Směr Bosna i když nakonec to bylo všechno jinak - Chorvatsko

Původně se mělo jet směr Bosna, ale restrikce (Covid) nám plány změnily a jelo se směr Chorvatsko. Bez kempů a na divoko.

Kapitoly článku

Před odjezdem mě kontaktuje Pepa, že nemůže vyrazit narodila se mu vnučka, předpokládám že byl naložen v lihu, ale to se chápe. Na poslední chvíly řešíme, že Bosna, která se plánovala se nepojede, protože jsou uzavřené hranice do Bosny, takže na valné hromade celých dvou účastníků řešíme kam. Jasné je že do tepla, takže Chorvatsko. V týcnu před odjezdem ještě narychlo scháním něco na čem budu sedět když se nepojede, nakonec se zadařilo a nějakou skladnou židly jsem sehnal, takže teď už to jen naskládat na motorku a hurá na cestu.

1 . DEN

První den se nese ve znamení deště, takže nejsme z cukru a místo odjezdu na devátou to odkládáme na poledne. A světe div se v poledne se honí mraky, ale neprší ta vyjíždíme. Někde za Svitavama nás ale déšť dohání, zajíždíme pod železniční most, tam na nás čumí banda co tady buduje betonové koryto řeky. Pokecáme a přečkáme asi hodinku deště a tradá směr Brno, Břeclav. V Břeclavi naposledy tankujeme český benzím a v najíme se u Číňanů. Najíždíme na dálnici směr Blava, hned v Maďarsku sjíždíme směr Csorna, zde jsme našli na mapách rybníky tak hurá koupat se. V Csorne zastávka v Lidlu koupit pivko. Večer koupel a spánek. ujeto 391 km

2. DEN

Nudné Maďarské rovinky, přes den zjišťuju, že má být na hranicích kolaps. Jedeme směr Barcs. Míjíme Balaton a tankujeme na nějaké pumpě, maďaři okukují motorku a my dojídáme český chleba. Máme natlučený zadky, protože cesty druhé třídy chvilkami představují tankodrom, ale blíží se Barcs, zde brzdíme u obchoďáku nakupujeme oběd a hledáme místo kde budeme jíst, na mapách vidím Put Šarana sestava Rybníků kousek za hranicemi v Chorvatsku tak cíl oběda je jasný. Ještě v Maďarsku natankujeme a přijíždíme na hranice, kde mají být kolony, ale jsme zde úplně sami. Samozřejmě nepřipraveni nemáme vyplnění Chorvatský dotazník, takže ho za nás celník vyplňuje, když se ptá na ubytování, hledáme narychlo v mapách nějaký kemp v místech kde se budeme pohybovat a celník je spokojený za deset minut odjíždíme. Za chvilku jsme u u PUT Šarana v Chorvatsku, na koupání to úplně není, ale oběd ve stínu a následný relax zajištěn. Po dvou hodinách odjíždíme směr Plitvičky. V podvečer asi 30 km od Slunje hledáme marně vhodný plac ke spaní, nakonec únavou parkujeme někde u cesty. Když se vybalíme zastavuje u nás nějaké auto a z něj vyleze Policajt, ptá se co tady děláme, a hned chápe že zde budeme spát varuje nás před migranty, protože jsme kousek od Bosenských hranic, a nakonec námn z auta přinese dvě plechovky vychlazenéhoi piva. Takže dáme pivo a usínáme. Jsme v horách, díky zimě jsem se moc nevyspal. Před usnutím pozoruju hromadu blikajících mušek. ujeto asi 470 km

3. DEN

Ráno vstáváme je nám oboum zima, takže sbalit a jedeme dál, po chvilce přijíždíme do Slunje - zde jsou krásné vodopády, jsme tady úplně sami takhle po ránu takže vyfotíme, projdeme a frčíme dál. Poté tankujeme kousek od Plitviček, dle ceníku v Plitvičkách na to kašleme a bereme směr k moři. Ve městě Gospič u místního obchodáku dáme oběd a luxusníma zatáčkama přejíždíme pohoří k moři, v Karlobagu točíme doleva a hned na prvním možném místě zastavujeme a koupeme se. Voda je šíleně studená, ale očista je potřeba, po tří hodinové pauze přemýšlíme kde budeme spát v mapách vidím ve vnitrozemí rybník cca 120km. Po dohodě taháme za heft a frčíme k jezeru Ričice, zde po pár pivech plánujeme co zítra a následně usínáme. ujeto asi 350 km

4. DEN

Ráno zase balíme, to balení nás jednoho dne zabije, ale sedáme na motorku a jedeme do Obrovace do míst kde se natáčel Vinbeou. Je fakt že tady v Chorvatsku si užíváme teplo, krásný asfalt a super zatáčky. V Obrovači uděláme pár fotek u bývalého koupaliště a mažeme k moři se vykoupat. U moře nás bere po pár hodinách nuda tak balíme opět a jedeme nahoru do hor, tušíme že už to bude cesta domů. Loučíme se s pobřežní silnicí, kde jezdí snad tisíce motorkářů a jedeme, večer mám ručičku opřenou a dojezd ukazuje asi dvacet km, přijíždíme na pumpu, asi deset minut po zavíračce. Doprčic co teď, no buď se vyspíme přímo na návsi nebo to risknem další pumpa dle map 45 km. No co my se nebojíme, takže jedem, sice asi na výpary ale dojíždím k pumpě v Glině, hned vedle stojí tank, ale my jen nabereme ropu a piva jedem hledat místo na spaní. Minuli jsme pár vesníc za vesnicí posekaná tráva, je to jasný jdeme spát. Vybalíme věci začneme večeřet, ale co to, útočí na nás milión komárů, doprdele tady spát nebudu, v překotné rychlosti vše vybalé znovu balíme a už po tmě jedeme pryč od těch kousavejch potvor, takže o pár vesnic dál, u nějaké školy či jídelny leháme pod stroj, po komárech ani památky tak usínáme. ujeto asi 450 km

5. DEN

Ráno krásně odpočatý zase balíme a mizíme směr Maďarsko, dle počasí se na Čechy žene z německa povodeň tak chceme být co nejdřív doma. Takže na Balatonu obědujeme v hospodě s výhledem na Balaton, asi sto kilásků za Balatonem jsme nějakej unavenej, tak dáme poobědní asi hodinovou siestu v trávě a zase odjíždíme, Před odjezdem si říkáme, že to možná natáhneme až na Slovensko. V Gyoru trrochu bloudíme a jedněch semaforech, kdy já se rozhodl na oranžovou brzdit a parták za mnou jet si majzneme předkopama, ten můj se posunuje dopředu, ale všechno dobře dopadlo, a čekala nás nejhorší cesta, z Gyoru do Velkého Mederu, je panelka přelitá asfaltem, ale na chopperu fakt peklo na prdel. Za Mederem natsavuju navigaci směr Uherské Hradiiště. Jede se v tempu a v osm hodin večeříme na benzince někde okolo Zlína, přemýšlím kde přespat, když kolega hlásí jedeme domů. Kroutím očima, ale co tak jedem. Po desáte jsme v Mohelnici, já jsem fakt utahanej a v noci se me nechce, takže za benzinkou je zde malý plácek rozbalujeme ležení, na pumpě kupuju co jiného než piva a usínáme. Obsluha se tím baví asi celou noc, jak jím spíme hned za pumpou. Ale my se vyspali :). ujeto necelých 800 km

6. DEN

Rano sbalit, to už nadávámne a nebaví nás to, ale sedáme do sedel. Směr Králíky polské Medzilesie a okolo hranice vede úzká ale krásná cesta, a po desáté jsme doma.. ujeto asi 130 km

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (10x):


TOPlist