sumoto_duben



Zakarpatská Ukrajina – retro expedice ČZ 175 / 180

Toto je popis cesty na území našeho bývalého státu na kvalitním socialistickém vercajku ČZ 175/180.

Kapitoly článku

Hujeři a notoričtí kritici - hoďte na tento cestopis „boba“, určitě není hoden vašeho vzácného času. No a ostatní snad načerpají nějaké informace a inspiraci pro sebe, nebo se alespoň pobaví. Otevřete stylově vodku – nejlépe Chortica Platinum a čtěte.

Místopisné názvy jsou přepisem latinky z UA originál mapy, usnadní to případné hledání v mapách.

Po dokončení naší minulé cesty po Rumunsku, jsme započali plánování dalšího historického počinu naší sestavy s názvem NTP moto – facebook stránky NTP na Bajkal. Volba padla tradičně na Ukrajinu (UA), kterou jsem chtěl projet na moto už dávno, ale bezpečnostní situace se kolegům nezdála dostatečně kvalitní. Takže se to muselo posunout. Bezpečnostní situace je sice stejná jako před časem, ale už jsme si na to pěkně zvykli.

Volba motorek k této akci nebyla náhodná. Téměř všichni máme moderní cesťáky, kafáče a endura, a pro tuto cestu se nám nezdály vhodné. Přece jenom Japončíci a Amíci nemají dostatečnou představu o kvalitách ukrajinských cest a o atmosféře v této zemi. Potřebovali jsme něco, co dokáže projet cestu, kterou před námi upravilo stádo Zilů a co nám zprostředkuje intenzivní zážitek z cesty. Také by se to nemuselo hned rozpadnout. Tak jsme zavzpomínali na mladá léta a hledali jsme vhodný stroj. Volba padla na ČZ – 175 nebo 180, typ 487 a jeho modifikace. Tato motorka se vyráběla v podstatě beze změn na motoru velmi dlouhý čas, je to jednoválec, takže to jde jakž takž seřídit, výkon to má dostatečný (cca ½ šakala) a dokážeme to opravit na koleně sekerou. Samotná volba stroje také zaručovala dostatek zábavy.

Před odjezdem jsme velmi pečlivě připravili stroje, provedli několik testovacích jízd v těžkém terénu, zapracovali na fyzické kondici a byli jsme skvěle připraveni na tuto těžkou expedici. Trochu nás sice znepokojoval stav Kamilova stroje, který ještě pět dní před odjezdem neměl natahanou ani elektriku, a také  Hanisovi motorka na posledním testu jela poněkud rozpačitě. Koťasova rozborka motoru 2 dny před odjezdem – tak to byl „majstrštyk“. To, že mně to 14 dní před odjezdem sežralo sáním igelitku a úplně jsem rozhodil nastavení karburátoru, které jsem předtím pracně u piva vychytával, ponechám bez komentáře. Ale jinak to klapalo jak na drátkách.

Vypracovali jsme plán, co všechno projedeme, a musím uznat, že s tímto vercajkem to byl hodně optimistický plán, jakože fakt hodně! Nakoupili jsme nějaké jídlo, vypracovali seznam náhradních dílů (vezli jsme skoro polovinu motoru v dílech), domluvili vozíky, abychom ty socialistické zázraky dostali do Humenného. Termín jsem zvolil takový (polovina srpna), aby byly poloniny posečené a bylo pokud možno sucho. Je fakt, že Ukrajinci poloniny posekli, bohužel požadavek na sucho se k nim už asi nedostal.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (35x):


TOPlist