invelt_unor2



Honda v dýmu Jawy, na Stelviu tleskají davy

Testování zrenovované Jawy 250/559 v trochu větší míře, než bylo původně plánováno, aneb kde všude Jawa dojede. V doprovodu dvou Hond jsme vyrazili směr Švýcarsko. Byl to dobrý nebo špatný nápad???

Kapitoly článku

Přesun do míst hlavních moto-zážitků

1. Den

Nastal ten správný čas a tak jsme osedlali motorky a vydali se na cestu do Švýcarska, která byla v plánu už od loňska. Jela Jawa 250 559 a dvě Hondy.VFeRo jako logistická s kempovací výbavou a Cébečko jako servisní s ND a nářadím. První den byl ve znamení přesunu k rakouským hranicím, respektive do jižních Čech. Jawa vyrazila již dopoledne směr České Budějovice, kde bylo místo setkání všech účastníků. My dva zbývající účastníci na Hondách jsme vyrazili odpoledne a dorazili večer do Budějic. Jet po dálnici až po Humpolec se zdálo být nejrychlejší, ale vzhledem k tomu, že je každý den D1 ochromena nějakou nehodou byla zvolena trasa částečně po dálnici do Mohelnice a poté klasika okrsky. Jelo se docela rychle a pohodlně. Na kraji Humpolce bylo tankování a taky jsme dostali telefonicky info, že za Táborem na dálnici je nehoda a tak jsme zvolili směr Jindřichův Hradec. Večer jsme tedy dorazili do ČB kde nás čekala bohatá večeře a povídání o krásách Švýcarska, kde strýc byl již před námi nějaký ten pátek. Měl spoustu fotek a informací.

Jawka měla co vézt...

2. Den

Ráno po snídani jsme zahřáli stroje a vydali se vstříc novému dobrodružství. Čekal nás dlouhý přesun k Švýcarským hranicím a bylo jasné, že při rychlosti Jawy to bude náročnější. Hranice jsme se rozhodli překročit za Vyšším Brodem směr Studánky, jeli jsme krásnou krajinou kolem Vltavy. Poté podle navigace po okrskách, byl krásný slunný den a za Lincem jsme potkali na vyjížďce rakouské veteránisty, pozdravili a uháněli dále k jezeru ZellI am See, kde jsme si dali krátkou přestávku, sváču a skoukli tu louži na rakouské straně.


Jezero Zell am See

Dále jsme jeli ke Krimelerským vodopádům. Je to pěkná podívaná škoda, že nebylo moc času, tak aspoň sprcha od bouřlivé vody. Pokud se chystáte je projít důkladně, doporučuji si na to vyčlenit celý den. Odhadem je možno projít cca 1km vodopádů s několika vyhlídkami.


Osvěžení u krimmelských vodopádů

Jedeme dál přes Gerlos, kde potkáváme na cestě krávy a světovým jazykem, kterým čeština bezesporu je, vysvětlíme, aby uvolnili cestu, kupodivu to ty krávy pochopilia směr Innsbruck je volný. Jelikož se čas nachýlil k večeru, tak jsme na západní straně Innsbrucku našli příjemný kemp. Majitel tam provozoval kemp a pizzeri. Pěkné místo na nocleh.


Alpská silnice přírodním parkem Gerlos

Přesun do míst hlavních moto-zážitků

3. Den

Ráno jako vymazlené,dali jsme snídani, sbalili věci  a vyrážíme směr Švýcarsko. Mašiny jedou bez problémů a tak brzy překračujeme hranice se Švýcarskem, kde nikdo nic nechce, jen mávli rukou  na pozdrav a uháníme dál. Po vzoru předchozích cestovatelů si jedem prohlédnout hrad Tarasp, který je na trase. Klidná vesnička a hrad, opravdu krásné místo kde strávit podzim života. Po zhlédnutí hradu hurá ke Stelviu.

Obhlídka hradu Tarasp

Při průjezdu průsmyku Fuorn kde jsme si dali malou pauzu, mi táta povídá „tady přeci nemůžu s Jawou jezdit, to chce silnější stroj”, ujistil jsem ho,že to bude horší a jeli jsme dál (musím ho opravdu pochválit, je to machr, postavil Jawu skvěle, projela všechno bez ztráty kytičky). Pokračujeme směr Stelvio, při stoupání nás provází potlesk a obdivné pokřiky „čechyše Jawa, bravo“. Někdy po poledni jsme dorazili na Stelvio, zaparkovali mašiny a šli se podívat po okolí. Proběhla klasika, focení a kochačka po okolí, počasí na jedničku.


Vytoužený cíl vrchol Paso dello Stelvio

Pohled na vrchol Passo dello Stelvio

Poté jsme pokračovali směr Bormioa přes průsmyk do Livigna. V Livignu nás chytil déšť. Jelikož jsme zde byly poprvé, ptal jsem se na kemp, ale nikdo mi nebyl schopen smysluplně poradit, a tak jsme dojeli ke kempu pro karavany kde mi vrátný sdělil, že mají plno a  řekl o dalším kempu. Na chvíli jsme se schovali před deštěm. Jelikož byl večer, bylo rozhodnuto, jdeme do nepromoků a něco najdem dle rady vrátného z karavan kempu. Tak tedy jedeme na druhou stranu Livigna, cestou zastavuji u policisty a ptám se pro jistotu opět na kemp, odpovídá mi něco ve smyslu „tři řiti“ já kývnu, že rozumím a jedeme dál směr Švýcarsko. Zastavujeme na benzince a plníme nádrže do plna, co se vejde. Pokračujeme směr Švýcarsko a na kraji Livigna nalézáme kemp, kde se ubytujeme. V kempu je sušárna,kterou využíváme k usušení našich hader. Velitel kempu mám dopopručil pizzeri na kraji kempu, jako skvělé útočiště k večeři a tato volba byla úžasná, nejenom že jsme se skvěle najedli, ale i připili na další pokračování naší cesty a šli složit kosti do stanu.

Po skvěle stráveném dni na cestě, zasloužená odměna

4. Den

Ráno bylo mlhavé, ale v průběhu noci nebyl déšť, což jsme ocenili. Sbalili jsme věci, dali snídani a hurá na stroje. Směrem na Švýcarsko byla mlha, že by ji mohl nožem krájet, nebylo na krok vidět. Projeli jsme na švýcarskou stranu a bylo jasno. Přes Berninapass krásně slunečno, kochačka a foto.

V Jawe jako by bouchly saze a jela jako o život. Pokračovali jsme na Albulapass, kde jsme projeli skrz nižší oblačnost do vyšších poloh, kde bylo slunečno a krásně jasno. Jawa drtila zatáčky jako o život. Z vyšších poloh průsmyku Albulapass bylo vidět oblačnost pod námi.

Albulla Pass a Jawa v náklonuBernina Pass
 

Cestou jsme potkali opět pasoucí se krávy na silnici, kterým jsem jadrnou češtinou vysvětlil, aby ustoupili a oni to opět pochopili.Projeli jsme překrásnou vesničkou Bergun, kde jsme zastavili a udělali několik krásných fotek místních domů. Strýc nás informoval, že se zde nesmí fotit pod pokutou 5 Chf, ale neodolali jsme a ujeli bez pokuty.


Malebná vesnička Bergun

Dále jsme pokračovali na Oberalppass a Furkapass kolem Rhonského ledovce.Cestu jsme ukončili ve vesničce Tasch, konkrétně v kempu nad vlakovým a autobusovým nádražZastávka u Rýnského ledovceím. Správce kempu nám ukázal místo kde můžeme rozvinout naše bojové stanoviště, my jsme ho vylepšili o pár židliček a stůl z místních zásob odložených za recepcí. V rámci večerní seznamovačky jsme poznali jednoho australaského motorkáře, s kterým jsme šli nakoupit a něco málo večer popili. Informoval nás o možnostech turistických tras kolem Matterhornu. Celkově byl tento den zhodnocen jako den motorkáře v ráji a shodli jsme se, že to bylo krásnější než Stelvio.

Nejkrásnější hora Evropy - Matterhorn

5. Den

Tento den jsme zasvětili odpočinku od motorek a dali přednost turistice. Vlakem z vesničky Tasch jsme jeli do Zermattu a dál lanovkou nahoru do stanice Sunnegga

Výhled na Matterhonr ze stanice SuneggaOdpočinek u jezera Stelisee

Dál jsme šli pěšky okolo jezer pod Matterhornem

Poté zpátky do stanice lanovky Sunnegga a dolů do Zermattu. Odpoledne jsme si prošli vesničku Zermatt, kde je kostelík vedle radniční budovy s hřbitovem padlých horolezců kteří zdolávali Matterhorn a plno jiných krásných domů a hotýlků


Na městečko Zermatt stále dohlíží dominanta Matterhorn

Po příchodu do kempu zbylo ještě trochu času, který jsme využili k drobné údržbě motorek. Počasí bylo celý den nádherné, jen nás mrzelo, že vrcholek Matterhornu byl celý den zahalen v malém mráčku.

Návštěva 2. největšího města v zemi - Geneve

6. Den

Ráno opět nádherný slunný den, balíme, platíme kemp v Taschi a vyrážíme dále. První zastávkou bylo město Sion, kde jsme navštívili hrad Tourbilon. Je to nádherná zachovalá zřícenina hradu, z které je vidět na severovýchodní straně krásné vinice ležící nad městem. Naproti tomuto hradu leží další hrad.

Zřícenina hradu Chateau de Tourbilon
Nejvyšší přehrada v Evropě Grande de Dixence

 A jelikož jsme technicky založeni, jedeme vzhůru na přehradu Grand Dixence. Je to opravdu monumentální stavba hodna obdivu.

Jedná se o sběrnou nádrž na vodu, z které se voda pouští kanály do níže položených elektráren. Výkony jednotlivých elektráren jsou různé. V součtu to, ale vydá na slušný výkon srovnatelný s výkonem Temelínu. Aby byl zážitek kompletní, doporučuji si prohlédnout fotogalerii a videa, která popisují stavbu elektrárny a její historii. Výstavba probíhala opravdu za velmi těžkých podmínek.

Neskutečný pohled na betonovou hráz přehrady Grande de DixenceDěda na hrázi přehrady Grande de Dixence

 

Po návštěvě přehrady jsme vyrazili do nedalekého městečka Martigny, kde jsme navštívili muzeum se starými automobily. Při hledání muzea jsme čirou náhodou potkali a oslovili starší manželský pár s otázkou kde to muzeum vlastně je. Pán hned spatřil Jawu a hned se ptal jaký má obsah a že takovou měl, ale i se sajdou. Prostě Jawa je světová značka.

 


Muzeum vystavovalo nádherné dobové skvosty 

 7. Den

Jakoby jsme si to předplatili a bylo zase krásně slunečno. Vyrážíme do Genevy, která není daleko. Jawa zůstává v kempu, jedeme na Hondách. Geneva je krásné město u jezera, patří k těm větším ve Švýcarsku a žije moderním životem.

Nádherný pohled na dominantu města - Fontána Jet d´EauHra barev nad vodní hladinou ženevského jezeraŽenevské výletní lodě s fontánou v dáliZnámé květinové hodiny L´Horloge Fleurie

Během dne jsme prošli pár zajímavých míst dle internetu, vodotrysk je tou nejviditelnější dominantou města.

V příjemném parčíku nedaleko centra jsme si zahráli šachy, dali oběd a vyrazili směr Cern.Je to centrála pro jaderný výzkum. Dokonce tady mají vůbec první www server na světě, který v té době používali k předávání dat. Po návratu do kempu jsme se šli vykoupat do ženevského jezera, bylo krásně teplé a čisté a to byla tečka za tímto dnem.

Centrum a muzeum jaderného výzkumu CernPohlcující zážitek z útrob muzea Relax po náročném dni s výhledem na ženevské jezero
 

Otáčíme se zpět k domovu

8. Den

Tento den byl ve znamení náročného přejezdu přes Švýcarsko, aneb dozvíme se jak se jede z jihu na sever mimo dálnice. Plán byl jasný, vstanout brzo ráno co nejrychleji sbalit a vyrazit. Okolo páté ráno se strhla průtrž mračen, vyčkáváme. V sedm je již po dešti a tohoto okamžiku využíváme a po snídani opouštíme kemp. Neprší, ale je podmrakem, zastavujeme u hradu Chilon, fotečky, pohledy a jedeme dále.


Hrad Chatea de Chillon

Jakmile jsme opustili okolí ženevského jezera, počasí se začíná vylepšovat a je zase slunečno. Projíždíme stovky vesniček a desítky měst, abychom se v pozdním odpoledni dostali k rýnským vodopádům.


Nejvodnatější vodopády v Evropě - Rýnské vodopády

U vodopádů bylo krásně, kupujeme lístky na krátkou vyjížďku lodí. Nikdo z nás netušil jak hustě je Švýcarsko osídlené. Po výletu loďkou nákupujeme suvenýry a loučíme se s vodopády, ještě nás čeká krátký přejezd do kempu v Německu k Bodamskému jezeru. Po mírném kufrování a doptání se místních nalézáme kemp, rozbalujeme a dosušíme stan a jdeme na kutě, zítra nás čeká sice pohodlný, ale sakra dlouhý přejezd.


Stmívání nad Bodamským jezerem

9. Den

Nastal den, který nikdo z nás nechtěl, vracíme se domů. Ráno bylo podmrakem a dostáváme info, že doma prší jako z konve. Jsme cca 900km daleko, tato informace nás zatím nechává klidnými. Po opuštění kempu brzy najíždíme na dálnici a nastavujeme max. rychlost dle Jawy. Kilometry neubíhají nikterak rychle, ale brzdou na dálnici rozhodně nejsme a občas předjíždíme i nějaké to auto.Před Mnichovem oblékáme nepromoky neboť se nad námi drží stále nevýrazný mrak, z kterého drobně prší. V městečku Lanshut dotankováváme a dáváme si gulášovku, obsluha nám ji prodává o 1Eur levněji než je uvedeno, záhy si to uvědomuje a naše levná gulášovka je rázem dle ceníku, doplácíme chybějící 3Eura a pokračujeme dále po dálnici směr Strážný. Stále drobně prší a tento ráz počasí nám vydrží až do Budějic. Za tmy a deště dojíždíme do Českých Budějovic. Opět nás čeká vydatná večeře a povídání o cestování.

10. Den

Ráno, bylo po dešti a mraky začaly ustupovat vycházejícímu slunci. Super, pršet nebude a bude slunečno, po včerejšku dobrý začátek. Jelikož byla neděle, jedeme po dálnici a bereme to zrychleným přesunem domů. Hondy první a Jawa jela za náma zcela samostatně. Po nájezdu na D1 u Humpolce se D1 ukázala v plné síle. Po 100km jsme byly naklepáni jako řízky na nedělní oběd. Od Brna už to šlo. Krátce po obědě jsme dojeli domů, Jawa s 2 hod. zpožděním na pohodu.

Shrnutí

Švýcarsko je krásná země kde lze vidět spoustu zajímavých a krásných míst, pokud by je chtěl člověk navštívit trvalo by to několik měsíců. Projíždění horských průsmyků je motorkářský ráj. Závěrem lze říci jediné, vyjížďka byla fantastická, bez ztráty kytičky. Motorky jeli nad očekávání, úžasně bez jediné poruchy takže jsme se mohli oddávat pouze cestování. Nutno říci, že jsme měli projet a navštívit mnohem více míst, nestihli jsme to, asi to tak mělo být a ona nenavštívená místa zůstávají na další vyjížďky a shodli jsme se, že se do Švýcarska musíme zase vrátit. Závěrem je nutno poděkovat i drahým poličkám a ostatním rodinným členům, kteří zůstali doma a podpořili nás jinou formou, ale řekli jsme: „ kurňa bez bab“. No a vzít na takovou cestu Jawu bylo v jistém smyslu dobrodružství, nezklamala ! :-) 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.36
Známkováno: 22x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist