hsq_listopad




Rukověť domácího kutila aneb jak se přes zimu nezbláznit - přestavba Suzuki GN 250

Loni touto dobou jsem se rozhodl, že si na stará kolena udělám radost a pokusím se ze silniční motorky udělat železo na polní cesty. Jak se dnes moderně říká off-road, adventure a scrambler. Zkrátka moto do přírody. Rozhodování o objemu, váze a ceně bylo celkem jednoduché - Suzuki už doma mám (DR650), objem alespoň 250 cm3, váha co nejméně a celé to musí projet myší dírou.

Takže trádá do Němec! Základ je motor. Všechno ostatní chci překopat, tak alespoň motor musí být OK. Schválně hádejte, co jsem si přivezl? Zlákán cenou 350 euro to bylo GNko v celkem slušném stavu, pouze s jedinou vadou - kouslým motorem. No, nekupte to za tu cenu!

Ilustrační foto sériové Suzuki GN250

Po příjezdu domů následovala rozborka motoru a nová hlava, píst, rozvody plus výbrus válce. Zde bych chtěl zapět chválu na ty kluky čínský, co dělají náhradní díly na motorky, které se už roky nevyrábí. Pánové, až zase budete číst moudra o kvalitě čínských náhradních dílů, vemte rozum do hrsti. Oni totiž na rozdíl od našeho strojírenství ty motorky mastěj už přes padesát let a asi se to už fakt naučili! Na rozdíl od nás. Tady chcípnul pes před 25 lety. Proč takové nadšení pro čínu? Za originál hlavu a píst bych dal přes 23 tisíc, takhle jsem se dostal na osm.

A teď už k vlastní tvorbě. Vpředu je devatenáctka na špalkách, šavle jsou z GN 400, protože jsou mohutnější. Pod motorem je pomocný rám a šusplech, airbox je vykuchán, nádrž se sedlem šly nahoru o 7 cm, výfuk je veden prostorem pro airbox a končí pod sedlem. To nejdůležitější, kyvka a centrál, jsou naroubované z Hondy Varadero 125. Zadní kolo je pak originál na špalcích.
Origo je teda motor, nádrž, rám až k sedlu a zadní kolo. Možná se teď zeptáte, proč takový harakiri, když se dá koupit hotová motorka od výrobce (Masai Scrambler, Ducati scrambler...). Moje odpověď je cena, výkon, váha, ale hlavně se přes zimu nezbláznit - viz nadpis článku! V zimě chodím do garáže a tam ji hladím alespoň očima, když už nemůžu jezdit. A celou zimu kutat na něčem, s čím na jaře s velkou slávou vyjedu, to je k nezaplacení.

Snažil jsem se postavit si motorku, se kterou můžu jezdit jak za komínem, tak i v rumunských horách. To znamená jednoduchou (v horách nic neopravíte) a lehkou mašinu do 130 kilo. Při mém věku a váze se s ní nechci prát a hlavně, kolik znáte týpků co zvednou z bláta Afriku sami?

Technicky to dopadlo takhle:

  • motor 250 cm3
  • rozvor 1460 mm
  • výška sedla 860 mm
  • světlá výška stoupla o 90 mm
  • přibyl olejový chladič (přeci jen na polních cestách se vzducháč hřeje)
  • zdvihy 150 mm / 150 mm
  • gumy 19" / 16"

Celá tahle radost vyšla na 30 tisíc, má najeto 2500 km a pět dní rajtovala po Apusenském pohoří bez ztráty kytičky.

Závěrem se omlouvám všem GNkářům, kteří budou mít pocit, že jsem zmastil klasické moto (na mou obhajobu, já ho zachránil od jisté smrti). Omlouvám se také všem Afrikářům za příměr o těžkém motu (Afrika je pro mne naopak nádherná motorka). A pro škarohlídy brblajícími něco o STK mám poslední větu - zelená známka je dnes na 4 roky a za tu dobu muže přijít třeba konec světa nebo co já vím. A tak si tvořme jen tak pro radost, vždyť zima je dlouhá!

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (19x):
Motokatalog.cz



TOPlist