Dobrodružství pěti kontinentů

Jak to vše začalo?

V každém s kouskem dobrodruha v duši vzplanula, alespoň jednou za život, touha prozkoumat, co je za dalekým horizontem, a jakým životem žijí lidé v kulturách tak odlišných od té naší. Před osmi lety se to stalo i mně a já se rozhodl pro změnu. Odjel jsem na Nový Zéland a strávil tam několik nezapomenutelných měsíců. Následovaly téměř dva roky života v Anglii, kde se poprvé zrodila myšlenka procestovat pět světových kontinentů. Nechtěl jsem se odloučit od rodiny na příliš dlouhou dobu, ale zároveň si cestu užít, nepospíchat a skutečně poznat kraje, které navštívím. Rozdělil jsem tedy celý projekt do několika samostaných expedic. Neurčil jsem si žadné číslo, kolik jich chci uskutečnit, ani jak dlouho to celé potrvá, a věřím, že až budu na konci, poznám to. Jediné, co vím, je, že chci navštívit na motorce všechny světadíly (kromě Antarktidy) a poznat co nejvíce, abych si konečně mohl udělat objektivní názor na svět, ve kterém všichni žijeme.

Na čem že to jedu?

Motorky jsou pro mě srdeční záležitost od první chvíle, kdy jsem se ve 13 letech svezl na "pařezu" (Jawa 50 typ 550). Od té doby jsem vlastnil různé stroje od supersportu po enduro. Rozhodnout se, jakým dopravním prostředkem svoji cestu podniknu, tak nebylo těžké. Pojedu na 20 let staré Hondě SLR 650, kterou jsem koupil před dvěma roky a zdála se mi vhodná pro svou jednoduchost a spolehlivost. Starý dobrý karburátor, žadná zbytečná elektronická udělátka a vzduchem chlazený motor. S trochou nářadí si většinu závad opravím sám. Není to vyloženě expediční motorka, ale pevně věřím, že po pár úpravách bude spolehlivou partnerkou na cestách. Navíc motor je hojně využívaný i v jiných modelech a neměl by případně být problém sehnat náhradní díly.

Cestování na motorce má své nezaměnitelné kouzlo a spolu s kolem je to podle mě nejlepší možný způsob jak poznat svět. Na motorce vnímáte cestu všemi smysly. Chlad, déšť, slunce, vůně to vše pomáhá utvářet zážitky a vzpomínky jiné, než při jízdě v autě, kde jste od okolí odříznuti. Navíc motorkář motorkáři vždy pomůže v nesnázích, a když se potkáte na cestě, máte si pokaždé co říct, ať už jste odkudkoliv. Je to nejen přibližující, ale i sbližující prostředek.

Nejen cestování...

Další mojí vášní je fotografie a film. Baví mě zachycovat místa a zážitky tak, jak je vidím já a upravovat je do visuální formy, která co nejlépe popíše atmosféru okamžiku. Je to skvělý způsob, jak subjektivně zprostředkovat příběhy a pocity, které na cestách zažíváme. Někdy přijde chvíle, kdy slova prostě nestačí. Filmový materiál zachycený pomocí zrcadlovky, outdoor kamer a dronu mám v plánu po každém návratu zpracovávat do filmových dokumentů a krátkých sestřihů a vše sdílet s ostatními cestovateli a zvědavými lidmi. Dokumenty se budu snažit ukázat jak přírodní krásy, lidi a města, tak dennodenní útrapy a radosti sólo cestovatele.

Tento můj cestovatelský sen vlastně už začal a to mou cestou z Londýna zpět do Čech, kterou jsem natáhl přes Cornwall - jihozápadní část Anglie, Wales a Irský ostrov. Léto jsem strávil doma a v září se vydal na třítýdenní výpravu po Balkánu a Apeninském poloostrově. Krátké cestopisy a videa najdete na mém webu. Obě cesty jsem považoval za zkoušky, co vše budu potřebovat, co dovybavit a vychytat pro cestu zaměřenou na filmování a naopak se zbavit nepotřebností. To, že se na cestě snažím hledat zajímavá a fotogenická místa, má dva vedlejší efekty. Strávím mnohem více času přípravami, natáčením, a balením techniky. Na druhou stranu si začínám všímat věcí a míst, které bych při běžném cestovním tempu minul a seznamuji se s lidmi, kteří by mě jinak nikdy neoslovili. Vzhledem k tomu, že celý projekt od příprav až po postprodukci je "one man show", dokáže být takové cestování náročné, ale konečný výsledek za to rozhodně stojí a dodává expedici uplně jiný rozměr.

A co mě čeká v brzké době?

Nové dobrodružství na Střední východ se blíží a s ním i neodmyslitelné přípravy. Ač tuze nerad, budu se muset pustit do vyřizování potřebných dokumentů. Největší "papírová překážka" je Írán, který jako jediný na plánované trase vyžaduje karnet, což znamená poplatek + vratná záloha, která dalece převyšuje cenu motorky. Íránské vízum lze zařídit na ambasádě v Praze a turkmenské a ruské budu vyřizovat na cestě, nejen z důvodu možnosti měnit plány, ale i údajné lepší dosažitelnosti víza ze sousední země. Cesta by měla vést přes Slovensko, Maďarsko, Srbsko, Bulharsko, Turecko, kolem Araratu do Íránu, který chci poznat důkladněji. Chci navštívit "Bránu do pekla" v Turkmenistánu a Aralské jezero v Kazachstánu. Dále pak přes Rusko do Gruzie a trajektem do Varny v Bulharsku. Rumunsko už je jen pomyslná třešnička na dortu. Vím, které státy chci projet, ale přesnou trasu budu volit až na cestě, díky čemuž výprava získá dobrodružnější a svobodnější povahu. Navíc nikdy nelze naplánovat, co člověka potká a kam ho vítr zavane a tak to má být. Byla by škoda přijít o nezapomenutelný zážitek, či setkání jen díky nutnosti být někde načas, jak velí plán.

Podceňovat přípravu techniky by se nemuselo vyplatit a tak mě čeká prohlídka, servis a dovybavení mašiny. Budou se montovat hliníkové kufry, které vyrobil a společně s několika radami dodal motocestovatel Roman Poledník alias BigHusky. Dále jsou připravené padáky, větší nádrž (sériových 11 litrů je opravdu málo), různé držáky a vychytávky usnadňující život na cestě. Dalším krokem je odlehčování - zbavování se nepotřebných součástí. Všechny úpravy proběhnou v dílně kluků ze ZRmoto. Filmařská výbava se rozšíří o novou GoPro kameru s gimbal stabilizátorem, kamerový pojezd a menší a skladnější dron. Budu testovat i nové outdoorové vybavení od firmy 4camping.cz a odolné motorkářské vybavení z Motozemě a od ASP Group.
Vše, jak doufám, bude vyřízeno a připraveno do konce března a já budu moct v polovině dubna vyrazit směrem na východ vstříc dobrodružství...

Díky všem, kteří pomahají můj sen uskutečnit, obvzláště pak Martinovi z MDesign, ale hlavně mé rodině za obrovskou trpělivost.
Írán je i jediná země vyžadující carnet, což je taková záruka, že tam mašinu neprodám. Kauce však činí nesmyslných 52 000,-Kč a to poněkud převyšuje cenu motorky, výjimky prý ale nedělají :)
Pevně věřím, že vše dobře dopadne, byrokratická kola mě nesemelou a já projedu všemi zeměmi, aniž bych musel měnit trasu. Vy se to vždy dozvíte na webu Motorkáři.cz v sekci Cestování.