PaMi píše: Kov> Ta písnička se jmenuje tak nějak plíhalovsky nelogicky Kluziště. Jinak souhlasím. S Plíhalem a Nohavicou v hospodě moc neuspěješ.

Pravda pravda. Já už ani v hospodách nehraju. Jsou dvě výjimky - jedna je hospoda kluka, co má country kapelu, druhá je vesnická hospoda, kde se hraje na tahací harmoniky a ani mladým se tam po stolech neválí mobily. Jinak jen na akcích kámošů, ale nejvíc sám pro sebe doma. To mě baví, protože se dnes učím věci, který se mi vždycky líbíly, ale nehrály se z různých důvodů...něco jako ten Plíhal... Už mi to učení moc nejde jako dřív, tak každou písničku dělám klidně měsíce. Někdy dvě-tři najednou, a užívám si to, že to hraju a těší mě to. Lepší než přeřvávat v hospodě davy a poslouchat rady typu "Zahrej Jede jede mašinka". To fakt ne...

Já jsem tam nedávno ,,vrazil", když ostatní jedli, od Redla Večer křupavých srdíček a mělo to úspěch. A nedávno na jedné chatě dokonce od Nohavici Zítra ráno v pět a Možná že se mýlím. To byl úplný svátek. Přemlouvám jednu houslistku, že bysme někdy zkusili zahrát od Redla Smrti, aby mi tam zahrála to sólo co hraje Pavlica. Je to krásná písnička, ale jestli na ni někdy vůbec dojde v hospodě, to fakt netuším.
To tak prostě je, že největší úspěch u lidí mají ty největší odrhovačky.

Kov> Tak zkus tuhle (ta se zrovna hodí současné do lockdownové nálady)

Kov> Ono záleží, pro jakou společnost hraješ. Já býval za mlada fašistickým trampem,a tam ta muzika byla jasná, ta naše. Potom s country kapelou regionálního významu, podle toho, kde jsme hráli, a pro koho. Ony ty blbé odrhovačky do té obecné putyky patří, s tím musíš počítat. Připomíná mi to jednoho mého kamaráda kamenosochaře, který vždycky říká. Abych mohl dělat umění, třeba sochu, tak napřed musím udělat 100 náhrobků...tak to prostě je i s tím hraním.
Když jim chceš šoupnout nějakýho třeba ještě dobrýho Křesťana (kterého stejně nepochopí), tak musíš přetrpět mašinky, hospůdky za můstkem, slepičky kropenaté, nějakého Matušku...atd. Bimbam jistě ví, o čem mluvím. Ale to platí pro hospodu obecnou. Samozřejmě, pokud budeš hrát pro kamarády stejné krevní skupiny, tak to je potom radost...

Ja s zadnou kapelou nikdy nehral. Jen obcas nekde u ohne a v hospode. A pak 30 let nic. Az predloni znovu.
Ted s tou dvanactkou dopilovavam k obrazu svemu Samsonovu Vandrovni. Ma to docela šmrnc. Aspon ze clovek muze trochu potrenovat na doby budouci. Samsonovy ci HopTropacke pisnicky mam celkove rad. Zbytek party uz miň. Je tam casto moc rychlych akordu. Mandolina, housle ci banjo si nezahraji. Tak se tam snazim obcas neco propašovat jako s temi pomalymi co jsme si psali vys.

Naposledy editováno 05.03.2021 19:30:23

Svět byl krásnej umytej jak hezká holka co má dvacet ... jo, mockrát jsme ji hráli a furt ji mám rád. V týhle písničce si ale mandoška, housle i banjo docela zahrají, když nemaj volšový ruce. Třeba i od Žalmana v Písni malejch pěšáků ( a tu dost lidí zná i v těch hospodách ). Fakt je že pomalý písničky se do hodpody moc nehodí, leda tak tehdy, když už jsou tancechtiví utahaní, tak se tam dá šoupnout nějakej ten "Tenesííí vals" a " Kentaky vals" a podobné. Lidi věčně chcou Báječnou ženskou a podobný vodrhovačky. Nám některejm už to lezlo krkem ale co naděláš. Já třeba měl a mám rád Tulácký blues od Tonyho Linharta ale když jsme ho měli hrát v hospodě každej pátek, tak už jsem si tu písničku na basu tak neužil jako jednou měsíčně. S tím sochařem je to trefný a pravdivý . Nejlíp se hraje v hospodě, kde se slejzá stejnokrevní muzikantská a posluchačská parta. To se třeba všichni z kapely ( jestli se tomu tak dá říct ) těšíme až pominou koronaopatření a jestli to přežijem, že pojedem do jednoho bejvalýho mlejna, co je z něj hospoda, kde se slejzají v sobotu navečer postaru trampové a že si zahrajeme celej večer pořádně ryvolovky. Ale tak jak mají bejt a ne jak spousta "kchántry mjúzik" blbě hraje třeba Terezu.

Kov - no, vypadá dobře, že je to korea a ne "Martin" ještě nic neznamená , měl jsem v rukách i noname značky, který hrály o dost líp než kytary světovejch známejch jmen a hlavně ladily. Tak ať se Ti na dvanáctku dobře hraje. Stejně by bylo hezký jednou se nějak tady s těma lidma z vlákna o písničkách a nástrojích sejít a zahrát si ( třeba něco, co budem znát všichni - já třeba moc neznám a nehraju folkáče. Kdysi jsem hrával na škole ve folkový kapele a ta mi folk docela znechutila )

Ono to chce klid. Já vím, a klidně to podepíšu ,že dneska všechny kytary do 20tis, až na malé vyjímky jsou vyráběny v Číně, nebo jinde v Asii. Pokud si to výrobce pohlídá, tak není asi problém.
Doma se většinou nechává výroba celomasivů, zakázková výroba, a jiné fajnovosti, ale to jsme cenově někde úplně jinde...

WildOne> tu jsem na country bálech milovala nádherný waltz...

[quote=Bimbam] ....od Žalmana v Písni malejch pěšáků ....Tulácký blues od Tonyho Linharta....

Kdo to tady jmenuje moje oblíbený skvosty?

http://www.bsguitars...cnost-bsguitars.html
Kamarád a bývalý spolužák, má v této firmě na starosti lakování. Vážení, to už je vyšší dívčí. Doporučuji prohlédnout jejich web.

Tu devitistrunnou kytaru, jak jsem psal ze se mi tak libila, vyrobil nejaky Jiri Runkas. Znate? Zadna znama znacka. Zase ale za rozumnejsi cenu nez ma treba Furch.
Pres vikend jsem poradne potrapil tu 12-ku. Trefit trsatkem spravnou strunu, vlastne dvojstrunu, v rychlem sledu je kapku orisek. Urcite to jde, ale bude to chtit jeste dost treninku. Taky mensi zvoneni horniho ecka je zatim orisek. Domacknu-li tlustou strunu, je logicke, ze tenka vedle ni nema pritlak. Mozna to chytam nejak blbe. Musim zkouset...

Nojo, odrhovačky na přání jsou bolest. Tak dva roky zpátky jsme hráli venku u hospůdky na nejmenovaném plácku, v létě, teplej večer.. Mezi mě a starýho Tonyho se nacpala místní značně omšelá a podroušená krasavice a prej "Zahrajte mě kluci Bednu od whisky". Já na to " s tím běž do prdele, vodrhovačky nevedem". Jenže starej Tony se zasnil, vilné oko staříka zamrkalo a Tony prohlásil "leda že bys nám ukázala kozy." No, neměl to říkat. Kozy byly na stole a sliby se prej mají plnit, museli jsme zahrát. Ale dědci si aspoň vzpomněli na mládí..

ynzha> Hrát při oboustranně uzavřené a vzájemně výhodné smlouvě (tzv. win-win) není ponižující. Ledaže by slíbený kozy nestály za nic. Ovšem v takovým případě bych aspoň zpíval mimo tóninu nebo bych vynechal poslední sloku, což by i podroušený krasavici mohlo odpovídajícím způsobem zkazit dojem

ynzha> to si měl Tony napřed pořádně prohlédnout, než vyřkl zmíněné obchodní podmínky. Stálý ty kozy aspoň za 2 sloky?

Sakra, to mě nikdy nenapadlo takový platidlo. Su eště mladej a blbej. Do hospody, kde jsme sem tam hrávali, chodila jedna vpředu hodně dobře vyzbrojená holka, dycky tak kolem desátý, půl jedenáctý večer, prej od vlaku z učňáku. A chtěla aby jsme jí zahráli Barák na vodstřel a podobný písničky. My tyhle dá se říct bigbítový věci moc nehráli, skoro neznali, znal to akorát kytarista kterej tam pak po jedenáctý ( když jsme my ostatní skončili, zabalili nástroje a šli dom ) s tou holkou a dalšíma bejval tak do třech do rána. Jestli byla hra " kozy venku" nevím, dá se říct že by to bylo proveditelný, protože to tam byli už jediní hosté.

PaMi - teda tahle holka byla tak vyzbrojená, že by to stálo ze přehrání celýho elpíčka, nejen za písničku

Bimbam>

Tak ona ta dotyčná nebyla zas tak úplně hnusná a věkem k dědoušům to bylo docela mládě, tak plus mínus kolem čtyřicítky. Myslím, že tam tehdy probíhaly i další průzkumné mise hluboko pod textil, ale já jsem využil odjíždivšího abstinujícího kamaráda abych pak nemusel šlapat domů 5 km přes les. Každopádně znalci místních poměrů mi potvrdili mou hypotézu, že do něčeho takovýho leda ve skafandru a potom zasypat chlorovým vápnem.

ynzha píše: Tak ona ta dotyčná nebyla zas tak úplně hnusná a věkem k dědoušům to bylo docela mládě, tak plus mínus kolem čtyřicítky. Myslím, že tam tehdy probíhaly i další průzkumné mise hluboko pod textil, ale já jsem využil odjíždivšího abstinujícího kamaráda abych pak nemusel šlapat domů 5 km přes les. Každopádně znalci místních poměrů mi potvrdili mou hypotézu, že do něčeho takovýho leda ve skafandru a potom zasypat chlorovým vápnem.

No to jsi teda dal ženám dneska k svátku pěknej dárek.

No, já tý mý koupil cestou z práce v zahradnictví kytku, tak su zvědavej co bude až dorazí z venčení pesanů. Jestli dostanu večeři anebo pugétem ( u ženskejch jeden nikdy neví, co je zrovna napadne aneb jak říká jeden kamarád koňák od Votic - ať uděláš co uděláš, vždycky je to blbě )

Tak tohle udělat nemůžu. Myslela by si, že jsem něco provedl. Celej život jí říkám, že je pod její úroveň slavit svátek, kterej historicky sloužil babám k tomu, aby mohly chlapy deptat za to, že přišli domů nalití a s olámaným karafiátem.

On ten děsnej svátek ještě existuje???

No jasně, Mezinárodní Den Železničářů

Tak něco ženského:

Codo píše: On ten děsnej svátek ještě existuje???

Vždy existoval po celém světě a existuje pořád. Akorát komunisti ho trochu víc zneužili.
A od roku 2004 je u nás brán , jako významný den.

FJRPEPA> no právě...od tý doby držím akorát Den matek.
Mateřství je hodnota, i když všelijací ti progresivisti dnes raději prosazujou stopadesát pohlaví a roli maminek a tátů by nejraději předhodili psům. Kážou takovýhle bludy a odvažujou se to nazývat svobodou a novejma hodnotama. Za bolševika to měl bejt novej sovětskej člověk, dnes je to zase novej progresivní europyjec.
Ještě že zatím nevymysleli nějaký nový progresivistický svátky.
Průvody už maj, ty elgébété parády s holejma prdelema jsou krásnou ukázkou těch hodnot...

Naposledy editováno 09.03.2021 07:11:53

A ze všeho toho jsou nejlepší tzv. bezpohlavní bytosti

Opět skvělý Samson. Neskutečně pohodová písnička.

Wild One - Martinová a Kanyza. Myslím že spolu udělali i písničku Ve dvou se to táhne líp či tak nějak se to jmenuje. Přetextovanej americkej originál, ale dobře. A Kanyza tam zpívá nezvykle vysoko. zkusím to najít.

Tak jsem to našel. Originál je ale taky hezkej ( ale to už je emerická country ).