Vyjížďka do Skotska

Už pár let jsem na Adveture Bike Rider sledoval fotky typu: Triumph na stojánku, stan postavený u jezera, oheň, v pozadí hora porostlá vřesovištěm a západ slunce. Proste idylka v Highland. I přes fakt, že jsou různě přikrášlené, jsem se trochu víc začal zajímat, co dokáže Skotsko motorkáři nabídnout.

Kapitoly článku

Proč a jak

Už pár let jsem na Adveture Bike Rider sledoval fotky typu: Triumph na stojánku, stan postavený u jezera, oheň, v pozadí hora porostlá vřesovištěm a západ slunce. Proste idylka v Highland. I přes fakt, že jsou různě přikrášlené, jsem se trochu víc začal zajímat, co dokáže Skotsko motorkáři nabídnout.

Po několika sezeních v hospodě nad mapou a pivem jsme se s kolegou shodli na tom, že do Skotska pojedeme na výlet. Dohodli jsme se, že kromě těch dvou porcí 1700km tam a zpět (CZ-UK), nebudeme cestu Skotskem hrotit směrem ke kempování na divoko a k extra dlouhým denním dávkám kilometrů bez možnosti si dát dostatečný “oraz” u piva v kempu. Také jsme se shodli na tom, že nažhavíme booking.com a zamluvíme si každé dva až tři dny spaní pod střechou, abychom případně usušili věci a trochu zregenerovali. To se nakonec ukázalo jako hodně dobrý nápad vzhledem k počasí, které nás čekalo.

Kolega Radek dospěl po kratším zvažování k názoru, že jeho B-King asi nebude na tuhle cestu to optimální (nenaložil by tam vše, co je třeba) a raději si od bratra půjčil BMW K1600GT, zatímco já jel na svém Crossrunneru.

Asi čtyři měsíce před odjezdem, jakmile jsme znali termín Radkovy dovolené, jsme si zamluvili trajekt z Hook of Holland (NL) do Harwich (UK). Je to loď, která jede přes noc a kajuta je povinná. Zpáteční lodní lístek  byl za 2 lidi, 2 moto necelých 600Eur celkem. Jezdí to společnost Stena Line. Zdálo se nám, a nakonec i potvrdilo, že po 900km přejezdu z CZ do Holandska, se vyplatí ušetřit noc a cca dalších 140mil (Harwich vs Dover) a 200km (Calais vs Hook of Holland) vůči trajektu Calais-Dover. Kromě toho by bylo třeba ještě někde přespat, pokud by se jelo přes Calais. V cestě by také byly věčně plné dálnice kolem Londýna.

Přejezd a loď

Vyrazili jsme v 8 ráno z CZ a do Hook of Holland to bylo cca 900km. Díky tomu, že to bylo po dálnicích a na motorce, nebyl to žádný problém. Až na tu nudu. Po nalodění na trajekt kolem 20. hodiny, pár pivech, sprše a přenocování jsme ráno pokračovali v Británii směr sever. V UK už jízda nebyla takový med. Nebylo to ani tak o jízdě na levé straně vozovky, jako spíš o tom, že bylo třeba si zvyknout na způsob jejich značení, odhadovat jinak vzdálenosti, tak trochu si v hlavě některé věci “zrcadlově přehodit”. Na britských užších silnicích je také mnohem větší provoz. Někdy pocitově, jindy skutečně.

Po přejezdu na sever jsme přenocovali v hotelu za 70GBP (cena celkem za 2 lidi) cca 40km pod Edinburgh, už ve Skotsku. Nějaká piva, jídlo u číňana a spát.

Cesta Skotskem, výběr trasy

Cestování Skotskem asi nemá cenu nějak detailně popisovat den po dni, každý si jistě dokáže informace o své potenciální cestě vygooglit a naplánovat sám. Nědělal jsem si cestou žádné poznámky s cílem psát cestopis, takže ani pořádně nevím, co se který den dělo. Pokusím se zmínit stručně naši trasu a dodám nějaké informace, které by mohly při plánování cesty a pobytu ostatním pomoci.

Naše cesta Skotskem přibližně tak, jak je naznačeno na ofocené mapě:
Edinburgh - Perth - Blairgowrie - Ballater - Dufftown - Elgin - Lossiemouth - Inverness - Wick - Thurso - dále po severním pobřeží - Scourie - Ullapool - Applecross - zajižďka na ostrov Skye - Fort Wiliam - Glenfinnan - a cesta zpět přes Glasgow.

Kde to šlo, vybírali jsme silnice třídy B, silnice s passing places, silnice kolem jezer a nebo silnice, kde naše tištěná Michelin mapa Skotska nebo internet slibovaly nějaké zajímavé poježdění. Bohužel jsme kvůli počasí a defektu (a nutnosti zajet do servisu 150km) museli zredukovat jízdy na ostrově Skye a kolem Loch Ness z východní strany (tam by snad davy nebyly). Ve Skotsku jsme si plánovali denně cca 150mil. Žádné velké porce. Dalo by se toho sjet asi víc, ale nějak jsme v tom neviděli smysl. Jsem přesvědčen o tom, že po příjezdu do Skotska nelze udělat chybu s výběrem trasy a cíle a nebo trasy jako cíle, pokud člověk zůstane v Highland a v okolních county/oblastech a vybere B silnice na jihu a A i B silnice na severu.

North Coast 500

Asi každý, kdo zavítá k městu Inverness, by si měl projet celou a nebo alespoň významnou část Nort Coast 500. Je to prostě povinnost. Pětisetmílový okruh z Inverness na sever, přes Wick, John o’Groats, Thurso, Scourie, Ullapool, Applecross zpět do Inverness. Úzké silničky s množstvím zatáček s passing places jsou střídány širšími úseky, kde člověk může zařadit i 6. To vše obklopeno mořem, plážemi, jezery, horami. Je to opravdu epické. Bohužel jsme kvůli počasí a nízké oblačnosti viděli tak 50% scenérií Ale i to bohatě stačilo. Minimální provoz i v polovině prázdnin byl luxusní.

Loch Ness, Ben Nevis, Fort William a spol.

Turisticky asi nejvytíženější část Skotska a jedním slovem - strašné. I když nabízí hezké technické památky, jako Caledonian canal, Neptunovy schody, Urquart castle atd., davy všelijakých ovcí (turistů) a hustý provoz to dokáží úplně znechutit. Bohatě stačí si kolem Loch Ness projet a vůbec nezastavovat. Naše znechucení bylo takové, že jsme skoro litovali, že jsme raději nezůstali na severu.

(Snad) praktické informace

Ubytování

Kempy jsou četné, čisté a levné. Spali jsme od 8GBP do 12GBP za osobu, stan a motorku.

Hotely se asi vyplatí zamluvit déle dopředu a vybrat ty, které umožňují bezplatné zrušení pár dní před příjezdem. Nám se toto ne úplně podařilo, takže jsme jeden hotel platili, aniž bychom tam spali. Spali jsme (cena za 2 osoby) od 50 do 70GBP bez snídaně. V hustěji obydlených oblastech (jižně od Inverness a v městečkách na severu) je vidět hodně ubytování Bed&Breakfast. Nevím ale,  jak jsou obsazené. Kolem Fort William jsem si při jízdě ráno všiml, že měli všude plno. A strávit večer hledáním B&B asi není to pravé ořechové. To je lepší dát si pivo v něčem předem domluveném.

Na severu Skotska se dá také kempovat kdekoliv, jen se nesmí po sobě zanechat odpad jiný nepořádek. Nezkoušeli jsme, ale kempování tímto stylem je ve Skotsku zjevně zcela běžná praxe.

Stravování

Ceny v UK za polotovary (Heinz konzervy např.) a i za různé pečivo a paštiky, mléko, pivo atd. jsou skoro srovnatelné s CZ. Asi se nevyplatí vozit velké zásoby Májky, gulášů apod. Jen nějakou slivovici. Pokud tedy člověk zrovna nechce míchat single malt whisky s vodou ze skotské bystřiny (jediný to správný způsob míchání jednosladové whisky). Vesnické obchody ve Skotsku mají otevřeno i v neděli od rána, do večera.

Silnice, jízda, tankování atd.

Jízda vlevo je bez problémů, zvlášť na motorce. Silnice, i ty nejmenší a nejužší mají dobrý asfalt. Na britských silnicích je však asfalt ve formě brusného papíru se zrnem o velikosti 1cm. Doslova žere a vykusuje pneumatiky. Je třeba si také dávat pozor na zvěř, ať už je to dobytek (ovce, krávy), tak i vysoká. Jedna laň přeběhla 15m ode mne přes cestu…. nic moc. Žádná 20kg srna, ale pořádný kus vysoké. Tankování není problém skoro nikde, jen na úplném severu je dobré z Thurso na západ vyjíždět s plnou.

Radkovo BMW mělo nasazené nějaké měkké pneumatiky a po pár stech km po smirkovém papíře se přední pneu vytvarovala do špičky, zatímco zadní mělo placku skoro až na plátno z dlouhých přejezdů plus také špičko. Radek skoro všechny úseky s passing places a všude tam, kde bylo třeba jet 30km/h do prudkých zatáček do intercomu skuhral. Nechápu proč. Jako kdyby utočit 450kg na sjeté gumě byla dřina. :-D  Naštěstí (ale až ke konci výletu) píchnul a tím se urychlil nákup nových pneu, které tak jako tak bratrovi slíbil za půjčení. V Tom Adamson Motorcycles v Elgin mu nasadili Michelin Pilot Road GT a pak už v intercomu bylo v zatáčkách slyšet chrochtání blahem. Prý i 1700km přejezd domů přežily bez placky. Takže zjevně “good tyre”. Mimochodem, Pilot Road 4 budou i moje příští pneu. Prý jsou super, tak je zkusím. (To není reklama).

Zdravení

Jezdí se vlevo, vnější ruka je pravá. Dávat ji z plynu je trošku nepohodlné. Zdraví se kýváním hlavy a nebo zvednutím levé, pokud je dobře vidět. Chvilku trvalo, než jsme si zvykli.

Opravy moto na severu Skotska

Cestou jsem musel nechat udělat garančku na mé VFR. Tom Adamson Motorcycles (dealer Hondy) v městě Elgin se ukázala jako snad jediná (a kupodivu i pořádná) firma v širokém okolí pro všechny druhy moto. Tím mám na mysli celé Skotsko od Aberdeen na západ a od Edinburgh-Glasgow na sever. Bezproblémová domluva předem přes Facebook, upřesnění termínu den, dva předem. Dobře odvedená práce. Prostředí je velmi přátelské, kafe a v našem případě i snídaně, byly v ceně.

Potom, co měl kolega ke konci pobytu defekt, jsme se s nimi domluvili na nových pneu, které měli skladem i v poměrně nestandardním rozměru. Výměna během hodiny a mohlo se jet dál. Ale nejelo.

Manželka Tima, jednoho z mechaniků, jela za rodinou na Shetlandy, takže nám nabídl, že popijeme a můžeme přespat u nich v domě. Nakonec se to zvrtlo v projížďku autem po Moray county a ochutnávku single malt whisky v nějaké vyhlášené hospodě. Za mě dost dobré, za Radka - prostě nejaká 40 “voltová” břečka. Vůbec jsem netušil, že stačí do panáka single malt přidat cca čtvrtinu objemu vody a whisky úplně změní chuť. Zajímavé a hlavně chutné. U Tima doma jsme pak už jen dali pivo a pár ginu, povídali asi do 1:15 ráno o motorkách, životě, dětech, ženskejch apod. a šli spát. Tim s kolegy se následující den chystal na kempování a NC500. Mohli jsme se přidat k nim (asi 10 motorek). Bývalo by to bylo asi dost fajn. Naše plány však byly jiné, takže jsme je jen kousek doprovodili a jeli směr jih. (a to byla asi chyba, viz. odst. Loch Ness, Ben Nevis…)

Počasí

Vzhledem k tomu, že jsme cestu plánovali 4 měsíce dopředu a termín byl daný, nemohli jsme si moc vybírat. Každý den nám alespoň sprchlo, když už nepršelo trvale. A to včetně průtrže mračen v Holandsku a Německu. Tři týdny před naším příjezdem prý nepršelo skoro vůbec. Prostě United Kingdom. Naštěstí jsou dešťové přeháňky většinou spíš takový deštík s malými kapkami. Ale i to stačí na zavlhnutí. Nepromoky jsme byli nuceni ve Skotsku použít jen jednou. Díky počasí jsme dost ocenili hotely, které jsme měli zamluvené. Mohli jsme tak leccos usušit. Trvale zavlhlé věci a ranní teploty 10-13st s denními max. 17st nejsou úplně optimální kombinace. Vyhříváné rukojeti jely každý den po většinu času, alespoň v mém případě. Ale asi lepší, než jezdit ve vedru.

Midgies - otravná havěť

Muchničky, kterých se objeví stovky, jakmile se zastaví a nebo jakmile přestane foukat vítr. Otravují, koušou a vlezou všude. Repelent buď sebou a nebo ihned zakoupit v nejbližším obchodě na místě. Vítr naštěstí fouká často.

Mobilní signál

V prostoru mezi Fort William - Inverness a dál na sever (ale i jinde) jsme mohli na signál v podstatě zapomenout. Ani v obydlených vesnicích mnohdy nebyl a klasické telefonní budky British Telecom byly zjevně jediné možné spojení se světem. V kempech a hospodách byla alespoň free WiFi.

Závěrem

Skotsko nabízí úplně něco jiného, než aplské silnice a alpská panoramata. Krajina je rozervaná, porostlá vřesy, silnice jsou úzké, všude plno vody. Ve Skotsku máte pocit, že při stavbě silnice pouze polili stávající zvlněnou cestu asfaltem, trochu začistili a vůbec neřešili podélné vyrovnání, průměr zatáček, výhled do zatáček atd. Někdy i rychlost 60km/h na rovině dokáže motorku rozhoupat tak, že na následujícím zvlnění jste skoro ve vzduchu. Všudypřítomné passing places - místa pro vyhýbání - vnášejí do jízdy také něco jiného, než na co jsme zvyklí. Silnice jsou většinou tak úzké, že se na ni vedle sebe nevejde ani osobní auto s motorkou. Naštěstí je provoz minimální, takže míjení nezdržuje. Úplně jsem se těšil na značku Cattle Grid - ta totiž značí, přejedete ochrannou mříž a u cesty budou ovce. Zase něco jiného, než jsme zvyklí našich končinách. Myslím, že určitě stojí za to projet střední část Skotska trošku klikatější trasou, než je nejkratší možná, ale to hlavní a nejkrásnější je od Inverness na sever, západ a jihozápad.  V jižnějších částech Skotska, mimo centrální pohoří, to občas vypadá jako na Šumavě a kvůli tomu tam člověk 1700km nejede, že. Výjimkou je Glen Coe, ale to je zase moc blízko Glasgow. S odstupem času vidím,  že některé části výletu by šly udělat znovu, jinak a lépe, ale celkově ten nepoměr mezi délkou přejezdu a počtem km najetých ve Skotsku (3200 vs asi 2100km) určitě stál za to.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (20x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist