Chorvatsko a Slovinsko 2000
Text: Jarda Ducháček | Zdroj: vilem | Zveřejněno: 24.6.2001 | Zobrazeno: 15 812x
Po setkání všech pěti členů - na třech motorkách v 8.00 na benzíně v Suchdole nad Lužnicí jsme se vydali přes hraniční přechod Halámky napříč Rakouskem.

600 km cesty
. Dalším problémem bylo horší značení na okresních cestách. Takže jsme několikrát bloudili a to hlavně ve městech. Ale i přes tyto potíže jsme byli rádi, že jsme "on the road" a navíc na cestě k moři. Přestože teplota vzduchu tento den ani nenaznačovala nějakou možnost koupání. Rakousko jsme opouštěli na hraničním přechodu Loiblpass v odpoledních hodinách. Ohromné stoupání - místy až 26%, začínající za nádhernou Drávou bylo zakončeno Rakouskou a po průjezdu 1,7 km dlouhým tunelemSlovinskou
celnicí. Asi po dvaceti kilometrech jsme načerpali benzín ve městě Kranj a najeli na dálnici na Ljubljanu. Před příjezdem do hlavního města jsme narazili na mýto, ale poplatek byl celkem nízký. Ljubljanou jsme záměrně chvíli bloudili, abychom si prohlédli centrum. Ale pak už jsme uháněli, neboť nás to táhlo k moři.Opět jsme zvolili okresní cesty, takže jsme hranici do
Chorvatska
přejeli až téměř za tmy.Začínalo být jasné, že do cíle už dnes nedojedeme. Objevil se nápad někde po cestě se uložit na noc. Zpočátku se nám ale žádné místo nezdálo dost dobré. Když ale jedno nebezpečné stoupání následovalo další nebezpečné klesání takže po jedné straně silnice byl svah nahoru a po druhé straně strmý sráz kamsi do tmy (v celém Chorvatku jsme téměř neviděli svodidla !), nezbylo než jet dál a dál. Nakonec se před námi při sjíždění serpentin objevily tisíce světel, jakoby se nebe a zem obrátili naruby. Místy byly tmavé skvrny, ve kterých jsme již tušili moře, což nám potvrzoval chladný vlhký vítr. Až ráno jsme zjistili na mapě, že jsme viděli noční Rijeku téměř z ptačí perspektivy.

Plitvická jezera
. Přítomnost turistů opět změnila kvalitu cesty, objevily se hotely, restaurace a kempy. Vstupenky do parku jsme si zakoupili hned po příjezdu a vydali jsme se na prohlídku, ačkoliv bylo už před zavírací dobou. Vstupenka totiž po potvrzení v kempu platí do druhého dne, kdy jsme prohlídku dokončili. Plitvická jezera jsou kaskádou jezer spojených vodopády, které se zařezávají do vápencových skal. Voda v jezerech je průzračná až na dno a v důsledku vysokého obsahu vápníku blankytně modrá.Ryby plující u hladiny jakoby se nad ní vznášely. K turistickým atrakcím zde patří vláček na kolech, který objíždí jezera ve dvou trasách a loďky přepravující turisty přes největší z jezer. V okolí jezer vede řada chodníků a lávek - prohlídka tak znamená několikakilometrovou procházku a zabere minimálně celý den. Noc jsme strávili v kempu Korana a druhý den v odpoledních hodinách jsme už jeli směre k domovu. Hranici do Slovinska jsme přejížděli nedaleko města Karlovac. Nocovali jsme nadivoko za Novo Město u dálnice - takže "ve dvojce", ale byla to poslední noc… Cesta domů se zdála nekonečná. Teplota 34° C se dala překousnout až při rychlosti kolem 110 km/h, čehož jsme se snažili využít. Ale i tak na nás rychle padala únava posledních dní takže jsme přestávky dělali čím dál častěji. Rakousko - Českou hranici jsme překročili kolem osmé večerní. Rozloučili jsme se v místním Esspressu - všichni se už těšili do sprchy a do postele.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?