Ano k temto reakcim dochazi pri teplote vyssi nez 2000 stupnu.
Prvni odkaz co jsem nasel: Mimojine text od znameho odbornika na spalovaci motory prof. Berouna:
http://www.ksd.tul.c...nti/texty/VOZMOT.pdf

Tam se muzes s disociaci seznamit.

Sukin> dekuji, material vypada zdarile, takze si ho zaarchivuji , pro nasi diskuzi ma vyznam asi zejm.:

str. 19: "... K další deformaci zákona přívodu tepla do oběhu dochází v důsledku disociace (rozpadu) CO2 a H2O, tj. produktů dokonalé oxidace, která nastává při teplotách > 2000°C. Disociace je endotermická reakce, která spotřebovává část vnitřní energie náplně válce a způsobuje snížení adiabatické teploty plamene a tedy i určité snížení tlaku ve válci. Při poklesu teplot (v průběhu expanze) nastává opět oxidace produktů disociace - uvolněné teplo se vrátí do oběhu jako přírůstek vnitřní energie náplně válce: tento zpětný přívod tepla se uskuteční až v průběhu expanzního zdvihu a to v každém případě znamená snížení účinnosti oběhu. V případě spalování stechiometrické směsi (λ = 1) v zážehových motorech se tepelné ztráty disociací odhadují až na 10 % teploty spalování, tlak při spalování působí proti tepelným ztrátám disociací. Toto je významné pro přeplňované motory, spalující chudou směs (λ >> 1)..."

... cili zde se hovori o marginalni disociaci produktu samotneho spalovani, nikoliv vody, kterou ke smesi primichavas navic a ja tvrdim, ze dodatecna voda nema kde brat energii na svoji disociaci (to by vzniklo perpetuum mobile). Dodatecna voda to naopak ochladi, jak uz jsem psal (ma to pozitivni vliv na detonacni spalovani).

a str. 44: "... Přímo v zóně plamene se však uplatňuje efekt disociace, který teplotu spalin může významně snížit (v závislosti na přebytku vzduchu λ)..."

... cili hodnota teploty v okamziku max. teploty se naopak o neco snizi (odebranim energie potrebne k disociaci toho maleho mnozstvi molekul produktu spalovani, ktere se nejspis vlivem fluktuaci dostanou k o neco vetsi nez prumerne teplote) a pri jejich naslednem horeni se o neco zvysi teplota kdesi za okamzikem max. teploty...

Na disociaci jsem se snazil ukazat jak takova premena vody a jeji nasledne spalovani funguje.

Voda ktera se do motoru dostane odebere energii kterou by jsme vyuzily pro premenu v mechanickou praci. Energie která vznikne spalováním produktů disociace se už ale nedokáže (všechna) přeměnit na mechanickou práci (protože přichází do cyklu pozdě)a mění se na zbytkové teplo a tím dochází k přehřívání motoru.

No dobre pokud nemam pravdu. Jak my tedy vysvetlis ten ukon vypalovani karbonu z motoru pomoci vodni mlhy? Jak to tedy funguje?

Skalda píše: JollyJoker> oxidace ceho na co? Pokud je to mozne, prosil bych uplnou odpoved hned na prvni pokus

Abych tady dumal a vzpomínal ,jak jsme brali termochemii - tak to se mi fakt nechce Vždycky šlo o rozpad nějakých slabších molekulárních vazeb a vytvoření nových pevnějších,ale to už převádíš téma úplně někam jinam a je to mimo mísu

Já teda jezdím zásdně na 95 a pokud možno tu nejlacinější.A nikdy jsem neměl problém a stroje vždy chodily jako víno.Až jednou před Brnem jsem natankoval a celou cestu jsem jel domů přískokem asi jsem narazil na pančovanej benzin.Na naší Hajabuse jsme skoušeli vervu 100 a další ladění na brzdě a výkon se nezvedl ani o chlup tak že placebo.

JollyJoker> mozna se ti nelibi, ze do toho "moc rejpu", ale od prvni zminky se mi totiz krajne nezda, ze by efekty vstrikovani vody byly zalozene na jevech chemicke podstaty. Takze mi to nedalo a mezitim jsem si o tom z ruznych zdroju neco malo precetl a ze vseho nalezeneho udelal tento strucny zaver:

- hlavni efekt vody v pistovem motoru je asi to, ze ohrivanim te "mlhy" pri spalovani paliva se z ni stane prehrata para, coz zkonvertuje cast tepla (svoje vyparne teplo) na tlak (=> vyssi ucinnost cyklu)

- dalsi pozitivni dopad ma zchlazeni (=> zhusteni) vstupni smesi smisenim s tou vodou. Toto plati nejspis jen pri pouziti preplnovani (turbo)kompresorem, kde se vzduch pri stlaceni ohreje (a smiseni s vodou ho ochladi lepe nez intercooler)

- dale vlivem odebirani energie vodou nedosahuje spalovani takovych teplot, coz zvysuje odolnost smesi proti detonacnimu spalovani. Pouzivaji se i smesi voda + alkohol (methanol), ktery ma take OC >> 100. Pak se da motoru vic nalozit, pokud muzeme ridit parametry chodu (agresivnejsi predstih, vetsi plnici tlak); kratkodobe se da dosahnout zvyseni vykonu o cca 25%

pozn.: na jistem foru nekdo popisoval, ze vyladene vstrikovani vody dlouhodobe funguje i jako parni dekarbonizace spalovaciho prostoru

Vse vyse uvedene je zkompilovano z amaterskych zdroju a necini si narok na bezchybnost ci uplnou presnost... dava to ale celkem smysl a nic z toho nema chemickou podstatu. Pokud kdokoliv s necim z uvedeneho nesouhlasi, budu rad za opravy/upresneni

Sukin> jestli to z materialu prof. Berouna dobre chapu (zatim jsem mel cas jen na zbezne precteni souvisejicich kapitol), tento marginalni jev se tyka vlastnich produktu spalovani... v zasade jde o posunuti uvolneni energie v case -> deformace proti teoretickemu modelu. A v tom je zdejsi hacek - to neni voda, ktera "se do motoru dostane", to je voda (resp. jeji mala cast), ktera vznikne chemickou premenou z benzinu a vzduchu (cili tenhle jev tam v urcite mire bude vzdy). My se tu ale bavime o dodatecne vode (resp. dokonce umyslne vstrikovane, nejen napr. o vzdusne vlhkosti), na jejiz analyzu bychom jednak uz potrebovali jiny model (to uz se napr. od izochorickeho a izobarickeho jevu bude lisit asi prilis) a druhak tahle voda bude energetickou bilanci procesu ovlivnovat uplne jinak - diky svoji nezanedbatelne tepelne kapacite a vyparnemu teplu bude vsechno naopak ochlazovat... nebo snad ne?

Co se tyce te parni dekarbonizace, tohle jsem nikdy nezjistoval, ale myslel jsem si, ze to funguje podobne jako jine cisteni parou. Ostatne inzeruje se, ze to cisti i oblast pred a za motorem (rozumej za spalovacim prostorem, a taky treba kachliky v koupelne ), kde o jakemkoliv termickem rozkladu jakozto podmince nemuze byt rec. Abychom zustali ve stejnem kontextu, jak ty teda vysvetlujes parni dekarbonizaci?

Skalda> Nebylo to myšlené jako chemická podstata,ale jako nezvratná součást tohoto jevu. Musel bych mrknout do skript,jak přesně byl tento jev popsán termochemicky,ale to se mi fakt nechce

JollyJoker píše: Skalda> Nebylo to myšlené jako chemická podstata,ale jako nezvratná součást tohoto jevu. Musel bych mrknout do skript,jak přesně byl tento jev popsán termochemicky,ale to se mi fakt nechce

o jakem jevu je presne rec?

Jak píšou kluci placebo efekt,zajedte si kdekoli do do logistického centra kde tankují cisterny benál a naftu a uvidíte tam všechny značky tankovat z jednoho obrovskýho kontejneru at už je to ESSO,SHELL,OMV,AGIP,ARAL,atd.viděl jsem to osobně a na vlastní oči jelikož jsem tam byl kamionem,takhle to chodí

Cami píše: Jak píšou kluci placebo efekt,zajedte si kdekoli do do logistického centra kde tankují cisterny benál a naftu a uvidíte tam všechny značky tankovat z jednoho obrovskýho kontejneru at už je to ESSO,SHELL,OMV,AGIP,ARAL,atd.viděl jsem to osobně a na vlastní oči jelikož jsem tam byl kamionem,takhle to chodí

To je fakt divný, když teda tankuju furt to samý, jak je možný, že na ten dražší benzín ta motorka míň vibruje a má o půl litru menší spotřebu?Pravidelně?
Asi pravidelný placebo

BagoBorec> A myslíš že třeba SHELL jezdí tankovat cisterny do ameriky aby ti dovezli ten echt benzín??Boužel je to tak jak jsem napsal,přijedou cisterny různých společností a tankují pouze jeden stejný benzín,pouze cisterny do kterých se to tankuje mají jiné loga,taková je realita.

Cami píše: BagoBorec> A myslíš že třeba SHELL jezdí tankovat cisterny do ameriky aby ti dovezli ten echt benzín??Boužel je to tak jak jsem napsal,přijedou cisterny různých společností a tankují pouze jeden stejný benzín,pouze cisterny do kterých se to tankuje mají jiné loga,taková je realita.

Tak to si bohužel vůbec nemyslím.Ale někdo už tu jednou psal, že
a)se něco málo dováží i z okolních zemí
b)se aditiva přidávají do cisteren v rafinériích

A tomu, že by teklo stejný palivo ze dvou pistolí za různou cenu u tolika velkejch společností už nějak nevěřim.I když vim, co je tady v česku za kocourkov, tomuhle se mi věřit nechce

BagoBorec> No vidíš to a já zrovna osobně byl v rafinérce ve Vídni a bylo to tam tak,jen říkám co jsem viděl na vlastní oči,samozřejmně každý ma na kvalitu jinej názor,je něco jiného tankovat u vesnické no name benziny a něco jiného u značky,ale taky je to různé.Jednou jsem natankoval třeba u Globusu v Prostějově do plna auto jelikož jsem byl úplně na suchu a spálilo mi to lambda sondu,jelikož tam byla voda a neuhádáš nic.
Jinde zas tankuju už několik let u no name čerpačky a auto i motorka jezdí bez jediného škubnutí.
Záleží na co trefíš

Cami píše: BagoBorec> No vidíš to a já zrovna osobně byl v rafinérce ve Vídni a bylo to tam tak,jen říkám co jsem viděl na vlastní oči,samozřejmně každý ma na kvalitu jinej názor,je něco jiného tankovat u vesnické no name benziny a něco jiného u značky,ale taky je to různé.Jednou jsem natankoval třeba u Globusu v Prostějově do plna auto jelikož jsem byl úplně na suchu a spálilo mi to lambda sondu,jelikož tam byla voda a neuhádáš nic.
Jinde zas tankuju už několik let u no name čerpačky a auto i motorka jezdí bez jediného škubnutí.
Záleží na co trefíš

Tak teď sis vpodstatě sám vyvrátil to voje první tvrzení, že se všechno tankuje z jednoho obrovskýho kontejneru...ne?

BagoBorec> Nevyvrátil tankuje se vše z jednoho kontejneru jen záleží na provozovateli jak moc chce zbohatnout a jak si vylepší prodáváné palivo,třeba zrovna globus to udělal vodou,ale jinak tankujou to stejný palivo,ale nechcu vyvracet nikomu názor jen říkám co jsem viděl na vlastní oči a ne na jednom místě.

Cami> jasan, jeden obrovskej tank pro Naftu, benzín, BioNaftu, vodu do odstřikovačů, Fridex...a perou to tam pod tlakem.
Není to třeba tak, že z toho jednoho tanku berou prostě všechny firmy na rafinérce určitej DRUH benzínu ? A z jinýho taky určitej? Ona totiž cisterna není jako jeden velkej válec - má přeci přepážky a může pobrat i několik medií... nerad bych se tedy mýlil.

Ten efekt snížení detonací v tom je...to nikdo neokecá...
Efekt snížení spotřeby a zvýšení výkonu... no ehm...začnem tu diskusi znovu ?

Někdo tu napsal...v manuálu je BA 95 ...proč tam cpát 98? Kompresní tlaky nezvýšíš ... takže je to jako nasazovat XXXL kondom na ptáka co má 12/2cm - funguje, ale moc velký vylepšní v tom nevidím

No necháme toho,co již bylo vysvětleno a dokonce přímo zde:
Mýtus