sumoto_listopad



Moldavsko s Rumunskem, jen tak na skok.

Moldavsko přes Maďarsko, Sedmihradsko, do Kišiněva, Bukureště a zpět přes Transfagarašskou magistrálu, Maďarsko domů.

Kapitoly článku

Při poslední cestě ze Skandinávie jsem přemýšlel, jakou další cestu naplánuji a následně realizuji. Maroko s Andorrou a Portugalskem chystám na duben 2020, což bude asi na 14 dnů. Pro tento rok mám ještě v plánu tři menší akce, jak se říká, tak maximálně na 6 dní, vyprdět se. Jsou to Moldavsko, Sicílie, Lichtenštejnsko se Švýcarskem a nejlepšími passy v okolí.

Volba padla na Moldavsko v srpnu, passa v září, Sicílie v říjnu. Plánování nebylo moc složité, odjezd jsem si dal na 20.9.2019, takže zbývalo jen naplánovat trasu a zabukovat ubytování. Zabralo to celé jedno dopoledne.Co vozím s sebou, a všechnu omáčku okolo cestování jsem popisoval v minulých cestopisech, nemá cenu se k tomu vracet, vždy je to stejné, jen boční kufry jsem nechal doma.Trasu jsem si naplánoval z Hodonína přes Slovensko, Maďarsko (po dálnici vzhledem k délce přesunu) Rumunsko, Moldavsko, Rumunsko a z Maďarska po dálnici domů.

První den

Odjezd ráno v šest hodin směr Bratislava, pršelo, ale jen po Malacky, pak již bylo vedro k zalknutí. Z Bratislavy směrem na Budapešť, na přechodu jsem jen koupil dálniční známku a frčel dál, dálnice nic záživného, ale aspoň byla poloprázdná. Z Budapeště po M3 až na její konec a potom po bundesce na hraniční přechod Csengersima – Petea, je otevřený nonstop, průjezd mě zabral 15 minut, pak jen vyměnit eura na leu, (to proto, že některá ubytování karty nebrala) a přes Satu Mare dojet do Marghity, kde jsem měl ubytování v 

Pensiunea Casa Bihorului. Je to pěkný klidný penzion, mají dobré pivo a dobře vaří. Dnešní a zítřejší dny beru jako nutné přesouvací, proto jsem po cestě nic zajímavého neplánoval. Dnešní trasa: Domov –Bratislava – Budapešť – (po M3 na) - Satu Mare – Marghita, - 734 km

Druhý den

Tak jako každý den jsem vyrazil kolem šesté hodiny směrem na Botosani, po celou dobu silnice ve velmi dobrém, až výborném stavu, jede se krásnou kopcovitou přírodou, užíval jsem si to. Neplánovanou zastávku jsem si udělal u Hotel Castel Dracula, blízko Piatra Fântânele, je to hotel postavený stylově v horách, s bustou Drákuly a krásnými okolním lesy, stojí za zastávku.

 

Postupně jak jsem se blížil k Botosani, začínala být krajina více rovinatá, mírně zvlněná a vyprahlá. Příjezd na hraniční přechod ještě jde, hraniční přechod Stânca – Costești je rozdělen hrází, na rumunské straně jsem projel bez čekání, na moldavské straně cca do 20 minut. Chtěli jen pas, OTP a zelenou kartu, U Moldavců předjíždění kolony netolerují, ostatně ani nebylo proč. Přede mnou bylo asi 6 aut. Celník si od všech posbírá pasy, zaleze do budky a pak je postupně vrací. Po této proceduře popojedete k poslední budce, tam vše opět zkontrolují, včetně zavazadel a frčíte dál.

 Moldavsko, je to na pohled chudá země, jedete celou dobu po asfaltkách, ale opravovaných naposledy po válce. Takže vjezd do Moldavska dost drsný, řídítka musíte celou dobu držet oběma rukama a zatnuté zuby, tak to drncá. Ve stejném duch probíhala celá cesta až do Tipovy. Provoz téměř nulový, potkal jsem jen koňské povozy, staré náklaďáky z 60. let a sem tam starší auto. V Tipově jsem přijel ke klášteru, bohužel už byl zavřený, takže jen prohlídka zvenku.

Pak jsem chtěl jet přes dědinu, a to jsem si naběhl. Za klášterem skončil asfalt a dál všude jen prašná bílá šotolina, asi si dovedete představit, jak jsme já i motorka po 10 kilometrech vypadali. No a potom už jen přejezd do Reziny na ubytování Villa Ana. To bylo super, majitel přinesl domácí brynzu a 0,5 litru 62 % nějakého špiritusu. Pustil mě, až jsme to vypili, takže potom jsem spal až do šesti hodin dalšího rána. Tento den opět vedro k zalknutí v průměru 33°. Dnešní trasa: Marghit - Botoșani  - Bălți, - Țipova - Rezina  – 747 km.

Třetí den

Odjezd až kolem 6,30 hod., směrem na Orhei a pak do Curchy, kde je pěkný klášter, stojí za prohlídku. Další část cesty vedla do Cricova, jsou tam obrovské vinné sklepy a celá oblast pokrytá sáhodlouhými vinohrady, Z Cricovy jsem to vzal směr Kišiněv. Tady bylo asi 30 kilometrů krásné silnice, jinak to celou dobu bylo, jako když jedete po tankodromu. V Moldavsku mají zajímavě postavené silnice, například 10 kilometrů rovina jak podle pravítka, pak jedna zatáčka a zase rovina. Tak se to opakuje pořád dokola, jen se mění délka rovných úseků. Všechny silnice bez vyjímky jsou lemovány z obou stran vzrostlými stromy. Krajina je mírně zvlněná, všude ohromné lány slunečnice a kukuřice, sem tam zřídka ovocné sady, lesy moc vidět nejsou. Kišiněv, to je město bez ladu a skladu, docela obtížné bylo něco zajímavého najít. Nakonec jsem dojel do „centra“, a k Vítěznému oblouku, pár foteček a jel jsem dále směrem na rumunské hranice. V Kišiněvě už toho k vidění moc není, snad jen pro ty co nezažili totalitu, jsou to tam samé monumentální budovy a činžáky. Silnice hrozné. Původně jsem měl v plánu vzít to přes Ukrajinu a Oděsu. Nakonec mě odradily hranice a jejich formality. Už jsem to několikrát zažil, takže jsem o další buzeraci nestál. Cestu na rumunské hranice jsem nastavil přes Komrat, na hraniční Giurgiulești – Galati, Z Kišiněva silnice nezklamaly, opět asfalt, zalátovaný a hrbatý. Chvílemi mě ro připadalo, jako kdyby ty cesty rovnali přes valchu. Jednu část cesty mě navigace poslala asi 35 kilometrů po spojovací cestě. To se nedalo ani silnicí nazvat, samá šotolina s dírami o průměru metr a hlubokými tak 30 cm. Jel jsem to na jedničku, zřídka dvojku dvě hodiny, objet to nešlo, když už jsem si myslel, že je to za mnou, tak ještě jeden 15-ti kilometrový stejný úsek, o něco lepší, šlo zařadit i trojku. Zbytek cesty na hranice ušel v rámci možností. Co napsat závěrem k Moldavsku, chudá zapomenutá země mezi Ukrajinou a Rumunskem.


 

Lidé jsou tam vstřícní, ochotní vždy pomoci, ale chudí. Horší už je jen Ukrajina. Auta většinou staršího data, včetně nákladních, to už u nás neuvidíte. Policii jsem potkal s radarem v autě jen jednou, a to na mě dopředu všichni blikali. Jinak je nebylo na silnicích moc vidět.  Spíš vojáky. Zato ve městech a vesnicích jich bylo jak much. Později jsem zjistil proč. Projížděl jejich president, nebo aspoň to hlásila auta, co jela před ním, já stál na parkovišti. Příroda v Moldavsku taková šedá zvlněná jednotvárná. Silnice, jak jsem psal sice rovné, ale zato nemají problém ji rovnou stavět i do kopců, které podle cedulí měly mezi 20° až 30°. Takže ty stařičké náklaďáky se v nich plížily asi na jedničku, silnice jsou široké, většinou tak na čtyři pruhy. Motorky jsem moc nepotkával, spíš mopedy, cizince vůbec. Za mě, Moldavsko jsem viděl, projel a už není důvod se tam vracet.

Na moldavsko-rumunském přechodu to bylo už horší, docela dlouhá kolona aut ve čtyřech pruzích, předjel jsem asi polovinu, pak už se to nelíbilo celníkům, asi po hodině ve frontě (vždy pouštěli do celnice tak po 10 autech) mě vytáhl celník dopředu, do lajny pro CD, procedura stejná jako při vstupu, Rumuni nechtěli nic, jen mávli rukou. Z Galati vede jedna z cest na Bukurešť podél řeky, pěkná, dalo se docela vyprašovat. Všude prodávali ovoce, zeleninu a tuny melounů. V Moldavsku to bylo to samé, samá zelenina, ovoce a melouny, zeleninu nejím. Cca 60 kilometrů před Bukureští jsem najel na dálnici a pokračoval až do centra a k Paláci Parlamentu. Prošel historické jádro Bukurešti a odjel ubytovat se do City Comfort Villa. Dnešní trasa: Rezina  – Curchi (Orhei), - Cricova, - Kišiněv – Komrat – Huluboaia - Galați - Bukurešť, - 626 km.

Čtvrtý den

Ráno po sedmé hodině jsem vyrazil směr Sinaia, je tam krásný zámek, neorenesanční sídlo krále Karla I. a muzeum národního dědictví.

 

Otvírají po deváté hodině. Už ráno byl docela hustý provoz, před Sinaiají a potom i za ní až po Bran jedna souvislá kolona aut, takže pořád vlevo po plné čáře a kličkování mezi auty, tady oceníte motorku bez bočních kufrů. Silnice, krásná nová asfaltka. Na Branu u hradu jsem se zastavil jen na kafíčko a pokračoval dále.


 

Drákulův hrad na Branu jsem si prošel minulý rok. Trasu jsem měl nastavenou přes Câmpulung, Corbeni, Transfagarašskou magistrálu (tu jsem projel už potřetí, takže jsem jen nakoupil sýry a jel dál) – Cârțișoara – Bradu – a zpět na Câinenii Mari a Râmnicu Vâlcea. Z Bradu do Râmnicu Vâlcea je krásná klikatá cesta, kterou si každý motorkář užije. Potom už jen přejezd do Rânca, kde jsem měl nocleh v Cabana Brandusa. Dnešní trasa: Bukurešť, – Sinaia - Câmpulung - Corbeni - Cârțișoara - Bradu - Câinenii Mari- Râmnicu Vâlcea - Rânca, 611 km

Pátý den

Po snídani jsem se vydal směrem na Oradea přes Sebeș, - Albac, - Nucet, nic zajímavého po cestě není, jen krásné klikaté silnice, jak stvořené pro motorkáře.


 

Z Oradea jsem měl naplánováno dojezd do Rimavské Soboty a další den domů, nakonec jsem to opět změnil. Poslední ubytování šlo zrušit, tak jsem ho zrušil a jel až domů, protože manželka měla druhý den narozeniny. Po maďarské hranice po bundeskách a potom po dálnici až domů. Dnešní trasa: Rânca, - Sebeș, - Albac, - Nucet, - Oradea, - domo– 970 km.

Zhodnocení

Celkově jsem s cestou spokojený, splnila mé očekávání. Jen bych příště zvolil pozdější termín, asi až konec září. Po celou dobu se teploty pohybovaly okolo 33°, což už je docela dost. Každý den od 11 hodin jsem jezdil jen v tričku s krátkým rukávem a bez rukavic. Jinak se to nedalo. Moldavsko jsem popsal výše, odpovídá to tomu, co jsem měl nastudované z internetu. Rumunsko super, opět nezklamalo. Všem doporučuji projet. Osobně si myslím, že dalece předběhli v budování infrastruktury Maďary i Bulhary, no a taky nás. Tankování v Moldavsku bez potíží, většinou mají nové pumpy, karty akceptují, ubytování berou i eura, karty moc ne. V Moldavsku se v pohodě domluvíte rusky i anglicky nebo rumunsky. Mobilní operátoři mají v Moldavsku pokrytí všude, nikde se nestalo, že by nebyl signál. Toť za mě vše. Další cestopis bude o průsmycích a passech v Alpách. Opět přeji všem hodně kilometrů bez nehody a krásné zážitky při cestování. To, co projedete a poznáte, vám nikdo na rozdíl materiálních věcí nevezme.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (16x):


TOPlist