Na Salzburgringu jeden bod
Text: Motorkáři.cz , Petr Štola | Zveřejněno: 14.8.2006 | Zobrazeno: 860x
Tým Fuki Sidecar Racing získal na rakouském okruhu Salzburgring další bod do celkové klasifikace mistrovství světa sidecar.
Další závod seriálu MS Sidecar se konal na okruhu Salzburgring. Tento okruh se vyznačuje extrémně dlouhým stoupáním, kde se dosahuje rychlostí na sidecaru cca 310 km/h. Pro tento top speed je třeba potřebného výkonu motoru a tak naše Yamaha zaostávala téměř o 30 km/h. I přes tento handicap jsme se snažili o co nejlepší výsledek, který nás vynesl pouze na 19. příčku v tréninku i přesto, že jsme oproti sezoně 2005, zde zrychlili o 1,7 sec. To prostě na Suzuki nestačí.
Ne příliš optimistické postavení na startu sobotního závodu , vypsaného na 10 kol, naznačovalo, že zisk bodu bude asi velmi obtížný. K tomu nám pomohl vydařený start, který je základem všeho, pak trochu kontaktní přetahování o vytoužená místa až do posledních metrů závodu a nakonec šťastný bod. To bylo opravdu v daných podmínkách maximum, kterého šlo dosáhnout.
Deštivá neděle nám přinášela naději, že se pojede na vodě, kde spoustu věcí dokážeme vyřešit a smazat tím ty rozdíly. Hned v ranním Warm-upu jsme si to ověřili, včetně určení hranice adheze při hodinách a tak 12. místo bylo opravdu příjemnější. Závod na 20 kol byl neustále odkládán pro špatné podmínky a tak vymrzlí, po 2 hodinách čekání v prostoru boxů, byl nakonec start povolen.
Start jsme měli vynikající, v téměř nulové viditelnosti jsme využili volnější stopu a až neuvěřitelně jsme se dostali v první šikaně do první desítky. To vše při velkém riziku kontaktu, který si neuvědomuji a pak najednou klasická ztráta adheze, a "hodiny". Ten pohled, kdy stojíte otočený do protisměru a dojíždí k vám rozjeté startovní pole, to je zvláštní. Okamžitě jsme nastartovali motor a vydali jsme se na stíhací jízdu. Ze 24 pozice jsme to v polovině závodu dotáhli na dosah bodů, avšak porucha na elektrické instalaci ukončila naše snažení. Zřejmě bychom na bod nedosáhli, jelikož i zadní pneumatika byla natolik potrhaná že bychom nemohli udržovat potřebné tempo.
Ne příliš optimistické postavení na startu sobotního závodu , vypsaného na 10 kol, naznačovalo, že zisk bodu bude asi velmi obtížný. K tomu nám pomohl vydařený start, který je základem všeho, pak trochu kontaktní přetahování o vytoužená místa až do posledních metrů závodu a nakonec šťastný bod. To bylo opravdu v daných podmínkách maximum, kterého šlo dosáhnout.
Deštivá neděle nám přinášela naději, že se pojede na vodě, kde spoustu věcí dokážeme vyřešit a smazat tím ty rozdíly. Hned v ranním Warm-upu jsme si to ověřili, včetně určení hranice adheze při hodinách a tak 12. místo bylo opravdu příjemnější. Závod na 20 kol byl neustále odkládán pro špatné podmínky a tak vymrzlí, po 2 hodinách čekání v prostoru boxů, byl nakonec start povolen.
Start jsme měli vynikající, v téměř nulové viditelnosti jsme využili volnější stopu a až neuvěřitelně jsme se dostali v první šikaně do první desítky. To vše při velkém riziku kontaktu, který si neuvědomuji a pak najednou klasická ztráta adheze, a "hodiny". Ten pohled, kdy stojíte otočený do protisměru a dojíždí k vám rozjeté startovní pole, to je zvláštní. Okamžitě jsme nastartovali motor a vydali jsme se na stíhací jízdu. Ze 24 pozice jsme to v polovině závodu dotáhli na dosah bodů, avšak porucha na elektrické instalaci ukončila naše snažení. Zřejmě bychom na bod nedosáhli, jelikož i zadní pneumatika byla natolik potrhaná že bychom nemohli udržovat potřebné tempo.
Informace o redaktorovi
Motorkáři.cz - (Odebírat články autora)
Petr Štola - (Odebírat články autora)
Jak se Vám líbil tento článek?