sumoto_listopad



Běloruskem

INFO - nikoli čtení pro ty, co rádi příběhy. Následující řádky budou spíše konstatováním zkušeností a reality, shrnutém do bodů – snad budou někomu k užitku.

Kapitoly článku

Pomalu se chýlí ke konci můj dvouletý pracovní kontrakt pro firmu v Bělorusku, tak bych chtěl napsat pár postřehů o mých zkušenostech získaných částečně v služebním osobáku s BY registrační značkou a částečně na motorce. Už podruhé jsem tady v létě dorazil na své motorce, abych nemusel brečet, že stojí doma v garáži, zatímco já se tady koušu nudou.  

 Určitě neobsáhnu vše, co Vás tady může potkat, ale objasním záležitosti, které mě samotného překvapily, nebo i udivily:

° Základem možnosti vjezdu do BY jsou víza. Bez těchto Vás sem pustí jen letadlem max. na 30 dnů. To ale nebude Vaše parketa – jste přeci motorkáři ne!?

° Pokud máte motorku na firmu, je prozřetelné, aby jste si připravili papír s textem, že firma souhlasí s tím, že Vy jste jako řidič oprávněn použít firemní vozidlo v této zemi, v daném termínu. Musí to být přeloženo do ruštiny a musí to mít kulaté razítko vedle ověřených podpisů. Razítko ideálně od notáře, ale já to letos ošidil ověřováním podpisů na obecním úřadě. Je to levnější a státní znak v razítku má svůj pozitivní vliv. Chtěli to po mě zatím jen jednou, ale… Vyjíždím odsud na výlety do Pobaltí, takže přejíždím hranici často a takto se dá předejít problému, hlavně pokud se firma jmenuje jinak než vy. Hraničáři jsou předposra.í z předpisů a pokud něco nesedí, tak se to nedá ukecat a ani uplatit.

° Zelenou kartu mějte u sebe vždy v originálním provedení a je dobré mít mezinárodní řidičák. Ten stojí 50,- Kč a policie ho tady chce – jsou tam obrázky a azbuka. Tomu našemu plastikovému nerozumí. Řidičák kontrolují na hranicích téměř vždy.

° Při vjezdu musíte 2x vyplnit formulář o „ vreměnnom vvoze“ (dočasný import)na motorku. Jeden Vám seberou a s jedním musíte jezdit. Někdy ho na výjezdu ze země chtějí vidět.

° Nevozte přes hranici žádné maso, sýry atd.

° Bělorusko začalo na výjezdu ze země zavádět elektronickou registraci (stejně jako mají Estonci na výjezdu do Ruska). V reálu to vypadá tak, že opodál od hraničního přechodu jsou záchytná parkoviště s budkou, kde se zaregistruješ a čekáš, až se tvoje reg. číslo objeví na ceduli, což je pro tebe signál, že můžeš vyrazit k celnici. Co je pro bikery hodně zlé? To, že takhle už nejde objet čekající frontu a zařadit se na začátek. Jednou jsem stál na přechodu v Braslavi v dešti. Baba v budce byla neoblomná a upřednostnit mě bez zaplacení extra ceny nechtěla. Fronta jářku na dobrých 3 hodiny čekání …a pohyb: ŽÁDNÝ!!! Nakonec jsem na drzáka sedl na motorku a jel. „…Když tak mě pošlou zpátky“. Světe div se. Neposlali!  Jediné, co je zajímalo - jestli jsem zaregistrován. To jsem byl a světe div se znovu, byl jsem na celnici sám. V té chvíli jsem nabyl pocit, že nový systém se zavádí ze dvou důvodů. Aby nebylo vidět, že celníci nic nedělají a taky, aby se otevřel prostor ke zpoplatnění urgentního průjezdu – přesně 40,5 rublů (cca 450 Kč) za odbavení do 90-ti minut, jak stálo na info ceduli.

Elektronická registrace.

° Jedeš přes hranice a máš-li kameru na přilbě, raději sundej, nebo minimálně vypni. Dost je rozpálí, když je natáčíš a všimnou si toho.

° Budete-li se pohybovat v příhraničních oblastech, počítejte s tím, že budete prověřování na postech rozmístěných i v místech, kde není hr. přechod, ale jen se silnice nebezpečně přibližuje k cizímu „království“. Pamětníci vojenské služby si tu i vzpomenou na "hlásky", kterých je kolem hranic jako máku. 

° Některé silnice jsou zde zpoplatněny pro cizince. Motocyklu se ale mýtné netýká. (Osobáky musí zakoupit el. krabičku, kredit a pak zase krabičku proti záloze vrátit). Zpoplatněné silnice jsou celkem dobře označeny.  

° Rychlost na silnicích je kontrolována mnoha stacionárními radary. Pokud Vás změří, tak na výjezdu ze země je velká pravděpodobnost, že budou chtít zaplatit „ děňgy za štraf“. Radary fotí některé zepředu, ale jsou i takové, co Vás blejsknou i zezadu a to se nám motorkářům nelíbí… Ale každý radar je podle zákona označen cedulí, která bývá tak 200 metrů před.

°Policie používá i přenosné měření rychlosti, a to je ne vždy je označeno cedulí. I když by prý správně být mělo.

°Rychlost v obci je 60, ale toleruje je se překročení o 9 km/h. Takže 69! POZOR - 70 už je moc! Co je zajímavé, že v místech se stacionárními radary jezdí místňáci 50-sátkou. Možná co kdyby. Když uvidíte, že v některé obci auta jedou podezřele pomalu, tak se mějte na pozoru. Místňáci vědí !!!

° Pokuty je možno platít i v bankomatu, nebo někdy i přes terminál ve voze policie. Nejmenší a podotýkám první pokuta, je 25 rublů. Pokuty se registrují (policajt si ověřuje přes telefón, jak na tom jste) a druhá už bude dražší. Atd. ( Měl jsem tady kolegu, kterého naměřili vícekrát a jednoho krásného dne si ho předvolali na četnickou stanici, kde musel podepsat prohlášení se slibem: že už nebude narušovat, jinak deportace).

° S policajtem mluvte jen slušně a přátelsky. Mi se vyplácí taktika: „omlouvám se, ale jsem cizinec a nevěděl jsem… byl bych rád, kdyby se mé vzpomínky na „krásné“ Bělorusko nepokazily pokutou…“ Nesnažte se být hrubý, povýšený, nebo dokonce nabídnout mu neoficiální řešení pokuty. To by jste si pořádně "šlápli na hrábě!!!" Mohou Vám sebrat doklady a odjet s nimi na služebnu. Tam už to budete mít hodně těžké a navíc to bude na dlouho.

(Jen tak mezi námi: 90% konfliktních situací zažehnáte tak, že se budete rozplývat nad krásami jejich země, pracovitostí venkovských lidí…Jsou na "svoje" hodně hrdí a rádi to slyší, inu - účel světí prostředky).

° Dávejte si pozor na značku STOP. Zastavit musíte před příčnou čárou na silnici a pokud toto vodorovné značení není, tak jste povinni zastavit před značkou STOP. Ano chápete správně, není to jako u nás, že zastavujete ve výhledu do křižovatky - na ten se tu s policajtama nehraje. Jdou po tomto "prohřešku" jako slepice po flusu.

° Na přechodu pro chodce nemáte co dělat, pokud má chodec už jednu nohu na zebře. Vůbec nevadí, že chodec je na levé straně a než se k Váši polovině vozovky dobelhá, tak by stihla projet i vojenská kolona. Jednoduše – chodec vstoupil a vy tam nesmíte, dokud úplně nepřešel. V reálu to vypadá tak, že před přechodem se rozhlížíte jak idiot, jestli není kolem někdo, kdo by mohl náhle změnit směr a došlápnout na zebru. Často si „poliši“ domluví nějakého dezďáka, co číhá za stromem, pak před Vás vyskočí a takto svým hrdinstvím zajišťuje uniformovaným příjmy. Sám jsem zažil vícekrát. Dejte si na to pozor hlavně na vesnicích a maloměstech. Velká města jsou z pochopitelných důvodů nucena toto pravidlo nevyžadovat striktně. Umíte si představit, že by to takhle fungovalo v Praze? Kolik aut by tak projelo?

° Policajtů je v této zemi opravdu hodně a nerouhejte se, že jste ještě žádného neviděli. Přivoláte je! Mí kámoši, co sem za mnou přijeli, by mohli vyprávět. Malá města mají přebujelé policejní složky. No a takovýto aparát musí vykazovat výběr za "štrafy", ne? Příklad z místa kde pracuji a bydlím. Na 6000 obyvatel je cca 140 uniformovaných polišů. To ale vůbec netuším, kolik je jich takových, co si hrají na popeláře atd.

° Na motorce nedoporučuji jezdit po soumraku. Důvodů je více:  

- Protijedoucí kamióny oslňují svými sestavami světel, za která by se nestyděla nejedna letištní runway.

- Osobáky oslňují neseštelovanými světly a každý, kdo má mlhovky, tak je přidá jako nášup. Blikat na ně, že svítí přespříliš mě přestalo bavit. Stejně nepochopí a světla neztlumí. (mimo jiné, blikáním si tady protijedoucí auta dávají info, že někde blízko na trase je policejní hlídka).

- Chodci převážně „pijanyje“ (opilí), se motají kolem krajnic bez označení. Pěší zde mají po soumraku povinnost nosit signální prvky, pokud jdou mimo chodník. Cyklisté musí mít v tuto dobu výstražnou vestu. Ale... když vodka je tak levná a vesta tak drahá!

- Na silnicích je hodně děr a ty ve tmě nevidíte. A za mokra ještě hůř, když jsou pod vodou. Já jsem na motorce došel k závěru, že místní okresky jsou tvarovány tak, aby vodu zadržovaly, nikoli aby z nich rychle odtekla. To je výhodné hlavně pro fotografy - Po dešti jim jejich zamýšlenou kompozici nekazí jámy v asfaltu. Kdo však byl na Ukrajině, tak bude příjemně překvapen. Jezdit se tu na rozdíl od UA dá.

° Část  vedlejších silnic jsou tzv. "gravějky", což jsou štěrkopískové konstrukce. Když jsou rozježděné náklaďákama, je to na nich sranda i v osobáku, natož na motorce.  

° Zákonem je zde zakázána jízda po zadním a taky nohy za jízdy můžete mít jen v poloze na stupačkách.

° Jste-li v BY více než 3 dny, můžou po Vás na výjezdu chtít doložit, kde jste nocovali. Každý, kdo vás ubytovává, je povinen Vás zaregistrovat. Mně se stalo, že to hotel neudělal,  já si samozřejmě žádný papír nevyžádal a problém byl na světě. Nakonec to po dlouhých diskuzích dopadlo dobře.

° Pokud nebydlíte u známých (i ti Vás musí registrovat) tak asi nejlepší možnost je, se ubytovat na hotelu (Gastinica). S kempováním jsem se tady setkal a to v turistických oblastech. Pokud chcete přespat „ na divoko“ tak jen bacha na tu registraci. Také si dejte pozor na divokou zvěř: Vlci, medvědi, losi a i bobr mě tady naháněl po lese, když jsem mu vlezl do rajónu.

 

° Jinak než obvykle jsou řešeny některé kempy. Část z nich jsou kempy veřejné, kde prostě dojedeš a zabereš místo. Večer pak přijede zřízenec a vybere kolem 30 Kč na osobu (lísteček si schovejte – důvod: registrace). Druhý typ je tzv. zakaznoj, kde musíš nejprve zavolat na číslo, rezervovat, zaplatit. Tento druh je dost využívaný i místními zbohatlíky (soudě podle jejich drahých aut kolem). Má v sobě i určitý luxus – závora zakazující vstup jiným, lepší místa, bývá tam i nezřídka  „baňa“, altány,  a přístup k jezeru je samozřejmostí. Musím, ale říci, že některá místa k táboření byla okouzlující – a to nejsem rybář. Jo!...to Vám taky povím: je to tady pro rybáře ráj!

 

 

° Klasické bufety, nebo jim podobné osvěžovny na vesnici ani v malých městech nehledejte. Prostě koupit si tady čepované, nebo posedět u jídla jinde, než ve větším městě se Vám asi nepodaří. Kolem cest jsou tzv. „Kaféšky“- tedy Kafe. Tam ale nečekejte zázraky.

° Dorazíte-li v době nějakého jejich svátku, tak nepočítejte s pivkem či vodečkou koupenou v obchodě. V těchto dnech se nesmí prodávat alkohol. Navíc jsem se tady setkal s „bezakogolnym dňom“, který si místní samosprávy vyhlašují podle mi nepochopitelných pravidel. Výsledek je ale stejný: SUCHO! Perličkou těchto regulovaných dnů například bylo: že během 4-denních slavností se suchým zákonem jsem po večerech potkával tolik nacucaných chlapů, co jsem za normálního chlastacího dne nikdy neviděl. Inu, zakázané ovoce.

° Jasné je, že na silnici alkohol nesmí!!! Co je jinak než u nás, je opilství. To je tu potíráno všemožně a tak si nelajzněte pohybovat se na veřejnosti vrávoravým krokem. To úplně stačí - uvidí Vás a „zašijou“ Vás.

° Mimo policii je tu hodně „uvědomělých občanů“ a taky všudypřítomný strach. Vždyť to známe z naší minulosti.

° O městech se tady rozepisovat nebudu. Nic skvělého jsem tam neobjevil. Jsem spíše na přírodu a klid, tak mohu doporučit národní parky, rašeliniště a jezera. Hojně jsou v BY kostely, jiných historických staveb je tu málo a to vč. Minsku. Lidi jsou v pohodě, jsou hrdí na Bělorusko a rádi se s Vámi dají do řeči, umíte-li alespoň trochu rusky. Je tu bezpečno - bodejť, taky je to pod dozorem.

 

 

 

Přeji „Štastnou cestu“.

Ps.: Jestli jsem na něco zapomněl, tak pište.

Pss.: Upřesnění - foto vedle poliejního auta je z Lotyšska. A kdyby někdo pochyboval o tom, zda je ta socha na úvodní fotografii, ten "slavný" Vladimír Iljič, tak VĚŘTE ŽE JE TO ON. Takových je tady plno.

 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (23x):


TOPlist