Švihák lázeňský v Jeseníkách

Že je v Jeseníkách krásně, vím již dlouho. O silnici na Červenohorské sedlo se mezi motorkáři vypráví úplné legendy. A pokud Michal s Růženkou zrovna nepodnikají jednodenní výlety kousek od Prahy, určitě je potkáte právě zde.

Ze Znojma to mám kousek do Rakouska, do podhůří Alp, k Dunaji, Salze a Ennsu, a tak u mne vždy jižní směr nakonec vyhrál před cestou přes jednotvárnou krajinu střední Moravy.

Před odjezdem jsem zkoušel obvolat kamarády. Nápad se jim líbí, ale prý už je zima a manželka je stejně nepustí. Snad na jaře.

Je podzim 2022. Ukrajinští vojáci v zákopech dál brání svoji zemi před Putinovou zlovůlí, na Floridě zachraňují nešťastníky, které zasypal hurikán a já sedím na své krásné motorce a ujíždím kempovat do Jeseníků.

Krátce zastavím u Dalešické přehrady. Obličej mi v otevřené helmě mrzne, ale vzpomenu si na Marca Travelse - "Let´s do this!"  Je to nádhera sedět na motorce. Být svobodný. Mít vypnutý telefon! Aspoň na chvíli. 

Jedu svou standartní cestovní rychlostí 80 - 100 km/ hodinu. Takový ten cruiser styl. Zastavím u Svratky, pak u přehrady, v Letovicích si dám kebab. Nejsem žádný trhač asfaltu ani časovkář.

Za Šumperkem začíná jízda! Hej hoši, tak to je velká paráda! Tam u nás máme 4 zatáčky dolů a 4 zatáčky nahoru a ty brousíme furt dokola. Tohle je ráj! Všechny okurky ze Znojma bych vyměnil za tyhle kopce.

Večer se mi podaří z mokrého dřeva rozdělat oheň. Zanedlouho se ale zvedne silný vítr, který mi nepříjemně rozfoukává ohniště a tak plameny raději uhasím. V noci vichřice ještě zesílí. Čekám, že mi nějaká větev přistane na hlavě. Motorka se v poryvech kymácí. Pro jistotu ji fixuji ke stromu.
Jsem rád, že se mnou nakonec nikdo nejel. Teď by mne jistě proklínal, a nebo by dostal hysterák.

Ráno je zima jak v Rusku. V kombinaci s noční vichřicí to nebyla nejpříjemnější noc. Budu asi muset investovat do zimní výbavy. Spacák z Aliexpresu tu nestačí.

Jedu se podívat na Čertovy kazatelny. Z parkoviště je to ještě asi 1 km pěšky. Po cestě zpět přemýšlím, co tam čert-kazatel asi káže. Hrozí ostatním čertům, že půjdou do Nebe, když nebudou škodit? Nabízí nákup odpustků za vykonané dobré a užitečné činy? 

To nic, to je určitě z té zimy.

Cestou na Rejvíz ještě navštívím Křížový vrch. Na vrcholu je hotel s kostelíkem, pěkná vyhlídka na město a na Priessnitzovy lázně. V blízkém okolí se také nachází několik pramenů, kam se dá dojít bukovým lesem.

Rejvíz je v průvodcích označen jako perla Jeseníků. Nejlépe to vystihl Michal ve svém video cestopise:  "Člověk alespoň tak vidí, jak to tady třeba vypadalo, než vůbec ňáký člověk byl na planetě."

A v tom je přece velká moudrost! Díky Michale.

Motorku nechávám na placeném parkovišti a pokračuji blátivou cestou roubenou pahýly zdevastovaného lesa a informačními tabulemi popisujícími krásy místní fauny a flory až k dřevěnému chodníčku.

Zaplatím vstupné a pokračuji k tajemnému jezírku. Podél cesty trčí pahýly obřezaných stromů. Kromě Jožina z bažin zde prý údajně také žije masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá. Výskyt Jožina ani rosnatky ale potvrdit nemohu.

Když se oklepu z té nedotčené přírody na Rejvízu, frčím se podívat na vodopád u Karlové studánky, ale zjišťuji, že je to jen další atrakce pro turisty. 

Naštěstí se vybralo počasí, je pěkný podzimní den. Potkávám další kluky na mašinách a Jeseníky mne odměňují nádhernými výhledy do kraje. Jó, na světě je přece krásně!

Za Šumperkem se musím loučit s Jeseníky, Michalem a Růženkou. Slibuji si, že se sem na jaře vrátím. S Růženkou, ale bez Michala. Určitě na více dnů. Batoh nechám někde v kempu a jen tak nalehko si projedu všechny kopce v okolí. 

Hej! A co ty? Nechceš se přidat a stát se také švihákem?

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE