Směr Šumava
Text: rob91 | Zveřejněno: 3.4.2024 | Zobrazeno: 10 516x
Kapitoly článku
I přesto, že máme doma 11měsíční princeznu, dostávám na poslední chvíli od své Zuzanky propustku na motovíkend. A tak fofrem naplánovat cestu s co nejvíce zajímavýma zastávkama. Už párkrát jsem slyšel, že Šumava je topka. Pěkný cesty, furt je na co koukat a navíc, není to z Brna tak daleko, když mám jen ten víkend. Je rozhodnuto… pojedu směr Šumava.
Pátek:
Startuji v pátek po práci s plnou, z benzínky v Popůvkách. Po hoďce a půl stavím u hradu Roštejn. Parkování přímo u hradu, luxusní točená malinovka a záchody zdarma. Lepší první zastávku jsem nemohl vybrat.
Trochu se protáhnu, odepíšu všem, že už jsem na cestě, a jedu dál. Za další hoďku se hlásí ta velká malinovka. Ano, další bod na mapě je čurací přestávka, ale s pěkným výhledem, no ne?
Potom to už byl jen kousek na Stádlecký řetězový most. Jen chvilku počkat a mám fotku sám na mostě.
Pro dnešek stačilo. Nocovištěm pro mě bude kemp Bavorov. Je to cestou, dobrý recenze a název vesničky si pamatuju z filmu Slunce seno... navíc jak se na místě ukáže, majitel je motorkář. Velmi ochotně mě ubytuje a následně ukazuje, co kde po kempu je. Mně už dnes stačí postavit stan, dát sprchu, teplou večeři a točený pivko na úspěšný první den.
Sobota:
Ráno se rychle zapakuju a, ač nerad, opouštím fakt pěkný kemp.
Ještě dotankovat, kafe+croissant a honem dál. Netrvá to dlouho a brzdím u cedule Šumava na určitě neotřelou moto fotku.
První moje zastávka na Šumavě je Vlčí výběh v Srní. Potom, co mě potrápí závora u vjezdu (pro motorky se nezvedne, musí se šikovně objet), platím parkovné v hlavní budově. Paní pokladní se omlouvá za závoru a nabízí uschování helmy a bundy (taky motorkářka). Vlků jsem viděl několik, takže mám splněno.
Z předtím skoro prázdného parkoviště tak tak vyjedu a začíná peklo v podobě narvané Šumavy. Je tu krásně, silničky fakt lux, ale ku*va, těch lidí najednou všude! Mizím rychle pryč. Zastavuju až ve Volarech na oběd v restauraci U Potůčku. Parkování je hned u venkovní zahrádky a jídlo je dobrý. Po jídle opouštím Volary a mířím směrem přehrada Lipno.
Konkrétně Dolní Vltavice - přístaviště. Jedním z cílů na cestě bylo dostat Yamahu na vodu.
Převoz mě posouvá na druhý břeh, kde je kupodivu liduprázdno. Užívám si fakt perfektní jízdu (asi nejhezčí úsek na mojí cestě) až k obci Lipno nad Vltavou, kde musím stavět na tankování. Už se pomalu stáčím k domovu, tak nabírám směr Třeboň. Jako dnešní nocoviště jsem si našel kemp Majdalena... pardon, teda vodácké tábořiště Majdalena. Pokud chceš zažít film Rafťáci naživo, tohle je místo pro Tebe. Klid a pořádek tu nenajdeš, jen louka u vody, kde zaplatíš za všechno. Ale mají aspoň točený pivo a celkem slušný jídlo. Pokračovat v cestě dál se mi už nechce, tak stavím stan co nejdál od ostaních, doufajíc v klidnou noc... nebyla.
Nedělě:
Po lehce probdělé noci se budím celkem brzo. Rychle se balím a rád opouštím tohle místo. Brzdím na fotku u kamenného mostu Vítek a frčím dál. (Jen malá poznámka... jestli si chceš udělat pěknou fotku mostu, musíš na vedlejší silnici/most. Ano, přijel jsem na kamenný most a dumal jak to vyfotit... to asi ten nedostatek spánku).
Další zastávka je jen na fotku, ale musím zastavit. Je to mazec, taková nekonečná rovinka. Ruku na srdce, koho z vás by nenapadlo zkusit maximálku. Mě ne, jel jsem 90 podle předpisů :).
Po malém bloudění na třeboňsku stavím za malou vesničkou Veclov. Je tam bizoní farma. Nic extra tam není, kromě cedule co je to za zvíře, a můžeš si vyfotit bizona v lese místo srnky.
Malá zastávka na kafe a limo v zámecké zahradě Jaroměřice nad Rokytnou a pokračuju dál.
Posledním stopem na mojí cestě je Mohelská step. Parkování je přímo u toho, a na vyhlídku jen pár metrů. Myšlenkama jsem už doma, tak dělám rychle foto a letím domů.
Z Mohelna do Oslavan je to už kousek. Tady tentokrát končí můj motovíkend. Před domem mě už vítá moje drahá polovička s naším pokladem v náručí:). Parkuji mašinu u tchána v garáži a s celou rodinou míříme do místní hospůdky.