europ_asistance_2024



Šumavská „expedice“

Znáte to, máte několik dní volna, u mě trochu víc, celý dva měsíce prázdnin, hezký počasí a svrbění v rukou nedá pokoj, až vezmete stroj, naložíte bagáž i s „batůžkem“ v podobě přítelkyně a vyrazíte na pár dní pryč. Moje cesta letos vedla na Šumavu, přece jenom se 4-taktní dvácou se nikam moc jet nedá.


Den 1.

Vyrážím tedy ve čtvrtek z Českých Budějovic směrem na Nové Hrady, kde nasedá „batůžek“ a pokračujeme po typicky české silnici na Kaplici, odtud po E55 až k Dolnímu Dvořišti, kde odbočujeme na Vyšší Brod. Zde zastavujeme na prohlídku místního Cisterciáckého kláštera ze 13. století. Poté opět nasedáme na motorku a jedeme směrem na Přední Výtoň, zastavujeme ale ještě na Lipenské přehradě, kde fotíme pár snímků vydáváme se na Vítkův Kámen. Jedeme po silnici široké tak na jedno auto, pár kilometrů do kopce se doslova suneme krokem za důchodcem v autě, který má značné problémy s tím, aby šlápnul na plyn. Po půl hodině konečně parkuji motorku na parkovišti, tedy spíše louce a pěšky vyrážíme na vrchol. Nahoře na rozhledně nelituji těch pár korun, co jsem dal za vstupné, výhled je úžasný. Celé Lipno máte jako na dlani, za hezkého počasí, jsou prý vidět i Alpy.


My jsme bohužel takové štěstí neměli, ale byl jsem rád i za trosku toho sluníčka, které vykouklo z jinak zamračeného dne. Vracíme se zpět a rozhodujeme se, kam pojedeme na přívoz, jestli do Frýdavy nebo na Kyselov. Druhá možnost vyhrála, ale nebyl to zrovna správný tah. Nikde žádná cedule, a tak sem jel podle mapy, kterou jsem měl u sebe. Po půl hodině cesty po šotolině jsme se objevili na Růžovém vrchu, několik km od místa, kam jsem chtěl jet. Pokračujeme tedy po jediné možné cestě, ostatní jsou cyklostezky a po chvíli se napojujeme na silnici směrem k převozu. Nalodím se a hned odjíždíme, za motorku a dvě osoby platím něco přes sto korun, ale porad lepší, než objíždět půlku přehrady. Cesta trvá asi deset minut. Vyjíždíme již na druhém břehu Lipna, v Dolní Vltavici a jedeme do Černé v Pošumaví, kde přespíme.


Den 2.


Po pozdní snídani vyrážíme se známými, kteří mi berou do auta stan a batoh do Volar. Na parkovišti jsem ale zjistil, že nemám zámek na kotoučovku, vracím se proto zpátky do kempu, kde zámek překvapivě ještě leží a za hodinu od odjezdu již sedím s ostatními na obědě. Po jídle jedeme do Horní Vltavice a odtud na Boubínský prales. Po příjezdu nás nechali zaparkovat motorku zadarmo a dokonce mi i pohlídali věci, které sem na ní měl. Po zcela vyčerpávající prohlídce pralesa, kterou jsme navíc neabsolvovali celou usedáme do hospůdky na menší občerstvení. Vracíme se zpět do Vltavice a odtud na Kvildu, úsek cesty od Borové Lady byl skvělý, krásná silnice, minimální provoz, kolem jenom lesy a pastviny, prostě nádhera. Na parkovišti se ptáme místních, jak daleko je to k pramenu Vltavy, dostalo se nám odpovědi že s autem ani na motorce se tam nedostaneme a pěšky je to tak na hodinu. Je docela zataženo a tak raději pokračujeme dal. Vyrážíme na Vimperk, nikdy sem tam nebyl, tak jsem se tam chtěl podívat. Začíná se zatahovat a docela citelně ochlazovat, proto jsem se rozhodl, ze se vrátíme zpátky do Černé v Pošumaví místo toho, abychom přespali na Antýglu u Kašperských hor, jak bylo v plánu, protože tu cestu neznám a nechtěl bych někde po tmě a za deště hledat ubytovaní. Oblékáme tedy kukly a šátky a vyrážíme zpět do kempu, odkud jsme ráno vyrazili. Posledních pár kilometrů už začínalo lehce pršet, ale i přesto cesta docela ubíhala. Přes malé problémy s ubytováním jsme nakonec sehnali dvoulůžkovou chatu, na dva dny za cenu, která mi malinko vyrazila dech, ale pořád lepší než spát v zimě ve stanu.


Den 3.


Ráno se probouzíme do deště a vypadá to, ze bude celý den ztracený. Ale než jsem se stačil nasnídat, tak se déšť malinko uklidnil a vyrazili jsme do Lipna nad Vltavou, vykoupat se na Marine. Až na místě zjišťujeme, že mají otevřeno až od 16:00 a to bylo teprve poledne. Vydáváme se tedy do místní pizzerie a potom na bobovou dráhu, skvělý svezení, jediná škoda že už zase trochu pršelo a nedalo se jet co to dá. Ve čtyři hodiny se vracíme zpět na koupaliště, fronta lidi je až ven, takže se rozhodujeme pro návštěvu Krumlova. Cestou opět prší a tak jedeme volněji. Ihned po příjezdu utíkáme na místní koupaliště, kde se rácháme v krásně teplé vodě. Po několika hodinách se vydáváme do města, ale z prohlídky nic není, zasekli jsme se v horor baru. Je to úžasný místo, vřele doporučuji. Zpátky na chatu se vracíme později večer.


Den 4.


Do deseti hodin musíme být pryč, jak nám řekla recepční, tak tedy opět nakládáme všechnu bagáž na motorku a po desáté vyrážíme z Černé v Pošumaví na Rožmberk. Je pěkné počasí, teplo, žádný vítr, proste balada. Parkuji motorku na náměstí a čekám, než se úkaže výběrčí parkovaného, pořád chodí kolem, ale ke mne nezajdou. Nechávám motorku stát, i bez zaplacení a se všemi zavazadly vyrážíme nahoru na hrad. Výstup je velice namáhavý, hlavně v motorkářském oblečení, helmou v ruce a ne zrovna nízkou teplotou. Po zdolání vrcholu se vracíme zpátky dolu a honem rychle do motorkářské hospody na oběd. Z Rožmberku se vracíme kousek zpátky do Vyššího brodu, na Bartolomějskou pouť, kde trávíme zbytek odpoledne. Navečer se vracíme zpátky domu, stejnou cestou, jakou jsme jeli před několika dny v opačném směru, takže na Dvořiště, Kaplici a Nové Hrady, kde vystupuje „batůžek“ a já sám už pokračuji přes Trhové Sviny domů, do Budějovic.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):


TOPlist