Tip na výlet: Mlčící zbraně

Severní hranice Čech a Moravy byly vždy rušné, frekventované, a velmi důležité pro naše země hlavně z vojenského hlediska. Význam jejich obrany vzrostl v období mezi oběma světovými válkami, kdy za hranicemi nebyli ještě Poláci, jako je tomu dnes, ale Němci, osídlující tehdy Slezsko a Východní Prusko. Vzhledem k hrozbě útoku agresivního souseda došlo v druhé polovině třicátých let k intenzivního budování obranných zařízení. Jedním z center stavebního úsilí byla kralická oblast. Dodnes se v okolí města zachovalo množství autentických vojenských památek, navíc se tu nachází i stále se rozrůstající vojenské muzeum.

Jedním z nebezpečných úseků, kudy mohl nepřítel poměrně snadno (z hlediska terénní konfigurace) vniknout na území státu a zde patřičně rozvinout své síly směrem k Olomouci, hanácké nížině a Brnu, je ploché údolí mezi Mladkovem a Králíky, tzv. kladský výběžek. Dnes tu do Polska směřuje hraniční přechod Dolní Lipka – Boboszów souběžně s železniční tratí. Tento strategický úsek měla bránit mohutná dělostřelecká tvrz Bouda na severních svazích Suchého vrchu spolu s obdobnou tvrzí Hůrka severně od Králíků, a dále linie větších i menších pevnostních objektů. Souhrnný pohled na pevnostní systém v kralické oblasti, na historii prvorepublikové armády i připomenutí její poválečné pokračovatelky přináší muzeum, do kterého Vás zvu.

Renovovaná tvrz Bouda, foto září 2021

Muzeum se nachází v areálu bývalého JZD. Nejhodnotnější exponáty, jakož i ty skladnější a obrazové, naleznete v nové výstavní hale, kde je i pokladna a malá prodejna literatury, suvenýrů s vojenskou tématikou a modelů. Z ní se vstupuje přímo mezi exponáty. Ty se vztahují jednak k těsně předválečné době, jednak k době „lidové“ armády socialistické epochy.

Větší část expozice tvoří exponáty, volně parkující na otevřené ploše či pod přístřešky. Nejstarší vozidla pamatují ještě léta druhé světové války (stíhač tanků Hetzer, vyráběný za války na podvozku českého tanku LT-38, jakož i švédský obrněný transportér, vyvinutý na základě stejného stroje), ostatní jsou těsně poválečné a mladší.
Zájemci o předválečné opevnění se mohou zevrubně informovat o přístupu k jednotlivým objektům z tabule, stojící vedle správní budovy muzea, a dále z množství letáků, které jsou k dispozici v pokladně muzea.

Severně od muzea leží v jeho blízkosti jeden z typických těžkých pevnostních objektů, „srub“ K-S 14 „U Cihelny“.
Na závěr je nutné upozornit na akci konanou každoročně v srpnu, kdy u muzea probíhají bojové ukázky pod souhrnným názvem „Cihelna“. Některé z nich pomohou přiblížit skutečné události na zdejších hranicích v roce 1938.

Přístup:

Městečko Králíky je lehce a jednoduše dosažitelné. Ze známé „severní magistrály“ čili silnice „11“ (Praha – Ostrava) je možno uhnout na západě kousek za Žamberkem v údolí Divoké Orlice směrem na Pastviny, Mladkov a Lichkov, z jihu pak z „11“ odbočíme na kruhovém objezdu na konci Červené Vody. Od východu se do Králík dostaneme úzkým údolím z Hanušovic po silnici „312“, která jím probíhá souběžně s železniční tratí.

Odbočka k muzeu je dobře vyznačena na průtahové komunikaci Králíků, a ukazuje na okresku na Prostřední Lipku. Po té vyjedeme z města, serpentinou vystoupáme na mírný kopec, a těsně pod vrcholem odbočíme vlevo do oploceného areálu. Místa na zaparkování strojů je dost a dost.

Okolí:

Náš výlet povede záměrně kolem dalších pevnostních objektů zdejší oblasti, ale není třeba se obávat z přemíry armovaného betonu. I na jiné zajímavosti samozřejmě dojde ☺.

Od muzea a vedle stojícího pěchotního srubu vyjedeme po okresce na sever a pokračujeme podél železniční trati do Lichkova a vystoupáme na hřeben nad Mladkovem, kde můžeme navštívit dva z řady pěchotních srubů.

Sjedeme do Mladkova a abychom si trochu odpočinuli od militárií, přijde na řadu pěkné svezení. To v plné míře poskytne „311“ ve směru na České Petrovice. Řadou na sebe navazujících vlásenek vystoupá k hraniční čáře a zamíří na západ. Objíždí tak výrazný vrch Adam, v jehož útrobách a částečně i na povrchu se nachází další ze zdejších dělostřeleckých tvrzí, nesoucí takéž jméno Adam. Jako jedna z mála je dodnes aktivně využívána Armádou ČR, nikoliv přímo k bojové činnosti, ale jako ideální muniční skladiště. Automaticky to znamená, že se sem „normální“ civilista jen tak nedostane.

Z Českých Petrovic tedy pokračujeme po úbočí Adama dále do Klášterce nad Orlicí. Zde zahneme vlevo a jedeme pěkně podél toku horské říčky. Tok se postupně rozšiřuje a zklidňuje, což je známkou toho, že jsme dospěli k přehradní nádrži Pastviny.

V polovině přes ni přechází hlavní silnice „312“, my ji využijeme k návratu do Mladkova a tím dokončení „kolečka“ kolem Adama. Kdo má času nazbyt, může popojet po levém břehu uzounkou silničkou až k samotné hrázi, zajímavé tím, že se jedná o poslední přehradu v ČR vyzděnou z kamenných kvádrů. Novější jsou již jen betonové nebo sypané….

Vrátíme se do centra Makova, zahneme vpravo a spolu s železniční tratí pokračujeme k jihu. Projedeme Těchonínem, za ním mineme areál známé speciální (a dříve utajované) vojenské nemocnice a dorazíme do Jablonného nad Orlicí. Zde se napojíme na hlavní „11“ a začneme pozvolna stoupat směrem na Červenovodské sedlo. Táhlé zatáčky a slušný povrch lákají k přidání plynu, leč bacha. Je zde pár kritických místeček (horizonty a tak), které mohou „zazlobit“ a osobně jsem se nedávno zde stal svědkem ošklivého střetu motorkáře s protijedoucím autem. Vidět záchranářský vrtulník a jeho osádku při akci, hmmm, tento zážitek bych si pro příště raději odpustil.
No nic, pokračujem. Závěrečné stoupání lesem a jsme v sedle. Nově upravená parkovací plocha a bistro v roubence nabídnou zastavení a občerstvení. Je zde také možnost odbočit vlevo a po pár kilometrech stoupání dojet k rozhledně Suchý vrch a vedle stojící Kramářově chatě.

Kdo se nebojí trochu si protáhnout kostru, může si udělat půlhodinovou procházku po červené značce ke vchodovému objektu dělostřelecké tvrze Bouda. Ta je v péči skupiny „bunkráků“ a je možnost si ji prohlédnout zevnitř.

Vrátíme se zpět na hlavní a řadou vlásenek s ne až tak dobrým povrchem sjedeme do Červené Vody. Obcí „dlouhou jako Lovosice“ pokračujeme stále po „11“ přes sedélko Hambalek do údolí řeky Moravy. „Jedenáctka“ nás protáhne Bludovem a Šumperkem, až ji opustíme v Rapotíně a vydáme se vlevo klikatou okreskou směrem na Kopřivnou a Hanušovice.
V Rejchartickém sedle se naskytne krátká odbočka vpravo k rozcestí Pod větrnou turbínou, za ním dorazíme do areálu bývalé a dnes již zaniklé obce Štolnava. Dnes ji připomíná pouze venkovský hřbitůvek, kaplička a renovované základy kaple. Nabízí se hezký výhled na masív Kralického Sněžníku.

Můžeme se vrátit zpět do sedla a přes Kopřivnou sklesat do Hanušovic, nebo se místní komunikací po bočním hřebeni dostat do Hynčic nad Moravou a následně Hanušovic, v horní části je tato cesta ale poněkud méně kvalitní.
V silniční i železniční křižovatce Hanušovice je možno navštívit pivovarské muzeum hned vedle pivovaru Holba, které zahrnuje i dobrou pivovarskou restauraci. Je možno si dohodnout i exkurzi do pivovaru.

Z Hanušovic se vydáme směrem na Jeseník. Silnice i souběžná železnice vytrvale stoupá údolím říčky Branné, až dorazíme do stejnojmenné obce, nesoucí dříve název Kolštejn (Goldenstein).
Každoročně se zde počátkem září jezdí závod historických silničních závodních motocyklů a sidecarů Kolštejnský okruh, jehož návštěvu mohu vřele doporučit. Po celý rok si zde lze prohlédnout původní a dodnes zcela funkční železniční vodárnu, kde si parní lokomotivy doplňovaly zásobu vody před obtížným stoupáním do Ramzovského sedla, občas tak učiní i dnes. Vodárnu najdeme (jak jinak) na severním zhlaví zdejšího nádraží.

V Branné odbočíme vlevo a klikatou úzkou a zatáčkovitou okreskou stoupáme do Vikantic, odkud přes Šléglov sklesáme do Starého Města pod Sněžníkem. Zde si opět můžeme připomenout vojenskou historii města i okolí, a to hned ve dvou vojenských expozicích. První z nich obhospodařuje i linii pěchotních srubů obkružujících městečko na jeho severní straně, k některým z nich se lze na motorce dostat a prohlédnout si je.

Z města pokračuje hlavní silnice na sever do Kladského sedla a dále do Polska, naše dnešní cesta ale pokračuje místní silničkou přes Kunčice až do příhraničního sedla Paprsek. Nabídne se zde jak výhled jižním směrem do staroměstské kotliny, tak i návštěva nové roubené kapličky a (v neposlední řadě) i široká nabídka občerstvení v nedaleké chatě.

Nezbývá, než se stejnou cestou vrátit zpět do Starého Města a pokračovat opět podél kolejí skoro až k Hanušovicím. Na křižovatce s hlavní „312“ zahneme vpravo a vydáme se po ní proti proudu Moravy směrem na Králíky.
Následující úsek je co se okolí týče zajímavý, bohužel našinec se musí spíše věnovat vozovce, jejíž kvalita poněkud pokulhává za současnými standardy… Ale co už, snad se brzy dočká vylepšení. Nicméně, krásně tady je.

Kdo má chuť na čerstvého pstroužka, může se zastavit v rybářské hospůdce u sádek ve Vysokém Potoce (několikráte vyzkoušeno s pochvalou☺), další „programové“ zastavení čeká o kus dále. V Červeném Potoce odbočíme vpravo a po chvilce jizdy se po pravé straně objeví další pěchotní srub, a sice K-S 5 „U potoka“. Motorku musíme zanechat u komunikace, a těch pár metrů dojít po stezce podél původních překážek.

O kus dál v posledních létech vyrostla „stezka v oblacích“, podle mého mínění ale tyto aktivity horám dávají spíše „na frak“ a tak v souladu s tím návštěvu nedoporučím. Lidí jako mraku, turistický průmysl zde jede na plné pecky, tak proto….
O pár kilometrů dále čeká dneska „předposlední“ kus betonu, a to obdobný objekt K-S 8 „U nádraží“. Jak již z názvu patrno, leží na okraji místního nádražíčka a tudíž až k němu lze na motorce dojet.

Do Králík je to již kousek, jeden oblouček kolem kóty „718“. V klesání do města dorazíme ke vchodovému objektu další dělostřelecké tvrze, Hůrky. Ta měla spolu s Boudou a Adamem bránit průniku z Kladského výběžku, po válce zde čs. armáda zůstala a přebudovala ji na skladiště letecké a raketové munice. Po roce 2005 začalo vyklízení tvrze a v roce 2008 ji ministerstvo obrany předalo městu Králíky.

Zbývá závěr. Naše putování ukončím symbolicky na místě, odkud lze pohodlně přehlédnout celou oblast Kralicka. Vysoko nad městem ční k nebi Hora Matky Boží s rozlehlým klášterním komplexem. Z města k němu vede spádnicí alejí poutní cesta, pro nás ale bude pohodlnější sem vyjet zatáčkovitou silničkou ze severního kraje města.

 Motorku můžeme odstavit pod koruny mohutných listnáčů a projít se kolem klášterních zdí, od nichž se nám otevřou nerušené výhledy. Dojít lze k nedaleké ocelové rozhledně Val a odtud si vychutnat pohled na klášterní areál z odstupu.

Zde tedy náš výlet krajem betonu a oceli končí.

Catering:

Králíky jsou dostatečně velké město, aby si zde každý našel nějakou tu stravovačku. Na výletě se občerstvíme jednak přímo na některých POI (uvedeno výše v popisu trasy) a dále ve větších sídlech a turistických centrech při trase.

Palivo:

Na okraji Králík při výjezdu na Červenou Vodu je u kruhového objezdu čerpací stanice. Při výletu můžeme palivo doplnit v Jablonném nad Orlicí, Červené Vodě, Šumperku, Hanušovicích a Starém Městě pod Sněžníkem.

Mapa:

Informace o redaktorovi

Jiří Bašný - (Odebírat články autora)
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)

Autor článku obdržel prémii 3 Kč od 1 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):


TOPlist