reline_unor



Thajské pálivé enduro

Tak jako pachatel se vrací na místo činu, tak se CK Rajbas vrací za motorkářskými zážitky do svých oblíbených destinací. Letos v lednu jsme se opět, již po třetí potřetí vydali na sever Thajska, do oblasti vyhlášené světové produkce opia - Zlatého trojúhelníku – hranice Laos – Barma – Thajsko. O nečekané zážitky opět nebyla nouze.

Kapitoly článku

Doba dřevěná
Přátelská slavnostní atmosféra jehož středobodem je závodní dráha jízdy z kopce mezi dřevěnými domky na svazích deštného pralesa. Závodní stroje se nevyznačují vytuněnými motory, elektronikou ani špičkovou technologií. Zde přišel ke slovu řemeslný fortel, improvizace a nadšení. Hlavní slovo při stavbě závodniček mají festovní fošny, pilka, dláto, hřebíky, drát, staré pneumatiky, vysloužilé kancelářké křeslo,…
Odvážní muži se startovními čísly přišpendlenými na zádech nejprve báječné stroje vytlačí na start, aby se na mávnutí startovního praporku odvážně pustili závratnou rychlostí kolem 30 km v hod dolů za mohutného fandění krásných dívek a vyšňořených chasníků. Pravidla jsou jasná, startuje se po dvojicích a postupuje rychlejší. Atmosféra finálové jízdy je neopakovatelná, nepopsatelná. Obecenstvo šílí a s napětím fandí 20vteřinové jízdě. Vítěz je hrdinou dne, týdne, roku.
A kde že to jsme?? Na jiné planetě?? V jiném století?? Ano i ne. Jsme na letošní oslavě Nového roku 2556, na severu Thajska u Hmongských kmenů vyznávající buddhismus. Zde není závod o silných strojích, penězích, reklamě, ale o srdci a chuti se bavit jen tak.
Je dobře, že taková místa zatím existují.


Kde jsou ty doby, kdy jako desetiletí kluci jsme na podobných dřevěných kárách, s koly od kočárů jezdili z kopců bez přileb a chráničů. Bylo to v nedávných dobách, kde nestrašily předpisy a omezení žádných unii. Přesto jsme se všichni ve zdraví dožili dospělosti sice s odřenými koleny, sešitou hlavou, ale hlavně se spoustou opravdových nevirtuálních zážitků. A to nám dnešní generace dětí může závidět.
Thajsko není jen moře, sexuální turistika a dobrý jídlo. Jde o celkový pozitivní přístup k cestovatelům a je jedno, jestli cestujete na kole, autobusem, lidi či na motorce.
Ani při našem třetím ‚, zájezdu“ neřešíme zásadní problém. Policie ani vojáci nás ani jednou nekontrolovali a to i přes to, že polovina našich motorek nemá vůbec SPZ. Dostali jsme totiž z půjčovny úplně nové stroje, které mají najeto jen 5 km a SPZ ještě nestačil majitel na dopravním inspektorátu pořídit.
Hodně jsem se podivoval, když jako zálohu si nechali místo peněz můj pas, prý mi kopie bude stačit. Brien z půjčovny měl pravdu. To jsme projížděli hornatými národními parky v těsné blízkosti barmských hranic. Na jednom stanovišti tuším problém. Vojín vysílačkou volá kapitána, že tu má 5 bláznů na motorkách, co s tím?? S takovým to případem nemá dosud zkušenost. Kapitán bere fotoaparát a jde se s námi vyfotit. To je vše. Nezajímá jej náš pas, ani techničák od motorek. Jen mu stačí, že ví, že jsme z Czech Republic. Kde prý to je, ptá se? Europe. ,,Aha tak jo“. Navzájem se vyfotíme a pokračujeme dále.
Hranice s Barmou je od tud 3 km. Kousek dále je zřícená helikoptéra, nešlo o pád z velké výšky a tak motor a ostatní součástky jsou již vymontovány a slouží jinde. Celkem nás uklidňuje informace, že do nejbližší vesnice je to jen 20 km a prodají nám tam benzín. Vesnice je to jak z nějakého přírodopisného filmu, jen její dojem kazí zánovní Toyota Hilux zaparkovaná před bambusovou chýší.
Pokud se během dne něco nepodaří a večer je správně vychlazené pivo, je vše zachráněno. V Thajsku či ve Vietnamu k tomu občas přibude masáž a na každém je, jak daleko až ji nechá dojít. Třeba, jak by řekl Fík (jeden z klientů) až do šťastného konce.
Více snad nemá smysl ani popisovat, video řekne víc.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (7x):


TOPlist