné, servis základní s klesající tendencí úměrně lenosti a stavu ukolébání. Před cestou bylo upraveno odvzdušnění převodovky tak, aby do ní v brodech nemohla vnikat voda.
Ahoj, předně velká gratulace, žral jsem tvůj "cestopis" hned vod začátku...
Ale něco mimo motorky.. Měněj se takhle xichty cestou rapidně, nebo si ani nevšimneš, že jsi najednou v Mongolsku? Myslim tim, jestli za nějakejma hranicema maj najednou lidi šikmý voči, za dalšíma jsou zas moc vopálený atd, nebo jestli je změna plíživá
Pokud mezi státy není oceán anebo tomu v historii někdo násilně nepomohl nějakou genocidou, mění se rasy většinou „plíživě“ bez ohledu na státní hranice. Co se mění skokově, jsou zvyklosti a chování. Lidi prostě reagují na prostředí, ve kterém žijí, a přizpůsobují se. A prostředí ovlivňují nejen přírodní podmínky, ale právě i ty hranice, zákony, ekonomika, úřední jazyk. Takže tyhle změny člověk zaregistruje spíš nežli výměnu obličejů, která jde pozvolna.
Dobrý den Pavle, budete pokračovat dál v moto-novinařině?
Určitým způsobem ano.
Gratulace. A dotaz. Jak se v cizině shání nové gumy?
Obecně bez problémů, pokud nemáte speciální rozměry. Jedním z partnerů projektu je ale Mitas a já záměrně zvolil klasické schéma vzorku, který se na Jawy nazouval desítky let, a to hlavně proto, že s ním mám jen výborné zkušenosti. A cesta je potvrdila. Přední guma to dala celé, zadní byly tři, čtvrtou jsou vyměnil v Buenos Aires za flanděru vína a příjemný pokec (byla to zánovní jen 14 let stará mitaska sundaná z osobní Jawy dovozce Roberta Mertineze).
A teď k tomu, jak jsem k těm zbylým gumám přišel. První vyjela nazutá na zadní kolo, druhou jsem si vezl s sebou a nazul ve Vladivostoku. Do USA mi Mitas poslal další zadní, kterou jsem naložil a vezl s sebou do Kolumbie, kde došlo k další výměně. A o čtvrté gumě už byla řeč.
Dobrý den,
předně bych rád popřál Pavlovi šťastný dojezd domů. Jeho články jsem kdykoliv i několikrát opakovaně četl s velkým zájmem. Dotaz zní, zda se objeví podrobný rozpis nákladů na cestu, poplatků za přejetí hranic, poplatků za převoz motorky a sebe sama přes oceán? Jaké dokumenty jsou potřeba pro všechny státní přechody? Jak dlouho přibližně trvá jejich vyřízení??? Prostě takový rozpis a nápověda pro další cestovatele? Děkuji.
To všechno se objeví. I pár rad, jak nachystat motorku a další rady. V knížce, která by měla letos přijít mezi lidi.
Dobrý den,
Konečně těm bavorum někdo natrhl řiť.
Tak za první:Kde berete chcechtáky na tu srandu.
Otázka dvě:Chci taky, jediný pruser jsou koruny poraďte,co mám udělat pro to abych jel.děkuji hezký den
Dvě otázky, jedna odpověď: pokud nemáte to štěstí a nezdědil jste něco na útratu, pak si ty prachy musíte vydělat. Ani sponzorství není dárek, ale obchod, leckdy docela tvrdě odmakanej a často ve chvílích, kdy se vůbec nechce. Takže část financí z vlastní kapsy, část vyhandlovaná za to, že když jdou jiní na pivo, vy přesednete z motorky za komp a do noci makáte.
Dobrý den, velká gratulace.
Zajímalo by mě kolik přibližně jste při cestě absolvoval pádů a jaký měly dopad na motorku.
A ještě jeden dotaz, jak a kde jste napájel notebook ?
Díky.
Počítají se i pády v terénu? Na silnici naštěstí nic, v těžším terénu to občas upadlo, ale díky důmyslnému okufrování to maximálně odnášely polepy a jeden přepínač světel. Pár krizovek bylo na rychlých šotolinách, kde jsem si říkal – jestli to, vole, teď zahodíš, tak jsi tady skončil se zlomenou hnátou a rozštípanou herkou… Ale vždycky to zachránil instinkt a plnej plyn!
Noťas jsem nejradši napájel někde ze zdi, nejlíp tam, kde byla wifi. Ale měl jsem i nabíječku na 12V hojně využívanou hlavně v Asii.
Čus
Jaký byly hlavní poruchy, co motor, nemusel jsi v něm nic měnit?
Jak už zaznělo – motor nic. Ve Vladiku jsem vlezl pod levé víko, jak na tom je primár. Byl jak novej, takže jsem to zavřel a už jsem tam nevlez. V Argentině jsem dělal dekarbonizaci motoru, takže hlavy dolů. Výfuky jsem čistil 2x. Nejvíc tedy dostaly zadní tlumiče, celkem jsem odjel tři sady, přičemž ta poslední ze současné produkce továrny funguje uspokojivě i teď po skoro 30 000 km, když nebudu brát v úvahu stav jejich silentbloků. V Kolumbii odešlo rozpínací relé zapalka, takže jsem to pak musel nějaký čas zhasínat přes kvalt. Jak jsem zjistil později, sáhl jsem doma před odjezdem do špatného regálu a jel s rozpínacím relátkem na 6V namísto 12V. Že vydrželo až do Kolumbie, je úspěchem… V Ekvádoru jsem koupil nové za pět dolarů.
Když se nato díváš z pozice přeživšího navrátilce - Podniknul bys to znovu?
Podniknul. Ale spoustu věcí bych řešil jinak. Před odjezdem i na cestě.
Dobrý den Pavle, zajímalo by mne: * jak dlouho trvalo plánování trasy (zda se lze vůbec předem připravit na tu spoustu byrokracie a různorodost požadavků při přejezdech hranic apod.) * jak moc detailně lze takovou cestu vůbec naplánovat a nakolik je nutná improvizace (ubytování, trajekty, servisy, změny předem naplánovaných cílů vzhledem k aktuální místní situaci apod.) * jaký jste měl záložní krizový plán pro případ eventuální nutnosti návratu * uvažujete o nějakých setkáních s fanoušky v ČR, kteří celých osm měsíců nedočkavě hltali každý Váš nový příspěvek? /Děkuji za případné odpovědi a R E S P E K T- dokázal jste prožít něco, o čem většina z nás pouze sní...
/ Kariboo
Když někomu řeknu, že na celou přípravu byly de facto jen tři měsíce, zdráhá se uvěřit. Tři měsíce na motorku, na peníze, na sponzory, na média, na webovky a věci s tím spojené, na víza, na očkování a na nějaké plánování už jaksi nezbyl čas. Když jsem odjížděl, neměl jsem ani představu, jak dostat motorku z Asie do USA, natož, jak ji dostat přes Darien Gap a následně do Evropy. Hodně se toho řešilo za pochodu a je svým způsobem krásné, jak se hodně těch věcí dovede vyřešit samo nějakou náhodou. Víza do Ameriky jsem si vyřizoval až z Dálného východu Ruska. Podle mě to detailně naplánovat nejde a je to hlavně zbytečné. Dodržování plánu je totiž podle mého názoru větší stres, než nemít plán žádný. Byla představa o trase, o čase a o penězích – zbytek byl věcí okamžitých rozhodnutí.
Krizový plán nebyl. Krize mohou mít řadu podob, takže bych ji řešil až v danou chvíli.
Setkání a besedy jsou otázkou možností. Rád bych řekl, že ano, ale slibovat zatím nechci nic.
Zdravím, Pavle,
moc ti gratuluji k úspěšnému zdolání cesty. Tobě i tvé třindě. Musí to být nádherná zkušenost. Také Ti chci poděkovat za pravidelné postřehy z cest (jak textové, tak foto). Zážitků musí být habaděj a zaznamenaných materiálů také. Moje otázka zní, plánuješ tvorbu nějakého knižního cestopisu nebo seriálu z cesty v horizontu nejbližších měsíců/let?
Měj se,
Rasty
Ano, už zaznělo – knížka MUSÍ být letos a bude obsahovat nepublikované materiály (nebylo by fér udělat knížku z toho, co visí na netu…) a nějaké bonusy navíc.
Ahoj Pavle.Předně díky za příjemné chvíle při pročítání tvých článků.Co by mně zajímalo?Kolik bylo oprav na motoru a jaká byla spotřeba takhle přetížený Jawky, a jestli jsi měl od firmy Jawa nějakou podporu.A poslední -šel bys do toho znovu?
Rovněž už částečná odpověď zazněla – celá pohonná jednotka si neřekla ani o šroubek a péče o ní klesala úměrně mé lenosti a stavu ukolébání. Spotřeba za celou cestu byla 5,8 l/100 km. To, myslím, zase není tak špatné.
Ano, továrna Jawa se na projektu podílela jak finančně, tak i nějakými díly a pomocí. Bez jejího zájmu by se asi celý projekt nespustil anebo by měl trochu odlišný ráz. Motocykl jsem si ale chystal sám, včetně motoru. Zesílení rámu a kufry pak společně s Tomášem Padevítem (GRAVE).
Za určitých okolností bych do toho šel znovu, ale mělo by to znovu smysl?
Ahoj Pavle, moc gratuluji k úžasnému výkonu a smekám Jawce. Jaké to bylo jet takto dlouhou vzdálenost sám a jaké byly pocity při návratu? Díky za zodpovězení a přeju hodně úspěchů při dalším kole
Člověk si zvykne a občas je mu v té samotě i dobře. Má čas přemýšlet nad spoustou věcí a objeví v sobě občas i něco nového. Pocity při návratu byly překvapivě docela na uzdě.
Ahoj Pavle,
jak si se cestou staral o řetěz? Je tam pořád původní nebo si ho cestou měnil? Jawa má zapouzdřený řetěz a většina uživatelů ho po dobu života nečistí a nemaže. Dělal si cestou čištění a mazání?
Petr
Řetězy jsem jel tři, všechno japonské EK Enuma Chain, protože s nimi mám výborné zkušenosti z mého „trhače řetězů“ DR800. Myslím, že by to šlo dát celé na dvou, ale ten první dostal za ucho v Mongolsku, kde jsem pozdě zjistil, že mám svlečenou spodní nohavici krytu a kryt je plný vody, písku a šutrů. Namazáno dostal pokaždé při montáži tukem a v provozu jsem mu občas stříknul trochu spreje. Čištěním jsem se nezdržoval. Celokryt je super věc a spousta lidí po cestě se mu upřímně obdivovala, zvlášť tam, kde mají nouzi o asfalt.
Ahoj, drzel jsem pesti celou dobu a par dotazu od dlouholetyho jaware: kolik si si troufl jezdit km/h v kuse tj max. cestovka v idealnich podminkach a kolik byla maximalka za cestu ?
Cestovní rychlost oscilovala podle podmínek mezi 90 a 110 km/h. Max asi 120, nijak jsem to nehrotil a vždycky si říkal – milý vole, zejtra ten motor ještě budeš potřebovat!
Bez dotazu. Prostě děkuji za realizaci snů, které si člověk sám nedokáže, nobo nemůže splnit. A samozřejmě za krásné články, které s nadhledem popisovaly Tvé putování kolem světa. Jsi další, který navázal na cesta pánů Hanzelky a Zikmunda a připomenul všem na trase Tvé cesty, že česká motorka Jawa zvládně vše, pokud ji osedlá Čech, konkrétně takový jezdec jako Pavel Suchý.
Ale přesto - nechtěl jsi po cestě měnit Jawu za GSo?
Za GS ne, ale na své DR800 jsem si občas vzpomněl. Jenže to by nikoho nezajímalo…
Ahoj, kamarádi Ti byli naproti na hranicích, já musel do práce - jak já byl na šéfa naštvanej... Aspoň takhle velkou gratulaci. Rád bych se zeptal na oblečení - přece jen jsi jel i v chladnu, jaký jsi to měl nepromok-neprofuk a jaké rukavice jsi používal? Jezdím na svý třindě skoro celoročně do práce ale jak je kolem nuly a chladněji tak hrozně mrznou ruce a pod minus sedm toho mám po dvaceti kilometrech už plný zuby. Ty jsi jel denně stovky kilometrů, jak jsi ochranu ruk řešil? Díky a hodně dalších splněných snů.
Kompletní obleček včetně nemoků byl od Hubíků (PSÍ) a byl koncipován spíš do tepla s tím, že já jako zhubnu a tím si vytvořím místo na mikiny, spodky a svetry. Klaplo to, i když Vackovi v Tacomě, kde jsem dost dlouho čekal na loď s motorkou, dělali všecko proto, aby byl můj geniální plán na zhubnutí zhacen! Nemoky pak parádně fungovaly jako „neprofuky“. Největší zimu jsem měl asi -2°C, ale nejel jsem v takové teplotě kdovíjakou dálku. Rukavice jsem měl ty kožený „pantátovský“ od Napy a do zimy pak nějaké goretexové zimní na koulovačku ve Špindlu od Tilaku, nic speciálně motorkářského. Kdybych měl ve velké zimě jet opravdu velké dálky, řešil bych to asi plastovými blastery jako mají endura anebo míň bezpečnými rukávy.
Ahoj Pavle, samozřejmě nejdříve velká gratulace.
Chtěl bych se zeptat na přilbu. Jel jsi v otevřené přilbě, byl to zvyk, nebo záměr mít takovou přilbu, a proč pravě otevřená přilba? Potom jsem si všml na společném fotu lepicí pásky na přilbě, co se stalo? Děkuji.
Otevřená přilba je vlastně u Jawy pro mě zvyk, neuměl bych si představit jet na třindě v integrálce. Taky to usnadňuje komunikaci s lidmi, raději se koukají do obličeje než jen do výřezu.
Páska tam byla hlavně kvůli fixaci kamery, ale poté, co mi přilbu pár nešiků upustilo na zem, neměl jsem jistotu, že neztratím jeden z těch plastových krytů pantu plexi, takže jsem to ještě pro sichr přelepil páskou.
Ahoj Pavle, chtěl bych se zeptat jak to zvládaly Jawácké tlumiče. Jestli jsem si všiml, tak jsi zadní tlumiče musel měnit. Na jakých jsi jel? Co předek? Chtěl bych jednou podniknout podobnou cestu na Jawě panelce a bojím se právě tlumičů. Díky
Předek byly osmičkové vidle od původního výrobce Zbrojovky Březnice s tvrdochromovanými trubkami posledních verzí. Původní čtyřkové, co jsou vlastně panelkové, by asi vystříkly nejdál v Košicích a pod tíhou stroje se ohýbaly jako párátka. Zadek byl původně rovněž z prvních čtyřek, takže vlastně z modelů kývačka/panelka, a přestaly brzy tlumit. Poslední pár byl ze současné produkce Jawy (původ neznámý) a fungují (z modelu 640). Na panelce bych se hlavně bál uložení kývačky a malých kol na těch „necestách“.
Ahoj Pavle, Obrovská gratulace! Máš (nejen) moje obrovské uznání, to co si dokázal je něco úžasného!
Jednou bych chtěl dokázat to co ty.
Chtěl bych se zeptat na několik věcí co se týká spíš organizační stránky.
1) Kolik celkově vyšla tvá cesta? Nedokážu si představit kolik peněz to mohlo stát, a kde si je vzal jestli se můžu zeptat. Ze svého? nebo jinde? a jak dlouho trvalo zařizování před cestou? Myslím povolení, zařizování přeprav mezi kontinenty a podobně.
Dál se chci zeptat, co všechno sis vezl sebou. kolik náhradních dílů a jakých.
Kdyby si jel znova, co by si změnil? Na co se lépe připravit?
Díky a hodně štěstí při dalších cestách!
Mates
Na první otázku už tu odpovědi zazněly. Není to tak drahé, jak se obecně míní.
Náhradních dílů jsem vezl plné bedny, vystrašen všemi, co mi prorokovali osmiměsíční kurz motoopraváře. Vezl jsem je zbytečně, ačkoli uznávám zákon schválnosti – kdybych je neměl, tak bych je možná potřeboval.
Kdybych jel znovu, určitě bych motorce odlehčil právě v tom železe v ND a v nářadí. A zvětšil nádrž, o čemž jsem před odjezdem přemýšlel, ale pro nedostatek času jsem to hodil za hlavu.
Ahoj Pavle, sledoval jsem Tvou cestu se zatajeným dechem. Děkuji že jsem mohl "jet s Tebou" Můj dotaz. Neplánuješ vydat knihu? Materiálu máš asi mraky. A jak to vypadá s tričkama. Moc se na ně těším. Přeji ať Ti všechno vyjde tak jako tento výlet. Ondřej
O knížce už byla řeč, bude. Trička budou příští týden. Pak se spustí objednávky na netu a prodej se zahájí na brněnské výstavě. Doufám, že se vám budou líbit, když už s tím bylo tolik piplání!
Ahoj, motorka určitě zažila několik kritických okamžiků, zajímalo by mě, kdy sis řekl, že todle už nedá a ona to vydržela (poušť, brodění v řece, vysoká nadmořská výška...)
Děkuji, Venda.
Pokaždé, když opustila pevnou zem a následně se strašnou ránou dopadla zpátky. To se dělo jak v Mongolsku, tak i na šílených a neoznačených retardérech ve Střesní Americe. Párkrát jsem už už vystupoval i já. Šasi je úměrně tomu poněkud křivé, ale nikdy nic neprasklo, ani podsedlovka se neohnula. Jen ta zadní osa se ráda prohne, ale jak ukázala zkušenost z Ekvádoru, stačí jí dvě rány palicí a je zase rovná. Asi geniální záměr konstruktéra…
Ahoj, obrovská gratulace, nebyl pochyb, že to oba dáte

1. Měl jsi nějakou situaci, kdy Tě někdo nějakým způsobem obtěžoval nebo ohrožoval? (nemyslím teď buzeraci na hranicích nebo divoké řidiče)
2. Jak jsi řešil sex?
Přeju Ti spoustu dalších krásných cest a nezapomeň se o ně s námi dělit, skvěle se to četlo.
Jednou v Peru došlo k takovému malému incidentu, který jsem řešil rychle a za pomoci jediné legální zbraně – fiskarsky. Ale nešlo úplně o život. Snad.
Kdo nejel se mnou, musí se jednoduše smířit s faktem, že na některé otázky prostě nemá šanci znát odpověď…
Kde najdu všechny ,cestopisy po popořadě, popřípadě ,kdy vyjde knížka?
Asi nejuspořádanější je to tady na Motorkari.cz. Nejpodrobnější na jawakolemsveta.cz. Ale knížka je knížka. Letos bude.
Gratuluji k úspěšnému dojetí do cíle. Sledoval jsem Tě asi od října. Perfektní čtení. Chci se zeptat, jestli bude možné se projet na motorce nějaké malé kolečko na BVV Motosalon. Měl jsem možnost řídit Škodu MB od Vičara, které také objelo svět. Bylo by to fajn. Jinak se těším na knihu. Ať se daří.
Nebude a popravdě mě to ani nenapadlo. Motorka bude na stánku ne piedestalu, který jí právem náleží, a budeme rádi, když nám jí dovolí občas nastartovat (psst)…
1: chcel som vediet ci mas ten isty nazor na "uradnych simlov" vsade vo svete ako ja. podla mna je to jasny druh vypalnictva. cize vidia ze ked mas "prasany" na cestu okolo sveta tak cvakaj. a cim viac tym lepsie. alebo ta aspon poriadne zdrzime a otravime.
2: chcel by som vediet ci sa uz pripavuje "afrika a australia" na tomto istom bajku. cize bola by to tour: "skrz na skrz kolem světa"
Začnu odzadu. Ne, že by mě A-A trip nenapadl ještě na cestě, ale v tuhle chvíli to rozhodně nechystám. Pokud jde o motorku, po malé inspekci bych si troufl to jet s tímhle "zajetým" motorem, ale podvozek už není k použití. Bude to "ten istý bajk", když bude mít nový rám?
Úředníky nesnáším jakožto nástroj státního vydírání, ale vždycky musím předpokládat, že třeba zrovna tenhle patří k těm slušným. A samozřejmě nikomu z nich, pokud nemusím, nevyprávím, že jedu kolem dokola, ale dělám ze sebe maximální socku. S Jawou z roku 78 to docela jde...
Pepa Bandit600:
Mám dotaz, kolik stála přeprava motorky z Jižní Ameriky zpět do Evropy?
Bez drobných poplatků byla přímá cena přepravy nějakých 1708usd. Podrobnější rozpisy cen chystám do plánované knížky.
Pavle, budeš mít asi i dost filmového materiálu. Bude někde možnost vidět, nebo koupit videa. Chystáš nějaké veřejné povídání, nějaké besedy, či tak něco? A ještě ke sponzorům. Už Michal Vičar v popisuje že to nebylo jednoduché jim (sponzorům)vyhovět, vynechal by si po nynější zkušenosti někoho,či by si se snažil nastavit podmínky jinak? Děkuji.
Videomateriálu je tolik, že probrat se tím bude trvat rok. Navíc je to převážně jízdní matroš, byť z různých úhlů. Aby byl koukatelný, je třeba surovinu předělat na film. Nějaké plány mám, aby to nebylo dvouhodinové nudné roadmovie, ale v tuhle chvíli je video hodně hluboko na stupnici priorit. Aktuálně můžete vidět pár sestříhaných záběrů v hlavním zpravodajství TV Barrandov v SO nebo NE od půl sedmé. Snad to nedopadne jako s Novou.
Ke sponzorům: vždycky jdou věci dělat jinak. Líp i hůř. Nestěžuji si.
Nazdar.Skládám hlubokou poklonu tobě i stroji.Od dob Hanzelky a Zikmunda jsem si tak dobře nepočetl.
Chci se zeptat koliko ti pomohla vaše akce Jedte v tom s ním?Hodně se debatovalo zde na foru o nestíhání rybiček a nálepek.Zájem byl enormní.
Pomohlo to hodně. A kdybych to nepodcenil, měl bych na cestě o pár starostí míň. Nestíhalo se, protože váznul lidský faktor. Po určitých úpravách se to rozjelo a teď můžu jen litovat, že je limitovaná edice rybiček nastavená na objem 350 ks, protože jsou prakticky všechny fuč. Takže veliký dík všem, kdo si vzpomínku na bláznivý projekt pořídili a přispěli tak k jeho úspěšnému završení!
ahoj, moc gratuluju, smekám tak jako ostatní. Zajímalo by mě čím se živíš v civilu když nebrázdíš světové cesty
Brázdím jiné cesty (http://www.jawakolemsveta.cz/autor-a-jezdec) a v současné době se věnuji i jiným nemotocyklovým věcem.
Pavle potkal si mnoho lidí a cestovatelů, je někdo o kom jsi zde psal a byl by si rád kdyby ti zazvonil doma u dveří? A pokud ano tak proč?
Určitě. Těch lidí, které bych rád viděl a případně jim mohl oplatit jejich pohostinnost či pomoc, je dost. Konkrétně vím, že se určitě letos potkám se Susanne na starém BMW, Pavla s Naďou (H-D) Javier z Buenos Aires přiletí za tři týdny do Čech, určitě uvidím Ivana (hotel Hurvínek, Ekvádor) i mé náhradní rodiče z Tacomy, možná i Miloše Kudlu z Portlandu a další. Vždyť lidé jsou na té cestě tím nejzajímavějším.
Ahoj všechny me dotazy byly vícenemě zodpovězeny takže hlavně gratuluji!!! a těšim se v Brně! Jen malý dotaz myslíš že by bylo možne vykonat cestu se standartnim zapalovánim nebo by to bylo fataln?? dik
Myslím, že by to možné bylo, ale jak jsem už psal - bez jakékoliv možnosti dobít si záznamovou elektroniku (nabíječky na 6V prostě neexistují) a s problémy s osvětlením. Svítit motorky musí na většině silnic světa a původních 75 W dynama nedává moc možností. Muselo by se to případně řešit úsporou pomocí LED, ale pak už je snazší opravdu sáhnout po VAPE. Kromě rotoru jsem vezl komplet celou náhradní sadu a nemusel jsem měnit nic, ani snímač. takže za mně: šlo by to, ale já bych do toho nešel nikoliv kvůli kladívkům, ale kvůli malému výkonu dynama a 6V soustavě. S 12V alternátorem modelu 632 (638-40) si to představit umím, protože jsem s ním před dvaceti lety najel obdobné km na cestách po Evropě a do Afriky a sloužil dobře.
Právě poíjim lahodnou kolumbijskou kávu (moka) a tak si říkám zda je nějaké pití či jídlo, které ti utkvělo v paměti v tom dobrém i tom horším smyslu?
Haha! Tak to je velice rozsáhlé téma... Asi nikomu neuniklo, že jsem cestou pár kil zahodil. jedním z důvodů je i to, že občas nebylo co sníst. Takže například čínské syntetické rozinky a plesnivý chleba v Mongolsku v paměti zůstanou, stejně jako páchnoucí beraní vnitřnosti a výrobky z nich. zajímavý byl i mongolský "čaj", což je ohřáté kozí mléko napůl s vodou, hrstí soli a třemi lístky čaje. Na tom si nepochutnáte. Ani na sladkém vatovitém "chlebu" střední Ameriky. Paradoxně kafe v latinské Americe tak, jak bychom ho očekávali my, je prostě řídký jev. Jejich kafe je vodnatá dohřívaná břečka na americký způsob. To jsou ty horší stránky. Na opačné straně je to pak ovoce dostupné, levné a chutné, ryby nebo argentinské maso ve všech podobách. Po krátkém záběhu jsem si uměl pochutnat i na americkém pivu z malých pivovarů, rozhodně tedy ne Bud, Miller a podobné kapaliny.
Pavle už je mi to už blbé, že se pořád ptám já, ale kdž nikdo nic a já sem tak zvědavěj.
Baví mne hodinky a ptal jsem se na to samé i například Jardy Homolky,jaké hodinky jsi používal pokud vůbec nějaké. A jak jsi byl spokojen? Také zda jsi případně nchával středoevropský nebo zadával místní čas případně měl nastavení duální, a jak byl velký problém se vyrovnávat s posunem času.
Už spoustu let nenosím hodinky žádné. Původně kvůli při enduru zlomenému zápěstí a nějak jsem si odvykl. Na tlf jsem si nechával SEČ, abych věděl, kolik je doma. A místní čas jsem řešil jen velice vlažně, nechával jsem to plynout, a měl jsem ho nastavený jenom na notebooku. Časové posuny jsou při cestě po ose zanedbatelné, ovšem skokové (přes Pacifik a teď přes Atlantik) už jsou výrazně horší a chce to tak týden na srovnání.
Zdarec, chtěl bych se tě zeptat jakou si čekal účast na hranicích příjezdu? Větší nebo menší "uvítací výbor" než na tebe číhal?
Určitě menší. Už jenom kvůli počasí, které den předtím na dálnici v Německu vůbec nevypadalo na slibované předjaří. Byl jsem mile překvapen, až zaskočen...
Teda Hansi, ty jsi mi to úplně sebral z huby
tož ale dám náhradní otázku. Pavle , jel jsi na motoru s osmým výbrusem, byl udělán "na těsno" a nebo s vůlí aby se nemusel motor moc zajíždět? Staří fachmani říkají že pokud se udělají větší vůle, motor se sice nemusí tak precizně zajíždět ale výdrž je malá.Tvých téměř 50 000 kilometrů je taková hozená rukavice těm co tvrdí, že jawa nutně potřebuje po 20 000 výbrus . Kdo a kde ti připravoval motor (jestli to není tajné)?
Já byl před cestou pevně přesvědčen, že motor třipade musí 50 000 km dát (viz mé předchozí zkušenosti), a nyní si myslím, že by dal ještě víc a docela mě láká to vyzkoušet. Uvidíme po rozebrání. Výbrus po dvaceti je u J350 jen důsledkem špatné montáže anebo špatného zacházení.
Motor jsem si chystal sám. Samozřejmě kliku a výbrus jsem si nechával dělat. Klikaře časem odtajním, výbrus je absolutně "no name", prostě jsem to odnesl na místní prodejnu a jen trval na tom, že to má být osmý výbrus (dle pístů) a že chci zpátky tyhle moje válce, nikoliv výměnou. Načež mi tam vyrazili moje jméno, takže v budoucnu bude kdykoliv můj motor snadno identifikovatelný. Výbrus byl spíš těsnější a motor se mi v záběhu 3x kousnul. Na vině byla, myslím, hlavně moje nenažranost, prootže ten 8. výbrus jsem si mohl odpustit - motor měl neustále sklony k detonacím a to mě provázelo celou cestu. Nakonec se mi povedlo cestou motor doladit na směsi a předstihu, ale dávat 8. výbrus na podobnou cestu bych každému určitě rozmlouval. Přínos není úměrný komplikacím.
Tuhle svou světově expediční třindu si ponecháš na občasnou projížďku a nebo o ni má zájem třeba týnecká fabrika na nějaké svoje zkoumání, či bude vystavena v nějakém muzeu?
Jak už jsem párkrát uvedl, podvozek je v dost bídném stavu, takže na nějaké velké ježdění to nebude. Garáž mám plnou jiných strojů, takže se budu snažit motorku spíš dát někam lidem na oči. Zatím je to v jednání.
ahoj, hltal jsem články o tobě jak si vyrazil,pak trnul hrůzou,jestli jsi živ, když se pár dní o tobě nic neobjevilo.tak jsem rád že už jsi zpět a celej-jsi hroznej blázen
) a mam jen jeden dotaz- jak tě to proboha mohlo jenom napadnout
Budu upřímnej. Nikdy jsem nesnil o cestě kolem světa, protože to bylo vždycky úplně mimo mé představy. Ale vloni jsem zachytil informaci, že by se letos měli kolem dokola vydat páni herci, kteří před pár lety ani nevěděli, že má motorka dvě kola. Se vší asistencí, s velkým rozpočtem a plnou parádou. Chvíli jsem čekal, jestli někdo z našich velkých cestovatelů bude reagovat, ale nic. Vloni touhle dobou jsem pochopil, že jestli má titul prvního Čecha, který to dal, zůstat v "cechu motorkářském", budu pro něj muset dojet sám. A tak jsem jel.
A proč na Jawě? Proč si to usnadňovat, že? Chtěl jsem dovézt odpovědi na to, jestli to vůbec jde, kolik taková vysmívaná jawa může ujet, jestli to jde bez GPS a bez asistence a jestli to jde levně, jestli to jde na obyčejných gumách a s obyčejným olejem atd, atd. Asi všichni znáte ty věčné teoretické diskuze. Já chtěl mít argumenty.
A ještě jeden dotaz, jak se s jawkou s takovou zátěží vlastně manévrovalo? Měl jsi nějak upravené brzdy? Obložení vydrželo po celou cestu anebo jsi musel měnit pakny?
Pakny jsem plánoval vyměnit v Ekvádoru, ale po demontáži kol jsem zjistil, že to není třeba. Takže brzdy původní, neupravené, s původními lanky - zadní je dokonce původní, se kterým jsem motorku koupil z autoškoly v Třebíči, jen jsem mu dal nový kabátek ze smršťovačky. Samozřejmě jsem všecko vezl náhradní, ale zbytečně. I lanko plynu je původní.
První kilometry s naloženou obludou byly dost zajímavé, ale člověk si zvykne. Jet musí tak, jak mu to dovolí brzdy a náklad, ale krizovka zaviněná brzdami nebyla ani jedna a ze silnic v Andách mám odřené spodky kufrů ze zatáček. Paradoxně jsem byl dost rychlej do kopců, protože jsem si nemohl dovolit nikde ubrat, takže jsem nahoru vždycky letěl, co to dalo, a kolegové na velkých strojích se jen nestačili divit...
Až na jih USA jsem jel vpředu 18Z kolečko. Od Arizony do konce pak 17Z kvůli horám.
Pavle, rozhovor se pomalu chýlí ke konci, v zástupu gratulantů samozřejmě nesmí chybět ani redakce.
Hlavně Ti ale chceme upřímně poděkovat za vynikající spolupráci - šlapalo to perfektně od začátku až do konce. Bylo nám (a věříme, že i našim čtenářům) velkou ctí, že jsme mohli Tvoje čtivé reportáže mít z první ruky právě na tomhle webu.
Ať se Ti na dalších cestách daří.
Redakce M.cz
V samotných odpovědích jsem se pro přehlednost vyjadřoval jen k samotným otázkám. Proto tímhle všem děkuji jak za samotné dotazy, tak hlavně za gratulace, slova uznání i za podporu během celé cesty a těším se na osobní setkání.
Partě z M.cz pak díky za podporu a při další případné spolupráci ahoj.
Děkuju,
Pavel
Snad stihneme ještě jednu otázku - proč jsi zvolil čtyřkový motor? Je rozdíl v litinových válcích nebo hliníkových modernějších osmičkových motorů či v celkové odolnosti motorů? Sám mám osmičku i čtyřku a subjektivně je chod motoru s litinovými starými válci jakoby klidnější.
Stíháme. Mám ho rád, pro jeho klidnej a sametovej běh a zároveň mu věřím, že je to pracant. A nezklamal. Tím neříkám, že by to motor 638 nedal... třeba na něj dojde...