Nitro Circus – americká show se vším všudy

Nitro Circus založil a vede Travis Alan Pastrana, populární americký motokrosař, superkrosař a freestylový jezdec který měl předvádění krkolomných kousků na motorce rád odjakživa. Už jako 13letý bavil publikum na závodech svým stuntovým vystoupením a stal se tak velmi oblíbeným jezdcem. Později se pak začal freestylu věnovat naplno. Spolu s dalšími motokaskadéry natočil několik DVD (první z nich vzniklo v roce 2013 v garáži v Utahu), jejichž úspěch vedl k produkci televizního seriálu pro MTV. Předvádění triků publiku formou cirkusu je asi Pastraniho představa, jak si užít klidný „důchod“ - je mu totiž již 32 let :o).

Pastrana má za sebou nemálo životních úspěchů – dokázal vyhrát motokrosový šampionát a pověsit si na krk spoustu dalších medajlí, zejména z amerických televizních soutěží X Games, kde se zapsal svým dvojitým backflipem; je držitelem několika světových rekordů, je prvním, kdo udělal backflip, zmíněný dvojitý backflip, skočil na motorce do Grand Canyonu a v tomto výčtu by se dalo ještě dlouho pokračovat. Zajímavé je, že po celou dobu své kariéry je Travis věrný výhradně značce Suzuki. V současnosti jezdí v soutěži Red Bull Global Ralleycross ve voze Subaru č. 199 a samozřejmě také cestuje po světě s Nitrem.

Celé představení Nitro Circusu je především o nevídaných kaskadérských kouscích, které provádí na kroskách Travis s dalšími přáteli motoakrobaty. Uvidíte vysoké skoky se salty, různé přemety a skupinové skoky. Při letu si jezdci s motorkou pohazují na různé strany, předvádějí dopady bez držení, kopy na všechny strany a jiné nebezpečné cirkusácké kousky.
Jinak je Nitro americká show ze vším všudy. Šílený řev a to bohužel ne jen motorů, ale především neustále dav hecujícího moderátora v klaunském oblečku, který nedá divákům svými povzbuzujícími pokřiky ani na minutu vydechnout. Lid jej ovšem miluje a náležitě reaguje. Já jsem tam trapně tiše seděla a zírala. Jde o rodinou zábavu. To bylo patrné ihned. Dětí jako smetí plus pubertální skupinky a v úvodu dětská taneční soutěž hned na jevišti o kamerku, cykloše a už nevím…

Po úvodním promítání momentek z cirkusového prostředí na obrovské obrazovce začalo samotné představení. Motokaskadéři se řítili po rampě v sekundových rozestupech, předváděli svoje těžce natrénované triky, bravurně dopadali a už se řadili opět k výskoku; to vše za náležitého doprovodu šlehajících plamenů a řvoucích reproduktorů. Šikovní. Kluky na kroskách po jejich šílených kouscích pak vždy vystřídali blázniví stuntrideři na (a ve) všem možném – lyžích, kolech, kajaku, kolečkových bruslích, skateboardu, snowboardu a dokonce i v jakémsi sudu. Přičemž nám nikdy nezapomněli připomenout, že ten či onen skok není jen tak a předcházely mu nesčetné pokusy provázené pády, zlomeninami a pohmožděninami všeho druhu, což si člověk při sledování toho co předváděli, dovedl dost dobře představit i sám.

Významným bodem programu byl skok na motorce naložené třemi, respektive čtyřmi lidmi. Řidič-akrobat plus 3 vybraní dobrovolníci z publika. Nevíme, zda to celé nebylo nahrané (což doufáme), ale u Amíků člověk nikdy neví. Poté, co nám promítli několik (neúspěšných) pokusů z předchozích představení, instalovali na motorku postupně všechny aktéry. Mladíky navlečené do kombinéz a přileb instruovali o poloze, jakou mají na moto zaujmout a co dělat, hlavně tedy nedělat, při skoku. A už frčeli…skočili… mladík sedící na konci se svalil. Roztrhl si gaťata o blatník...publikum řvalo nadšením a smíchy…
Samozřejmě nemohla chybět pauza na občerstvení, po které se rodiče s dětmi navrátili na svá místa s doplněnými kalichy koly, mísami popcornu, pizzou, zmrzlinou….a bůhvíčím ještě a zábava mohla znovu začít…klauni do toho…skákejte…a pokud by se vydařil nějaký ten zajímavý karambol, nikdo se zlobit nebude….

Pro zpestření programu proběhla rovněž pomyslná soutěž mezi jezdci zastupujícími různé země. A kdo že je nejlepší? Ruce nahoru!!! Amerika! Jedině tým Amerika může zvítězit….do toho se zvukem na maximum zazní Sprigsteenův song „Born In The U.S.A.“….a dav šílí. Dále pak „We are the champions of the word“…takže pokud jste doposud tápali, kterouže zemi si vybrat k fandění, tak po společném provolávání Americe sláva, budete mít určitě zcela jasno :o)…Nevím, možná v Německu nechávají vítězit tým německý a s proamerickými výlevy se mírní, ale kdo ví…v Evropě jsem Nitro Circus nenavštívila a tady v Chicagu to byla více než síla a to už bych tady odsud mohla být na ledacos zvyklá.

Hodně divně na mě zapůsobilo (pravdou je, že jsem ten den nebyla zrovna v nejlepší náladě) představení mladého kluka na invalidním vozíku. Přifrčel, zamával do kamery a moderátor nás ihned začal hecovat k vyjádření podpory tomuto zmrzačenému akrobatovi. Stoupli jsme si a sledovali na obří obrazovce záběry jeho nešťastného pádu při jedné ze show. Stalo se to minulý rok. Vím, člověk se může zmrzačit kdekoli a kdykoli, ale při takových šílenostech si o to doslova říká. Jenže kluka už poutají na motorku! Předvede nám skok s bezvládnými končetinami! „Óóóóóh“ zahučel dav na znamení úlevy. Zvládl to. Přičemž následoval mocný potlesk, který si klučina bezpochyby zasloužil.

Že hoši umí, to se musí nechat a přít se o tom rozhodně nebudu. Nacvičit takové akrobatické prvky je nepředstavitelná dřina a pro většinu z nás nedostižný výkon. Ale proč? Taková životu nebezpečná blbost a kolik to dá práce. Při létech tréningu jednoho triku stále riskovat zmrzačení!? A pak vše předvádět pologramotnému publiku (mě nevyjímaje). Plně docenit předváděné triky může asi jen někdo, kdo si to zkusil (alespoň tak trochu) sám. Jak to proboha může stát těm klukům za to? Asi jsem prostě nebyla ve správné náladě. Pravdou je, že je to určitě baví a zato jim to stojí, jinak by to nedělali, že jo. Jsou to lidi jako Travis, kteří se pro adrenalin narodili a dokud při některém ze svých kousků nepřijdou o život, nepřestanou. Sám Pastrana měl během své kariéry 7 x zlomené zápěstí, 4 x holenní kost, 25 x otřes mozku, 15 x operovaná kolena a výčet jistě není úplný, a ačkoli mu to nepřeju, jistě ani konečný. Je to zkrátka cvok, ale sakra dobrej.

Přijeli jsme, viděli jsme a s rozporuplnými emocemi odešli jsme, prodírajíce se postpubertálním davem, který stále ještě nabuzen moderátorem a adrenalinem ze spoluprožívání úchvatných skoků túroval své trucky a jiná vozidla (na motorce se diváků dostavilo pramálo) na parkingu.
Vidět věci naživo, zejména výkony sportovců, v tomto případě motoakrobatů má vždy jinou atmosféru. Vystoupení Nitro Circusu jsem si ale náležitě neužila. Program byl zvláštně pojat, co se akce týče – buď se nedělo skoro nic, nebo skákali všichni na obou rampách najednou, že člověk nevěděl kam se dívat dřív. Pravděpodobně mi taky nesedl styl prezentace tohoto akrobatického umění. To byl ale jen můj osobní problém a třeba na tom zapracuju a budu si to příště užívat více. O to raději se ale nyní na ty skoky podívám ve filmu „Action Figures“, který právě pouští do éteru jako svůj režisérský debut Travis Pastrana. Myslím ale, že sledovat venku u rampy třeba X-Games, bez těch ohňů a křiku klauna, musí být super zážitek. Nicméně každému co jeho jest a přítomné americké publikum v hale se viditelně i slyšitelně velmi dobře bavilo…takže třeba i vám bude někdy stát zato zakoupit si lístky. Příležitost přijde příští rok, Nitro Cirkus má v plánu navštívit Prahu v lednu 2016. Tak co, půjdete? Zajímalo by mě, jestli v soutěži skoků zvítězí Češi.
Za sporou a mizernou fotodokumentaci se omlouvám. Fotit motorku s jezdcem v bleskurychlém přemetu se v tom přítmí, záři reflektorů a vybuchování ohňů fakt nedalo.

Informace o redaktorovi

Silvie Šturmová - (Odebírat články autora)