raceczech_spain



Motodovolená Španělsko a Portugalsko 2016

Po Tour des Grandes Alpes 2015 jsme opět přes zimu začali plánovat motodovolenou 2016. Tentokrát pro všechny něco úplně nového: Španělsko, Andorra a Portugalsko. Bobo a Kája sice před dvanácti lety lehce do Andorry a Pyrenejí zavítali při cestě po Francii, ale dle jejich slov to bylo v dešti a moc narychlo.

Kapitoly článku

Zimní plánování 

Nejvíce času při plánování nám zabralo vymyslet variantu, jak se dostat do Španělska a zpět co nejrychleji a nejlevněji. Chtěli jsme si užít nejvíc času na motorce v horách a v točkách. Každý máme omezený počet dnů dovolené a i rozpočet. Počítali jsme to ze všech stran. Nejlépe nám vycházela varianta nechat se odvést i s motorkama co nejblíže Španělsku. Jen počet účastníků byl vyšší. A tak variant bylo mnoho. Moje žena byla první, co tuhle dovolenou oželila a nechala mě to zkusit samotného. Po pár týdnech to ze zdravotních důvodů zrušil Milda, pak to bohužel zrušil i Pavel a nakonec i Kiňas a Anďa. Zůstali jsme tedy jen:

  1. René na CBR
  2. Kája na CBR
  3. Máca na Crossrunneru
  4. Bobo na VFR
  5. Kufr na VFR

Když už byl počet účastníků definitivní, rozhodli jsme se pro variantu, která nás od začátku nejvíce oslovila: MOTOBUS (http://www.motobus.cz/). Kája kontaktoval Buga (Motobus) a zaplatil zálohu. Buga znám delší dobu, párkrát jsem s ním a jeho Multistradou jel na výlet a tušil jsem, že to bude doprava bez starostí. Je seriozní, přátelský, pohodář a hlavně motorkář. V březnu byl konečně zarezervován termín na 5.-17.7.2016. Využili jsme svátků Cyrila a Metoděje a Den upálení mistra Jana Husa, takže dovolená vyšla pouze na 9 pracovních dnů. Začali jsme tedy plánovat, co chceme vidět, projet a zažít. Já měl jasno! Chtěl jsem vidět Pyreneje, Andorru, město Faro, Gibraltar, pohoří Sierra Nevada, atd… Prostě projet Španělsko a Portugalsko dokola. Vidět a zažít co nejvíce….

V dubnu jsem naši plánovanou dovolenou rozebíral s kamarádem Zidim a zjistil, že prakticky v našem termínu probíhá největší motorkářský sraz v Evropě - Portugalské Faro 13.-17.7.2016. Byl jsem úplně „hotové“! To musíme vidět… O Faru jsem slyšel hodně na našem Motosrázku, hlavně od Maxa a říkal jsem si, že se tam snad taky někdy podívám. Menší problém byl, že jsme termín naplánovali o týden dřív - bude to na knop a hoňka. Bobo koupil podrobnou mapu Španělska a Portugalska a zjistili jsme, že jsou to opravdu velké země. Já jsem byl pevně rozhodnut : ,,Faro musíme dát“ !  

Přes zimu a jaro jsme opět připravili motorky na novou sezónu a moje VFR dostala na jaře nové pneu Dunlop RoadSmart II. Bobo nazul před dovolenou na svoji VFR Dunlop SportSmart II, Máca na Crrosrunnera a Kája na CBR Dunlop RoadSmart III a René měl ještě z loňska dobrý Michellin Pilot 2.                                      

                                                      kompletní video z dovolené...

 

Den D úterý 5.7.2016 přišel :-) 

 

5.7.2016 jsme odjížděli z Bučovického náměstí v sedm ráno a v osm jsme měli sraz z Bugem u Olympie v Brně na naložení motorek a odjezd do Španělska. Po půl osmé jsme dojeli před Olympii a odstrojili sebe i motorky pro naložení. Přesně v osm dorazil náš dostavník - Mercedes Vito se speciálně upraveným vozíkem Agados na přepravu motorek a řidiči Libor (Bug) a jeho syn Lukáš. Poté dojela i moje žena ze synem s vychlazenou ledničkou plnou piv na cestu. Bug a Lukáš si začali připravovat naložení motorek. Nás potřebovali jen na vyjetí na vozík. Poté si vše přivázali a zabezpečili. Byl to koncert, vše měli zmáknuto a připraveno na jedničku tak, aby motorky nepřišly k úhoně. My se už věnovali prvnímu pivu a dovolená nám právě začala. Po 50 minutách bylo pět motorek připravených na odjezd. V devět bylo tedy rozloučení s rodinkou a odjezd z Brna. Cesta nám ubíhala rychle a piva mizela stejnou rychlostí. Už za Prahou jsme byli šrot a Bug nás nazval „nejpochcanější posádkou“! Tohle jsme si představovali už od rezervace motobusu a po cestě jsme se shodli, že je to dovolená bez starostí s bezpečným odvozem. Nudný a bohužel nutný dálniční zlo zpříjemněno na jedničku. Za cestu jsem se stihl dvakrát „ufakčit“ a při představě, že bych to měl jet třeba s osobákem a za sebou vozík na dvě moto a střídat se, což byl také jeden z návrhů. No, tohle byla pro mě lepší varianta a rozdíl ceny minimální. V Mercedesu se jelo pohodlně, hrála dobrá muzika, Bug pustil i nějaký film a my kecali, pili a nařehtali se nad předchozími zážitky na motorkách. Opravdu nám 23 hodin v autě a 1.786km uteklo rychle. https://goo.gl/maps/21hhcHZNzZm Cesta vedla přes Německo a Francii.

 

Den druhý středa 6.7.2016

Naši řidiči nás vyložili na Francouzsko-Španělské hranici za městem Le Perthus v sedm hodin ráno. Vyložení bylo rychlé a po třiceti minutách jsme byli připraveni na vysněné dobrodružství. Čekal nás celý den na moto a cesta do městečka Torla-Ordesa, kde na nás čekali kamarádi Mira a Evička, se svými přáteli, kteří jeli Pyreneje. Ti zase nechali dvě vybavené motorky poslat do Španělska kamionem přes svého kamaráda a doletěli letadlem. My vyrazili a naše cesta vedla přes Francii a přes průsmyky Col de la Seille 1.185 m.n.m.Col ď Ares 1.513 m.n.m. a pak zase  na průsmyk Col de Puymorens 1.915 m.n.m. do Andorry a přes lyžařské středisko Pas de la Casa na průsmyk Port ď Envalira 2.408 m.n.m. V Andorra la Vella jsme natankovali stylově benzín REPSOL, nakoupili samolepku do kufru a vyrazili opět do Španělska a po krásné klikaté silnici N 260 přes průsmyk Ait de Perves 1.350 m.n.m., Alt de Viu 1.385 m.n.m. https://goo.gl/maps/wJnFqqsmhhw směr městečko Torla a kemp Rio Ara. Boba po cestě začala lehce trápit jeho VFR, trochu z ní kapal olej. Po 550km prakticky v horách a 11hodinách na motorce, jsme byli vřele přivítáni Mirou, Evičkou, Emilem a Hankou v nádherném kempu u řeky Ara v krásném prostředí národního parku Ordesa Monte Perdido v Pyrenejích. Hezčí kemp včetně sociálního zařízení jsem v životě neviděl a cena za noc byla 9,50Euro na osobu. Postavili jsme stany, překontrolovali kapání oleje a honem na večeři, pivo, sangrii a sdílení zážitků. Zde jsme se dozvěděli, že Emil roky pracuje pro Španělskou autodopravu jako speditér a tak vše objednával u hospockého, poradil nám pár míst a silnic na naší dovolené. Jejich výprava byla jen po Pyrenejích a po jednom dnu a kouknutí do mapy, kde jsme a co jsme ujeli, my bylo opět naznačeno, že to nebude žádná prdel vidět vše, co jsem chtěl! No, nenechám se odradit od Fara. Dám si další sangrii a ráno moudřejší večera. 

 

Den třetí čtvrtek 7.7.2016 

Vstal jsem kolem půl osmé, naštěstí jsem pil s Mirou a šel brzo spát :-) Proběhla ranní hygiena a jelikož byl ve stanech klid, šel jsem na procházku do města Torla. Po hodině jsem se vrátil a většina z nás již byla vzhůru, jen Bobo to trošku přehnal ze sangrii a tak se mu nechtělo vstávat. Kája vstával také brzo a byl se proběhnout kolem řeky. V kempu je i obchod a tak jsme nakoupili snídani a pak již probíhalo standardní balení na cestu. Rozloučili jsme se s Mirou, Evičkou, Emilem a Hankou a rozdělili se. Vyráželi jsme kolem desáté hodiny a hned jsme projeli průsmyk Puerto de Cotefablo 1.423 m.n.m. a táhli jsme to směr Atlantik, bylo nám doporučeno město San Sebastián. Boba stále trápilo lehké slzení kolem filtru oleje. Ve městě Jaca jsme v supermarketu nakoupili jídlo na oběd a zde nás pozdravila česky žena s dotazem: ,,Co tady děláte, kam jedete a co plánujete?“. My jsme odpověděli, že jsme zde na dovolené. Ona nám zase prozradila, že sem jela na dva měsíce učit se španělsky a už je zde 25 let a s manželem mají pizzerku. Pak jsme jí řekli i o problému na motorce Boba a ona nás hned ochotně po nákupu dovedla do moto servisu, vše vysvětlila a přeložila. My koupili olejový filtr, rozloučili se a s velkým díky jeli dál. Cesta nás vedla kolem řeky a tak nás napadlo, že pauzu na oběd strávíme u vody. Sjeli jsme ze silnice a náhodou našli krásné místo na náš plán a tak jsme dali i koupání. Trošku jsme naší nečekanou přítomností zkazili plány jednomu mileneckému páru, ale co, my měli hlad a chtěli se koupat. Po pauzičce jsme zase vyrazili směr Atlantik přes pohoří Sierra de Lira a Sierra de Abodi. Značení cest ve Španělsku je nic moc a trošku nás ze začátku trápilo a tak se nám stalo, že jsme se dostali přes průsmyk Col ď Erroymedi 1.362 m.n.m. zase do Francie. Dali jsme kávu v první restauraci, zorientovali se v mapě a jelikož už bylo kolem čtvrté hodiny vyrazili jsme směr nejbližší kemp u moře a to ve městě Labenne. Při příjezdu do města Labenne měl Máca s Crossrunnerem na kruhovém objezdu nucenou enduro vložku přes prostředek kruháče, ale naštěstí bez větších následků. Kolem šesté jsme byli v kempu La Mer . Během třetího dne jsme najeli 350km https://goo.gl/maps/Gr2W5MtoPPL2 , ubytovali jsme se a šli na večeři, víno a pivo. Ten večer bylo zrovna semifinále EURO ve fotbale Francie : Německo. Vše tam žilo jen fotbalem. Francouzi vyhráli 2:0 a byly velké oslavy a my slavili s nimi. Bohužel až moc…… Servírka Manu to do nás lila a my pili a pili. Bohužel…

 

Den čtvrtý pátek 8.7.2016

Vstali jsme kolem půl deváté a bylo to krušný! Všichni jsme ho měli jak prase cvičky. Kája byl zase běhat a my šli k moři na procházku. Snídaně, káva a střízlivění. Bobo konečně poladil VFR a ani nebylo potřeba vyměnit zakoupený filtr oleje. Kája doběhl až za dvě hodiny, ztratil se ve městě a nemohl najít kemp a tak uběhl skoro 20km. Kolem jedné jsme vyrazili, nakoupili jídlo v supermarketu a vydali se směr město San Sebastián , což je jedno z nejnavštěvovanějších míst Španělska. V San Sebastián proběhla rychlá prohlídka, káva a okružní jízda městem, no a zase palba dál. Počasí nám moc nepřálo, jednu dobu dost mrholilo a tak jsme s Mácou použili i nepromoky. Kluci to neřeší, páč mají kombošky od Dainese v Gore-Tex, těm bylo hej. Čtvrtý den jsme strávili i hodně km na dálnici a po 300km jsme se nakonec ubytovali v kempu Santilliana ve městě Santilliana del Mar. Zde jsme rozebírali cestu https://goo.gl/maps/tZNoTg863RA2 dívali se do mapy a řešili moje vysněné Faro. Kluci už mě připravují. ,,Faro nedáme! Je to daleko a nestíháme to". Ale já jsem se té myšlenky nechtěl vzdát. Poté jsme šli do města na večeři, pivo a víno.

 

Den pátý sobota 9.7.2016 

Ráno jsme posnídali v bufetu v kempu. V devět byl odjezd směr Portugalsko. Jeli jsme krásnou klikatou silnicí kolem pobřeží a pak již do vnitrozemí kolem pohoří Picos de Europa. Kolem jedenácté jsme ve městě Potes nakoupili jídlo v supermarketu a vyrazili zase o kus dál. V průsmyku Puerto de San Glorio 1.609 m.n.m. jsme si dali pauzu na oběd a pokračovali dál směrem na León. Po cestě v Restauraci Pico Tres Provincias jsme si dali kávu a Kája zde nedopatřením odložil peněženku, protože za všechny šel tentokrát platit Bobo. Poté jsme vyráželi dál, já odjížděl poslední a ještě se rozhlédl jestli jsme tam nic nenechali a uviděl Kájovu peněženku. Vzal ji a vyrazil za nimi. Po pár kilometrech jsem viděl Káju, jak stojí u krajnice a vše kontroluje a zuřivě hledá svoji docela nabitou šrajtofli Eurama a chtěl jet zpět. Trošku jsem ho nechal vycukat, ale jen pár vteřin! Jaký kámen mu ze srdce spadl, když jsem mu ji dal a jeli jsme v klidu dál. Další nádherné místo bylo kolem přehrady Embalse de Riaňo, zde jsme i tankovali a frčeli dál směr León. Pořád jsme jeli úžasnou přírodou. Za Leónem jsme to valili směrem k pohoří Sierra del Teleno. Chtěli jsme se ubytovat už někde v Portugalsku, ale najednou jsme začali potkávat nějak moc motorkářů na různých strojích, ale nejvíce na supersportech. Pak i čím dál více policistů a začalo nám vrtat hlavou, co se tady v okolí děje? Jedni policisté na motorkách nám ukázali, ať jedeme za nimi a my zvědavě a pokorně jeli a dovedli nás do městečka El Puente, kde probíhal opravdu velký motosraz XXIV. Concetracion de motos Lago de Sanabria . Nad městem byl velký kemp pro sraz, ve městě to bylo připravené na různé show. Projeli jsme to až k jezeru Lago de Sanabria. Všude jen motorky a motorkáři. Rozhodli jsme, že se někde v okolí ubytujeme. Přímo na srazu jsme nechtěli, to smrdělo ožíračkou, ale někde v okolí, ať z toho taky něco máme. Našli jsme kemp ve městečku Puebla de Sanabria, kousek zpět od motosrazu. Ubytovali jsme se kempu Isla de Puebla za 9,50Euro na osobu.  Během pátého dne jsme najeli necelých 500km https://goo.gl/maps/zqwonAQBEbt Máca v kempu zjistil, že jeho Crossrunner chytl do zadní pneu šroubek a tak přišla na řadu oprava. Bobo vytáhl svoji opravnou sadu na pneu a povedlo se. Pneu neucházela a držela. Jelikož bylo nádherné počasí a kemp měl i bazén, šli jsme se trochu ochladit. Poté jsme vyrazili na procházku do města. I zde to žilo a všude byly zaparkovaný motorky a v restauracích posedávali motorkáři. Stále vše hlídala policie i z helikoptéry. V jedné restauraci hodně vysoko nad městem jsme si dali večeři a pár piv na zdraví našich kamarádů Havla a Mariety, kteří ten den měli v ČR svatbu a poslali jsme jim selfíčko :-) Pak jsme šli zpět do kempu a  po cestě dali ještě nějakou tu sangrii na Káju, když dnes nepřišel o pár stovek euro a šli spát. Moc jsme toho ale nenaspali, motorky jezdily celou noc městem, v kempu to také žilo a tůrovaly se mašiny mladých Španělů. I nedaleký motosraz byl slyšet. https://www.youtube.com/watch?v=I8d3ZGVUVLs Ale i tak to byl super zážitek a nevadilo nám to. Tolik motorek pohromadě jsem viděl tak na velké ceně v Brně.   

                  

 

Den šestý neděle 10.7.2016

Kolem osmé hodiny ranní jsme konečně vyrazili do další země-Portugalska. Projížděli jsme kolem pohoří Sierra de la Culebra a po 30km jsme byli na hranicích s Portugalskem. Od rána jsme v točkách a dnes nás čeká celý den jen zatáčka za zatáčkou. Ve městě Braganca jsme natankovali a Máca dofoukl zadní pneu a my pro jistotu zkontrolovali tlak také. Jeli jsme kolem národního parku Parque Natural de Montesinho  Počasí je nádherný a my si užíváme silnici N103 plnými doušky. Skoro až na koleno…Ve městě Vinhais jsme zastavili na kafe u cukrárny Pastelaria Santa Clara a naše přítomnost  vzbuzovala rozruch u kolemjdoucích. Koukali nám na SPZtky a ukazovali si na CZ v Evropské Unii. Poté jsme pokračovali dál směr Atlantik. Ve městě Chaves jsme v supermarketu nakoupili jídlo na oběd a jeli dál. Stále klikatá a okruhová cesta nás už vysílila tak, že u jednoho odpočívadla jsme zastavili a dali si obědovou pauzičku. Po dobrém jídle v přírodě jsme jeli dál a u jezera Rio Rabagao jsme zastavili a kochali se pohledem na krásu Portugalska. Koukli jsme do mapy, vybrali kemp u moře a vyrazili. Čím víc jsme se blížili k moři, tím víc šla teplota dolů. Ve vnitrozemí 30°C a u moře 17°C, mlha, vítr, no prostě hnus. Nakoupili jsme jídlo a pití na večeři a dojeli do kempu Parque Campismo de Fáo ve městě Apúlia. Den šetý jsme najeli 350km jen v točkách. https://goo.gl/maps/NicXHik48qs V kempu jsme postavili stany, dali si pivo a připravovali večeři u stanu. K výborným steakům jsme popíjeli Portské víno a chystali se na fotbalový svátek zvláště v Portugalsku. V devět večer bylo finále EURO ve fotbale mezi Portugalci a Francouzi. Zašli jsme do nedaleké hospůdky a s místními koukali na super zápas umocněný perfektní atmosférou Portugalců. V prodloužení Portugalsko dalo gól a vyhrálo tak 1:0 nad Francií a stalo se poprvé v historii mistry Evropy ve fotbale. My pak slavili s Portugalci jejich obrovský úspěch.

 

Den sedmý pondělí 11.7.2016

Sedmý den jsem se vzbudil v noci zimou na židličce před stanem v předsínce. Telefon v balzamiku, já byl také od něj. Co jsem tam dělal, neptejte se, sám nevím! Okno jak prase! Možná pozdní večeře :-) Ještě že jsme na dovolené! Ráno jsme vstali kolem osmé a šli se projít k moři. Vidět zase Atlantik. Zase byla zima a foukal studený vítr. Posnídali jsme, dali jsme si kávu, vystřízlivěli a kolem jedenácté vyjeli. Zastavili jsme se v Apúlii na tržnici a nakoupili nějaké jídlo na cestu a vyrazili směr Porto. Pak jsme zamířili na Sao Joao de Madeira do pohoří Serra do Caramulo. Viděli jsme krásné větrné mlýny a vydali se k nim. Trošku jsme zde zabloudili, ale po chvíli jsme se zase v mapě chytili a pak jsme jeli směrem na město Coimbra a nakonec jsme se ubytovali v kempu Parague de Campismo Aragnil ve městě Aragnil kousek od jezera Barragem De Fronhas u řeky Alva. Sedmý den naší dovolené jsme najeli 270km. https://goo.gl/maps/cjSZq5f9omn Navečer jsme postavili stany, dali si pivečko a šli na večeři do restaurace v kempu. Byli jsme asi 500km od Fara, kluky jsem ale nemohl přesvědčit, abychom jeli na Faro. Po večeři, kolem desáté jsme ještě popíjeli pivečko u stanu. Kousek od nás dojeli dvě pěkný francouzky a bojovali s postavením stanu. Já a Bobo jsme jim šli na pomoc. Chtěli jsme je pozvat snad i na víno, ale jak se nám povedl postavit stan, dorazil muž patřící k francouzkám a my pochopili, že je to matka s dcerou a jejich otec :-) No už jsme měli v sobě zase nějaký to pivo a tak jsme se tomu zasmáli a šli raději spát.

 

Den osmý úterý 12.7.2016

Osmý den jsem vstával brzo ráno a přemýšlel co dál! Nemohl jsem spát! Nechtěl jsem se vzdát myšlenky, že nepojedu na Faro. Proto jsem začal přemýšlet, jak to udělat. Chtěl jsem se trhnout a na Faru se potkat s Maxem a s klukama, co tam jeli. Byli jsem dohodnutí, že se tam potkáme. Pokecat s nimi a vidět to motorkářské peklo aspoň trošku...nasát tu atmosféru…pak vyrazit směr Barcelona, která je od Fara 1200km. Z Barcelony máme odjíždět 16.7. ráno zpět domů do ČR, Faro začínalo 14.7. a já neměl ani stan, ani mapu a asi ani koule to klukům udělat. Telefon, který jsem den před tím vykoupal v balzamiku se nechtěl nabíjet a tak jsem Faro definitivně zrušil i ve svojí hlavě. Napsal jsem Maxovi, že nedorazíme :-( Domů jsem napsal, že se mně nedovolají, protože se mi dnes vybije telefon. Čekal jsem až se kluci vzbudí. Pak jsem jim řekl, co jsem plánoval v mojí choré hlavě a byl jsem nazván dezertérem a už mě do konce dovolené ve srandě neřekli jinak. Dohodli jsme se, že letos uděláme vrchní polovinu Španělska a Portugalska a někdy příště to naplánujeme na spodní část Španělska a Portugalska. Dovolenou naplánujeme tak, aby vycházela na motosraz Faro. A jako malá náplast, za vysněné Faro, byl tedy motosraz Lago de Sanabria. Posnídali jsme, vše sbalili a kolem deváté vyrazili směr Španělsko. Počasí bylo zase nádherný. V supermarketu jsme nakoupili jídlo na cestu a lahve Portského domů a vyrazili jsme přes pohoří Serra do Acor do pohoří Serra da Gardunha a dál do pohoří Serra do Cabe da Rainha. Všude se silnice kroutila jak had a my jeli tak, že Kája obrousil v zatáčkách stupačky, ze spodu i kapoty a nakonec kufr i výfuk. Když jsem jel za ním, bylo to jak když jedu za svářečem. Boží! Já jezdil sliderama na kolenech po asfaltu. No, prostě parádní svezení a všichni jsme si přejezd do Španělska užili na jedničku. V horách na odpočívadle jsme si dali oběd a pokračovali dál směr pohoří Sierra de  Gredos ve Španělsku. Po 350km jen v točkách https://goo.gl/maps/K6AEsvgyFHw jsme se ubytovali u města Losar de la Vera v kempu Complejo Godoy u řeky Garganta de Cauartos za 8,5Euro na osobu. V kempu jsme nakoupili pivo, postavili stany a šli se zchladit k řece. V kempu byl i bazén a tak jsme si šli zaplavat a třeba si zpravit oko. Bohužel nic! Po super osvěžení z venku bylo i příjemné osvěžení zevnitř. Nějaký pivo, víno a opět na mě přišla únava. Až měli kluci dost, vzbudili mě a šli jsme spát.  

 

                                                        video klip z naší dovolené 

 

Den devátý středa 13.7.2016

Z kempu jsme odjeli v devět hodin. Po 70km jsme zastavili v malé horské vesničce Gavilanes na snídani a kafe. Paní v restauraci jsme poprosili o něco na snídani a dostali jsme jejich klasiku, opečenou bagetu (tostada) s rajčatovou pomazánkou a kafe. Ale nebylo to špatný. Po snídani jsme vyrazili do vytoužených zatáček. Jeli jsme přes průsmyk Puerto de Mijares 1.570 m. n. m. a pak přes Puerto de Navalmoral 1.514 m. n. m. Poté jsme dojeli do krásného města Ávila, které je obehnané hradbami. Nakoupili jsme jídlo v supermarketu a udělali si piknik v parku. Poté jsme vyrazili dál kolem Madridu přes pohoří Sierra de Guadarrama do pohoří Serranía de Cuenca. Na mapě Bobo vyhlídl kemp u města Cuenca. Ve městě Cuenca v supermarketu jsme nakoupili jídlo a pití na večer. Kemp jsme trošku hledali, ale podařilo se kemp Cuenca caravaning nás stál 12,50Euro na osobu a noc. Byl to moc hezký kemp a byl zde i nádherný bazén, ale nedostalo se na něj. My se začali věnovat naší klasice, pivo, postavit stany, ubytovat se, večeře a zase pivo :-) Probírali jsme dnešní den, prohlíželi mapu a zjistili jsme, že jsme celý den jeli přes tzv. Cordillera Central (Kastilské pohoří), které se rozkládá ve směru západ-východ severně od španělského hlavního města Madridu v délce asi 500 km a je tvořeno několika 
horskými masivy. Dnes jsme najeli necelých 480km https://goo.gl/maps/sfKKub5UBkK2 Kolem jedenácté jsme šli spát, ale jaksi neufakčení! Proto jsme se začali s Kájou bavit přes stany, že je tady nějak smutno a že to rozjedeme. Rozhodli jsme, že půjdeme ještě na bar. Kluci už nechtěli jít, ale my měli zase málo. Vylezli jsme ze stanu a šli na bar. Naštěstí nám barman dal jedno pivo a zavíral a tak jsme šli spát. Nad ránem nás vzbudil hrozný kravál a světlo. Myslel jsem, že snad přistává UFO, nebo letadlo, nebo tak něco. Ale byl jsem líný vylézt a podívat se. Bobo to udělal, vylezl a zjistil, že jel vůz, který kropil nějakým postřikem kemp. Schytal dávku postřiku na hlavu a do rána měl strach, že mu narostou vlasy :-D Poté jsme zase usnuli, ale byla nám zima. Teplota šla dolů až na 7°C nad ránem. A není divu, ráno jsme zjistili, že město Cuenca, potažmo kemp, se nachází v nadmořské výšce 950 m.n.m.

 

Den desáty čtvrtek 14.7.2016

Ráno jsme vstali kolem osmé, klasická ranní hygiena, zbořit a poskládat ten cirkus a zase o dům dál. Z kempu jsme vyráželi o půl desáté, projeli městem Cuenca a jeli směr město Teruel. První průsmyk byl Puerto de Rocho 1.150 m. n. m. a další byl Puerto de Hontanar 1.302 m. n. m. Zde nám byla poprvé zima na motorce a zapínali jsme i vyhřívaní rukojetí. Dojeli jsme do vesnice Torre Baja a v hotelu Casa Emilio si dali snídani a kafe. Opět jsme dostali opečenou bagetu a domácí kečup. Po snídani jsme dojeli do města Teruel a pokračovali na průsmyk Puerto de Sollavientos 1.507 m. n. m.  Tady jsme to už vážně přeháněli! Hlavně já a Kája. Kája zde lehce zvlnil kotouče a mě už ujížděli pneumatiky. Na vrcholu nás kluci zdrbali a měli pravdu! Ujeli jsme jim a už to bylo moc na hraně. Proto jsme již svižnější jízdou jeli jen na kochačku na stupačku na Puerto de Villarroya 1.700 m. n. m. a Puerto del Cuarto Pelado 1.657 m. n. m. Kousek před městem Morella jsme si našli odpočívadlo, kde jsme dali oběd v přírodě. Pak jsme pokračovali dál směr moře a poslední průsmyk toho dne a prakticky celé dovolené byl Puerto de Querol 1.080 m. n. m.  Dojeli jsme k moři k městu Vinarós a najeli na dálnici. Chtěli jsme se ubytovat tak cca 100km od Barcelony, někde u Tarragony. U města Taragona jsme sjeli a dojeli do města Torredembarra, zde jsme chviličku jezdili a vybírali kemp. Bylo jich zde jak much a nám na všech vadilo, že mezi pláží a kempem vede vlaková trať. Po pár prohlídkách kempů a náhledu do mapy, jsme zjistili, že trať vede podél pobřeží stále. Proto jsme vybrali menší kemp Clara a bylo to vyřešeno. Hned jsme si koupili pivo a ubytovali se. Dnes jsme najeli 500km https://goo.gl/maps/8ebT5F9G2zp a byl prakticky konec našeho letošního ježdění na motodovolené! A ještě že tak, Bobo na svojí VFR sjel za 3.700km naší dovolené pneumatiky Dunlop SportSmart II. úplně na sračku, ale drželi jak lepidlo. Já svoje zánovní Dunlop RoadSmart II. také pěkně zhulil a prakticky po 6.000km byli v prdeli. Kájovi a Mácovi jejich Dunlop RoadSmart III. vypadaly pořád ještě hodně dobře a ještě jedna dovolená se na nich dá bez problémů dát. A René, ten své loňské Michellin Pilotky 2 bude na příští dovolenou asi už také měnit. Musím říci, že Dunlop RoadSmart III. bude dobrý poměr mezi dlouhým nájezdem a bezpečnou přilnavostí. Odzkoušeno až za hranu Kájou, kterému při náklonu létají jiskry od výfuku CBR. Dle mě a Boba asfalt ve Španělsku a Portugalsku žere gumy :-)  Po ubytování jsme zašli do restaurace kempu na večeři, pivo a sangrii. Probírali jsme dnešní den a celý průběh dovolené. Mácovi volal bratr Petr, že se mu narodila dcera a tak se slavilo a zase jsme se pěkně opláchli a Máca jako stréc útratu zatáhl :-) V noci jsem si připadal, jak kdybychom postavili stan na perónu. Co hodina, to prolítl vlak. 

 

Den jedenáctý pátek 15.7.2016

Ráno jsme vstali, jak se komu chtělo. Tento den se  nikam nejelo, zůstali jsme v kempu ve městě Torrendembarra. Já a Máca jsme šli do obchodu v kempu pro snídani. Po snídani, jel Bobo a Kája nakoupit do supermarketu něco na oběd a nějaký to pivo. Poté jsme šli všichni na pláž, která byla hned za kempem. Prošli jsme podchodem pod tratí a vyšli na pláži. Bylo nádherné počasí a voda byla příjemná. Piva se nám chladila standardně v kufru s ledem a my popíjeli celé dopoledne. Kolem třetí jsme si v kempu dělali výborné hovězí steaky. Po pozdním obědě jsme šli do města na procházku. Po cestě jsme se vždy zastavili na karafu sangrie. Ve městě byl festival Quadre de Santa Rosalina, něco jako naše Ostatky a moc to tam žilo. V obchůdcích jsme nakoupili domů dary z dovolené a celý den jsme příjemně relaxovali, povídali si a byl to zasloužený odpočinek. V hospůdce jsme povečeřeli místní pochutinky a pomalu postupovali zpět do kempu a vždy se někde zastavili zahnat žízeň sangrií, nebo pivem. Bohužel jsme to opět jaksi přehnali s pitím! 

 

Den dvanáctý sobota 16.7.2016

Vstali jsme všichni pod vlivem. Šli jsme k moři se okoupat a poté na snídani. Do Barcelony to bylo cca 70km, naštěstí jsme se měli sejít s Bugem kolem jedenácté a ve Španělsku je povolený 0,5 promile - tentokrát jsme asi využili. Kájovi bylo hodně špatně a prohlásil ,, Dnes je památný den, je to den, kdy jsem se stal abstinentem“. Kolem desáté jsme vyrazili do Barcelony, měli jsme sraz u Carrefouru v Barceloně. Při příjezdu do Barcelony jsem hleděl….je to obrovský město a hledat zde Carrefour by byl holý nesmysl. Dálnice protínala dálnici, naštěstí jsme byli dohodnutí, že jak Bug přistane na letišti, pošle nám souřadnice. Opravdu jsme souřadnice dostali a Bobo je zadal do navigace v telefonu. Podle navigace nejezdíme, ale tady nás navedla přesně na místo určení https://goo.gl/maps/JpqZ3ofBwjH2 Zde už na nás čekal Bug a jeho syn Lukáš. Přivítali jsme se a hned jsem si všimli folií zalepeného okna řidiče. Bug nám začal vyprávět, jak se jim to stalo. Když nás vyložili, jeli do Barcelony, kde měli zaplacené parkování vozidla a letenky domů. Protože odlet byl až navečer, jeli se okoupat k moři. Mezitím je bohužel u pláže někdo vykradl. Přišli o cca 100Euro, doklady a pár drobností, jako mikina a baťoh. Naštěstí telefony a jednu platební kartu měli u sebe. A začalo jim brutální martyrium: Česká ambasáda, přebukování letenek, hledat ubytování, atd. No prostě hrůza! Při nakládaní motorek si zase Bug všiml našich smetených pneumatik a kulantně nám řekl, že jsme hovada. Kluci kurtovali mašiny a my šli ještě nakoupit do obchodňáku La Maquinista-Carrefouru jídlo, piva a nějaké dary domů z dovolené. Kolem jedné jsem vyrazili zpět domů. Byl hustý provoz a zalepené okno folií dělalo docela rachot a nic příjemného to nebylo. Nejeli jsme ještě rychle a hluk byl stále větší a větší. Bug říkal, že jak dojel domů, hned objednal okno řidiče u Mercedesu, za pár dní došlo, ale nevěděl jak ho protáhnout do letadla. Proto z laminátu vyrobil kopii, rozřezal jí na čtyři dílky a ty se mu podařilo pronést s sebou. Na další zastávce rozhodl, že se okno pokusí vyměnit za laminátové. Chvíli to trvalo, ale americká páska a Bugovi gold czech hands a už se jelo jak s originálním sklem a ještě viděl ve zpětném zrcátku. Cesta začala konečně ubývat a piva s ní. V půlce Francie už jsme neměli pivo, pokusili jsme se pivo koupit na benzínce, ale nic. Absolutně bez alkoholu. Každá zastávka a nikde ani kapka alkoholu. Dozvěděli jsme se, že ve Francii na dálničních benzinách a obchodech je zakázáno prodávat alkohol. Ok, nevadí za pár hodin jsme v Německu, těšíme se tedy na gutes deutsches Bier. Po dvanácté v noci jsme v Německu. První benzinka a Luke nám zastavuje. Vletíme na benzinku, vezmeme karton piv a u pokladny nám paní řekne německy po dvanácté ,,kein alkohol“! A jdeme zase s prázdnou. Zkoušíme to ještě jednou, ale nic. Po půl noci do rána neprodávají alkohol. Jediní komu to nevadí, jsou naši řidiči a Kája, kterému je stále špatně a říká, že bude abstinent a směje se nám, že s ním držíme abstinenční basu. Domů jsme měli nakoupeno dost vína a portského pro manželky a rodinu, ale bylo nám to blbý jim to vypít a nic jim nedovést a přece jen už bylo toho chlastu za těch dvanáct dnů dost. Jsme tedy na suchu.

 

Den třináctý neděle 17.7.2016

Ráno přijíždíme do ČR a zastavujeme na první benzínce a kupujeme Plzeňský pivo a s chutí si ho dáváme. Kája stále protestuje a nechce ani kapku. Před druhou hodinou jsme v Brně u Olympie a skládáme motorky. Barcelona-Brno se zdržením výměny okna byla zvládnuta za 25 hodin a 1.950km za námi. Po vyložení se s velkým díky loučíme s našimi řidiči a vyrážíme rychle domů, dívat se na motoGP.

 

Závěr: 

Tahle dovolená se opět povedla na jedničku ve zdraví a bez pádu jsme dojeli v pořádku domů. Na motorkách jsme najeli 3.712km a celkem i s dopravou 7.448km. Musím říci, že pokud má někdo málo času na motodovolenou a chce se dostat někam jinam než do Alp, je doprava přes www.motobus.cz hodně dobrá varianta. Španělsko a Portugalsko jsou velký a nádherný země a klidně by se dalo jezdit jen Pyreneje, ale my chtěli stihnout co nejvíce, když už na to šetříme celý rok. Dovolená bez mé ženy byla hodně dobrá :-) Kurevsky jsem si zajezdil a užil si to plnými doušky, ale zase mě mrzí, že tu krásu Španělska, Andorry a Portugalska neviděla. Proto příští motodovolenou, pokud to jenom trochu půjde, jedeme zase ve dvou. A až někdy, pokud dá bůh pojedeme tu spodní část Španělska a Portugalska, tak budeme chtít vidět pohoří Sierra Nevada a vyjet na nejvyšší položenou silnici v Evropě na Pico de Veleta do výšky 3.396 m. n. m., jet na Giblartar a vidět konečně motosraz v Portugalském Faru a další určitě úžasná místa. A kdo z Vás jen trochu zvažuje Španělsko a Portugalsko, neváhejte! V horách jezdíte prakticky sami, asfalt drží a neklouže, příroda je tam úžasná, ceny kempu, jídla a pití příznivé. My byli moc spokojeni a nemáme sebemenší negativní vzpomínku.

Doufám, že se Vám můj cestopis zamlouval a možná někoho inspiroval. A pokud ne, tak mi to vlastně nevadí, dělal jsem to hlavně pro kamarády, co jsem s nimi jel ať si mohou připomenout naší super dovču. Máme náš styl motodovolené, který se nám líbí a sedí nám všem stejně. A když dopisuji tyto řádky, my už dávno plánujeme další trip, tetokrát Sardinie. A ke Korsika - Asi to tak mělo být 2014 a Tour des Grandes Alpes 2015 přidáme další určitě úžasnou destinaci.

                                                      foto sestřih z naší dovolené   

 

Foto: Bobo, Máca a Kufr

Kamera GoPro: Bobo a Kufr

Doprava: www.motobus.cz , email: info2@motobus.cz , tel: +420 605 253 138

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (21x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist