raceczech_spain



Multinárodnostní výlet okolo Slovenska

Objevování krás Slovenska na litrových cendurech

Kapitoly článku

Nápad se zrodil zhruba tak před rokem, kdy jsem se rozhodl koupit si vybavení na mašinu, pak mašinu a pak udělat řidičák…v tomto pořadí. Tou dobou jsem byl v zahraničí s mým dobrým kamarádem Adamem, Polákem z Bydgoszcze. Ten se nápadu chytil a zlanařil bráchu Marka a kamaráda Jarka. Když moje žena viděla plán, rozhodla se k nám připojit s kámoškou autem (nechápu, proč nechce baťůžkařit, vždyť mám papíry už 8 měsíců… J )

Adam přijel v pátek motovlakem do Vídně a potkali jsme se v Mikulově, odkud jsme si to namířili do Moravského krasu, na Macochu a přes Sloup do Prostějova, kde jsme večer skončili v Kolibě u tří králů a tataráku. Celkem najeto: 227km

V sobotu ráno jsme vyrazili z Prostějova do Olomouce, kde se Adam rozhodl, že si rozhodně musí koupit hrnek na kafe. Po pár kilometrech jsem vlítl v zatáčce do štěrku a přední kolo mi ustřelilo, ale chytlo se. Po kontrole spodního prádla jsme jeli dál. Když mi v zatáčce přistál přímo pod předním kolem reklamní sáček a kolo mi ustřelilo podruhé, říkal jsem si, že to není ani možné udržet spoďáry čisté, ale povedlo se. Pokračovali jsme dál na Troják a Tesák, kde jsme si dali oběd. Pak hurá na Makov, Žilinu a Terchovou.

Sloup v Moravském KrasuV Prostějově na startuTesák...škoda jen, že fotograf uřízl africe zadek...Výraz sice neodpovídá tomu, jak jsme byli nadšení, ale je to jediná fotka z hranice...

Ubytovali jsme se v nádherné chatě Šípková u Roberta (AirB &B). Jelikož ostatní ještě nedorazili, jeli jsme se projet do Vrátné doliny a při návratu jsme potkali ostatní. Nakoupili na gril na večer a něco málo na snídani a vrátili se do chaty. Večer pogrilovali, popilli a šli chrnět.  Najeto 326km, celkem 553km.

Tiesnavy nad TerchovouChata Šípková

V neděli jsme po snídani vyrazili na pltě na Strečně. Zaparkovali motorky ve dvoře, sedli do dodávky a nechali se odvézt na start. Během zhruba hodinové plavby na plti jsme se toho spoustu dozvěděli, pobavili se a užili si nádherné výhledy.  Cena 10E za osobu.

Na konci plavby jsme zjistili, že se můžeme na druhou stranu Váhu přepravit přívozem a tak jsme to nemohli nevyzkoušet. 1.4E za motorku nám jednak ušetřila asi 15km cesty a navíc nás přepravila přímo pod restauraci Panorama, kde jsme se nacpali, poleželi se sviní a pokochali se výhledem na hrad a řeku.

A kdo je pak prase....Rodinný souboj...neptejte se na vítěze...

 

S nacpanými pupky jsme vyrazili na Starou Bystřici, kde jsme zkoukli slovenský orloj a pokračovali na Klin, kde jsme mrkli na největší sochu Ježíše na Slovensku a obdivovali panoramata Tater. Ještě ostatním ukázali Vrátnou dolinu a frčeli zpátky do Terchové.

Klin a socha Ježíše. Na motorce tam nevyjedete, musíte kousek šlápnout.

Ostatní nechtěli na večeři, tak jsem vzal ženu a jeli jsme do Štefanové. Po návratu z večeře jsem zapadl zpátky do postele, protože mi bylo nějak divně. Po dvou hodinách jsem se vzbudil a zbytek noci nevěděl, kterým otvorem vypouštět dřív. Najeto 205km, celkem 758km. Ubytování 125 Eur / 21 Eur na osobu.

ŠtefanováPředpokládaný viník nočních trablů

Pondělí

Ráno bylo horší než večer a tak jsem nechal chlapy jet, holky poslal na výlet a kurýroval se v posteli. V 11 to už trochu šlo, tak jsem se nasoukal do hader a s vypětím všech sil jsem to nejkratší možnou cestou namířil do Malého Slavkova a doufal jsem, že si nenabliju do přilby. Panoramata Tater jsem si moc neužil, ale když mě navigace zavedla na okraj romské vesnice u Kežmaroku, tak jsem se probral tak rychle, že jsem tomu nevěřil. Naštěstí jsem to rychle otočil a po hlavní cestě dojel do ubytování v Malém Slavkově. Krásně zrekonstruované horní patro domu za 55 eur jsem sice ocenil až na druhý den poté, co jsem se probral z 12 hodinového spánku. V mezičase dorazili ostatní, ubytovali se, navečeřeli, popili s majitelem, obdivovali panoramata Tater a šli spát. Najeto 162km, celkem 920km.  Ubytování 64 Eur / 10 Eur na osobu.

Úterý

Ráno svěží jako rybička jsem všechny vyhnal z postele, a po ose Stará Lubovňa, Bardejov, Svidník dojeli do Údolí smrti. Počasí nás trochu pozlobilo…od severu se na nás valily černé mraky a občas z nich něco vypadlo, což vadilo hlavně Jarkovi, který se musel stroji to nepromoku. Musím uznat, že mít goretex je opravdu výhra. Trochu jsme pobloudili po okolí, dojeli k památníku Dukelské operace a vyrazili směrem na jih.

 

 

V Trebišově jsme se potkali s nejvýchodnějším členem V-Strom CZ/SK Ondejem Slavikem a pokračovali do Velké Trni k dalšímu ubytování. Den mi celkem zkazil telefonát od Csilly, která mi řekla, že manželka má stejné problémy, jako jsem měl já, akorát ji to chytlo po cestě a musela pohnojit slovenské stráně. Nepříjemné bylo, že střeva neměly oči a proto jim bylo jedno, že se chtějí vyprázdnit uprostřed romských vesnic, kterých není na východním Slovensku málo. Když jsme přijeli do Trni, žena už ležela v posteli a nabírala síly. Tak jsem radši zůstal s ní a půjčil Csille přilbu a bundu a všichni jeli na rozhlednu.

Večeři jsme si objednali na šestou a ochutnávku vína na půl osmou. Majitel se dozvěděl o stavu mé ženy a rozhodl se, že jí pomůže a namíchal jí místní medicínku: panáka slivovice se lžičkou pepře a lžičkou sladké papriky. Když jsem jí to nesl nahoru, nevěřil jsem, že takový hnus do sebe dostane, ale je to holka zocelená životem se mnou a tak to do sebe hrkla, pětkrát otřepala a lehla si zpátky. S pocitem, že jsem udělal co můžu jsem se šel vzdělávat o tokajské oblasti do sklípku, kde proběhla ochutnávka sedmi druhů vína. Jako nebylo to špatné, ale já jsem spíše fanda jihomoravských vín. Po návratu žena hlásila, že je celkem ok, takže jsme naplánovali cestu a po vydatné snídani vyrazili. Navíc byl majitel tak ochotný, že Csillu svezl pocestě do práce do Košic na vlak, protože se musela vrátit domů a tudíž já jsem mohl vyspávat. Najeto 248km, celkem 1168km. Ubytování 13 eur na osobu / 10 Eur ochutnávka vína / 7 eur večeře a 3 eura snídaně.

Fuj to bylo dobrý

Středa

Z Trni jsme vyrazili přes Maďarsko, kde jsme si užili jak nekvalitních cest, tak šílených řidičů, kteří nás v obci předjeli 70 a mimo obec pokračovali 65. Nejhezčí část našeho výletu nás ale teprve čekala. Moldava nad Bodvou – Jasov – Medzev – Krásnohorské Podhradie – Rožnava – Gemerská Poloma – Hnilec – Mlynky – Stratená – Poprad. Kontrast nádherné přírody, klikatých cest (někdy asfalt jak na okruhu a někdy skoro šotolina), výhledů a romských ghet pod cestou…nezapomenutelné. Škoda jen, že nikdo z nás neměl kameru, aby to natočil, nebo koule na to, aby zastavil.

K večeru jsme dorazili zpátky do Malého Slavkova a na gril hodili nějakou tu klobásu a párek. Prošli jsme se kousek od domku s pivkem v ruce a pozorovali panoramata. Pak se k nám přidal majitel, dopili jsme pálinku a jeho Zubrovku a šli na kutě. Najeto 251km, celkem 1419km. Ubytování 55 eur / 11 Eur na osobu.

Čtvrtek

Ráno jsme se pobalili a vyrazili do Dobšínské ledové jeskyně. Musím uznat, že tlapat v motorkářských hadrech kilometr do kopce po naučném chodníku byla výzva. Ale stálo to za to. V jeskyni je příjemně chladno, akorát ten průvodce mluvil takovým hlasem, že jsem tam málem usnul.

Z jeskyně jsme si to namířili na slovenskou route 66 přes Mýto pod Ďumbierom a Bystré do Bystré doliny a až na její vrchol Srdiečko. Krásná a prázdná cesta nahoru a dolu stála za to i přes to, že nahoře bylo všechno zavřené a museli jsme se najíst v Bystré.

Možná je to tím, že nebyla sezóna, ale kvalita jídla většinou nebyla valná. Ale pstruh, kterého si žena dala, byl parádní, a jak jsem se později dozvěděl, i za parádní cenu 22 Eur. Na benzince mě pobavila paní, když se ptala, jestli budu platit BEZ PIN DANIA, tak jsem se zasmál a řekl, že pindat nebudu a zaplatím bezkontaktně. Pak jsme se krásnou cestou přes Liptovský Hrádok a Liptovský Mikuláš dostali na druhou stranu kopce do Demanovské doliny. Ubytování bylo prvním zklamáním, nebylo tam čisto a my jsme dokonce zvažovali jít na hotel. Nakonec jsme to přežili. Večer jsme si zajeli na večeři do Koliby Bystrina, kde sice za 45 minut zavírali, přesto ani nemrkli okem a obsluhovali nás, dokud jsme se nezvedli. Jídlo vynikající, ceny reálné. Najeto 237km, celkem 1656km.  Ubytování 96 Eur / 19 Eur na osobu.

Tím společný výlet skončil. Poláci vyrazili směr Bydgoszcz, cestu si rozplánovali na tři dny, moje žena směr Veszprém a já směr Čáslav (400km) na návštěvu za kamarádem a ráno zpátky pro Prostějova 170 km. Cestou jsem se zastavil v obci Ležáky, což ve mně zanechalo opravdu silný zážitek.

 

 

Já jsem tedy celkem najel 2226km. Během celého výletu jsme se nepotkali s jedinou technickou závadou, nenastala žádná krize, kromě těch střevních. Musím říct, že bylo hodně výhodné mít komunikátor mezi prvním a posledním členem, lepší by asi bylo mít pro všechny, ale i tak jsme to zvládli. Bylo zajímavé mít ve skupině dva Poláky mluvící jen polsky, jednoho Poláka, mluvícího navíc anglicky, jednu Maďarku mluvící anglicky, jednu Maďarku mluvící česky a anglicky a Čecha mluvícího polsky a anglicky a částečně maďarsky. Večer u pálenky to pak byl slušný Babylon, kde na špici jsem byl já hovoříc s každým. Taky v garáži to bylo docela zábavné, jedna značka holandská, jedna česká, dvě polské a auto z Maďarska. Nikde jsme nenarazili na žádný problém, ubytování většinou přes AirB&B nebo nalezeno přes internet (Na Chalupe – Tokajská oblast), všude jsme se domluvili. Příště budeme spíše volit variantu dvou ubytování, každé zhruba na tři dny, a cestovat bez kufrů nalehko, abychom nemuseli neustále balit a vybalovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (16x):

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist