J.M.K.> Z ekologického hlediska má elektrika výhodu jen ve velkoměstech, kde by se díky jinak vysoké koncentraci spalovákú odlehčilo smogové situaci. Otázkou je, zda by opět nebylo ekonomičtější, ekologičtější a především elegantnější řešení CNG.

Někde jsem viděl zajímavý dokument o zaoceánských lodích. Ty obrovské motory spotřebují nepředstavitelné množství paliva, které je víceméně mazut plný síry a jiného bordelu, takže benzín je oproti tomu voda na zalévání kytiček. Nějaké normy jako je euro3 atp neexistují, jen prý v poslední době to začali lehce regulovat. Díky konzumnímu způsobu života a čínské produkci, těch lodí denně kmitá spousty a tvoří tak významnou ekologickou zátěž. Nikoho to ale moc nezajímá, protože to není na pevnině a tak jim to nesmrdí pod nosem. Co na tom, že vzduch je pro celou zeměkouli.

Edit: Tak jsem dohledal spotřebu takové větší lodě: cca 4L mazutu každou vteřinu, což je 300tun denně.

Naposledy editováno 26.05.2015 15:36:36

fidlimydli> S těmi loděmi je to pravda, i když záleží na konkrétní konstrukci. Starší typy s kotli a turbinami pochopitelně spálí jakýkoli sajrajt, nové lodě mívají většinou klasické diesel motory, většinou Wärtsilä. Je to klasický čtyřtakt s přeplňováním, sice zvládne těžší palivo, ale je to o velký kus lepší, jak staré typy, natož heisskopfmotory (žárová hlava, semidiesel), které fakt sežerou pomalu i dehet. Na druhou stranu někdy v 90. letech Japonci zkoušeli některé tankery osadit dvěma stěžni a plachtami. Nevím už ale, jak daleko pokusy dospěly a zda to vešlo do praxe, každopádně u nákladní lodě je to dobrý nápad.
Je ale každopádně pravdou, že díky konzumnímu-spotřebnímu pojetí života je objem té přepravy šílený a totéž platí ovšem i o letecké přepravě. Sice dnes prakticky všude užívané turbinové motory mají díky kontinuálnímu spalování mnohem "lepší" emise, jak klasické pístové, ale vzhledem ke spotřebě letounu je to stále velký objem vypuštěných zplodin.
Bylo by zajímavé zjistit měrnou spotřebu lodě a letounu na jednotku přepravené hmoty (celkové hmoty, nejen váhy nákladu), zda v tomto ohledu dopadne lépe loď, nebo letoun. Letoun 2/3 výkonu motoru spotřebuje na udržení vztlaku, ovšem zase loď, navíc v této oblasti vždy výtlačný člun (jehož. max. rychlost je dána jedině jeho délkou, ne výkonem pohonu) překonává odpor vody, která je mnohem hustší, jak vzduch.

Pro úplnost a zajímavost k té rychlosti výtlačné lodi:

Max. možná rychlost je určena šestinásobkem odmocniny z délky lodě. Je to tím, že při kritické rychlosti je příď na hřbetě vlny, kterou loď vytváří, kdežto záď je v "důlu" oné vlny. Další zvýšení výkonu motoru už jen zvyšuje příčný náklon, až loď na ostrém hřbetu vlny ztratí stabilitu a převrátí se.
Ideální rychlost je taková, kdy příď i záď leží na hřbetech vlny. Té odpovídá 3.4násobek odmocniny z délky.