globalmoto_kveten




globalmoto_nolan Přidat reklamu

Téma: Silná moto pro začátečníka - shrnutí
 
17.7.2011 v 14:52
Téma "začínam na moto, chci silnější stroj" se tady opakuje s železnou pravidelností. Pokaždé se pak dotyčnému dostane spoustu doporučení ze dvou soudků: a) silnou moto nekupuj, jdi postupně, b) kup si co se ti líbí, sám s tím nemám problém... obě tyto skupiny mají pravdu, ale věc poněkud zjednodušují. Málokdo se zabývá tím, co je na ježdění na motorce nejpodstatnější a tím je ZKUŠENOST. Každý se musí dopracovat k tomu, aby svůj stroj ovládal a výkon je pouze jeden z činitelů, které v tomto procesu hrají roli. Podívejme se na nebezpečné situace a jaký vliv má v dané situaci výkon motocyklu.

1.) Nouzové brždění
Začátečníci nemají vždy vypracovaný cit pro brždění a v krizi často zamáčknou prudce brzdu což vede ke smyku předního kola a následnému pádu (zejména když nedrží při brzdění dostatečně pevně řídítka v přímém směru). Brzdí se však progresivně s krátkým ale postupným nárůstem brzdé síly (vytvoří se brzdný klín, který dovolí prudké brzdění). Zkušení jezdcí se taky brzdění často vyhnou a dokáží provést uhybný manévr. Akcelerace silných strojů = vyšší rychlost a ta klade na umění brzdění vyšší nároky. Motorka má obvykle brzdy odpovídající výkonu (slabá/slabé, výkonná/výkonné). I se silným strojem se však dá jezdit pomalu, výhodou slabých strojů je to že nedisponuje takovou akceleraci což přirozeně jezdce "brzdí v rozletu" a nedovolí na krátkém úseku dosáhnout vysoké rychlosti kterou by museli rychle "řešit".

2.) Chyby v náklonu
Jízda v náklonu je kombinací zkušeností a vypracované důvěry v pneumatiky a motoyckl. Průjezd musí být plynulý a práce s plynem citlivá. Panika (np. kvůli výmolu ve vozovce, louži, kamenu, výjezdu zeširoka) a následné brždění je příčinou spousty pádů nebo výletů mimo silnici. Zde je rozhodující vyježděnost jezdce a jeho psychická odolnost (když pud velí "brzdiii", zkušenost dovolí motocykl udržet a zatáčku projet bez ubrání plynu). Slabý stroj nešikovnou práci s plynem v zatáčce netrestá tolik jako silný stroj. Hrozba highsideru (rozkmitání říditek na výjezdu pod plynem) je u slabších motorek menší.

3.) Předjíždění
Zde se již jedná hodně o představivost. Zrychlení silného stroje vám dovolí nerozumné manévry, které byste si se slabým strojem asi rozmysleli. Nejnebezpečnějším manévrem je předjíždění auta, nebo nedejbože kolony aut, kdy existuje nebezpečí, že plechovka vybočí doleva (předjíždění, odbočení vlevo, otáčení do protisměru). Zkušení nepředjíždějí v situaci, kdy existuje možnost, že vám auto může vybočit doleva (je tam np. silnice, pumpa). I tak to může být nebezpečné (zkušený Ondra Lelek doplatil na Avii, která v přehledném úseku na dvojité odtáčela do protisměru). Zde to už není o síle stroje ale o představivosti co se může stát.

4.) Krizovky v provozu
Zde to již není o stroji ale o zkušenosti jezdce. Np. jedete po hlavní a na vedlejší stojí auto a řidič kouká do protisměru. V této situaci je ostražitost na místě. Koukejte na kola auta, jejich otáčení zaregistrujete dříve než pohyb vozidla vpřed. V této situaci je jedno, sedláte-li litra nebo 125ku.

Jízda na přehledné silnici je relativně bezpečná i na silném stroji a tady problém nebývá.

Jak vidíte, tak síla stroje je pouze jedním z několika členů rovnice bezpečné jízdy. V rovnici je ještě "znalost tchniky jízdy", "orientace v provozu", "technický stav stroje" a především ZKUŠENOST a "zvládání stroje". Méně výkonný stroj Vás jakoby nutí jet pomaleji a mnohé chyby odpustí. Výkonný stroj má nevýhodu v tom, že nutí nevyježděné jezdce "držet krok" i když na to ještě nemají zkušenosti. Byl jsem na vyjžďce, kdy novopečený R1kář se snažil držet krok s litry a skončil v lese (mokrá silnice ve stinné levotočivé zatáčce).

Prosím o doplnění konkrétních situací, kdy je silný stroj nevýhodou a kdy je to jedno. Které stroje jsou dobré a proč...

1 reakcí na tento příspěvek Silná moto pro začátečníka - shrnutí

29.7.2011 v 10:50 | Nahoru | #1
Byl to podivuhodný človíček. Vystřídal překvapující množství povolání z toho důvodu, že považoval za nedůstojné, aby někoho poslouchal. Teta tomu říkala vrozená hrdost. O postavení, které si nakonec získal, se mínění rozcházejí.
Teta Kateřina říká, že byl vědeckým pracovníkem. Já jsem toho názoru, že měl malou továrničku na nějaké čistící prostředky, a Saturnin jednou řekl, že podle toho, co slyšel, to byla továrna na katastrofy. Skoro bych řekl, že máme pravdu všichni.
Saturninovo tvrzení je jako obvykle poněkud přehnané, ale nelze upřít, že ve strýcově továrně se opravdu udála celá řada nehod, a je téměř neuvěřitelné, že při nich nikdo neztratil život. Na to tedy Saturnin narážel, když prohlásil, že strýc měl továrnu na katastrofy. Aspoň se domnívám, že to tak bylo myšleno, protože čistící prostředky, které strýc vyráběl, byly sice velmi špatné, ale přece k jejich označení nelze dobře užíti slova katastrofy.
Názor tety, že strýc byl vědeckým pracovníkem, také není možno úplně vyvrátit. V určitém smyslu slova byl člověkem, který objevil celou řadu chemických pouček a pravidel nejrůznějšího druhu. Všechna tato pravidla už před ním objevili jiní, ale strýc o tom nic nevěděl, a nelze proto jeho zásluhy přehlížet.
Protože chemii vůbec nerozuměl, byly cesty jeho objevů posety trny a zkropeny potem, ale tím větší byla jeho radost ze získání zkušeností. Nebylo mu lze upřít sportovního ducha. Podobal se člověku, který po ovládnutí malé násobilky prohlásil svým učitelům: "Dál už mi nic neříkejte. Nechci nic slyšet o tom, že pan Pythagoras, Eudoxus, Euklides, Archimédes a tak dále vymyslili to a to. Nepotřebuji týt z toho, co objevili jiní. Dejte mi papír, tužku a kružidlo a nechte mne na pokoji. Však já na to přijdu sám."
A strýček opravdu na leccos přišel. Tak například zjistil při pokusu, který měl velmi vzrušující průběh, že lít vodu do kyseliny je blbost, a vůbec mu nevadilo, že tento poznatek, korektněji vyjádřený, mohl získat z učebnice chemie pro nižší třídy škol středních, aniž by si byl při tom popálil prsty a zánovní vestu.
Chemie byla mu panenskou pevninou, roztočeným větrným zámkem, plným dveří, které se otvíraly tajemnými formulemi. Neznal názvosloví, ignoroval valenční koncovky a žasl, když mu ve zkumavkách a křivulích šuměly prudké chemické reakce.
Podoben středověkému alchymistovi pachtil se za přeludem, padal a zase se zvedal, jenže na konci jeho cesty nezářil kámen mudrců, nýbrž univerzální mýdlo. Mýdlo, vyrobené z bezcenného svinstva nepatrnými výrobními náklady, ale výsledek: skvost.
Na oltář tohoto svého snu kladl strýc František oběti v podobě nejrůznějších zranění a popálenin, vysypaných oken v laboratoři a nebezpečných nehod v továrně. Jednou byl dokonce ztlučen rozzuřenými dělníky, kteří na jeho rozkaz smíchali dvě suroviny a nestačili pak skákat okny ven.
Těmito stálými nehodami byl personál nakonec donucen žít ve stálém střehu, a tak se stalo, že jednou došlo ke zbytečnému poplachu. Dělníci míchali v kádi jakousi podivnou směs, a dílovedoucí se ptal strýce Františka, co z toho vlastně bude. Strýc byl zachmuřen a v záchvatu náhlé upřímnosti řekl: "Ví bůh." Byl velmi překvapen, když po této lakonické odpovědi jeho spolupracovníci propadli panice a dali se na zběsilý útěk. Domnívali se, že strýc řekl: "Výbuch."
Saturnin tvrdí, že starší dělníci říkali, že mají povinnosti ke svým ženám a dětem, a odcházeli ze strýcovy továrny, aby dali přednost bezpečnější práci v blízké továrně na třaskaviny.
Po každé nehodě ležel strýček na starodávném divanu ze zeleného plyše a tiše sténal. Tu přicházeli přátelé a známí a s vyčítavým výkřikem "Pane továrníku!" nebo "Kamaráde!" usedali na židle s rákosovým výpletem a ptali se, co se vlastně stalo.
Strýček unaveným hlasem naznačil, že prováděl pokus dalekosáhlého významu, zapletl do řeči několik technických výrazů a s ledabylostí odborníka mluvícího před laikem říkal strašlivé chemické nesmysly. Poté mu známí potřásli rukou, projevili přesvědčení, že co nevidět bude zase všechno v nejlepším pořádku, a odcházeli po vrzajících dřevěných schodech s myšlenkou: "Vzácný to muž!"

1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Silná moto pro začátečníka - shrnutí

29.7.2011 v 12:09 | Nahoru | #2
Pochopil jsem tedy dobre, ze plati rovnice: Pythagoras, Eudoxus, Euklides, Archimédes a Che?

Naposledy editováno 29.07.2011 20:39:34
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit nebo registrovat.


TOPlist