Nicky Hayden si splnil životní sen
Text: Petr Štola | Zveřejněno: 30.10.2006 | Zobrazeno: 2 438x
Americký jezdec Nicky Hayden si ziskem titulu mistra světa MotoGP splnil svůj životní sen.
Z Ameriky odcházel do Evropy jako superbikový šampión své země, kde ještě před lety vyhrál i šampionát supersportů, snil o tom, že jednoho dne vyhraje i titul mistra světa 500 ccm, později MotoGP. Jako malý kluk se chodil dívat na své krajany, kteří dobývali svět a sám toužil jednou stanou na jejich místě. Po sedmnácti závodech roku 2006 se jeho sen splnil, Nicky Hayden dojel v Grand Prix Valencie na třetím místě a po pádu Valentina Rossiho si zajistil světovou korunu nejprestižnější motocyklové třídy.
Nicky Hayden
Když svůj život něčemu zasvětíte a váš sen se splní, cítíte se nádherně. Dnes je největší den pro mne, tým i mou rodinu. Chtěl bych poděkovat všem u nás doma, doufám, že nyní v Owensboro oslavují. Když jsem na začátku závodu v Estorilu havaroval, myslel jsem, že můj sen končí, ale nevzdával jsem se. Musíte bojovat až do konce, v závodech se může cokoliv stát. Věřím, že dobré věci se stávají dobrým lidem a toto je pro mne velký den. V zahřívacím kole jsem si říkal, že jedu před vyprodaným hledištěm, měl jsem slzy v očích, protože jsem věděl, že toto je má životní naděje, musel jsem do toho jít! Celý rok jsem cítil, že toto je můj rok, dokonce když v Estorilu Elías porazil Rossiho, věřil jsem tomu. Večer před závodem se mi dobře usínalo, věděl jsem, že můžu jen prohrát nebo vyhrát, každopádně jsem do toho hodlal dát vše. Měl jsem do závodu dobrý start, pokusil jsem se tedy dostat během prvních kol dopředu. Zaregistroval jsem během jízdy na asfaltu několik stop po pádech a pak jsem viděl na mé tabuli z boxů „Rossi P19“. Postupně jsem registroval P17, P15 a P14. Byla to těžká situace, věděl jsem, že je tam několik jezdců, kteří mu ještě podlehnou. Vím, že nikdy nemůžete počítat s tím, že Valentino ze závodu vypadne, pokud je jeho motocykl v pořádku, může postoupit o hodně pozic. Říkal jsem si, že pokud bude postupovat dále, musím bojovat s chlapci přede mnou. Pokud bych porazil Lorise a Troye, byla by to příležitost, ale oni jsou silní soupeři. Zůstával jsem za nimi, ale v takové vzdálenosti, abych byl v případě potřeby schopný bojovat o lepší pozici. Pak jsem na tabuli uviděl „P3 OK“, věřil jsem týmu, že ví co mi ukazují, a že vědí, že třetí místo zajišťuje vítězství. Soustředil jsem se na bezproblémovou jízdu. Věděl jsem, že konec bude až uvidím šachovnici. Je nádherné porazit člověka jako je Rossi, protože to je skuteční soupeř se sedmy světovými tituly. Dává mi to ještě lepší pocit. Dany dnes neměl žádné týmové rozkazy, ale stejně mě nechal na začátku závodu předjet. Včera jsme si dali džentlmenskou dohodu. Říkal jsem mu, že pokud mi pomůže vyhrát šampionát, budeme si vyrovnaní a já zapomenu na tu věc. Za dva, za tři roky, pokud budeme stále týmový kolegové a já mu budu moci pomoci, pak mu tuto laskavost oplatím. Je to dobrý člověk. Opravdu chci všem v Repsol Honda týmu a Michelinu poděkovat. Těším se na příští rok, až budu mít na svém RCV namalované číslo jedna.
Nicky Hayden
Když svůj život něčemu zasvětíte a váš sen se splní, cítíte se nádherně. Dnes je největší den pro mne, tým i mou rodinu. Chtěl bych poděkovat všem u nás doma, doufám, že nyní v Owensboro oslavují. Když jsem na začátku závodu v Estorilu havaroval, myslel jsem, že můj sen končí, ale nevzdával jsem se. Musíte bojovat až do konce, v závodech se může cokoliv stát. Věřím, že dobré věci se stávají dobrým lidem a toto je pro mne velký den. V zahřívacím kole jsem si říkal, že jedu před vyprodaným hledištěm, měl jsem slzy v očích, protože jsem věděl, že toto je má životní naděje, musel jsem do toho jít! Celý rok jsem cítil, že toto je můj rok, dokonce když v Estorilu Elías porazil Rossiho, věřil jsem tomu. Večer před závodem se mi dobře usínalo, věděl jsem, že můžu jen prohrát nebo vyhrát, každopádně jsem do toho hodlal dát vše. Měl jsem do závodu dobrý start, pokusil jsem se tedy dostat během prvních kol dopředu. Zaregistroval jsem během jízdy na asfaltu několik stop po pádech a pak jsem viděl na mé tabuli z boxů „Rossi P19“. Postupně jsem registroval P17, P15 a P14. Byla to těžká situace, věděl jsem, že je tam několik jezdců, kteří mu ještě podlehnou. Vím, že nikdy nemůžete počítat s tím, že Valentino ze závodu vypadne, pokud je jeho motocykl v pořádku, může postoupit o hodně pozic. Říkal jsem si, že pokud bude postupovat dále, musím bojovat s chlapci přede mnou. Pokud bych porazil Lorise a Troye, byla by to příležitost, ale oni jsou silní soupeři. Zůstával jsem za nimi, ale v takové vzdálenosti, abych byl v případě potřeby schopný bojovat o lepší pozici. Pak jsem na tabuli uviděl „P3 OK“, věřil jsem týmu, že ví co mi ukazují, a že vědí, že třetí místo zajišťuje vítězství. Soustředil jsem se na bezproblémovou jízdu. Věděl jsem, že konec bude až uvidím šachovnici. Je nádherné porazit člověka jako je Rossi, protože to je skuteční soupeř se sedmy světovými tituly. Dává mi to ještě lepší pocit. Dany dnes neměl žádné týmové rozkazy, ale stejně mě nechal na začátku závodu předjet. Včera jsme si dali džentlmenskou dohodu. Říkal jsem mu, že pokud mi pomůže vyhrát šampionát, budeme si vyrovnaní a já zapomenu na tu věc. Za dva, za tři roky, pokud budeme stále týmový kolegové a já mu budu moci pomoci, pak mu tuto laskavost oplatím. Je to dobrý člověk. Opravdu chci všem v Repsol Honda týmu a Michelinu poděkovat. Těším se na příští rok, až budu mít na svém RCV namalované číslo jedna.
Informace o redaktorovi
Jak se Vám líbil tento článek?