Na Pinckoj do Itálie
Text: Piiitr | Zveřejněno: 14.4.2013 | Zobrazeno: 17 173x
Další bláznivá prázdninová expedice na Pionýrech, tentokrát za teplem. Než začnete číst, tak bych se chtěl omluvit. Vložil jsem sem pouze zkrácenou verzi našeho cestopisu. Původně jsme psali deník jak se dalo, ale po přepsání do počítače měl 13 stran. Nevím kolik z vás by ho vydrželo číst. Pokud se někdo takový najde, tak si může nezkrácenou verzi cestopisu přečíst na našich stránkách www.pinckemposvete.cz
Kapitoly článku
1.den Po 16.7.2012
Sraz jsme měli tradičně v Jičíně, ale v dobu odjezdu jsme se nesešli. První poruchu měl Vítek Bílek asi 2 km od domu. Že to bylo upadlým ukostřením na indukční cívce, na to se přišlo až u Krťouze v garáži. Po přiletování drátu vyrazili do Jičína.Mezitím přijel Petr Bílek do Jičína, ale zapomněl doma doklady, takže se musel vrátit. Vyjeli jsme s necelým tříhodinovým zpožděním.
Na dlouhých úsecích Petrovi Bílkovi stroj vynechával. Moc nepomohla ani výměna plovákového plíšku, fajfky a neustálé zvyšování hladiny. Kousek za Kolínem nás zastihl silný déšť, ale měli jsme štěstí a včas se schovali do autobusové zastávky. Bilčusovi stroj stále vynechával. Zde si také Martin Vít prohodil s Bilčusem Pincky, aby lépe zhodnotili závadu. Martin ohodnotil záhadu jako nízkou hladinu, ale ani zvýšení nepomohlo. o večera jsme museli ještě jednou nandat pláštěnky. Za tmy jsme dojeli do Českých Velenic. Po chvíli hledání jsme ulehli v chatové oblasti na kraji města vedle nádraží.
ujeto 251 km
2.den Út 17.7.2012
První závadou dne bylo zjištění problému s dobíjením GPS. Ráno jsme zastavili na hranicích s Rakouskem a vyfotili se. Krajina se začínala vlnit mnohem více, až přešla ve velké kopce. Na jednom velkém kopci za Gross Gerungs přidřel Bilčus motor. Stalo se to jednoduše, Petr jel z kopce a při zvýšených otáčkách mu vynechal karburátor, motor chvíli běžel nasucho, pak se ozvala menší rána a motor úplně ztratil sílu. rovoz motoru doprovázely silné vibrace. Naštěstí po schlazení nebylo po poruše ani památky a mohli jsme pokračovat. Před městem Grein se Sváťovi na Mustangovi vytrhl šteft, který drží karburátor; chvíli jsme opravovali. Ve městě Admont jsme potkali skupinku 4 Slováků na mašinách. Docela nás obdivovali a říkali, že Krťouz se svou rozetou nemůže dojet. Dále jsme se dozvěděli, že pokuta jednoho z nich by zaplatila naši cestu. Navečer jsme dojeli pod velký most, pod kterým jsme přespali. Sváťa opravil dobíjením GPS.217 km
3.den St 18.7.2012
Ráno ve velkém kopci Bilčus opět přidřel motor, ale po vychladnutí znovu šel jako dřív. HURÁ. Další problém nastal v Judgenburgu. Z benzínky jsme se už nerozjeli. Krťouzovi se strhl závit, který drží kladívko. Když jsme to opravili a chtěli vyjet, zase to nešlo. Zjistili jsme, že jsme ztratili trysku. Po chvilkovém bloudění parkovištěm jsme ji ale našli! Konečně jsme odjeli. Něco málo jsme ujeli. Najednou Krťouz prudce zastavil. Nešlo mu pootočit s motorem. Jakmile jsme sundali válec, bylo jasné, že je zadřená kliková hřídel. Ještě že jsme sebou měli náhradní. Vyměnili jsme díl a ještě stihli kousek ujet. Hranice do Itálie jsme překročili asi ve třičtvrtě na dvanáct.210km4. den Čt 19.7.2012 256 km
Za nedlouho jsme sjeli z kopcovité krajiny do rovnější a teplejší oblasti. Cestou jsme se parkrát předjeli se skupinou asi 20ti rakouských Piagiostů.Při koupací pauze u potoka, Sváťa zjistil, že má klíště. Naštěstí se mu povedlo ho klackem vytočit. Benátky byly před námi. Zastavili jsme na autobusové zastávce a ohřáli guláš ze sáčku. Bylo nesnesitelné vedro. Navigace nás zavedla přesně na záchytné parkoviště v Mestre. o Benátek jsme se dostali vlakem. Hned před nádražím jsme viděli typický benátský výjev – kanály, mosty a loďky. Po cestě úzkými uličkami s množstvím kašen jsme potkávali spousty známých obchodů. Při průchodu jednou zalidněnou uličkou najednou Víťa vykřikl: „Ty vole nazdar, kde se tady bereš“. Potkali jsme Turnováky – Pavla Šimka a dva jeho kamarády. Po společné fotce a krátkém rozhovoru jsme pokračovali každý svou cestou. Domy a kostely v okolí náměstí jsou nádherně zdobené, stojí zde mnoho soch. Celý prostor je zaplněný obchodníky, pouličními umělci a turisty. ošli jsme až na náměstí svatého Marka k moři. Cestou zpět na nádraží jsme chvílemi bloudili, protože GPS fungovala mezi kamennými domy pouze občas. Než jsme dojeli do Mestre, měli jsme všichni hlad, proto jsme se po dlouhé době rozhodli pořádně najíst v místním McDonaldu. Spali jsme za Benátkami v kukuřičném poli. 292 km
5.den Pá 20.7.2012
Dnes se nic význačného nestalo. Vykoupali jsme se v moři poblíž města Ravena, a pokračovali jsme v cestě. Jízda nám šla hrozně na nervy, kvůli neustálému stání v koloně aut, neboť pobřeží je jedno 500km dlouhé město. Spali jsme u starého kamenného domu.
6.den So 21.7.2012
Ráno nás od domu vypakoval místní člověk a tak jsme pokračovali. Dnes jsme doufali dojet před Řím, ale čekal nás přejezd Apenin. Cestou jsme projeli mnoho tunelů. V těch delších se výrazně projevovala změna teplot a to snad i v desítkách stupňů. Spodní konec chladil, vrchní topil. Necelých 30km od kempu Tiber jsme okolo 9 večer zastavili na příhodném místě a šli spát.208 km
7.den Ne 22.7.2012
Ráno bylo krásně. Vyrazili jsme směrem na Řím. Před 11tou jsme dojeli do kempu Tiber na okraji Říma. Zde jsme zjistili náš omyl. Neměli jsme si vzít jeden pokoj se sprchou a druhý bez ní, protože leželi na opačném konci kempu. Také nás ubytovaní varovali před blechami v matracích. Proto jsme nastříkali celou chatku repelentem a vyrazili k nadzemce. Za 6€ si každý koupil celodenní lístek. Vystoupili jsme u Fontány di Trevi, následně jsme přešli na Pantheon. Historickou budovu jsme si důkladně prohlédli i zevnitř.Dále jsme pokračovali na Piazzu Navonu, když jsme si všechno důkladně prohlédli, pokračovali jsme dále. Dostali jsme docela hlad, když jsme chtěli nabrat správný kurz k dalším památkám, zjistili jsme, že nemáme mapu. Přišla nám vhod Sváťova navigace. Cestou k Andělskému hradu jsme si dali oběd v místní restauraci. Po chvíli váhání jsme si všichni zvolili těstoviny - nic jiného neměli. Před vstupem do paláce ve Vatikánu jsme měli problém. Krťouz měl v batohu malý švýcarák. Abychom prošli detekčním rámem, museli jsme si ho schovat v nedaleké zapadlé ulici za rozvaděč. Dovnitř paláce jsme se ale stejně nepodívali, protože nám kraťasy končili nad koleny. Prohlídku Říma jsme zakončili u Kolosea.
Poté co jsme ho obešli, jsme se krátce podívali do parku s archeologickými nálezy. Kousek pod kostelem jsme potkali jednoho českého mnicha z Prahy, se kterým jsme prohodili pár slov, a poté jsme se vrátili nadzemkou zpět do kempu. I když byla v kempovém baru nějaká akce se spoustou lidí, my si radši uvařili dvě polévky, zhodnotili den a šli spát.
31km
8.den Po 23.7.2012
Ráno jsme se vzbudili do mírného deště. Po 10. hodině se počasí uklidnilo. Těsně před 11tou jsme vyjeli směrem na Řím. Opravovali jsme pouze uchlastání před firmou Mercedes-Benz. Navigace nás zavedla před Vatikán, kde jsme se U Svatopetrskeho náměstí vyfotili. Před Koloseem jsme potkali jakéhosi českého tuláka, který pocházel z Prahy. Vyprávěl nám, jak se jednou probudil po opici na lavičce. Stáli nad ním dva Bulhaři, kteří mu právě kradli mobil, co měl na krku. Při útěku od nich si roztrhl ruku. ále nám povídal, že si koupil za 500€ malou zahrádku na okraji Říma, a chce si na ní postavit malý domek.Viděli jsme spoustu lidí, kteří při pohledu na nás zvedali palec nahoru. Asi ve 3 hodiny odpoledne jsme zastavili za Římem na dvě polévky, poladili jsme stroje. Večer začal foukat silný vítr a zatáhla se obloha. Museli jsme najít místo k přespání, kam neprší a nefouká. o několika nevhodných místech jsme vzali za vděk transformátor v poli u vedlejší silnice. Nad sebe jsme natáhli plachtu a šli spát.
172km
9.den Út 24.7.2012
První část noci nebyla nic moc. Foukal silný vítr a plachta dělala hrozný rámus. Ráno jezdilo po silnici za transformátorem více aut, než bychom chtěli. Navíc na hlavní cestě, půl kilometru od nás, postávali policisté, proto jsme rychle odjeli. Vyrazili jsme směrem na Elbu. U jedné benzínky nás kontrolovali místní policisté. Moc se jim nezdály naše 40-ti leté stroje. Zapsali si nás, ale závadu nenašli. S už dobře známým výrazem Russia machine odjeli a my jsme mohli pokračovat dál. Zastavili jsme až v přístavu. Martinové koupili zpáteční lístky na trajekt. V lodi nám Pincky přivázali provazem ke stěně. Při odjezdu nemohl Krťouz nastartovat, při roztláčení uklouzl na mokré podlaze a málem se natáhnul.Na ostrově Elba jsme našli krásné nocležiště na starém nepoužívaném mostě zarostlém ve křoví, kde tekla i voda.
170km
10.den St 25.7.2012
Probudili jsme se do slunečného dne. Sbalili jsme se a vyjeli pod vrchol ostrova.Zde jsme nechali stroje a šli jsme se podívat k lanovce na nejvyšší horu. Poté jsme se pokusili zdolat vrchol, ale po necelé půlhodině cesty jsme zjistili, že nikdo nevzal pití. Začínalo se dělat teplo a podle navigace jsme nebyli ani ve čtvrtině cesty. Vzdali jsme to. Objížděli jsme dále ostrov, abychom našli vhodné místo ke koupání.
Pláž byla úžasná, hrubým písek, místy skála s nevelkými kameny a k tomu průzračně čistá voda a to i v hloubce. Navečer jsme se vrátili trajektem zpět na pevninu.
131km
11.den Čt 26.7.2012
Po probuzení jsme uvařili polévku. Vyjeli jsme směrem na Modenu a potom Pisu.Prohlédli jsme si věž, vyfotili se, prohodili několik slov párem Čechů, nakoupili památeční předměty a zase odjeli.
Cesta nás vedla přes Apeninské pohoří serpentinami do výše 1519 m.n.m. Po sjezdu cesta začala ubíhat. Měli jsme jenom pár menších zastávek pro nastavení navigace. Těsně po západu slunce jsme dojeli k jezeru Lago di Garda. Před spaním jsme pozorovali nedaleký ohňostroj - kam se hrabe náš Silvestr.
332km
12.den Pá 27.7.2012
Během noci padla velká rosa. Ráno jsme měli všichni mokré spacáky. Dnešní den ubíhal rutinně, jen Martinovi Svatoňovi se ucpal výfuk. Byla to ale celkem rychlá oprava. Dnes už jsme spali v horách.280km
13.den So 28.7.2012
Ráno jsme zjistili, že Vítek píchnul zadní kolo. Čekala nás dnes celkem náročna cesta, při které jsme překonali Hochalpenstrasse. Obtíž spočívala hlavně v deštivém počasí a taky nám nefungovali ve velké nadmořské výšce (2505 m.n.m) karburátory. Nakonec jsme ale přece jen nahoru vyjeli. Cestou z GrossGlockneru jsme pěkně zmokli, ale dole už jsme byli na „středoevropské“ části Alp. Tento obtížný den jsme zakončili v Zell am See u supermarketu.
179km
14.den Ne 29.7.2012
Dnes jsme chtěli dorazit domů, ale už od rána se všechno stavělo proti nám. Po probuzení pršelo a tak jsme nemohli vyrazit. Když jsme konečně asi v 10 vyjeli, neustále jsme museli zastavovat. Jednou kvůli GPSce, kvůli upadlému světlu nebo ucpanému výfuku. Nejhorší závadou bylo přetržení řetězu Vítka Bílka. Naštěstí jsme měli náhradní článek a řetěz vydržel až domů. Hranice jsme překročili asi ve 12 hodin. A těsně za nimi jsme hned zalehli na louce.304km
15. den Po 30. 7. 2012
Až na zimu jsme měli klidnou noc. Před rozedněním začali jezdit vlaky. Probudilo nás slunce, zima a vlhkost spacáků. Odjeli jsme bez problémů. Cesta ubíhala hezky, i když bez GPS navigace jsme často zastavovali a hledali cestu v mapě. Na odpočinkové zastávce před Oltyní (u Tábora) jsme se poprvé setkali s naší doprovodnou čtyřkolkou. Dva nejvěrnější fanoušci, Zdeněk Horáček a Bohuslav Bílek, se rozhodli, že poslední den nám pojedou naproti. Vzhledem k našim včerejším problémům sebou pobrali ještě celý náhradní motor. Po pátém zastavení se na nás doprovodný vůz už nemohl koukat a vyrazil vpřed. Díky Zdeňkově navigaci jsme dorazili bez bloudění až před Poděbrady. Odtud jsme již cestu znali. V Jičíně nás očekávala velká část Vítkovy rodiny, několikrát jsme se vyfotili a pověděli největší zážitky z cesty. Dokonce jsme měli i živý vstup do rádia Jizera. Asi po půlhodině jsme se rozjeli domů. Pincek to je stroj!264km