Jehlou ovlivníš složení směsi při částečném zatížení. Samozřejmě, pokud bude správná směs budou i přechody - ale přechod ovlivňuje hodně hladina v karburátoru.

mito7> No, pokud je karburátor a všechny seřizovací prvky v cajku, včetně volnoběhu, jak tedy upravíš hladinu, když při rasantní akceleraci (rozjedu motorku třebas až na trojku, zavřu plyn a při zavřeném plynu zpomaluju a řadím dvě...pak jedna...plyn furt zavřený...a v příhodných otáčkách dám rychle plný plyn a motorka nebude akcelerovat - buď tam bude díra a nebo se zachlastá)?
Já v takových situacích posunu jehlu buď nahoru (díra) a nebo dolů (když se to uchlastává).
To výše napsané je jednoduchý "test", při němž musí motocykl okamžitě, bez váhání a plnou silou akcelerovat.
Není-li tomu tak, řeší se to právě tou jehlou, nijak jinak.
To jsou ty přechody...
Pokud to dělá brikule při tom přidávání a nebo při částečném plynu, kdy ale na něj jedu trvale , můžu si u japonských karbeců vybrat z desítek různých tvarů jehel...můžu si vybrat mezi tvary výřezů šoupátek atd...
Nicméně u sériových motorek nikdo neudělá až takový zásah do motoru, aby vyžadoval až takové štelování.
Tam se vystačí se změnou trysek, seřízením volnoběhu a změnou polohy jehly.
Takže to všeobecné omílání, že volnoběžná tryska ovlivňuje nízké otáčky, jehla střední a HT nejvyšší v praxi moc nesedí.
Ono se totiž všecko ovlivňuje navzájem.
Když směs HT obohatíš, obvykle se tomu musí přizpůsobit seřízení volnoběhu i poloha jehly - všecko se to dělá tak dlouho, až to sedí.
Kdo říká, že ne, tak to buď nepozná, nevšimne si toho, je mu to jedno a nebo to nikdy nedělal.
Staří závodníci si vždy na závodech psali, co kdy na kerém okruhu jak měli nastavené, jaké bylo počasí - aby se s tím příště nemuseli tak jebat...