Slíbil jsem dokument ( a jak jinak než vpravdě vědecký dokument) mavazující na Breviář. Shlédl jsem několik dílů pořadu Bořitelé mýtů a naznal jsem, že i mé fenomény by zasluhovaly řádné otestování, aby snad nemohly být považovány za cosi toliko teoretickéhoé, neřkuli snad dokonce amatérského.
Zde tedy je první část slibovaného dokumentu:

z Breviáře dobrých rad:
(Komentované vydání k výročí založení klubu praktické vědy)

- teplý bramborák můžete pojídat od prostředka, pokud jej dvakrát přeložíte
---------------------------------------------------------------------------
ověřování: Lze doporučit provádění s dosti teplým bramborákem, který lze po odkousnutí opět rozložit a potěšit se tak vzniklou dírou. Navíc si lze takto podrobně prohlédnout linii vlastního chrupu. Silně nedoporučuji provádět s bramborákem horkým - čtyřnásobně tlustší sousto dobře přilne k patru i jazyku a popáleniny jsou nesrovnatelně intenzivnější nežli při kousnutí prostém.
zvláštní zkušenosti: Rozhodně neprovádějte se studeným bramborákem ze zvláště škrobnatých brambor. Před pokusem se vždy řádně vysmrkejte.Takovýto bramborák dokáže být velice pružný. Při prováděné zkoušce se mě odkousnuté sousto v ústech narovnalo tak nešťastne, že mě napříč utěsnilo celá ústa. Jelikož jsem měl z nachlazení ucpaný nos (viz doporučení výše), tak než se mě mastnými klouzajícími prsty podařilo sousto vydloubnout, jsem se 56 sekund intenzivně dusil.
závěr: Rada prověřena, provádění při dodržení bezpečnostních zásad bezproblémové.


- poškozený krtinec opravíte nejsnáze pomocí formy na pečení bábovky
--------------------------------------------------------------------------
ověřování: Nejlépe provádět za deště, kdy je krtinec dostatečně provlhlý a dobře drží tvar. Formu je třeba vymazávat - jako nejvhodnější se jeví husí sádlo. Při velkém množství krtinců by se ovšem mazivo značně prodražilo a lze je tedy nahradit vyjetým olejem, a to nejlépe z traktoru nebo kombajnu, protože tyto stroje pracují v přírodě a nelze tedy proti tomu mít z hlediska ekologického pražádných námitek.
zvláštní zkušenosti: bábovka upečená po opravě krtinců vykazovala zvláštní pachuť a kůrka skřípala mezi zuby i když nebyla připálená.
Mezi doporučení lze tedy navíc zařadit i důkladné omytí formy od oleje a hlíny.
závěr: Rada prověřena. Významné komplikace nejsou známy.

- mladé užovky přestanou kličkovat, navléknete-li je na pletací drát
----------------------------------------------------------------------
ověřování: Navlékání užovek na drát je velmi delikátní operace, zvláště jedná-li se o mladé jedince s jemným trávicím aktem. Nezapomínejme, že cílem úkonu je provésti jej bez způsobení újmy hadovi. Rozhodl jsem se tedy upevnit užovky na drát pomocí lepicí pásky, což z hlediska pokusu je metoda dostatečně aproximující původní způsob fixace.
Obstarat potřebné objekty nebylo jednoduché a když jsem konečně odchytíl čtyři mladé užovky, zjistil jsem že se v mém okolí nenachází nikdo, kdo by mi zapůjčil pletací dráty. Pak jsem si vzpoměl, že o dva domy dále jsem včera zahlédl starou paní sedící na zápraží a cosi štrykující. Ihned jsem se tam vypravil a přes plot jsem zahlédl košík s pletením vedle židle ale paní nikde
Zavolal jsem na malého chlapce, asi vnuka, ale ten mě řekl, že babička spí a on jí nesmí budit. Slyšel ovšem na prosbu, aby mě na půl hodiny půjčil její pletení, zvláště, když jsem žádost podpořil padesátikorunou. Řekl jsem mu, že bydlím tady kousek a ať přiběhne kdyby se babička náhodou vzbudila. Pak již vše probíhalo hladce - v košíku byla pod klubky s vlnou řada velmi vhodných jehlic a užovky se při upevňování ani příliš nekroutily. Všechny jsem upevnil na pletací dráty a položil do trávy.
U této osvědčené rady jsem jistě ani jiný výsledek nečekal - nekličkovala ani jediná.
zvláštní zkušenosti: V závěru pokusu začalo pršet a z namoklé kombinace užovka-drát-lepící páska bylo nemožné hady demnontovat. Odložil jsem je tedy do košíku, košík položil na stůl pod přístřeškem přede dveřmi a šel se naobědvat než pokusné objekty oschnou. Když jsem se po půl hodině vrátil, byl košík pryč i s obsahem -prý si jej odnesl malý chlapec s tím že babička košík hledá. V předtuše čehosi nechtěného jsem utíkal k sousedům. Klučina práve sbíral po zahradě rozkutálená klubka s vlnou a nějací lidé otírali čelo a ruce staré paní, která vydávala jakési neartikulované zvuky. Ani si mě nevšimli, když jsem se vplížil na zahradu, bleskově osvobodil hady rozhozené i s dráty v trávě a zas jsem nenápadně zmizel. Stálo mě stovku, aby mě ten malý vyděrač nepráskl.
závěr: Rada prověřena, funkčnost stoprocentní. Vybavení k posusu nutné jen vlastní, provádět za suchého počasí a po obědě.

Naposledy editováno 24.04.2017 00:17:05

ty vole KnightRider na dvou kolech, tvá mašina je totální masakr ale je vidět, že šikovný ručičky se nezapřou

kawajawa> Dík za uznání. Vše pořád vylepšuji, aby to mimo dobré funkce i dobře vypadalo, także motorka už zas vypadá dost jinak. Některý věci předělávám už potřetí. Brzo zas dám nový fotky

Naposledy editováno 12.05.2017 01:15:31

prosím tě, kam chodíš na STK?

Jurawood> zatím nikam je to 2015 ale vše je homologovaný a podle předpisu. Potenciálně problematický věci dále upravuju a příští rok něco nechám na Dekře otestovat a zapsat.

Se-se, nejaký príbeh sa nenájde? Prípadne dobrá rada o pol štvrtej ráno ?

se-se> TVL, to mi nedelej, chytl sem krece o bricha jak prase

- nečistěte si uši hřebíkem v tichém prostředí - nepoznáte, že jste příliš hluboko
------------------------------------------------------------------------------------
Tato jediná rada je odlišná od ostatních svým určením - poté co došlo k dílčí škodě (propíchnutí ušního bubínku) bere vnější projev tohoto jevu (náhlé ztichnutí zvuků zvenku) jako varovný signál k zamezení škod dalších (poškození mozku). Otázkou ovšem zůstává zda u subjektu čistícího si hloubkově ucho dlouhým hřebíkem je možné po proniknutí hřebíku do mozku hovořit o nějakých dalších škodách. Proto se v této oblasti zaměřil můj výzkum na vývoj zařízení pro bezpečné čištění uší. První funkční prototyp vznikl z kapesního ventilátorku, jehož vrtulka byla nahrazena kartáčkem z řasenky. Nyní jsem ve stádiu návrhu druhé generace čističe, protože ten první rozdupal jeden pavědecký subjekt jehož jsem vyzkoušením poctil. Zničil můj unikát jen proto, že mu kartáček, jako vedlejší efekt, za jeho hrozného řevu bleskově provedl dosti dokonalou nitroušní depilaci.

- napnete-li zmiji silou větší než 680 kg, její klikatá čára se narovná
-------------------------------------------------------------------------
ověřování: Toto bylo prověřeno metodou extrapolace. Změřil jsem zmiji, její klikatou čáru, natáhl plaza menší silou a přeměřil protažení.
Z výsledků jsem vypočetl sílu potřebnou k takovému protažení, aby čára byla rovná s odchylkou asi 3% původní klikatosti.
měření:
původní délka zmije: Zp = 526,2 mm
původní celková délka klikaté čáry měřená ve střední linii tlouštky: Kp = 1194,4 mm
zkušební závaží: Mz = 2 kg
délka zmije zatížené zkušebním závažím: Z2 = 528,1 mm
teplota zmije 28,5 °C, teplota okolí 24,2 °C, relativní vlhkost vzduchu 62%

výpočty
zkušební natažení: N2 = Z2 - Zp = 526,2 - 528,1 = 1,9 mm
měrná průtažnost zmije: P = N2/Mz = 1,9/2 = 0,95 mm/kg
absolutní klikatost (definovaná jako přesah rozvinuté délky čáry přez zmiji): Ka = Kp - Zp = 1194,4 - 526,2 = 668,2 mm
povolená zbytková klikatost po odklikacení: 3%
potřebné natažení N97 = Ka x 97% = 648,2 mm
zatížení pro 97%ní odklikacení: M97 = N97/P = 648,2/0,95 = 682,3 kg

zvláštní zkušenosti: Zmije vyšla z pokusu poněkud vysílena ale nezraněna (maximálně zdravě protažena). A to na rozdíl ode mne, kterého celkem třikrát kousla. Pokusem jsem byl natolik zaujat, že jsem kousnutí téměř nevnímal a teprve po provedení závěrečných výpočtů se mě udělalo mdlo. (později se ukázalo, že jedu bylo vzhledem k vysílení zmije velmi málo a mdloby bylo lze přičítat spíše radosti z velice příznivého výsledku pokusu). Přivolaný lékař mne rychle odeslal na toxikologii, kde jsem dostal injekci séra a byl jsem 24 hodin uložen na pozorování. Ošetřující lékař byl velmi svědomitý a po odvyprávění celého příběhu mě raději odeslal na další týdenní pororování v Praze Bohnicích, na odborné pracoviště, jehož název si již nepamatuji. Zdejší lékař byl mými výzkumy velmi zaujat a dokonce mne žádal, abych příště než něco začnu s ním raději konzultoval nebo rovnou přijel na několikadenní seminář.
závěr: Naměřená hodnota velmi dobře koresponduje s původním údajem. Komplikace při provádění středně významné až marginální.


- při zpěvu za letu padákem volte pomalejší písně, protože rytmus nelze udržovat podupáváním
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
ověřování: Protože běžně padákem neskáču, hledal jsem nějaké modelové řešení - vhodnou aproximaci, jak říkáme my vědci.
Jako nejvhodnější jsem usoudil bude skok z vysokého stohu do balíků slámy dole. Myslím, že za krátkou dobu letu je možné zapět pár tónů. Vyškrabal jsem se na stoh jako za klukovských let, vybral jsem si stranu, kde popadané balíky utvořily perfektní přistávací plochu a skočil jsem. Teprve po odrazu jsem spatřil dole zapomenuté vidle. Vidle jsem těsně minul, ale výsledek byl vzhledem k hrůze prožité za letu velmi diskutabilní.
Měl jsem předem připraven nápěv tradičního českého chorálu "Ktož sů boží bojovníci", ovšem při pohledu na kvapem se blížící vidle se mě z hrdla vydrala hlavní pasáž soundtracku k filmu Vřískot.
zvláštní zkušenosti: Po neúspěchu modelového pokusu jsem zvolil metodu zjišťování formou ankety. Šel jsem se pozeptat na místní sportovní letiště. Jakýsi muž mě sdělil, že u nich se padákem neskáče a naposled že prý viděl padák, když se na něm před několika týdny zachraňoval jakýsi Toník z ledadla s nalomeným křídlem. Ještě prý leží v místní nemocnici se zlámanýma nohama. Ta informace mne zaujala a do nemocnice jsem se vypravil. Vzhledem ke zvláštnosti úrazu nebylo zas tak těžké Toníka nalézt a na jeho udivenou otázku co chci jsem opáčil, že mě zajímá zda si za letu padákem a při pohledu na své letadlo za několik milionů hořící dole pod ním zpíval spíše něco pochmurného, pomalého a nebo zda byl tak dobře pojištěn, že ho to inspirovalo k nějaké veselejší písni. Když jsem mu strčil pod nos diktafon, namísto odpovědi jsem se dočkal úderu plným bažantem do hlavy a na útěku rány do zad berlí.
závěr: Zůstává prozatím otevřené, ověření čeká na nějakého mladého laboranta. Hrozí mírná a střední bezpečnostní rizika.

Naposledy editováno 12.05.2017 21:04:05

BUENO!

Se-se potřeboval bych nějaké dobré rady z breviáře , kamoš se žení tak mu je necham zaramovat ,samozřejmě že tam bude made by se-se

Raději už ne. Ty traparny se nedaj číst. Vyřešte si to v SZ.

Napise clovek, co zaklada ankety o cudzom stroji

a?

Jestli je to "ten" Bohouš, co jezdí s autama závody, tak to je profesionální deformace, starat se, jak sou na tom stroje druhých .

E: navíc je z Mostu, mohl by to být on.

Naposledy editováno 12.06.2017 09:28:35

Co to Petře zase meleš?

BohusStejskal píše: Co to Petře zase meleš?

No tak přeci odjakživa každou stáj zajímalo, jak to dělají ti druzí. Tolik k založení tématu o červeném banditu.

Naposledy editováno 12.06.2017 18:55:56

Furt nechápu, kde jsi přišel na to že jsem nějakej závodník

BohusStejskal píše: Furt nechápu, kde jsi přišel na to že jsem nějakej závodník

Podle jména né asi. Prostě se Bohouš Stejskal je chlap, co jezdí závody, ale samo to není jedinej Bohouš Stejskal v ČR. Prostě mě to napadlo.

Tak to je chyba, já nésu Bohouš, ale Bohůš. Kurva hoši.

Kurva se neříká!