Rumunsko - Srbsko - Černá Hora - Bosna Hercegovina - Chorvatsko - Slovinsko - 9.2018

První samostatná cesta do Rumunska - Srbska - Černé Hory - Bosny Hercegoviny - Slovinska - přes Rakousko domů.

Rumunsko - Srbsko - Černá Hora - Bosna Hercegovina - Chorvatsko - Slovinsko - 9.2018

Kapitoly článku

V srpnu 2018 jsem potkal na Ukrajině moto-cestovatele z Vyškova (tímto mu děkuji) a nechal se inspirovat k naplánování několika cest. Nejsem spisovatel, takže se předem omlouvám za případné chybky v textu a skladbě vět.

Cestopis je motivací pro ty, co si chtějí dobře zajezdit na kvalitních silnicích a poznat nějaká zajímavá místa. Není pro ty, co víc stojí, než jezdí. Jeto v jednom na Kawasaki Versys 1000, r.v. 2018, jen po silnicích I., II. a vyjimečně III. třídy, mimo dálnice, s jedním zadním 48 l kufrem a taškou na sedlo (mělo své opodstatnění ve městech s hustým provozem). V tašce na sedlo jsem vezl komplet nepromoky, startovací kabely, malý kompresor, náhradní žárovku a pojistky, opravnou sadu bezdušových pneumatik, nějaké nářadí (jen to nejnutnější), náhradní rukavice a šátek na krk. Zadní kufr jsem používal pro vlastní potřebu, oblečení, pití, jídlo atd. Ubytování vždy přes Booking zajištěno předem. Tím mě odpadla nutnost vézt boční kufry (a v nich stan, spacák atd.). Navigace TomTom 550, která fungovala perfektně. Tankování placeno kartou, Eura jsem na jejich měnu neměnil, vždy se dalo zaplatit Eurem (doporučuji cca 50 Euro v mincích). Počasí bylo po celou dobu krásné bez deště. Náklady na ubytování do 150 Euro. Celou trasu, včetně ubytování a kam se chci podívat, jsem si naplánoval sám cca týden před odjezdem, na základě předpovědi počasí. Prioritou jsou také nové pneumatiky.

1 den, odjezd z Hodonína v 6 hodin přes Bratislavu do Maďarska. Cesta přes Maďarsko byla slušná, jeto po silnicích I. a II. třídy (silnice dobré) směr Győr, Dunaföldvár, hraniční přechod u Aradu, zde jsem strávil cca 5 minut, požadovali jen pas. Dále jsem pokračoval do Aradu, kde jsem se zastavil a prohlédl centrum. Po cca hodině jsem pokračoval po krásné asfaltce až do Devy. Tady jsem měl zajištěno první ubytování v Pensiunea Caro, kam jsem přijel v 19 hodin. Slušný příjemný personál, ubytování standard, motorka zaparkovaná ve dvoře. Snídaně kvalitní, možnost i večeře. Ujeto cca 710 km.

2 den Rumunsko, byl jsem docela překvapen, jak kvalitní mají silnice bez výmolů a děr, po celé cestě po Rumunsku jsem se s horší silnicí setkal snad jen na 20 kilometrovém úseku. Ze začátku jsem jel podle předpisů, ale když mě na padesátce v obci předjeli i kamiony, tak jsem se přizpůsobil jejich stylu jízdy, v obci mezi 60 a 70 km/h, mimo obec do 120 km/h, pak bylo vše v pohodě. Ráno kolem 7:30 jsem pokračoval dále směrem na Brašov. Před Brašovem jsem uhnul na Bran, kde je falešný Drákulův hrad. Prohlídka hradu 5 Euro, stojí za to. Okolo hradu samé stánky se suvenýry a restaurace, všude se dá platit Eury. Po cca 2 hodinách jsem pokračoval na Corbeni, přes Transfagarasan do Bâlea Waterfall (vodopád), dále přes Cârțișoara do Tuțulești kde jsem měl ubytování v Pensiunea Bety. Ubytování slušné, u silnice, není potřeba složitě hledat. Transfagarasan doporučuji projet, krásná cesta podél jezera a horami, silnice v pohodě, opět všude stánky se suvenýry a jídlem. Silnice asfalt bez chyb. Ujeto cca 550 km. Příjezd na penzion v 20:30.

3 den, ráno v 7:00 po kafíčku a snídani jsem se vydal po docela rušné silnici podél řeky směrem na Râmnicu Vâlcea a Târgu Jiu, dále na Srbské hranice. Po Rumunsku cesta pěkná před hranicemi vede podél řeky. Hraniční přechod (Gura Văii) je rozdělen řekou Dunaj a úzkým mostem, je tu muzeum a elektrárna. Na hranici opět v pohodě, požadovali pas, techničák a zelenou kartu. Celý průjezd trval cca 10 minut. V Srbsku směrem na Bělehrad vede cesta podél řeky Dunaj a přehradních nádrží. Krásná cesta, kterou střídají zatáčky, mosty, tunely, docela bez provozu. V Bělehhradě jsem si prošel centrum a Kalemegdan (pevnost). Tady se vyplatilo jet bez bočních kufrů, odpoledne jedno velké parkoviště, ale uličkami mezi auty se dalo projet v pohodě, sami uhýbají.

Dále jsem pokračoval směrem do Zlatiboru, kde jsem měl ubytování v Hotelu President. Z Bělehradu do Zlatiboru jsem měl nastaveou klikatou trasu po silnicích I. a II. třídy, krásné cestování přes hory plné zatáček s kvalitním asfaltem, provoz minimální. Ubytování slušné, se snídaní, možnost i večeře. Ujeto cca 650 km.

4 den, ráno po snídani jsem vyrazil v 7:30 směrem na hranice s Černou Horou. Granični Prelaz "Ranče je malý přechod v horách, cesta přes Srbsko výborná, opět plná zatáček. Celkově hodnotím Srbsko jako pohodový stát s krásnými cestami a přírodou. Opět vše placeno v Eurech. Hranice jsem projel za cca 10 minut, Černohorci chtěli taktéž jen pas a zelenou kartu, ani přilbu jsem nemusel sundávat. Nikde. Cesta do Žabljaku krásná, horami se samou zatáčkou, doporučuji. V Žabljaku jsem pobyl chvíli v centru. Po odjezdu směrem na Blue River Tara jsem po cca 6 km odbočil do pohoří Durmitor. Úzká cesta cca 45 km, která vede přes údolí a vrcholy, s četnými jezery. Potkal jsem jen motorkáře, ovce, kozy a krávy, cesta dobrá. Po sjezdu z hor se sjede k řece Piva. Podél ní jsem pokračoval po silnici plné mostů, tunelů a zatáček, prostě krása. Hraniční přechod Šćepan Polje do Bosny a Hercegoviny je opět rozdělen řekou a úzkým mostem s dřevěným povrchem. Průjezd hranic do 10 minut. Z hraničního přechodu je cesta cca 34 km docela špatná, ale dá se. Po napojení na hlavní směrem na Sarajevo už vše v pohodě. V Sarajevu jsem prošel Baščaršija v centru Sarajeva, je to starý bazar z osmanských dob. Doporučuji, je co vidět. Dal jsem si kafíčko, ale zdržel jsem se déle, než jsem předpokládal, odjížděl jsem ze Sarajeva po 17. hodině. Opět Sarajevo odpoledne jedno velké parkoviště. Ale průjezd mezi auty vše urychlil. Pokračoval jsem směrem na Banja Luka, kde jsem měl ubytování. Příjezd v 21:30, takže jsem jel větší část v noci. Super cesta, užil jsem si to (v noci jízdu miluji). Ubytování v Motelu Kobilj, nový, slušný, se snídaní. Opět vše placeno Eury. Ujeto cca 560 km.

5 den, ráno kolem 7. hodiny jsem pokračoval na hranice s Chorvatskem, přechod Hrvatska Kostajnica, tam chtěl celník sundat přilbu, průjezd za 10 minut. Dál směrem do Zagrebu kde jsem pobyl v centru a u Katedrály Nanebevzetí Panny Marie, svatého Štěpána a svatého Ladislava, pěkný chrám. Pokračoval jsem směrem na Slovinsko okolo Lublaně (už jsem tam byl) do Bledu a Jesenice, dále okolo jezera Wörthersee směrem na Wolfsberg a k ubytování v Gasthof Pension Zoller. Je v horách o samotě, všude klid, ubytování pěkné. Ujeto cca 520 km.

6 den, ráno po snídani jsem jel přes Štýrský Hradec, kde jsem navštívil muzeum Styrian Armoury (historické zbraně a brnění), dále do Mariazellu se zastávkou na Kalte Kuchl. Pok již jen cesta domů, nastaveny klikaté trasy. Domů jsem přijel okolo 17. hodiny. Ujeto cca 490 km.

Závěreční zhodnocení celé cesty z mého pohledu. Cestu jsem plánoval na měsíc září, kdy odjedu jsem řešil podle předpovědi počasí na Windy.com, následně jsem zabukoval na bookingu ubytování, s platbou až na místě, vždy v Eurech. Od začátku jsem byl rozhodnut jet sám. Všechny projeté státy byly bez problémů, silnice většinou velmi dobré až výborné, všude krásná příroda. Do navigace jsem zadával mimo dálnice, klikaté cesty s první volbou. Nesetkal jsem se s neochotou nebo nevhodným vystupováním, pokud se vy chováte slušně, oni k vám také. V rámci možností jsem respektoval všechny dopravní i jiné předpisy, ale vždy po ujetí cca 50 km jsem se přizpůsobil jejich tempu a stylu jízdy. V hlavních a velkých městech je vhodné mít motorku bez bočních kufrů, ušetříte minimálně 50 % času při průjezdu, a můžete se vydat i do odlehlých zákoutí a ulic měst. Poznal jsem tam jejich skutečný život. Celý cestopis je inspirací pro ty, co si chtějí dobře zajezdit, vidět nové kraje, hlavní města, nějaké památky, národní parky a další zajímavosti. Výhodou jízdy v jednom je, že nemusíte řešit podružné problémy, požadavky případných dalších účastníků. nevýhodou je, že jsi na vše sám a nemáš si s kým pokecat, ale to mě zas tak moc netrápilo, večer jsem si vždy dal pivko, cigaretku, štamprlku a šel chrnět. Všem, kteří tento cestopis přečtou do konce a bude je v něčem inspirovat, přeji hodně kilometrů bez nehod a poznání nových kultur, památek, minimum problémů s motorkou. 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.41
Známkováno: 22x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist