Maďarskem kolem dokola

Po loňské dovolené v Polsku jsme se rozhodli zkusit zase štěstí  jinde,trochu více na jih. Volba padla na Maďarsko,protože je to a/ blízko,b/ nikdy jsem tam nabyl,jen jsem projížděl a za c/ bude to švanda  protože maďarsky neumíme. No a začaly přípravy. Letos jsem se rozhodnul být k baťohovi milosrdný a vynechal jsem spaní pod stanem a campy. Už v březnu jsem začal zajišťovat bydlení po hotýlkách a penzionech na trase .Povedlo se a tak nezbývalo než čekat na 5.červenec který byl dnem D. No ale aby to nebylo tak jednoduché,na Hildě se pos….la spojka a ačkoliv servis dělal co mohl,nebo nemohl,4.července jsem byl bez motky a v totální depresi. Naštěstí kamarád se nabídl  že mě půjčí svojí mašinu a tak místo Hildy jsem vyrazil s Magdou (Honda VF 750 Magna). Další problém byly o dost menší tašky a prostory pro náklad. To se nakonec vyřešilo zapůjčením tankvaku a tak 4.6. večer stála nabalená Magda v garáži a já byl konečně bez deprese……

Den 1  Praha – Bratislava (Rusovce)  335 km

Hned ráno v 9h nakládám Zuzku v Kobylisích a  přes milosrdně prázdnou Prahu vyrážíme via Bratislava kde máme  první nocleh. No naivně jsem si myslel že když je svátek bude trochu volno ale ouha. Už první kilometry na D1 zjišťuji  že s Magdou se moc závodit nedá,bez předního plexiskla mám dojem že mě při rychlosti více jak 120 km/h uletí hlava. No ono to není tak žhavé protože hned za ucpanou odbočkou na Benešov vjíždíme do kolony kterou se proplétáme až Shelce před exitem na Struhařov. V  zúžení  do jednoho pruhu se potkaly dva kamiony a tak je dálnice totálně neprůjezdná. Je vedro a z Magdy ukapává voda a z nás také. Po pauze sjíždíme na Struhařov a pokračujeme na Vlašim a Pelhřimov. A zase jsou tady uzavírky a kolony.!!!! Toto snad se stává jen v Čechách. Nakonec si v Doupěti dáváme pozdní oběd ,je 13.00 a my jsme teprve v Humpolci…..no nazdar. Navíc má Magda menší nádrž a tak musím hlídat  tankováni. Povzbuzeni jídlem sedáme a jedeme dál. D1 už nás asi vytrestala dost a tak už bez zdržení projíždíme Brnem a pokračujeme na Slovensko po D2. Čechy opouštíme okolo 16.00 a jedeme dál. Bratislavu projedeme bez zastávek a v 18.00 parkujeme  na dvorku penzionu Rusovce. Baby v recepci jsou hezké a příjemné a tak po sprše jdeme uklidnit nervy procházkou. Dáváme si super ledový kafe a v restauraci večeři. Jen je škoda že nemají halušky….. Po pár sklenkách jdeme na kutě ,zítra se jede dál…..

Ubytování : Penzion  Rusovce  1217,- Kč se snídaní.

Den 2 Bratislava – Balatonszeped 197 km

Ráno po snídani sedáme na Magdu a  jen co by se udělalo frnk jsme v Maďarsku  kde hned za čárou tankujeme a kupujeme dálniční známku pro motku (2500HUF – cca 240 Kč na 10 dní). Je lepší to koupit hned protože v Maďarech jsou zpoplatněné nejen dálnice ale i silnice I.třídy (některé) a policie či financové jsou dost nekompromisní. Taky se poptávám co a jak ohledně rychlosti a předjíždění – zase v obci je policie přísná, mimo obec se toleruje cca 10-15 km navíc. No radši si to nebudu ověřovat v praxi. Dále kupujeme vodu a cigára – pozor, na pumpách cigarety nejsou, jsou jen v trafikách a to jsou krámy se značkou „Zákaz vjezdu do 18 let“ a nejsou všude – zejména na vesnicích,takže kolegové kuřáci bacha na to. Navíc si smíte dovést jen 200 ks s sebou a zase pokud vás chytí tak máte smůlu. No dost o legislativě,jede se dál. Po nové silnici jedem směr Györ kde odbočujeme na Tet a Pápu. Nechce se mě zase „letět“ (110 km/h max) po dálnici a tak volíme vedlejší cesty. V Maďarech jsou dvě nejčastější značky . První je „Bacha koleje“ – ta někdy platí a někdy ne….vyber si a druhá je „Bacha jelen“ – tak toho jsme tam nikdy neviděli….Jedeme přes Pápu směr Vesprém kde zase tankujeme. V západním Maďarsku nejsou pumpy tak časté jako u nás, ale jsou většinou ve městech a na automapě vyznačeny. Ve Vesprému odbočuji na Balaton, baťoh už brble že ho bolí zadek (zlatá Hilda co?)ale pohled na modré jezero ho zase hodí do nálady. Na odpočívce poprvé nahazuji navigaci a pokračujeme na Balatonszeped kde máme bydlení. Cesta je okolo Balatonu a je velice hezká, vlevo ten velikej rybník a okolo spousta atrakcí pro turisti jako jízda tankem,lanový park atd. V Balatonszeped trochu bloudíme ale nakonec se drápeme do kopečka k penziónu.Je to domeček se zahradou kde parkuju Magdu a příjemná paní majitelka která umí jen anglicky (já zase německy) nás ubytovává. Je 15.00 a tak po sprše hurá do plavek a jdeme se cachtat. Pěšky je to kousek,cca 10 minut couráním a jsme na pláži. Zuzka je v sedmém nebi a já jsem taky rád. Voda je tak akorát, plavat se taky dá a ovocné pivo ve stánku je fajn. Dáváme si langoše a já klobásu,obojí je dobré a za slušný peníz. Pak ještě odbíháme do krámu koupit si večeři a tu pak konzumujeme na zahradě a je nám hezky….zítra se pojede na prohlídku Tihany a jiných míst…..

Ubytování : Tölgyfa Panzió 1644,- Kč na dva dni bez snidaně

Den 3  Okolo a poblíž Balatonu 60 km

Po ranním kafi  lezeme na Magdu jen v kraťasech  protože je už v 8.00 vedro jak hrom a jedeme směr Tihany a Balatonfüred na čumendu po okolí. V Tihany si okoukneme „trajekt“ na druhou stranu jezera a pak procházíme město které je plné turistů. Lezeme na kopec ke klášteru kde je výhled na půl rybníka – no je to fakt veliké…..pak se přesouváme do Balatonfüred kde opět konáme čumendu a taky tam dáváme oběd. Já mám kapra jak velrybu a Zuzka zase maso z kuřete velikosti kachny. Cena je trochu vyšší než u nás (v přepočtu jsem za dva obědy a pití zaplatil 380 Kč) ale jsme v lázních a ty porce…..no měl jsem co dělat to do sebe dostat. Pak se jdeme cournout po promenádě,je vedro a tak pijeme jako velbloudi…. Zuzka se ještě ráchá s dětma ve fontáně a já nafasuji vlaječku Audi a tak s ní mávám a dělám reklamu…..Ucouráni stavíme ještě ve Sparu kde kupujeme večerní mňamky a po vyložení u nás „doma“ se ještě jdem vykoupat do rybníka. No jsme tam asi hodinu a začíná pršet, pak lejt. Jen v plavkách si to teda šineme do kopce do ubytka,jen co  dojdeme pršet pochopitelně přestává. A tak alespoň zase sedíme na zahradě a plánujeme kudy tudy do Pésce….

Den 4  Balatonszeped – Pécs 168 km

No a zase ráno hurá do sedel. Jedem směr Tihany kde se musíme nalodit na trajekt, jinak bychom objížděli celý „rybník“. Převoz stojí 2500HUF ale ušetří spoustu času. Vedro je k nesnesení (cca 37 ve stínu !!!) a tak bereme s povděkem že na vodě fouká. Cesta přes jezero trvá asi 10 minut a tak za chvíli už jedem podél vody na Pécs. Po několika marných pokusech se najíst parkujeme u veliké restaurace  kde jsme jedinými hosty, aha – ty ceny…..no ale hlad je hlad a máme dovču…tak se ládujeme „dětskými“ porcemi které ani nesníme. Po jídle sedáme na stroj už jen v trikách – pojedeme takhle až do Bratislavy- a jedeme  směr  Kaposvár. Tady poprvé potkáváme policii  která měří rychlost ale u nás v poho. V Kaposváru tankuji a jedeme směr Sáds kde se chceme vyláznit v lázních. Toto je asi první úsek kde se potkáváme se zatáčkami,taky je tady spousta motorek které si to náležitě užívají – no je to asi jako silnice na Mělník……ale holt jiná země. V Magyahertelem (nebo tak nějak) se rácháme v teplých pramenech a mě dokonce povolují záda….No ale dost relaxu , musíme dál.V Pésci nás dvakrát navigace vyplivne na pěší zónu cca 20 m od našeho hotelu a tak zatnu zuby, a promotám se mezi korzujícíma Maďarama a Maďarkama do hotelu. Slečna umí deutsch takže pohoda, jen Magda bude spát na ulici venku pod kamerama. Po sprše – leje z nás jak necek  - jdeme na promenádu kde objevujeme český nápis „ Hrabalova pivnice“ No hurá jdeme tam,personál pochopitelně zase Maďaři (no to je v Maďarsku fakt divný) ale jen co jim řeknu že jsem z Prahy tak okolo nás hopsají a ptají se jak mě chutná pivo. Dáváme si jen tak lehkou véču  (já bůčkovou pomazánku a Zuzka něco jako utopence…) a couráme se po městě  kde prohlížíme památky a taky nacházíme „trafiku“ . Večer zakončujeme u vína na zahrádce jedné restaurace …..je vedro k padnutí a tak padáme do postelí taky….

Ubytování : Hotel Fönix 1085,- Kč se snídaní + 100,- za parkování v centru (???)

Den 5  Pécs – Szegéd  190 km

Ráno zase slunce pálí jako čert a tak po snídani usedáme „na lehko“ na Magdalénu a jede se do Szegédu. V rámci urychlení tentokrát použijeme dálnici  na kterou najíždíme kousek od centra. Je nová, čili asfalt super a asi ještě neznámá protože jedem tak 20 minut než potkáme první auto. To se opakuje  až do Moháče kde tankujeme a pokukujeme po památkách. Chceme jet na Baju a marně hledáme něco jako most a tak bereme za vděk „trajektem“ Připufá taková rezavá kocábka, narve se tam asi 30 aut,my, tisíc kol a spousta pěších a hurá přes Tiszu. Na druhé straně jedeme přes krásnou krajinu maďarské pusty a co by dup jsme v Baje kde po hodinové pauze a hledání koupaliště – není je zrušeno- jedeme na Szeged. Tady postavili Maďaři novou silnici, je to sice „jen“ státovka ale je široká a rovná a navíc přehledná a tak dávám Majdě pořádně za uši. Slunce pálí jako čert a rychlá jízda chladí. Je vidět  že se  potulujeme v okolí hranice  protože potkáváme vojsko a vrtulníky – asi to berou s ochranou hranic vážně. Silnice typu Hungaroring najednou končí a my jedeme stavbou, frézovali tam asfalt a tak mě motka pod zadkem poskakuje a navíc se dává do deště. Sice je to demo ale nakonec  zastavuju abych si vzal bundu. Jen co to vyslovím, přestává pršet a my jedeme dál. V Moráhalom se zastavujeme na osvěžení na místním koupališti, rácháme se v bazénech dobré tři hodiny a venku se potkáváme se srbským motorářem  který chválí Majdu a  Prahu,prý tam jede na podzim. No a my jedeme na Szegéd. Přes město se propleteme bez ztráty kytičky a díky bystrým očím Zuzky parkujeme u penziónu. Paní Anikö umí germánsky, hned otevírá vrata a Magda spočine na zahradě. Pohybuje se tady i kočka domácí což Zuzku uvádí do extáze a nemůže se od zvířete odtrhnout. Jdeme se najíst do restaurace a pak trochu cournout po městě, ale jen trochu – z vedra jsem utahaný jako kotě…….nějak to blbě snáším….

Ubytování : Anikó Apartman Szeged  652,- Kč bez snídaně ale s kočičákem…

Den 6 Szeged – Debrecen 233 km

Dnešní den jsme se rozhodli jet tak nějak na pohodu a nikam to nehonit. Po snídani se balíme a po rozloučení s kočičákem vyjíždíme po tankování ze Szegédu směr Debrecen. Horko je zase k padnutí a tak přidávám plyn a valíme po zase nové silnici. Je opět znát blízkost hranice, potkáváme spoustu aut s rumunskou značkou v různém stádiu rozkladu a taky policii a vojsko. Snad i proto jedeme  co to dá a tak tento úsek je trochu fádní na zážitky. Navíc začínám cítit trochu i únavu, vedro je hrozný a oči pááálííí. Před 15.00 dojíždíme do Debrecenu úplně zdrchaní z horka a jdeme se osvěžit do místního aqvaparku. To už slunce zalézá za mraky a tak má pro tentokrát Zuzka z opalováním smolíka za to já se vyblbnu na tobogánech a sjezdovkách. Večer si dopřejeme pochoutky místní hospody a padáme na kutě. Ráno nás čeká dlouhý den.

Ubytování : Minerva Panzió 1070,- Kč + 8Euro snídaně.

Den 7  Debrecen – Kismaros 348 km

Dnešek by se mohl jmenovat – v puste fouká a jsou tam policajti. Vyjíždíme ráno a celkem snadno nalézáme silnici na Hortobágy a dál na západ. Vítr teda stojí za to,i s  nízkou Magdou to mává sem tam a rány od kamionů jsou ještě lepší. V Hortobágy si chceme prohlédnout místní skanzen  ale bohužel na parkovišti právě autobusy vyvrhly asi tak 1000 Číňanů či co to bylo a tak jedeme raději dál, parkem Tizsa, kde je spousta ptáků a rybník za rybníkem. Po cestě potkáme několik policejních aut s radarem a kamerou – hle tj. ta kontrol mám-li zaplaceno . Kousek za Tizsafüred najíždíme na dálnici a hurá směr hora Kekés,což je nejvyšší bod Maďar….1014 m.n.m. Cestu nalézáme snadno a začínáme stoupat. No hurá, konečně zatáčky jak mají být a je jich dost. S výškou se i ochlazuje a tak nakonec po odbočení na Kekés i drkotáme zubama. Nakonec parkujeme na parkingu pod vrcholem a jdeme pěško do kopce. Hned po cestě nalézáme pomník maďarským motorářům, je to dost smutné místo, jako ostatně každý hřbitov. Zapalujeme svíčku a po tichém rozjímání pokračujeme na vyhlídku odkud je vidět až na Slovensko,konkrétně díky nádherné viditelnosti by to měly být N.Tatry. Posedíme,pokoukáme a jedeme zase dolů,kde si na odpočívadle dáváme vytouženého langoše s velkým „L“. ještě prohodíme pár slov s kolegou motorářem a už šupajdíme z kopce dolů. A tady se zasekáváme,příliš spoléhám na navigaci a tak místo kratší cesty se valíme po dálnici až do Budapešti a pak odbočujeme na Vác a už nás trochu bolí zadky a nakonec vjíždíme do Kismároše. Na udané adrese není nic a tak nastává trochu panika,je 18.30 a co teď? Naštěstí penziónek nacházíme o pár metrů níž, dědula ve vrátkách mě vítá a hned si padáme do oka. Bydlení je jako vždy pěkné a tak po sprše a dohovoru s dědulou domácím – umí jen maďarsky – ale mezinárodním jazykem se domluvíme  vyrážíme do krámku koupit si večeři a víno. V hospůdce si dávám studený Staráč a Zuzka střik a jdeme se dojíst do chalupy. Dědula mě ukazuje výtah co staví – no jestli to bude fungovat…..a okolo 23.00 už se mě klíží oči a jdeme spát. Zítra musíme dojet do Brna a pozítří do Prahy.

Ubytování : Vadkerti szállás 522,- Kč + ublafaný pes…..

Den 8  Kismaros – Brno 317 km

Den návratu bývá nejhorší, vůbec se nám nechce. Loučíme se s dědulou a  slibujeme že zase přijedeme a po nákupu 3 kg klobás  a tankování jedem směr Szob kde se musíme přeplavit přes Dunaj na další kocábce. Chvíli postojíme a pak se na „kompón“ nahrnou cyklisti z Francie a Německa a celý ho zablokují. Naštěstí lodník je umravňuje   a tak se Majda může nalodit. Dýchavičný parníček nás tlačí na druhou stranu kde opět cyklobuzny zablokují výjezd a silnici. No a pryč od nich. Jedeme po nové silnici a za chvíli jsme v Ostřihomi  kde obdivujeme místní hrad a kostel. Padá rozhodnutí projíst zbytek forintů a tak hodujeme v restauraci a přes řeku pokukujeme na Slovensko. No a jedem. Přes most vjíždíme do Štúrova a pokračujeme na  Komárno, D.Stredu a dál na Bratislavu. Tam se stane věc nemilá,na mostě SNP je bouračka a tak zastavujeme v koloně  která se nehýbe – asi předzvěst blížící se D1. Naštěstí policajti auta rychle odstaví a my můžeme pokračovat dál. Nebe se kaboní a hrozí déšť. Nakonec za Bratislavou poprvé oblékáme bundy a po D2 směřuji do Brna. Hned za čárou ochutnáváme českou pohostinnost, baba na pumpě je kyselá jako citrón a automat mě čepuje za 54,-Kč horké mléko místo latté. No čas se chýlí a tak za stále silnějšího větru jedem směr Brno kam dorážíme okolo 19.00. V hoteli marně hledají  kolárnu kde bych zaparkoval stroj, nakonec se našla a Majda je zase pod střechou. Ještě nás pro jistotu jednou přestěhují do jiného pokoje ale to už je pro dnešek vše. Po malé večeři jdeme spát, počasí nic moc a zítra nás čeká D1.

Ubytování : h.Komárov 579,- Kč

Den 9  Brno  - Praha 257 km

Budíme se do pošmourného rána a po kafi z automatu a panickém hledání klíče od mašiny (nechal jsem ho v recepci) se sbíráme k odjezdu. Hned za Brnem chytáme  kolonu  ale naštěstí se to dá prokličkovat a dál svištíme s větrem proti na Prahu. Zima je jak čert a pomalu mě mrznou ruce. Na nejbližší pumpě oblékáme svetry pod bundy (kristova noho je červenec !!!!! ) a posouváme se až na 80 km do Humpolce, kde si chceme dát v Doupěti něco teplého na zub. Bohužel je zavřeno a tak jedeme ku Praze dál. Padá rozhodnutí než se prát s větrem na dálnici tak radši jet po staré na Vlašim což činíme a tak se šineme ku Praze přes Benešov, Poříčí a Jesenici. Na okruhu  ještě chytáme kolonu – poldové chytli auto s marjánou a tak se kvůli tomu zavře celý tunel Radotín no a přes Blanku kotvím v Kobylisích. Zuzka si vykládá věci a mě ještě čeká cesta k vrácení Magdy a domů. Dovolená je pryč.

Jak to shrnout. Maďarsko je krásná a velice pohostinná země, s příjemnými lidmi a i cenami. Pochopitelně třeba u Balatonu jsou jiné než dál ve vnitrozemí, ale i tak to jde a porce jídla obrovité. Benzín je tam kvalitní, tankoval jsem ale jen u OMW,Shell nebo MOL. Bohužel ten kdo rád klopí zatáčky se tam nezrealizuje,je to placka,nejdelší rovinka měla 12 km…..Bohužel  nám nevyšel čas na Budapešť,to chci napravit na podzim v září a jet si tam to město pořádně prohlédnout. Asi bude lepší jet tam ne v červenci, vedra byla přímo zdrcující, celou dobu bylo přes 35 st. a to je na mě moc, Balatonu by se taky mělo věnovat o den více. Jinak skvělé jsou termální lázně, fakt to stojí za to. Ubytko,pokud ho zajistíte dopředu je tam levné a le myslím si že i na „blind“ se tam dá jet a bydlet. Čili cestovatelům na 2 kolech jen doporučuji…..

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE