Kolem světa „S Michalem v sedle“ jinak!

Když píši tento článek, jsem již ve Španělsku. V městečku Santiago de Compostela. Mám za sebou první pád motorky i první setkání s jinými lidmi, i nějaká závada se již řešila. Nicméně i přesto, že cesta kolem světa jede, tak bych vám chtěl přiblížit, co vůbec předchází tomu, než na takovou cestu vyjedete. Nakonec trochu přiblížím moje plány samotné cesty.

Kolem světa „S Michalem v sedle“ jinak!

Aktuální fotky

Jak vše začalo

Vše začíná a končí rozhodnutím. Tak i já jsem se rozhodl v 16 letech, když jsem sedlal stroj ČZ 175/478 na papírech 125 ccm, že jednou objedu planetu pěkně dokola. Nejdůležitější tedy mám za sebou a teď zbylé drobnosti, kterých je ale ve výsledku pořádná hromada. Úkoly, co je potřeba udělat než doma zamáváte a vyjedete na vysněnou cestu, je dobré si nejlépe sepsat a pak pěkně odškrtávat. Já to třeba neudělal a hned za hranicemi jsem si vzpomněl na to, co jsem měl mít s sebou. Naštěstí to byly drobnosti, které seženu cestou do Afriky.

Když už jsem se rozhodl, bylo třeba stanovit nějaký milník, kdy vyrazím. Ten jsem určil na mé třicáté narozeniny, které jsem měl letos v lednu 2018. Ovšem v lednu odjíždět není nic moc, tak jsem to posunul na konec srpna. I s tou myšlenkou, že se dostanu přes Afriku do Vánoc. A že na Nový rok už budu v jižní Americe, v Argentině, a pojedu pěkně v pravé léto do Ohňové země. Uvidíme, zda mě něco v Africe nezdrží.

Důležitá je také podpora rodiny a hlavně té nejbližší. Mé ženě jsem tu myšlenku sdělil ještě před svatbou a to je 10 let nazpět. Samozřejmě tenkrát řekla: „To víš, že jo, jeď si.“ Ale bylo to takové to: „Však ti chlapi nakecaj, bůh ví, jak to bude za deset let“. Proto jsem si mojí ženu rok před odjezdem posadil vedle sebe a s vážností jsem ji vše zopakoval. Přeptala se na pár věcí a pak řekla: „Je vidět, že jsi nad tím přemýšlel, tak jeď a vrať se hlavně v pořádku“. Tím to bylo vyřešeno a už jsem se mohl naplno vrhnout na techniku.

Důležitým bodem na seznamu byl servis motorky. Ne proto, že bych motorku neservisoval pravidelně, ale při plánovaném nájezdu 150 000 km je dobré celou motorku prolézt a vše, co by to nevydrželo, vyměnit. Motorka má najeto necelých 70 000 km, což je v určitých kruzích neprodejná motorka zralá do šrotu. Opak je ale pravdou! Motor jsem hodil na ponk, pěkně ho proklepl a opotřebení na všech zásadních dílech je neznatelné. Chtěl jsem měnit pístní kroužky a ani na ně nedošlo. Ty, co jsou v motoru, mají před sebou ještě dlouhou kariéru. To samé alternátor, vačky, atd. Teď mám jistotu, že jedu na hodně schopným motoru. Ale motorka není jen motor.
Proto dělám repasi předních tlumičů, uložení kyvné vidlice a přepákování a uložení centrálního tlumiče. Samozřejmě měním veškeré spotřební věci za nové. Brzdové kotouče, brzdové destičky, nová řetězová sada a filtry. Vzduchový mám KN, kdybych náhodou s motorkou pleskl v řece, tak ho nechám proschnout a jedu dál. Papírák by se rozpadl. Vše důkladně vyčistit a promazat. Třeba veškeré kontakty na motorce jsem preventivně nastříkal sprejem odpuzujícím vodu. Snad to bude fungovat a není to jen klamavá reklama.

Motorka prošla i bouřlivým vývojem doplňků a komponent přímo souvisejících s cestou. V prvé řadě šlo o úpravu podvozku, kde motorka šla nahoru zhruba o 5 cm pod motorem. Dalším důležitým prvkem jsou přídavné nádrže pod sedlem, kde jsem získal dalších 16 l paliva navíc. V kombinaci s kanystry mám na jedno natankování k dispozici 40 l paliva a to už je dostatečné pro to, jak chci cestu jet. O vyztužování předních padáků a předělávání rámů kufrů už ani nemluvím. Byla to šílená práce to udělat. Doufám, že to cestu přežije ve zdraví. Další drobnosti jako mlhovky, sklopná zrcátka, napájení v kufrech, už ani nerozepisuju, to už není tak zásadní jako úpravy zmíněné výše.

Stejně tak, jak preventivně kontroluju a chystám motorku, i moje tělo je potřeba proklepnout a nachystat na cestu. Procházím tedy kompletním vyšetřením u svého lékaře. Po informaci, jak jsem na tom, pokračuju dále do Očkovacího centra. Na cestě je mnoho států, které vyžadují pro vstup určitá očkování. Není pravidlem, že by to kontrolovali, ale může se stát. Hlavně, kdo z vás by chtěl odzkoušet v Africe malárii v nějaké lokální nemocnici? Já tedy ne. Proto 2 měsíce před odjezdem, každý týden, chodím na očkování na kdejakou vážnou chorobu. Součástí očkování je i dokument, který potřebuju. Mezinárodní očkovací průkaz. Podle mne je základ: žloutenka AB, malárie, žlutá zimnice, cholera. Já si však dal do žíly mnohem více. Není to však myšlené, že když jste očkovaní, můžete pít vodu z louže a jíst maso ze zdechlých zvířat. Důležité je i to, jak se chráníte nebo chováte v oblastech, kde je výskyt nemocí koncentrován. Proto na cestu vezu i prášky na malárii, extrémní průjem, dezinfekci a speciální repelenty, kterými lze například impregnovat oblečení, stan, nebo moskytiéru. Pokud netušíte, jaké očkování potřebujete, ničeho se neobávejte. V Očkovacích centrech vám poradí.

Nedílnou součásti cesty je i outdoorové vybavení. Měli by jste si vybrat to, v co věříte, že přežije každodenní užívání a ne jednou za rok na vodák. Každý z nás s něčím jezdí po Čechách či Evropě, ale já se nepovažuju za specialistu v outdooru, tak jsem jel na výstavu stanů do Prahy. Mimo stanů tam bylo i vše ostatní. Tam jsem prolezl desítky stanů a promluvil s mnoha lidmi, kteří měli mnohem větší zkušenosti a pokud ne, tak o tom uměli pěkně vyprávět. Né že bych si hned vybral, ale minimálně jsem se v rozhodování někam posunul. Moje vybavení je tedy dvouplášťový stan pro 3 lidi. To proto, abych kolem sebe měl dost místa na vybavení a v případě špatného počasí mohl ve stanu strávit několik dní. Samonafukovačka, spacák z umělých vláken, benzínový a plynový vařič, židlička, filtrační láhev na vodu, batoh na výlety po okolí nebo jako Camelbag s 3litrovou zásobárnou vody, sekera, nerezový ešus, hrnek dvouplášťový, vidličko-lžička, prut na rybaření je bonus. To co jsem nezmínil, asi nepovažuju jako vybavení pro trávení času v přírodě.

Co si na sebe vzít, aby vám nebyla zima, nepromokli jste, atd. Já už jsem zkusil dost věcí a nějak tíhnu k řešení: textilní oblečení s tepelnou vložkou nebo bez ní a v případě deště navléct na oblečení nepromok. Třívrstvé systémy fungují dobře, taky nepromoknete, ale promokne svrchní část obleku a to je jednak těžké, a jak to schne, tak vás to chladí. Takže obyč oblečení na motorku a v kufru s sebou nepromoky. Ovšem u bot nepromok neplatí. Měl jsem je kdysi koupené a rozpadli se druhý den. U bot platí zásada: „Zaplať a dostaneš“. Jedině boty s Goretex membránou jsou schopné opravdu nohu udržet v komfortu. Třeba má někdo jinou zkušenost. I přesto, co tu píšu, vyjel jsem v motokrosových botách a po dvou dnech v dešti jsem se rozhodl po cestě koupit Goráče.

Doklady, papíry, razítka. I to je cesta kolem světa. Abych se tím netrápil, udělal jsem pouze to nejnutnější. A to 3x cestovní pas. Né kvůli tomu, že je chci ztrácet. Ale pas má 30 stránek a většina zemí, které projedu, vyžaduje vízum, které vám dají někde i na hranicích, ale zabere jednu stránku. Při počtu více jak 60 státu to prostě na jeden ani dva pasy nevychází. A druhý důvod je politický. Ne každá země vám dá vízum, pokud je v pasu vízum nepřátelské země. Píšu, jako bych to věděl jistě. Nevím, a proto se připravuju na to nejtěžší, co může nastat. Nebo co si myslím, že by mohlo nastat. S tím souvisí i nadělané kopie velkého TP, pasu, občanky. Další je rychlovka. Mezinárodní řidičský průkaz. Je na počkání a za 50 Kč, ovšem nejde o jeden, ale o dva pasy. Jeden je podle ženevské dohody z roku 1968 a druhý podle vídeňské dohody z roku 1945 nebo tak nějak. A každý stát uznává řidičák podle jiné dohody. Nejdůležitějším a stěžejním dokumentem je CDP karnet. Říkám tomu pas pro motorku a zde musíte složit kauci dle ceny vozidla a typu. U mne to bylo 2100 Eur a vyřídil jsem ho v Bratislavě. Jednak to mám blíž než do Prahy a zadruhé Praha zbytečně po návratu všem zadržuje kauce a nechce je vyplácet. To Bratislava nedělá. Pokud to někdo z Autoturist.cz čte, tak ať to dají do pořádku. Ti, co vám ty peníze nechali, je po návratu určitě potřebují, tak jim je vracejte hned po vrácení řádně vyplněného karnetu!

Pokud chci z cesty něco napsat, je třeba myslet i na digitálie. To je vše elektronické. Foťák, kamera, PC je základ. Samozřejmě nabíječky k tomu a nějaký záložní zdroj pro data. A pak záleží na vás, co si ještě vezmete. Třeba já jedu bez super ultra předražených navigací pro motorky určené do volného terénu. Za ty peníze, když se budu schopen trochu orientovat v prostoru, mohu ujet dobrých 10 000 km. Obyčejný kompas je základ. K tomu off-line mapy celého světa. A když nic, dá se vždy v daném státě koupit mapa. Tak uvidíme, zda se ztratím nebo ne!

Když už jsem nakousl navigaci, je otázka, jak moc chcete mít cestu dopředu naplánovanou. Já třeba mám pouze hrubou kostru, kudy pojedu a co chci vidět, ale jestli tam dojedu z levé nebo pravé strany, mi je jedno. Nechávám to volné, protože si myslím, že čím složitější a propracovanější plán, tím víc to svazuje cestovatele v držení se plánu. Můj plán je jednoduchý. Jet, přežít a přitom něco zažít.

Kudy tedy že pojedu a všechno kolem? Začínám na jižní Moravě a hned jak vyjedu, je to cesta. Žádný sprint nebo honem rychle přesun po dálnicích. Ne, tak to určitě nebude. Jakmile se dostanu do Rakouska, pojedu na Alpy, které prokřižuju skrze všechny státy, na kterých se rozkládají. Cestou přes Alpy nepojedu jenom asfalt. Chci odzkoušet plně naloženou motorku, tak bude i šotolina. Co upadne, bude ještě v Evropě opraveno a upraveno tak, aby to vydrželo zbytek světa. Dále ve Francii chci navštívit Monako a projet trať Formule 1. Dále projedu lokalitu kaňonu Verdon. Je to největší kaňon v Evropě. Závěrem francouzké tour si to ze sympatie ke komediím namířím do Saint-Tropez k četnické stanici pana Ludvíka. Poté nabírám směr Pyreneje, kde opět budu chtít projet co nejvíce pasů a silnic. Pak už budu pomalu španělským vnitrozemím směřovat na Gibraltarskou úžinu. S motorkou najedu na nějakou bárku a nechám se převést na černý kontinent do Maroka. No a zde, alespoň pro mne, začne něco úplné nového a neznámého. Jak to půjde rychle netuším, ale stručně asi takhle. Pojedu do Senegalu a jeho hlavního města Dakar. Dám si tu kávu a pojedu odtud do Etiopie a dále na jih do JAR. V Africe bych chtěl navštívit třeba lokalitu Oko Sahary, nebo vylézt na Kilimandžáro. Já bych tam nejraděj vyjel s motorkou, ale to nejde. Je tu mnoho krásných míst, které stojí za to navštívit. O lokalitách bude rozhodovat bezpečnost daných míst. Nemyslím tím, zda je tam divoká zvěř, ale spíše politickou situaci.

Dalším kontinentem na řadě je Amerika. Zde budu asi nějaký týden čekat v Buenos Aires na motorku, která z Afriky popluje v kontejneru. Až ji proclím, pojedu do Ohňové země. Udělám si tam fotku a otočím se k severu a pojedu až na Aljašku k Severnímu ledovému oceánu. Šotolinová cesta č. 11, která tam vede, končí osadou Deadhorse. Je to příznačný název pro tak odlehlou vesnici. Pokud půjde vše jak má, vrátím se zpět do Kanady nebo USA, kde budu řešit transport motorky buď do Austrálie, nebo do ruského Vladivostoku. Je to ale tak daleko, že nedokážu říct, která varianta bude ta pravá. Hodně to závisí na financích, kterých je velmi omezeně.

Pokud se dostanu do Ruska, tak je jasná cesta do Magadanu a pak zase zpět po Cestě kostí, ze které uhnu do Mongolska. Následně projedu mnoho postsovětských států, až skončím na nejjižnějším bodu a to v Iránu. Ten chci trochu více projet a poznat. Následně tomu už říkám návrat domů skrze Turecko a celý Balkán. Jak jsem ale psal, nemám to naplánované tak, že pojedu po předem stanovené trase. Je to pouhé hrubý náčrt toho, jak bych to chtěl jet. Jak to ve výsledku bude, nechám na samotné cestě, která sama zvolí směr.

Pokud chcete mít aktuální informace z cesty, můžete nahlédnout na fb S Michalem v sedle, kde dávám jednou týdně deník z jednoho dne cesty. Dále můžete cestu sledovat skrze server motorkari.cz, kde budu dávat články z větších etap. To samé bude i na webu www.smichalemvsedle.cz. Až projedu Evropu, pak třeba po Africe, a tak dále. Záleží, kolik zážitku bude. Pokud budu v půlce Afriky a bude toho kopec, rád vám to dám k nahlédnutí.

Okolo Verdonu

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 1.09
Známkováno: 58x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.


TOPlist