Michigan + Arkansas
Text: Silvie Šturmová | Foto: Silvie Šturmová | Zveřejněno: 22.7.2013 | Zobrazeno: 25 910x
Zdravím všechny zpoza oceánu. Chci se s Vámi podělit o nejnovější zážitky z motocestování po této krásné zemi. Tentokrát jsme vyrazili do horního Michiganu (Upper Peninsula Michigan). Místo, které je větší část roku pod sněhem, omývají ho chladné vody jezera Superioru a lidé jsou zde drsní příroďáci – tzv.yoopers, o jejichž buráctví koluje spousta vtipů. Pokud Vás bude místní kolorit zajímat, můžete shlédnout třeba filmovou komedii Escanaba in da Moonlight (něco na způsob ruského snímku Svéráz národního rybolovu). Jinak jsou to lidé velmi milí jako v celém Michiganu. Nikde se Vás neopomenou zeptat odkud a kam cestujete, popř. pochválí motorky.
Kapitoly článku
![](/upload/images/cache/clanky/2013-07/25634/20130711000459-EagleHarborMI_jpg_resize_175x99__type_jpg_.jpg)
Upper Michigan - část I.
Na cestě jsme byli 4 dny, a to přes víkend, kdy Američané slaví svůj 4.červenec – Den nezávislosti. Což Vám v případě, že se vydáte na cesty po Státech v tomto termínu připraví milá překvapení v podobě všudypřítomných bombastických ohňostrojů a vyzdobených měst, amerických vlajek uvidíte na všem možném ještě více než obvykle, včetně ověnčených motorek zanícených patriotů. To je pěkné. Ovšem na druhé straně ubytování včetně kempů bude narvané a dražší.![](/upload/images/cache/clanky/2013-07/25634/20130711000659-IndinskrezervaceMenominee_jpg_resize_175x99__type_jpg_.jpg)
Nejhorší, alespoň pro mě, bylo překonat prvních sto mil a vyhrabat se z města. Stavění na stopkách a semaforech a popojíždění ve vedru v zácpách, no fuj! Před cestou jsme s Natašou (moje malá Kawa) dostali dárek – naše první vlastní cestovní zavazadlo – krásný tankvak. Uložila jsem si do něj své nejcennější propriety a za sebou jsem vezla ještě přikurtovanou tašku s dalšími věcmi. Kromě stanu, který zbyl na Radka a jeho VFR, jsem si k mé velké radosti vezla veškerou svou výbavu sama. Teda VFR vezla ještě spacák a karimatku :o), ale v případě potřeby by se to na mou motorku taky ještě dalo bez větších problémů napakovat.
Upper Michigan – část II. Samotná cesta a prohlídka měděných dolů
![](/upload/images/cache/clanky/2013-07/25634/20130711000540-HoughtonMI_jpg_resize_175x99__type_jpg_.jpg)
![](/upload/images/cache/clanky/2013-07/25634/20130711000935-MadMapsUpperMichiganWisconsin2_jpg_resize_111x191__type_jpg_.jpg)
První noc jsme strávili u Pelican lake, WI v mastňáckém kempu pro obytňáky. Měli tam i hernu s automaty. Zaplatili jsme 32 USD, ale nemohli jsme si moc vybírat, už padala tma a všude bylo narváno. Sousedi nám, ale ochotně postkytli podložky pod stojany motorek a nabídli repelent. Ohňostroje nám dlouho nedaly spát.
Druhý den po cestě jsme navštívili měděné doly – Quincy mine ve městě Hancock-Houghton (město rozdělené na dvě říčním kanálem, něco jako Frýdek-Místek). Exkurze v dole trvala 2 hodiny a byl to dobře strávený čas. Žádná show z ničeho, ale opravdu zajímavá prohlídka s kvalitním výkladem (cena 18 USD os). Celý michiganský poloostrov Keweenaw je známý také pod názvem Měděná země (Copper County) a měď odsud byla transportována přes lake Superior. Když zde byla v roce 1841 surovina objevena zažehlo to v Americe první kopáčskou horečku a přitáhlo spoustu imigrantů hledajících v dolech práci. V Ouincy dole byl také instalován největší parní kladkostroj na světě.
Náš cíl Copper Harbor je krásné malé městečko na cípu poloostrova Keweenaw lemovaného chladnými vodami jezera Superior. Vede do něj klikatá asfaltová cesta buď podél pobřeží nebo vintrozemím. My jsme projeli obě, jednu cestou tam, druhou zpět. Na cestě tam jsme ovšem narazili na kolonu Harleyářů, kteří se dost ploužili a předjet je nešlo. Jeli jsme tedy posledních pár desítek kilometrů do městečka ostudně na jejich chvostu. Copper Harbor, jak již název napovídá je místem, kde se měď nejen nacházela, ale i posílala lodní dopravou dál. Dnes město těží hodně z cestovního ruchu a je vyhlášené drsnými trasami pro horská kola. Lidé jsou tu všude, jak jsem již zmiňovala příjemní, ale mají to těžké. Těžké nejen kvůli drsnému podnebí během dlouhé zimy, ale taky s prací – je jí zde pramálo. Foto od jedné z benzínek dokládá, že se snaží prodat co se dá, např. klacky z lesa jako opěrné hole pro turisty. Ale nebojte, žádní úplní chudáci to nejsou, jen to maj složitější jako např. Valaši :o).
Upper Michigan – část III. Copper Harbor
![](/upload/images/cache/clanky/2013-07/25634/20130711000627-IMAG1187_jpg_resize_175x99__type_jpg_.jpg)
Celý výlet byl nákladově za hubičku. Moje Kawa skoro nežere, VFR je na tom hůř, ale auto to není. Průměrná cena benzínu: 3,8 USD/gal. Ubytování placeno plně jen jednou. Druhá noc u přátel v kempu v Copper Harboru nás vyšla na 8 USD (majitel kempu má české kořeny a tak jsou češi vždy mile vítáni) a poslední noc zdarma. Takže jen jídlo a pohonné hmoty (benzín + nějaké to pivo). Celkem utraceno na 2 os cca 250 USD (5 tis. Kč).
Už se strašně těším na další cestu. Přilby a boty už jsem umyla, teď ještě motorku a jsem „ready“.
Ze silnic bych zvláště vyzvdvihla tyto: cesta č.26 okolo pobřeží jezera Superior z Copper Harbor přes EagleHarbor, cesta č.55 Indiánskou rezervací Menominee podél řeky Wolf river a potom a také např. 45 z Antiga,WI až do Coppru, 41 a 141 z Houghtonu do Florence.