Yamaha dny Brno 2010

Na akci jsme vyráželi za doprovodu vydatného deště, který to naštěstí někde u Benešova vzdal a do paddocku závodního okruhu už přijíždíme za sucha a teploměr nad startovním roštem ukazuje třináct stupňů. Po dálniční nudě se pořádně probouzíme až u nástěnky, kde se rozepisují jednotlivé jízdy a jezdci. Cílem většiny novinářů je samozřejmě ozkoušet novou R6, však jich tu také je připraveno hned pět kousků! Ale většina okruhově zaměřených jezdců samozřejmě čeká i na pořádně nakutej bike v podobě R1, na kterém jsem měl tu čest závodit v MMČR.

Yamaha YZF-R6 2009

V 9:00 se rozsvítila zelená světla na výjezdu a já startuji R6 model 09, abych před testem novinky 2010 mohl porovnat loňskou verzi. Rovnám se na motorku, první kolo projíždím opatrně, hlavou se mi honí myšlenky na studenou trať a studené nové pneumatiky. Druhé kolo už je o něčem jiném. Pod plným plynem jedu z kopce dolů na stadion a slepě láduju kvalty nahoru. Rychle podřazuji, intenzivně brzdím, motorka se kroutí, zadní kolo odskakuje a motorka se rovná do náklonu.... a pak už si z celé rozjížďky moc nepamatuji.

Nekecám a myslím si, že testovat tuhle motorku tento rok já už nemůžu, protože vlastně nevím co bych Vám k tomu psal. Ta motorka je už v naprostý sérii hotovej závoďák a nezná kompromisy. Srovnávat pohodlí či velikosti plexi, atd., je na dráze myslím naprosto nedůležité. Ta motorka potřebuje jedinou úpravu, a tou je výměna sériových pneumatik Dunlop Sportmax Qualifier za nějakou sportovnější směs. Origo sadu uložte do skříně a při případným prodeji motorky se bude hodit. Dokonce si myslím, že opravdu jakékoliv další úpravy jsou spíše na škodu a každou ušetřenou korunu za nesmyslné doplňky doporučuji propálit na závodní dráze. Právě Yamaha R6 je už hotová motorka pro hobby závody a další investice nejsou nutné. Po dvaceti minutách mě přivádí zpět k vědomí mávání červeným praporem spolu se signalizací konce rozjížďky.

Yamaha YZF-R6 2010

Další zkoušenou motorkou je nová eršestka model 2010. Takto nějak prezentuje výrobce R6 2010: „Nová R6 je nabitá technologiemi, vyvinutými pro naše závodní stroje mistrovství světa, takže s ní zažijete extrémní vzrušení z jízdy. R6 s vylepšenou vazbou jezdec-stroj Vám dodá sebedůvěru k objevení Vašich schopností. Její elektronika byla vyvinuta přímo na okruhu: počítačem řízené ovládání plynu YCC-T zajišťuje dokonalou akceleraci a elektronicky řízená proměnlivá délka sání zvyšuje výkon a kroutící moment. Podvozek závodních parametrů navíc přináší milimetrově přesnou ovladatelnost.“
Při porovnání tabulek zjistíte, že nový model má o 5 koní méně, jiný průběh výkonnostní křivky a po stránce designu o kousek delší koncovku výfuku. Cílem výrobce mělo být příjemnější použití motorky v silničním provozu, to znamená větší zátah motoru ve spodních otáčkách a malinko chudší vršek. Svoji roli zde sehrály také emise.
Na motorce jsem měl možnost jet bezprostředně po ukončení jízdy na loňském modelu a závěrem Vám chci říct, že v těchto motorkách znatelný rozdíl není. Alespoň jsem ho dnes nedokázal objevit na závodním okruhu. Je možné, že v silničním provozu bude silnější zátah ve spodní části otáček malinko příjemnější. Ovšem rozdíl výkonu je dle mého tak nepatrný, že ho klidně vynechte při řešení, co jede a nejede víc. Věřte mi, že při dobrým výjezdu ze zatáčky, brzkým naložení plnýho plynu, správném zalehnutí a rychlém řazení natřete kdejakýho okurku na nabroušeným litru! Ta motorka je prostě výborná!!!

Yamaha YZF-R1

Po třech půlhodinách na R6 jsem se vydal pozdravit moji milovanou R1. To je malinko jiná káva. Řekl bych silná turecká, bez cukru…. Takže: Zelená svítí, dunivý zvuk motoru Big-bang v pohotovosti. Řadím jedna, dva, říkám si Libore pomalu, neznámé gumy, studený asfalt... Z první zatáčky ven, zalehám, nakládám plný plyn a dál zase nevím. Na R6 mi k totální nirváně stačilo dojet na céčko, s litrem to přišlo už na výjezdu z áčka.
Znovu si uvědomuji, že jet rychle na litrový motorce je daleko složitější a namáhavější než na šestistovce. Zatímco motorka s menším výkonem žádá především správné řazení a plynulou stopu, litr Vás nutí pekelnému soustředění se po celou dobu jízdy. Na rovinách dosahuje velkých rychlostí, Brzdné body je nutné trefovat s přesností a pod tlakem velkého přetížení. Stopa se hůře volí a práce s těžší motorkou je daleko náročnější. Na výjezdech musíte velice opatrně dávkovat přidávání plynu. V okamžiku, kdy máte zdánlivě vyhráno, držíte plný plyn a intenzivně řadíte nahoru začnete po několika kolech cítit tuhnoucí předloktí a opravdovou únavu.
Ne nadarmo se říká, že umět slušně ovládat motorku typu dnešních litrových supersportů umí jen několik málo jedinců v ČR. Sám jsem se znova ujistil, že se mám co učit a znova si živě připomněl proč právě tyto motorky mě tak silně přitahují…..

Krátký přestup na naháče Yamaha FZ1 Fazer

Protože dopoledne utíkalo jako voda, moje tričko bylo naskrz propocené, chtěl jsem si malinko oddechnout. Naskočil jsem na hodnějšího bráchu ostrých závoďáků a to na FZ1 Fazer. Designově moc hezká motorka, široká řidítka, pohodlnej posez, silnej motor. Po přestupu z R1 ale horší brzdy, podvozek a především motorka určená někam jinam než na závodní okruh. Rozhodně povedenej naháč, a testu v provozu bych mu myslím přišel na chuť.

Informace o redaktorovi

Libor Milota - (Odebírat články autora)
Filip Tichý - (Odebírat články autora)
Vladimír Rejda - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE