Šest zemí za sedm dní v sedle TDM.

Po loňské dovolené, která dopadla nad očekáváni dobře(i když jsem nevěděl do čeho jdu,protože kolegu motorkáře jsem  znal jen přes tyto stránky a fyzicky jsme se potkali až v den odjezdu :-)),jsme se s Jindrou dohodli, že si to zopakujeme a bylo na mě co přes zimu naplánuji.

Volba padla projet Švýcarsko až na jih,pak to vzít přes Itálii k Mt.Blancu,projet kousek Francii(po stopách Tour de France) a následně to stočit opět přes Itálii,Švýcarsko,Lichtenštejnsko,Rakousko a Německo domů.Odjezd byl naplánovaný na neděli 15.7.a návrat v sobotu 21.7.Podle navigace by jsme měli ujet cca 3100km,ale víte že realita bývá někdy jiná....

1.den - 15.7.

Sraz jsme si dali v Klatovech na Benzině v 8.30h, kam jsme museli  dorazit každý sám, Jindra je ze Všeradic u Prahy a já z Litvínova. Mašinu mám nabalenou od večera a tak v 7h vyrážím směr Plzeň a Klatovy. Cesta ubíhá rychle, protože je téměř nulový provoz a tak v 8.30h jsem v Klatovech. Po chvilce doráží  i Jindra na své TDM, dáme jedno rychlé kafe a hurá na cesty.

 Počasí nám zatím přálo, ale jakmile přijedeme do Železné Rudy, tak začne lehce mrholit a v dálce nad Německem to taky nevypadá moc dobře, takže se rozhodujeme pro nepromoky. Udělali jsme dobře, neboť později za Deggendorfem nás to pěkně spláchlo. Jelikož nemám rád jízdu po dálnici, tak jsme po 30km odbočili na Landau am Isar a přes Eggenfelden, Trotsberg a Ruhlpolding pokračovali  do rakouského Zell am See, kde jsme chtěli původně přespat, ale protože bylo ještě málo hodin a navíc již přestalo pršet, tak jsme se rozhodli pokračovat dál směrem  na Gerlospass. Kolem 17h jsem se začal dívat po kempech a obci Wald im Pinzgau,která leží těsně pod Krimmelskými vodopády, jsme jeden pěkný našli.Pan majitel byl velice milý a na dotaz kolik budem platit odpověděl 12eur komplet za 2osoby,2motorky a 2stany!!Nechtěl jsem tomu věřit, protože v ceníku na recepci měl úplně jiné ceny, ale co přemlouvat ho nebudeme, každý jsme vytáhli 6eur a rychle začali stavět, než si to rozmyslí.Stany jsme stavěli za občasného deštíku,ale to byli také poslední kapky na hodně dlouhou dobu.

Dnes ujeto 520km.

2.den - 16.7.

2.den ráno je pěkný opar až mlhy, ale neprší a protože to nevypadalo moc vábně, tak jsme na sebe raději vzali nepromoky a vyrazili směr Krimmelské vodopády,  kde samozřejmě proběhla  klasická zastávka na focení.

 Jenže ouha, po návratu k mašinám nechtěla Jindrova TDM ani za boha chytnout, tak a co teď. Zkoušel to snad 5x,ale pak už jsem měl strach aby nešla do kopru baterka, tak toho radši nechal.No můžu Vám říct, ze nám nebylo dobře po těle…Nechali jsem TDMku chvilku orazit a pak jsem si tak nějak vzpomněl, že se mi už předchozí den zdálo, že má Jindrova mašina o dost nižší volnoběžné otáčky než moje. Zkusil jsem tedy nastartovat a ona díky bohu chytla, ale měla tendenci chcípat, rychle jsem tedy  pootočil šroubkem, kterým se volnoběh nastavuje asi o 3otáčky a už to bylo lepší.Po malé korekci motor běžel tak jak má a mohu říct, že od té doby už se to neopakovalo a TDMka šlapala jak hodinky.Tak hurá do sedel a pádíme dál k mýtnici na Gerlospass(1531m) kde po zaplacení 5eur tento moc pěkný kopec přejíždíme.Pak následovalo cca 70 nudných kilometru do Innsbrucku, za kterým jsme si to ale hned vynahradili po staré brennerské silnici  vedoucí až k italským hranicím.Měli jsme asi štěstí,ale provoz byl minimální a tak se dalo jet pěkně svižně.Po přejetí hranic jsme začali stoupat na Jaufenpass(2099m),po menším orazu klesáme  do Merana, ve kterém jsem trochu zakufroval, než jsem chytil směr na passo Stelvio, pod kterým jsme chtěli přespat.Když jsme přijeli do Trafoi,tak já jsem to chtěl pro dnešek zabalit, ale Jindra navrhoval jet dál.Musím říct, že se mi to moc nezamlouvalo, protože bylo 16.30h a měli jsme za sebou už pěknou štreku, ale on argumentoval tím, že je nádherně a bůh ví jak bude ráno.Navíc se nám zdál i dost malý provoz, tak jsem ho nakonec poslechl(později jsem uznal, že to byla dobrá volba) a vyrazili jsme nahoru.Ten kopec mě nadchnul, byla to prostě paráda a vše se nám sešlo-úplně jasná obloha a témeř žádný provoz!!!, takže se potvrdilo, když se nejede o víkendu, ale téměř v půlce týdne a navíc takhle na večer nemá  Stelvio chybu a není to žádný václavák.

 Nahoře bylo nádherně a po pár fotkách a krátkém rozhovoru s motorkáři od Ostravy, kteří jeli v obráceném směru, jsme se pustili dolů k Bormiu. Už se začalo stmívat a tak byl čas hledat kemp, jenže směrem na Livigno  nikde žádná cedule. Až díky mé navigaci Sygic (kterou mi nainstaloval  kamarád do telefonu) jsme našli kemp v obci Isolácio. Tento kemp byl na pěkném místě u řeky,ale ze sociálním zařízením to bylo poněkud horší.Přeci jen v roce 2012 chodit na turecké záchody, tak to byla tedy síla, ale jsou to holt taliáni a jednu noc jsme tam vydrželi.Cena za nás komplet byla 20eur, takže aspoň ta byla dobrá.

Za dnešní den jsme najeli 354km.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE