Starší páni - stále v sedle a na skok do republiky Polské

Tak vás všechny zdravím, stále jedeme i když se nám blíží osmička. Co blíží, Jaroušek - šéf už tu 80sátku má teď na jaře. Pepíček a já příští rok. Ostatní se také pomalu k tomu blíží. 

Minulý cestopis „Starší páni - Šumava a na skok do Německa“ je zveřejněn 10. 3. 2015 a tak jsem si říkal, aby nevznikl dojem, že jsme to vzdali, konečně jsem našel čas něco napsat. V tom mezičase jsme nezaháleli, každý rok od jara do zimy jezdili. Stále máme také činný náš MOTO band. Ze zahraničních cest jsme byli  tři dny v Krušných horách a na druhé straně v Německu a dvakrát v republice Polské.

Z těch cest do Polska jsem vybral pro dnešní psaní tu zajímavější, protože rádi jezdíme po silničkách mimo hlavní tahy. Dálnici výjimečně, jen pokud se potřebujeme někam rychleji přesunout. Motorky máme čoprácký - Yamahy XVS, Viraga, jeden Harley a Kawasaki Vulcan - všechno starší stroje. Když byl jarní koroňák 2020, tak jsme jezdili alespoň po dvojicích, na fotkách jsme s Pepíčkem u motorkářské prodejny U slunce (před Kolínem) a na Vysočině, kde obědváme z vlastních zdrojů na lavičce u zastávky autobusů.

Do Polska a z Polska po cestách i cestičkách.

Sjedeme se všichni jako vždy u Benziny v Nymburce, dočepujeme do nádrží, probereme kam jedeme, co je nového a vyrážíme. Tentokrát sedm motorek, osm človíčků. S Jirkou jede i Věruška. A tak jedeme na sever po 38 do Mladé Boleslavi, potom kousek po dálnici 10 (sem tam někoho pomalého předjedeme) a uhýbáme na Svijany (kde také občas v pivovaře obědváme, dnes ne) a po 279 a 277 na Český Dub a do Osečné. Počasí je hezké, sluníčko nám svítí na cestu, nálada je růžová. V Osečné parkujeme na náměstí u pěkného kostela a jdeme na kávu a zákusek do místní cukrárny, která je od kostela jen pár kroků. Probereme, co jsme ujeli a pár slov diskuze o další trase. Spokojeni nasedáme a po 592, která je místy hrozná, jedeme do Kryštofova Údolí. Nejprve prohlédneme keramickou prodejnu a obdivujeme keramický betlém, poslechneme v poledne zvonkohru a jdeme naproti do restaurace na oběd. Usadíme se venku a divíme se co rok 2020 udělal s cenami i ve venkovských hospodách. Když jsme vše prodiskutovali, tak po obědě opět do sedel a jedeme směr Chrastava a z 592 po 13 na Frýdlant a doprava na Raspenavu a po silničkách kroužíme na Hejnice a Nové Město pod Smrkem.

Překračujeme hranice do Polska po jejich 398 na Swieradow Zdroj. Cesta velmi pěkná, sluníčko nás stále provází. Jedeme zčásti lesem a po kvalitní silnici do Szklarske Poreby. Jedná se  o rekreační, sportovní a turistické středisko s ubytovací kapacitou až 10 000 míst. V létě nabízí pěší turistiku a v zimě se prezentuje jako středisko zimních sportů. Městečko se nám líbí, tak zaparkujeme na dost širokém chodníku u dalších motorek, pocouráme, okukujeme obchody, motorky i ostatní turisty a turistky, koupíme zmrzlinu a malý suvenýr. Mimo místních jsou tu i kapku Němci a další naši.

 

Naplánujeme zpáteční cestu a jedeme k našim hranicím po 3 na Harrachov a po naší 10, odbočíme potom doleva k Jizeře a zastavíme v místě, kde se říká U mýta. Tam, kdo chce, dotankuje a u hotýlku posedíme a dáme venku s příjemnou obsluhou kávu či zmrzlinu nebo obojí. Dále pokračujeme do Rokytnice nad Jizerou, uhýbáme vlevo na horskou 294 na Františkov a Rezek. Abychom si ještě užili projedeme se po horských cestičkách, což máme nejraději - viz foto za jízdy.

Když už jsme spokojeni, pokochali se, jedeme na 293 do Jilemnice a po 16 na Novou Paku, Jičín a po 32 na Poděbrady. Tam se rozjíždíme do svých domovů - z Nymburka je jenom Jaroušek a občas s námi jezdící druhý Míra, profesí truhlář - důchodce.

 Závěr cesty: Tak nás bylo tentokrát 7 motorek, 8 človíčků a já najel 350 km. Vše se vydařilo, nikde žádná dopravní nehoda a to ani za 8 sezón, co s touto partou jezdím.

P.S. Přemluvil mě tehdy Pavel, a tak jsem ve svých 71 letech prodal malé enduro mladíkovi na Moravu a koupil starší Kawasaki Vulcan, abych mohl jezdit s nymburskou partou čopráků, kam Pavel už léta patří. Ještě jsme se se šéfem Jarouškem (80) domluvili, že až zestárnem, tak potom dalšími stroji budou čtyřkolky.

Jak jsem naznačil v úvodu máme aktivní kapelu - MOTO band, která prvně zahrála 15.12.2013 v restauraci U Gregorů v Nymburce na našem ročním hodnocení. V současné době hrajeme v obsazení trubka, tenor saxofon/klarinet, kytara, basa. Repertoár jsou lidovky na zazpívání a i nelidovky od cajdáků, country, rock and rolly, taky něco známého z jazzu a pod. - zkrátka co je potřeba a co se žádá.

 Protože jako motorkáři nemáme svou hymnu nebo písničku, pokusil jsem se něco dát dohromady z toho, co jsem snad někde slyšel a ostatní dotvořil sám, abychom taky něco motorkářského měli v repertoáru. Tak jsem vám to taky ofotil, kdybyste si také chtěli zahrát a zazpívat. Nezapomněl jsem v textu ani naše české značky - i když jejich světová sláva je již dávno pryč.

Nyní je to problém s koroňákem, a když je 5. stupeň, tak ani nezkoušíme (jinak každý týden) a o veřejném hraní si můžeme nechat jenom zdát (píšu to 8.1.2021).

Nezanevřeli jsme ani na motorkářské srazy, nejraději jezdíme do Jablonečku (Jablonec nad Jizerou) - viz toto foto z poslední účasti. Z doprovodných kapel jsme ale raději měli "Country fous". Jinak počítáme, že letos opět vyjedeme v březnu, jak se udělá kapku hezky. Fotka je právě z takové první jarní jízdy z Kokořínského údolí, kde sedíme venku u restaurace U Grobiána a vybíráme něco na posilnění k obědu - a taky abychom nezhubli!

                                     Na závěr vám všechněm přejem, 

                                     ať je červen nebo leden,

                                     kola vždycky řádně dolů,

                                     na silnici žádnou slotu,

                                     v sedle prima pohodu,

                                     nikde žádnou nehodu!

                                    A jak se u nás traduje:

                            "AŤ VÁM VŠECHNO FUNGUJE!"

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE