Alpy na 4 dny s loňským řidičákem

Tak nevím, zda plánovat či neplánovat ....Samozřejmě před odjezdem mi chytla záda 😩. Cesta do Alp tedy odložena o den. S vypětím všech sil, kapsou Ibalginů a krému Aulin, mé dobrodružství začíná.  

Sobota dopoledne - sraz v Telči na pumpě. Počasí příjemné ,záda bolavá. Pepan - zkušený průvodce, na místě. Kafčo a mufin pro mne, jo a lehnout na chvíli do trávy, ať se záda srovnají. Cigárko a energeťák dává Pepan. Dotankováno a jedeme směr Dačice a dál ....Počasí nám přeje, Alpy na dohled. Vjíždíme do městečka Leonstein na modrozelené řece Steyr. První tankování v Rakousku, cena lehce přes 2 eura - no, jako u nás 🤔 Po pár minutách zapínám kameru, kterou jsem si kvůli cestě koupila. Recenze od Slováka Davida mi pomohla s výběrem:-) jedná se o MaxToM3 full HD kamerou SONY hudba v podání Adel nebo Nelly Furtado....no, paráda. Tak se kochám a Pepan - sakra uhání, jak o závod. Míjíme 55metrů vysokou přehradu Staudamm Klaus-vodní elektrárna byla postavena v roce 1975 - hmm, je o rok mladší, než já 😁. Jsme obklopeni horami a směřujeme na Schladming, Eben am Pongau (moc hezké městečko) a dál do cíle St.Martin am Tennengebirge. Konečně kolem 17hodiny jsme tu, hurá👏 . Koukám na tachometr...500km s bolavými zády - no,musím se pochválit. Soukám se z motorky dolů, bágly, sprcha a večeře v Gasthof am Post a 2 Weizen Bier jen zasyčela.

2.den  přehrada Malta a Nockalmstrasse

Snídaně, kafčo a jedeme. Kolem 9 h nás čeká přibližně 100 km na Maltu😎

Stoupáme přes Obertauern ,kde jsem uronila slzu ,"ach, tady jsem lyžovala v zimě se synkem" no, silnice jsou tu zrovna v opravě - holt zima je zima. Cestou kravičky, všechno krásně zelené a úhledné. Konečně vjíždíme do vesnice Malta a po pár metrech nás vítá ohromný vodopád po pravé straně. Obloha jako vymetená, prostě azuro. Maltalské údolí nás vtahuje a mýtná brána velí STOP! Za 14EUR na osobu vyrážíme vstříc dobrodružství .18km po Malta Hochalmstrasse obklopeni horskými masivy z obou stran. Silnice zdolává převýšení cca 1200 metrů (začátek v 800 metrech, konec v téměř 2 tisících) a je přerušovaná několika tunely, kde některé z nich jsou dokonce jednosměrné a provoz je zde ovládán semafory. A je to tady... semafor v kopci, čekačka u tunelu a v horku asi 15min. Jo, to je dobrodrůžo. Ochlazení přichází v několika tunelech ,které projíždíme spolu se čtyřkolkami, auty a dokonce i dvěma kolaři. Asi po 40 minutách konečně nahoře, ve výšce 1933m n.m.cesta končí. Parkoviště plné aut, motorek a dokonce i krásných starých traktorů. Majestátně se tyčící přehrada Kölnbrein je ohromující  👌svou výškou 200m. Křišťálově čistá voda, v dáli vrcholky hor pokryté sněhem, nalevo další vodopád, napravo hotel s vyhlídkou, vlající vlajky a dole na ochozu lidé obdivující mistrovské stavitelské dílo. Nahrávám, fotím a jede se dolů. Opravdu nádhera!

Nockalmstrasse - náš další cíl v tomto horkém dni zdoláváme během hodiny. Z přehrady je to cca 35km do Pohoří Nockberge (známá část Gurktalských Alp, v překladu něco jako Knedlíkové hory) je rozlehlé horské pásmo ležící na jih od hlavního alpského hřebene. Část hor se nalézá v národním parku Nockberge. Nockalmstrasse (otevřená v r. 1980), dosahující nadmořské výšky 2 040 m (otevřena 8 - 18 hod. )

Vjíždíme k mýtné bráně v Innerkrems, 15EUR na osobu a tradá. Čeká nás tu 34 km silnic a 52 parádních zatáček. Stavíme u první chaty u cesty. Dáváme oběd - já vepřo knedlo zelo a nealko, Pepan gulášovku. Cestou nádherná panoramata, kravičky, koně, jezírko a rozmanitá flora. Přes Turracher Höhe, kde dole stačil zaplatit Pepan pokutu 20EUR za rychlou jízdu, přijíždíme k večeru na ubytko. Plna dojmů a s přáním,,ať je hezky i zítra", den končí.

3.den přejezd do Wild Alpen

Namlsáni krásným počasímnám 3.den začalo pršet 😒Vyjíždíme sice po dešti, ale vody všude, kam se podíváš. Čeká nás 162km ✋🏻 k nádherné řece Salza. V Sankt Gallen stihnu z dálky obdivovat zříceninu Burg Gallenstein. Déšť nás nakonec doprovází až do Palfau (kožené hadry jsou však jen lehce namoklé) a sluníčko, které nás přivítalo ve Wild Alpen, vše ještě do večera dosušilo. Postavit stan, najíst se, smočit, ale jen nohy - v ledové vodě, mi fakt stačilo.V kempu plno Čechů chystajících se zdolat příští den nejednu peřej. Ráno snídaně, zabalit a jede se domů. Cesta podél Dunaje krásným údolím Wachau,vinice kam se podíváš. Na vodě výletní parníky s natěšenými turisty. Jen malé zamotání v Kremsu a cesta do Znojma proběhla OK. Pozdní oběd, rozloučení a každý jiným směrem domů.

Najeto: 1820km,4x tankování v Rakousku, 3 dny azura,1x půlden déšť. No,co víc si přát?

Aby záda nebolela a příště prosím zas někdo klidně z Vás😉

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE